Hlavní navigace

Zahrňte si srážkovou daň do přiznání. Můžete na tom vydělat

23. 2. 2015
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: www.isifa.com, podle licence: Rights Managed
Zahrnutí příjmů zdaněných srážkovou daní do daňového přiznání není povinné. V řadě případů na tom ale poplatníci vydělají. Může se jednat o velké částky.

Konečná srážková daň již nemusí být konečnou. Poprvé za zdaňovací období roku 2014 mohou poplatníci zahrnout příjmy zdaněné srážkovou daní do svého daňového přiznání. Zejména se jedná o autorské honoráře a odměny z dohod o provedení práce s úhrnnou měsíční odměnou nepřevyšující 10 000 korun měsíčně od jednoho plátce. Autorským honorářům se server Podnikatel.cz věnoval v článku: Autorské honoráře. Změny 2015 v porovnání s rokem 2014

Srážková daň u dohody o provedení práce

Zákonné senátní opatření přineslo od ledna 2014 zásadní změny ve zdanění příjmů. Zrušilo pětitisícový limit pro uplatnění srážkové daně a zavedlo limit vyšší, tj. 10 000 korun. Ten se však nyní používá pouze na odměny z dohody o provedení práce. Vztahuje se přitom na všechny odměny z dohody o provedení práce v rámci jednoho měsíce vyplacené jednomu zaměstnanci týmž zaměstnavatelem. Podmínkou je, že není podepsáno Prohlášení k dani (tzv. růžový tiskopis). Jinak by se jednalo o daň zálohovou (bez ohledu na výši odměny). Podpis se vždy vztahuje na všechny druhy příjmů zúčtované plátcem. Zaměstnanec má možnost uplatnit měsíční slevy na dani a po skončení zdaňovacího období požádat o roční zúčtování daní.

§ 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů: 

Příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, jedná-li se o příjmy podle odstavce 1 plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, a zaměstnanec u tohoto plátce daně nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k odstavce 4, 5 nebo 7, anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 7

Pokud tedy zaměstnanec nepodepíše prohlášení k dani, je odměna z dohody o provedení práce, která v úhrnu nepřekročí částku 10 000 korun, zdaněná srážkovou daní.  Od částky 10 001 korun podléhá i tato odměna daní zálohové (základem daně je superhrubá mzda). Při souběhu příjmů (dohody o provedení práce a jiného příjmu) bez podpisu Prohlášení může být u jednoho zaměstnance v jednom měsíci uplatněna jak srážková, tak zálohová daň.

Ilustrační obrázek
Autor: www.isifa.com, podle licence: Rights Managed

Je třeba počítat a zvolit výhodnější variantu.

Zaměstnanec obvykle žádá o roční zúčtování daně svého posledního zaměstnavatele. Příjmy zdaněné srážkovou daní však do ročního zúčtování zahrnout nelze. Srážková daň je daní konečnou. Jiná situace nastane při dodatečném podpisu Prohlášení po skončení zdaňovacího období, právě u tohoto posledního zaměstnavatele. Kupříkladu u starobních důchodců, kteří po část roku pracovali na dohodu o provedení práce s odměnou do 10 000 korun a v srpnu (po rozhodnutí Ústavního soudu) Prohlášení podepsali a uplatnili základní slevu na dani. Ti mohli dodatečně podepsat tiskopis i za období, ve kterém neměli Prohlášení podepsáno u jiného plátce. Zaměstnavatel poté roční zúčtování provede.  

Srážková daň nemusí být konečná

Další možnou variantou je podání daňového přiznání. Nutno říct, že pro většinu poplatníků se jedná o variantu velmi výhodnou.

Možnosti: 

  1. Příjmy zdaněné srážkovou daní dále nezúčtovávat (považovat tuto daň za konečnou). Poplatník se tak často připraví o možný přeplatek na dani vlivem neuplatnění slev a nezdanitelných částí základu daně k příjmům zdaněným srážkovou daní. 
  2. Do 16. února mohl poplatník využít dodatečného podpisu Prohlášení k dani u svého posledního zaměstnavatele i za období, ve kterém prohlášení podepsáno nebylo a odměny z dohody o provedení práce byly u tohoto plátce zdaněny srážkovou daní. To ovšem za podmínky, že ve stejném období nebylo Prohlášení podepsáno pro jiného plátce. 
  3. Podat daňové přiznání a zde zahrnout jak příjmy zdaněné zálohovou daní, tak příjmy zdaněné daní srážkovou. Pro tyto účely slouží tiskopis Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění za zdaňovací období 2014. Speciální tiskopis bude použit pro daň srážkovou: Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce za zdaňovací období 2014. Potvrzení vydají na základě žádosti všichni zaměstnavatelé, u kterých měl zaměstnanec v průběhu období zdanitelné příjmy.

Srážková daň v daňovém přiznání

Všechny příjmy zdaněné srážkovou daní, které hodlá daňový poplatník v roce 2014 zahrnout do svého daňového přiznání, sečte a částku uvede na druhou stranu tiskopisu daňového přiznání do řádku číslo 31 (stejně tak ostatní příjmy ze závislé činnosti zdaněné zálohovou daní podle § 6 zákona o daních z příjmů). Sražená srážková daň se uvádí na řádku 87a daňového přiznání, zálohová daň (po slevách na dani) ze závislé činnosti na řádku 84. Dále se již postup vyplnění daňového přiznání v ničem neliší.

Jak na daň z příjmů?

Přečtěte si daňový speciál, který poradí jak na daň z příjmů věcí krok za krokem.

 

Zahrnutí srážkové daně může být velmi výhodné

Nejeden poplatník si může zahrnutím příjmů do svého daňového přiznání přilepšit. Zejména pokud se jedná o limit příjmů pro uplatnění ročního daňového bonusu na vyživované dítě ve společně hospodařící domácnosti.

Brand24

Příklad:

Paní Nováková – samoživitelka na rodičovské dovolené (jedno vyživované dítě) – měla v roce 2014 příjem ze závislé činnosti s podepsaným Prohlášením k dani 40 000 Kč (čerpaná řádná dovolená bezprostředně po skončení mateřské dovolené u zaměstnavatele). Vlivem uplatnění slevy na poplatníka nebyla odvedena žádná zálohová daň. Naopak jí byl v měsících, kdy čerpala řádnou dovolenou, bezprostředně po mateřské dovolené vyplacen daňový bonus na vyživované dítě ve výši 2 234 Kč. Pro jiného zaměstnavatele pracovala na dohodu o provedení práce po dobu dvou měsíců, vždy s měsíční odměnou 10 000 Kč. U tohoto plátce Prohlášení k dani nepodepsala. Byla odvedena srážková daň 3000 Kč.

  • Varianta 1: Paní Nováková může považovat srážkovou daň za konečnou. Povinnost podání daňového přiznání nemá, neměla souběžné příjmy od více plátců zdaněné zálohovou daní. Sice může požádat svého zaměstnavatele o roční zúčtování. Ovšem příjmy zdaněné srážkovou daní u jiného plátce zde zahrnout nemůže. Přeplatek na dani nebude žádný. Nemůže být ani vyplacena zbylá část ročního daňového bonusu – podmínkou jsou totiž roční příjmy alespoň ve výši 51 000 Kč (šestinásobek minimální mzdy platné pro zdaňovací období 2014). 
  • Varianta 2: Paní Nováková může podat daňové přiznání a zahrnout zde na základě potvrzení o zdanitelných příjmech jak příjmy zdaněné zálohovou daní, tak příjmy zdaněné srážkovou daní. Celkové příjmy nyní činí 60 000 Kč. Vlivem uplatnění základní slevy na poplatníka za celé zdaňovací období jí bude nejen vrácena srážková daň, ale díky dosažení částky potřebné pro nárok na roční daňový bonus na vyživované dítě bude tento doplacen. Výsledek? Doplatek 14 170 Kč (srážková daň 3000 Kč + rozdíl na daňovém bonusu 11 170 Kč). A to jistě stojí za námahu. 

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).