Novinku přináší návrh zákona o platformové práci, který má jinak za cíl usnadnit správné určení pracovněprávního statusu osob vykonávajících platformovou práci a zlepšit transparentnost platformové práce pro služby jako Uber či Bolt.
Co se dozvíte v článku
Za výkon nelegální práce nyní hrozí pokuta 100 tisíc korun
V současnosti dle zákona o zaměstnanosti platí, že kdo umožní výkon nelegální práce (například formou švarcsystému), může dostat pokutu až do výše 5 milionů korun, pokud jde o fyzickou osobu, nebo až 10 milionů korun v případě, že se jedná o právnickou osobu. Pokutu může dostat i fyzická osoba, která nelegální práci vykonává, a to až do výše 100 tisíc korun. Toto by se však mohlo zanedlouho změnit.
Pracovníci už nemají být za nelegální práci pokutováni
V připomínkovém řízení se totiž nachází návrh zákona o platformové práci, který kromě jiného ruší i přestupek výkonu nelegální práce a také příslušné ustanovení zakotvující výši sankce. Nově by tak byli za nelegální práci trestáni jen zaměstnavatelé, kteří ji umožní, a nikoli samotní pracovníci. Jednání fyzické osoby vykonávající nelegální práci je především charakterizováno nerovným, tj. podřízeným, postavením vůči osobě, která ji umožnila výkon této práce (tzv. kvazi zaměstnavatel). Kvazi zaměstnavatel je osobou primárně organizující výkon nelegální práce, mající hlavní hospodářský prospěch z nelegální práce (neplatí daňové odvody, sociální a zdravotní pojištění za jinak řádně přihlášené zaměstnance) a z toho plynoucí konkurenční výhodu oproti jiným podnikatelům – zaměstnavatelům, kteří své zaměstnance řádně přihlásili do pojistných a daňových systémů,
píše se v důvodové zprávě.
Jak doplnilo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), které zákona předložilo, škodlivost jednání fyzické osoby vykonávající nelegální práci je velice nízká, až bagatelní. Jak totiž ukázala kontrolní praxe, nositelem vzniku nelegální práce je zaměstnavatel, který zejména pod vlivem „ušetření“ finančních prostředků na odvodech volí tento nezákonný postup a vyhledává osoby, kterým za práci platí tzv. na ruku v rámci šedé ekonomiky nebo je najímá na tzv. švarcsystém. Často pak využívá jejich současné rodinné a finanční situace (fyzické osoby těžko hledající práci, osoby mající dluhy a půjčky apod.), tyto osoby jsou lehce manipulovatelné a přesvědčí je o tom, že nelegální práce je oboustranně výhodná,
vysvětluje se v důvodové zprávě.
Fyzické osoby jsou podle MPSV často postihovány na nelegální práci v jiných řízeních. V případě, je-li fyzická osoba vykonávající nelegální práci uchazečem o zaměstnání evidovaným u úřadu práce, je tato osoba následně z evidence vyřazena a je povinna vrátit dříve vyplacenou podporu v nezaměstnanosti. Je-li při výkonu nelegální práce zjištěn cizinec, pak takovéto zjištění je oznamováno ministerstvu vnitra a Cizinecké policii, kteří zpravidla zahajují řízení o vyhoštění. Tedy uplatňují druhou sankci vůči cizinci, která má pro trh práce významnější dopad než možná pokuta za výkon nelegální práce,
dodalo MPSV.
Už nyní nejsou pracovníci skoro pokutováni
Jak navíc ukazují statistiky, pokutování fyzických osob za výkon nelegální práce není příliš využívané. Orgány inspekce práce v roce 2025 zjistily svou kontrolní činností cca 2500 osob, které měly práci vykonávat nelegálně. Přestupkové řízení s fyzickými osobami konajícími nelegální práci však v roce 2025 vedly jen v 166 případech, kdy uložily pokuty v souhrnné výši 437 tis. Kč. (tj. průměrná pokuta činila cca 2 600 Kč). Kromě těchto řízení v dalších 89 případech bylo v přestupkovém řízení uloženo fyzické osobě napomenutí. Dané ustanovení tak není zcela využíváno právě pro důvody nastíněné výše a zároveň platí, že závažnost tohoto protiprávního jednání není tak vysoká (viz výše průměrné uložené pokuty),
podotklo MPSV.
Obrátí se důkazní břemeno
Návrh zákona o platformové práci přináší i další novinky. „Překvapivě“ se týkají především platformové práce, tedy práce pro Ubery, Bolty a spol. Cílem změn je usnadnění správného určení pracovněprávního statusu osob vykonávajících platformovou práci, zavedení transparentnosti, spravedlnosti, odpovědnosti, lidského dohledu a přezkumu v algoritmickém řízení, a zlepšení transparentnosti platformové práce a zpřístupnění relevantních informací o platformové práci.
Nově by měla být v právním řádě zakotvena vyvratitelná právní domněnka pracovněprávního vztahu, pokud jsou dány skutečnosti značící, že došlo k naplnění obou znaků závislé práce podle § 2 odst. 1 zákoníku práce (v navrhovaném znění), tj. že je práce vykonávána v „podřízenosti zaměstnance a nadřízenosti zaměstnavatele“ a „jménem zaměstnavatele“. Konstrukce právní domněnky je úzce provázána s úpravou definice závislé práce, k níž dochází rovněž tímto návrhem zákona. Chce-li platforma, popř. zprostředkovatel, tuto domněnku vyvrátit, musí prokázat, že alespoň jeden znak závislé práce podle zákoníku práce naplněn není. Dochází tak k obrácení důkazního břemene,
upřesňuje důvodová zpráva.
Digitální platformy budou muset podávat JMHZ
Platformy budou mít dále povinnosti související s využíváním automatizovaných systémů pro monitorování a rozhodování. Zakazují se určité způsoby využití těchto systémů a zároveň se stanovuje povinnost zajistit nad nimi lidský dohled a přezkum, a poskytovat informace o jejich fungování stanoveným způsobem. Cílem je zabránit diskriminaci či neobjektivnímu rozhodování a zajistit odpovídající standard ochrany osobních údajů.
V neposlední řadě se má zavést evidence platforem a jejich informační povinnost vůči státním orgánům. Návrh zákona pro účely evidenční povinnosti využije zákon o JMHZ, ve kterém bude rozšířen okruh subjektů, které jsou podle zákona o JMHZ považovány za zaměstnavatele. Zároveň platformě bude uložena pouze povinnost vyznačit (k tomu určeným příznakem) v rámci příslušného měsíčního hlášení, že je zaměstnavatelem, který je digitální pracovní platformou, resp. u těch digitálních pracovních platforem, které nebudou mít žádné zaměstnance, se bude jednat pouze o splnění evidenční povinnosti podle zákona o platformové práci.
Změny by měly začít platit od prosince 2026
Pokud návrh projde legislativním procesem, většina změn by měla nabýt účinnosti na začátku letošního prosince.
ČLÁNKY DO MAILU