Hlavní navigace

Zájezd a rekreace jako zaměstnanecký benefit. Lze i formou poukazu?

Dagmar Kučerová

Problematika zaměstnaneckých benefitů je v poslední době velmi diskutována. Často jsou poskytovány formou benefitních karet. Ne vždy v souladu se zákony.

Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Zaměstnavatelé se prostřednictvím zajímavých benefitů snaží nalákat nové zaměstnance, případně udržet ty stávající.

Velmi opatrní musí být při poskytování zájezdu či rekreace. Zde musí být pro osvobození od daně z příjmů (a tím i od odvodů pojistného) na straně zaměstnance splněny podmínky v souladu se zákonem, tj. poskytnutí z konkrétních prostředků a nepeněžní forma tohoto benefitu. Osvobozen je navíc pouze do určité hodnoty. Ve spolupráci s ministerstvem financí objasníme správný postup.

Rekreace a zájezd jako nepeněžní plnění

V souladu s ustanovením § 6 odst. 9 písm. d) bod 1. zákona o daních z příjmů jsou od daně mimo jiné osvobozena nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení; při poskytnutí rekreace a zájezdu je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za zdaňovací období. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění pro rodinné příslušníky zaměstnance. Částka nad stanovený limit je zdanitelným příjmem zaměstnance (včetně odvodů pojistného).

Musí však být dodržena nepeněžní forma. Ideálně když zaměstnavatel zaplatí celou hodnotu rekreace či zájezdu. V poslední době se však objevují poukázky na rekreaci v určité hodnotě – zaměstnanec obdrží poukaz (nikoli peníze). Zaměstnavatel uhradí poskytovateli a zaměstnanec si zbylou část doplatí v cestovní kanceláři, tj. princip obdobný jako například u stravenek. Je i tento postup v souladu se zákonem?

Jak pro server Podnikatel.cz vysvětlil Zdeněk Vojtěchministerstva financí, je nutné na danou problematiku nahlížet optikou všech souvisejících právních předpisů, resp. typů subjektů a jim stanovených povinností. Podmínkou pro daňové osvobození je, že zaměstnavatel zájezd nebo rekreaci zajistí (např. uhradí cestovní kanceláři) a zaměstnanci předá poukaz. Pokud by si ale zaměstnanec zájezd obstaral a uhradil sám a nechal si např. fakturu (a to i v rámci stanoveného limitu 20 000 Kč) proplatit zaměstnavatelem, nebyla by podmínka nepeněžního plnění splněna a proplacená částka by podléhala zdanění podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů, vysvětluje Vojtěch.

Zákon o daních z příjmů problematiku volnočasových poukázek výslovně neupravuje, ministerstvo financí však zastává názor, že poukázky je možné pro daňové osvobození akceptovat. Avšak jen ty, které jsou směnitelné pouze za službu, věc a nikoliv za finanční hotovostní prostředky. Na poukázkách ale musí být uveden účel a nelze je převádět do dalšího roku. Zaměstnavatel by měl zajistit jejich využití pouze zaměstnancem či rodinným příslušníkem a musí být schopen pod svou majetkovou odpovědností unést důkazní břemeno. Čtěte také: Práce v noční době versus zaměstnanec pracující v noci

Rekreace a zájezd pořízena z FKSP

Problematiku je však třeba posoudit i z pohledu čerpání z fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP). Samozřejmě se to týká pouze subjektů, které fond kulturních a sociálních potřeb tvoří povinně a jsou povinni řídit se vyhláškou o FKSP (např. organizační složky státu, příspěvkové organizace).

Podle vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP) se za nepeněžité plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci považuje takové plnění (musí být pořízené zaměstnavatelem), které splňuje požadavek, aby celkové náklady na činnost nebo akci byly kompletně uhrazeny zaměstnavatelem z fondu a zaměstnanci jsou následně poskytnuty za cenu sníženou o příspěvek z tohoto fondu. Případný rozdíl mezi cenou plnění a příspěvkem z fondu uhradí zaměstnanec dané organizaci (zaměstnavateli), z jehož fondu je příspěvek poskytnut. Zaměstnanec by tedy neměl u externího poskytovatele plnění dále nic platit ani žádné finanční prostředky obdržet. Je tedy zřejmé, že u organizací, které povinně tvoří FKSP a řídí se vyhláškou o FKSP, může být poskytnutí zájezdu či rekreace protiprávní a ve svém důsledku považováno za porušení rozpočtové kázně. 

Čtěte také: Může zaměstnavatel kopírovat rodné a oddací listy?

Poukázky a fond kulturních a sociálních potřeb

Zdeněk Vojtěch se za ministerstvo financí vyjádřil rovněž obecně k problematice poukázek z pohledu FKSP. Vyhláška výslovně neupravuje problematiku používání poukázek při poskytování plnění z prostředků fondu. Tato skutečnost neznamená, že by tuto formu čerpání příspěvků z fondu teoreticky nebylo možno uskutečnit. Je ale nutné zajistit, aby při čerpání prostředků formou poukázek byly splněny všechny požadavky stanovené nejen vyhláškou o FKSP, ale i ostatními souvisejícími právními předpisy. Především se jedná o splnění podmínek uvedených v ustanovení § 3 odst. 1, 3, 4 a 8 vyhlášky o FKSP. Organizace by měla zajistit jejich naplnění, tak aby byla schopna prokázat, že při poskytování plnění formou poukázek postupuje v souladu s vyhláškou o FKSP, dodává Vojtěch. 

Jestliže hodlá organizace poskytnout příspěvek z fondu, musí příslušná plnění organizovat, spoluorganizovat nebo pořídit od jiné osoby. Dále musí toto plnění (nikoliv poukázku, jak bývá mnohdy nepřesně interpretováno) dle § 3 odst. 4 vyhlášky zcela uhradit (tedy v plné výši). Poskytuje se zaměstnancům za cenu sníženou o příspěvek z fondu. Tato forma plnění z fondu je poskytována nepeněžní formou a není na ni přitom žádný právní nárok. V reálu to znamená, že zaměstnavatel zaplatí plnou hodnotu poukázky nebo plnění a případný rozdíl může doplatit zaměstnanec přímo zaměstnavateli. 

tipContentfirmy

Čtěte také: Poměrné uspokojování exekučních srážek v praxi? Nejednoznačné

Jak ale dále Zdeněk Vojtěch upozorňuje, je v této otázce minimálně diskutabilní, zda a jak je organizace schopna zajistit, že při získání plnění na základě poukázky nebude požadována další úhrada nebo že zaměstnanci nevznikne možnost získání peněžních prostředků, popř. jakéhokoliv jiného prospěchu. Výše uvedené by bylo v rozporu s vyhláškou i souvisejícími právními předpisy. Problematické bude také ustanovení § 3 odst. 1 vyhlášky o FKSP, které uvádí, že lze z fondu čerpat pouze výdaje podle § 4 až 14 vyhlášky o FKSP, mj. tedy, že lze poskytovat příspěvek pouze na plnění a oblasti vymezené v těchto ustanoveních. I zde vyvstává otázka, zda je organizace při poskytování plnění formou víceúčelových poukázek schopna splnění stanovených podmínek zabezpečit. Organizační složky státu i příspěvkové organizace sestavují rozpočet fondu a stanoví způsob jeho čerpání v souladu s právními předpisy v oblasti problematiky fondu. Organizace a jí pověřené osoby nesou odpovědnost za dodržování právních předpisů, včetně případných sankcí plynoucích z nedodržení povinností vyplývajících právě z těchto právních předpisů, uzavírá Zdeněk Vojtěch.