Hlavní navigace

Máte nelegální software? Může vás to přijít draho

12. 12. 2007
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: 258398
Většina podnikatelů dnes nedá bez počítače ani ránu. Ne každý si ale uvědomuje, že i software je zboží a že se musí zakoupit stejně jako počítač. Podnikatelům, kteří využívají nelegální software ve svých firmách, se teď ale ztíží život. Do boje proti nim totiž vyrazila protipirátská organizace BSA.

Málokdo přijde do obchodu a vezme si domů bez placení televizi, či rohlíky. Kromě etické stránky je tato aktivita samozřejmě postižitelná i zákonem. Jenže fenoménem dnešní doby jsou informační technologie a zde již každý člověk tak čisté svědomí nemá. S počítači a jejich užíváním se úzce pojí jejich neviditelný pomocník, software. Jenže často a rádo se zapomíná na to, že i nehmotné sofwarové programy jsou zboží jako kterékoli jiné. Pokud využíváte nelegální software, dopouštíte se trestné činnosti a jednou by se vám to nemuselo vyplatit. Do boje proti využívání ilegálních programů totiž vyrazila před několika týdny organizace BSA (Business Software Alliance), která sdružuje přední výrobce softwaru. Zaměřila se především na pirátství v malých a středně velkých firmách.

Licence na pět kopií znamená pět kopií

Podle studie analytické společnosti IDC se v Česku nelegálně užívá 39 procent softwaru, což tuzemskému softwarovému odvětví způsobuje ztráty ve výši 2,5 miliardy korun. Doposud naměřená míra softwarového pirátství v celé Evropské unii dosáhla 36 procent a ztráty přesáhly hranici 251,6 miliard korun. Nejvyšších hodnot dosahuje Řecko (64 procent), „nejpoctivější“ uživatele mají zase v Rakousku a Finsku (26 procent).

Nejvíce jsou zneužívány kancelářské balíky Microsoft Office, operační systém Windows a dále antivirové programy a v domácnostech počítačové hry. V oblasti odborného softwaru se nelegálně instalují například grafické programy společnosti Adobe či konstrukční software například od firem Autodesk či Siemens PLM Software (dříve UGS).

Nejčastějším problémem je instalace více kopií programů, než na kolik má firma podle zakoupené licence právo. Řadoví uživatelé a někdy i správci počítačové sítě nainstalují potřebný program, aniž by se ujistili, že má firma na další instalaci nárok, uvedl pro business server Podnikatel.cz Jan Hlaváč, tiskový mluvčí BSA. Tito zaměstnanci si neuvědomují, že se tak mohou dopustit trestného činu porušování autorských práv a že tím vážně ohrožují celou firmu. Zamezit tomu mohou jen jasně stanovená pravidla pro uživatele i správce počítačových sítí. Během mnohaletého chaosu ve firemní informační síti se může v počítačích nashromáždit nelegální software v hodnotě statisíců či milionů korun, dodal Jan Hlaváč. Ale toto nemusí být problém jen zaměstnanců. Sami majitelé často ve snaze ušetřit například pořídí pět licencí potřebného softwaru, ale v závěru je nainstalují třeba do 20 i více počítačů.

Nelegální software se využívá prakticky ve všech oborech, přesto jsou ale firmy, kde je výskyt tohoto nešvaru běžnější. Jedná se především o společnosti podnikající v kreativních oborech, jakými jsou projekční činnost, reklama, návrh konstrukcí, design či konzultační služby. Hlavním důvodem vzniku pirátství ve firmách je stále neschopnost pohlížet na software coby plnohodnotnou součást majetku společnosti. Přestože je software pro každou trochu větší firmu životně důležitý, hospodaření s ním manažeři věnují jen minimum pozornosti.

Pirátům hrozí i vězení

Firmám, které pracují s nelegálním softwarem, hrozí v případě zjištění peněžité tresty. Ale nejen to, pachatele může ve výjimečných případech soud potrestat i odnětím svobody. Například za nelegální distribuci softwaru poslal letos děčínský soud do vězení na osm měsíců nepodmíněně majitele firmy, která se zabývá prodejem výpočetní techniky. Ale ani v případě finančních postihů se nejedná o zanedbatelné sumy. Často je třeba uhradit statisícové finanční kompenzace poškozeným softwarovým firmám, a to až dvojnásobek licenčních poplatků. Tuzemské firmy za způsobené škody v průměru zaplatí 200 tisíc korun, varuje Jan Hlaváč. Meziročně tato částka roste o 25 procent. Autorský zákon totiž umožňuje poškozeným softwarovým firmám požadovat až dvojnásobek hodnoty nelegálně užívaného softwaru. Uváděné částky navíc neobsahují náklady na právní zastoupení obviněných a další náklady vyplývající z trestního či občanského soudního řízení. Soudy navíc v poslední době přitvrdily v postizích. I díky tomu se většina obviněných a podezřelých osob snaží o mimosoudní řešení situace. Zda ale případ skončí před soudem, záleží na státním zástupci, který mimosoudní dohodu nemusí připustit.

Policejní razie ve firmách podezřelých z užívání nelegálního softwaru se uskuteční nejčastěji na základě oznámení někoho zevnitř firmy či z jejího okolí. Důvodem takového oznámení bývá nejčastěji osobní msta, ale i nesouhlas s nelegálním počínáním firmy. Ale nejen ze stran vlastních zaměstnanců hrozí nebezpečí. Roste počet oznámení, který motivuje vyostřený konkurenční boj. Především se tomu tak děje mezi architekty, projektanty či návrháři průmyslových konstrukcí a strojů. Konstrukční software je pro tyto obory klíčovým nástrojem podnikání a jeho cena může tvořit podstatnou část nákladů firmy. Pokud konkurence užívá takový software nelegálně, může výrazně snížit ceny služeb. To se ostatním firmám, které za software platí, přirozeně nezamlouvá a pokud zjistí u konkurence nelegální počínání, rády o tom ihned informují policii.

Odpovědnost padá i na vlastníky a management

Velké procento nelegálního softwaru, filmů, či hudby zanesou do počítačů zaměstnanci, kteří je stahují pro soukromé účely. Ukládají je na firemní síť, ale pak je nesmažou. Tím ale ohrožují zaměstnavatele. Pokud se totiž při případné policejní razii neprokáže, kdo do počítače software nainstaloval, obecná občanskoprávní odpovědnost padá obvykle na zaměstnavatele.

Majitelé firem a manažeři se často mylně domnívají, že jsou zbaveni jakékoli odpovědnosti, pokud nelegální software sami neinstalovali či jeho užívání nenařídili. Na tento mýtus již mnoho z nich doplatilo. Za užívání nelegálního softwaru ve firmě je totiž zodpovědný každý, kdo se na jeho šíření podílel – ať už aktivně například jeho instalací, či pasivně třeba tím, že jeho šíření toleroval či například schválil. O míře odpovědnosti a výši trestu rozhoduje soud.

Management ale často ignoruje nelegální užívání softwaru ve firmě, či je v některých případech dokonce podporuje. Zaměstnanci pak kvůli obavě ze ztráty práce tlaku podlehnou a raději se podřídí rozhodnutí managementu. Pokud se ale na prohřešek přijde, snaží se management, či majitelé zbavit odpovědnosti.

Aktuální odborné publikace

hledejte na serveru Knížky.cz

Podnikatel.cz doporučuje publikace:

Nejčastější výmluvy managementu z firem, v nichž docházelo k softwarovému pirátství (dle analýzy BSA):

  1. Chyba není na mé straně, nejsem za to zodpovědný. To je často doprovázeno tvrzením, že za legálnost softwaru zodpovídá někdo jiný.
  2. Máme jiné priority související přímo s podnikáním, na hlídání legálnosti softwaru nejsou zdroje.
  3. Nestačili jsme zatím pořídit další licence, protože naše firma příliš rychle roste či došlo k fúzi nebo akvizici. Tato výmluva je často doprovázena údajným úmyslem potřebné licence brzy nakoupit.
  4. O užívání nelegálního softwaru jsme neměli ani potuchy. Tato výmluva nejčastěji zazní tehdy, když management cíleně ignoruje nelegální software a předpokládá, že se tím zbaví odpovědnosti.
  5. Licence jsou příliš drahé. Tento argument nejčastěji zazní u specializovaných firem (architekti, projektanti, grafici či konstruktéři), které používají nákladný specializovaný software.
  6. Software jsme pouze testovali, a pak jej zapomněli odinstalovat. Typická výmluva patřící mezi nejméně uvěřitelné, navíc doprovázená argumentem, že přece není možné mít veškerý software pod kontrolou.

Zákon ale mluví jasně. Vlastník firmy či její nejvyšší vedení zodpovídají za chod společnosti, a tedy i za možné nelegální užívání softwaru. Majitelé by měli ve vlastním zájmu vytvořit ve firmě prostředí, které aktivně zabraňuje porušování autorských práv a systematicky umožňuje hospodaření se softwarem.

skoleni_15_4

Jak se bránit nelegálnímu softwaru?

Při dodržování základních pravidel hospodaření se softwarem a prováděním pravidelných kontrol – takzvaných softwarových auditů – se riziko výskytu nelegálního softwaru minimalizuje. K dispozici je webová stránka ZeptejteSeSama.cz věnovaná hospodaření se softwarem. Základní preventivní kroky jsou dle Jana Hlaváče tyto:

  1. Provést softwarový audit, který odhalí možný nelegální software.
  2. Odstranit zjištěný nelegální software a získat programy z legálních zdrojů.
  3. Nastavit závazná pravidla užívání softwaru ve firmě a pravidelně provádět audity softwaru.
  4. Konzultovat situaci s profesionálním softwarovým auditorem, který diskrétně pomůže dát vše do pořádku.

Při dodržování těchto kroků by nemělo firmám hrozit, že by při možné policejní razii byl odhalen nelegální software. Základem ale je si uvědomit, že ačkoliv si na software nemůžeme “sáhnout”, musí se za něj platit stejně jako za kterékoli jiné zboží, které chceme používat.

Nelegální software ve vaší firmě:

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Zástupce šéfredaktora Podnikatel.cz a BusinessCenter.cz

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).