Hlavní navigace

Za neinformování o vzniku nemoci zaměstnancem pokuta až 20 000 korun

Dagmar Kučerová

Pouhý měsíc zbývá do spuštění nových eNeschopenek. Nejeden zaměstnavatel aktuálně upravuje směrnice o poskytování náhrady mzdy a tvoří nová pravidla.

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Od roku 2020 se nemění jen výše náhrady mzdy, ale i podmínky pro její poskytování. Zaměstnanci již podklady pro její výplatu nepředávají, pouze informují.

Povinnost informovat zaměstnavatele o překážce v práci

Jak pro server Podnikatel.cz potvrdil Jan Brodskýministerstva práce a sociálních věcí, je zaměstnanec povinen uvědomit zaměstnavatele o překážce v práci a o předpokládané době jejího trvání bez zbytečného průtahu. Toto ustanovení se týká všech překážek v práci na straně zaměstnance, tedy i překážky v práci z důvodu dočasné pracovní neschopnosti. V případě, že zaměstnanec bez zbytečného průtahu zaměstnavatele neuvědomí o existenci překážky v práci, tedy i o dočasné pracovní neschopnosti, jde o porušení povinnosti stanovené právním předpisem. Zaměstnanec by zároveň měl být informován o tom, komu (kterému zaměstnanci) má svou nepřítomnost v práci oznámit. Zpravidla to bude bezprostředně nadřízený vedoucí zaměstnanec, který potřebuje mít informaci o nepřítomnosti zaměstnance v práci co nejdříve, aby na tuto skutečnost mohl reagovat. Toto oznámení může proběhnout například telefonátem, emailem nebo SMS zprávou, dodává Jan Brodský. Čtěte také: Nové eNeschopenky, notifikace zasílané zaměstnavatelům a nová služba

V tomto směru se samozřejmě nejedná o žádnou novinku. Zaměstnanci o překážkách v práci zaměstnavatele běžně informují. Tím spíše, že v řadě případů jim poskytují pracovní volno s náhradou mzdy (platu). Navíc absence zaměstnance v zaměstnání vyvolává často potřebu nahradit zaměstnance jiným zaměstnancem. Zaměstnavatel musí co nejrychleji vyřešit nastalý provozní problém.

Zákoník práce ukládá zaměstnanci povinnost včas požádat o pracovní volno, jestliže je mu překážka předem známa (budoucí existenci dopředu zaměstnavateli oznámí). Potřeba pracovního volna a s tím spojená existence překážky v práci může nastat i nenadále (např. akutní zdravotní problém zaměstnance). Zde je o překážce a předpokládané době jejího trvání zaměstnanec povinen uvědomit zaměstnavatele bez zbytečného průtahu. Bez zbytečného průtahu znamená, podle situace co možná nejdříve tak, aby zaměstnavateli nezpůsobil zbytečné problémy vyvolané omluvenou absencí v práci. Čtěte také: Náhrada mzdy v roce 2020 podle nových podmínek

Povinnost zaměstnavateli překážku v práci prokázat

Jedna věc je dát o překážce v práci zaměstnavateli vědět (dopředu, nebo ex post), věc druhá existenci překážky v práci prokázat. Zaměstnanec by tak měl učinit způsobem, který nevyvolává pochybnosti. Ve většině případů půjde o zaměstnavatelem stanovené propustky coby doklad o absolvovaném vyšetření nebo podklady k nemocenským dávkám, které současně slouží jako „omluvenka“ pro zaměstnavatele. V souladu s ustanovením § 97 zákona o nemocenském pojištění ve změní od 1. ledna 2020 je zaměstnavatel povinen přijímat žádosti svých zaměstnaných osob o dávky, s výjimkou nemocenského, a další podklady potřebné pro stanovení nároku na dávky a jejich výplatu a neprodleně je spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek předávat okresní správě sociálního zabezpečení.

V souvislosti s nemocenským již zaměstnavatel žádné podklady od zaměstnance neobdrží. Informace potřebné pro výplatu náhrady mzdy si zajistí elektronicky dle zvolené varianty zasílaných notifikací nebo prostřednictvím služby Data zaměstnavatelům o DPN. To ale neznamená, že zaměstnanec nemá vůči zaměstnavateli žádné povinnosti. Stále se jedná o překážku v práci. Nově se také v ustanovení § 64 odst. 1 písm. o zákona o nemocenském pojištění (ve znění od 1. ledna 2020) píše, že pojištěnec, který je dočasně práce neschopný, je povinen informovat neprodleně zaměstnavatele o rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény) včetně čísla nebo identifikátoru rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, o rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti (karantény), o době jejího trvání a v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti i o změně místa pobytu nebo doby a rozsahu povolených vycházek, a popřípadě, náleží-li pojištěnci po uplynutí tohoto období v době dočasné pracovní neschopnosti nadále započitatelný příjem [§ 16 písm. b)], též v období, po které mu v době dočasné pracovní neschopnosti náleží tento příjem. Čtěte také: Zaměstnavatel a ePortál České správy sociálního zabezpečení

Diners Vánoce 2019

Je neinformování porušením pracovní kázně?

Nejeden zaměstnavatel aktuálně reviduje interní směrnici o poskytování náhrady mzdy v době dočasné pracovní neschopnosti. Nyní zaměstnanec předává podklady (rozhodnutí o vzniku a ukončení dočasné pracovní neschopnosti atd.), nově pouze informuje. Je tedy vhodné předem nastavit pravidla, tj. v jakých lhůtách, komu a jakým způsobem se informace sdělují. Informace jsou pro zaměstnavatele důležité, zejména z důvodu dalšího plánování směn, zástupu apod. V této souvislosti se ovšem nabízí otázka, zda lze nesplnění této povinnosti považovat za porušení pracovní kázně.

Přestože zaměstnanec o překážce v práci včas, nebo dokonce vůbec neinformuje, zaměstnavatel mu musí pracovní volno poskytnout. Překážka existuje a rozhodně se nemůže jednat o neomluvenou absenci a není to ani důvodem pro krácení náhrady mzdy (o porušení léčebného režimu se nejedná). Ovšem v souladu s nově upraveným § 129 zákona o nemocenském pojištění (ve znění od 1. ledna 2020) se zaměstnanec dopustí přestupku tím, že neinformuje zaměstnavatele (dosud nepředá zaměstnavateli) o rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény), o rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti (karantény), o době jejího trvání nebo o změně místa pobytu v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti. Za tento přestupek může OSSZ uložit pokutu až do 20 000 Kč. Nakolik a zda vůbec bude toto ustanovení v praxi využíváno, ukáže čas.