Témata posledních diskuzí se na business serveru Podnikatel.cz točí kolem specifik metodiky účetnictví, na kterou občas může jinak nazírat finanční úřad a jinak daňový poradce.
Témata posledních diskuzí se na business serveru Podnikatel.cz točí kolem specifik metodiky účetnictví, na kterou občas může jinak nazírat finanční úřad a jinak daňový poradce.
Poslanecká sněmovna měla schválit zvýšení limitu pro daňovou slevu na manželku z 38 040 Kč na 68 000 Kč (účelem úpravy je, aby limit nebyl nikdy překročen u PPM). Vztahuje se tato úprava už pro rok 2008, je nyní platná?
Veškeré nově schválené změny budou platit až od příštího roku.Za rok 2008 platí uvedený limit ve výši 38 040 Kč a roční daňová sleva 24 840 Kč.
Manželka podniká a zároveň je na mateřské dovolené .Jak je to s placením socialního a zdravotního pojištění? Pokud by byla v zaměstnaneckém poměru, platil by v případě mateřské oboje pojištění stát? Jaká tedy bude situace v případě, že podniká?
Podnikání má jako vedlejší činnost, čili, sociální pojištění platí, pokud její zisk přesáhne částku vyšší cca 50 000 Kč za rok. Zdravotní pojištění pak platí z jakéhokoliv zisku, ovšem v reálné výši, nikoliv v minimální.
Jaký je váš názor na dosavadní formulář daňového přiznání k dani z příjmů?
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak vyřešit otázku odpisu pohledávky, na kterou rozdílně nazírá daňový poradce a pracovnice Finančního úřadu (FÚ). Navrhované řešení zaměstnance FÚ je následující: v účetnictví vytvořím opravnou položku dle zákona ve výši 20 % a ještě před uplynutím promlčecí doby zbylých 80 % odepíšu nedaňově, a tím to skončí, protože vím, že zbylých 80 % už „neuvidím“. Mám tedy v daňových nákladech aspoň těch 20 %, a to trvale.
Navrhovaný postup daňového poradce se však liší: Vytvořím opravnou položku dle zákona ve výši 20 %, ale při celkovém odpisu (před promlčením i po promlčení) musím vytvořenou opravnou položku rozpustit a promítnout ji do výnosů. Není to pro mě tedy v žádné situaci ve výsledku řešení pohledávky daňově výhodné. Příklady vycházejí z pohledávek, které nebyly soudně vymáhány.Dobrý den, kvůli stejné záležitosti jsem také navštívila daňového poradce a jeho názor bych ve Vašem případě vzala v potaz více. Mám pouze jednu připomínku, vytvoříte-li opravnou položku, samozřejmě ji musíte rozpustit. Když pohledávku budete odepisovat, odepisujete ji ale v plné výši, ze 100 %, takže se vám to vyplatí.
Není mi ale jasné, jak mohu tu pohledávku odepsat 100 %, když není přihlášená u soudu. Já mám na mysli DAŇOVÝ odpis. Existuje tedy nějaký způsob, jak s daňovou účinností odepsat aspoň část pohledávky, která nebyla soudně vymáhána? Aby to bylo v nákladech jednou pro vždy, a v případě rozpuštění se částka zas vyrovnala? Jak se mi to v tomto případě konkrétně vyplatí?
Při odpisu pohledávky musíte celou opravnou položku zrušit (do výnosů). To znamená, že budete mít 80 % účetního a 20 % daňového výnosu.
Následně pohledávku odepíšete:
a) u pohledávek vyjmenovaných v § 24 odst. 2 písm. y) zákona o daních z příjmů (zrušený konkurz, úpadek, smrt dlužníka, zánik dlužníka bez právního nástupce, dražba na dlužníka, exekuce na dlužníka) je odpis daňový
b), u pohledávek ostatních je odpis nedaňový
tj. v bodě a) budete mít účetní stav po odpisu 0 Kč (ve výnosech 100 % opravné položky, v nákladech odpis pohledávky) a daňový stav 80 % z pohledávky ve ztrátě (výnos 20 % z opravné položky, v nákladech 100 % odpisu)
v bodě b) budete mít účetní stav po odpisu 0 Kč (ve výnosech 100 % opravné položky, v nákladech odpis pohledávky) a daňový stav 20 % z pohledávky ve zisku (výnos 20 % z opravné položky, v nákladech nic)
Co jsem vyslechla od daňového poradce a různě si přečetla jsem vyvodila toto: Mohu si buď účetně (= nedaňově) zahrnout 100 % pohledávky, tím se vlastně vyřeší pravdivost účetnictví (můžete ji odepsat daňově uznatelně celou, ale na to jsou pravidla v § 24 písm. y).
Nebo jakmile uplynula doba splatnosti šest měsíců, můžete si dát do nákladů 20 % z nominální (= celkové) hodnoty pohledávky, ale pouze pokud se jedná o položku do 200 000 Kč, jinak na to potřebujete soudní řízení (dáte je k soudu). Tak si u toho vytvoříte opravnou položku 558/391 (ten rok si tím vlastně snížíte výnosy) a jednou až se rozhodnete je odstranit ze svého účetnictví 549/311, musíte přiznat tu opravnou položku – buď mínusem 558/391 v tom daném roce a nebo výnosem v dalším 391/689.
A od roku 2006 jde k pohledávkám od doby splatnosti nejméně 12 měsíců 100 % do nákladů, ale pokud se to týká jednoho odběratele do 30 000 Kč. (Pozor, nemyslím tím jednoho dodavatele a dvě faktury do výše 30 tisíc).
Dobrý den, mohl by mi někdo poradit ohledně tvorby rezervy tvořené do daňové evidence? Četl jsem zákon, ale potřebuji radu.
Rezerva se v daňové evidenci žádným záznamem neprojeví. Její vytvoření, popř. zúčtování, bude součástí závěrkových operací, tzn. že se projeví v daňovém přiznání. Evidovat rezervu je třeba na kartě rezervy, kde jsou základní údaje, na co, na kolik, na jak dlouho. Potom tam musí být i historie pohybů, tvorba a zúčtování.
Ale pokud se nemýlím, rezerva musí být zúčtována do nákladů a zajímá mě, na co může být vytvořená rezerva (je povoleno cokoliv a nebo jsou přesně definované věci na co to můžu použít?).
V případě, o kterém mluvíte vy, můžete tvořit rezervu jedině na opravy hmotného majetku. Podrobnosti se dozvíte v zákoně o rezervách
Redaktor/ka již pro server Podnikatel.cz nepracuje.
Podnikatel.cz (www.podnikatel.cz)
Průvodce vaším podnikáním. ISSN 1802-8012
Copyright © 2007 – 2018 Internet Info, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Powered by Linux.
Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas.