Nový zákon o platformové práci dopadne na všechny zaměstnance i zaměstnavatele

Nová právní úprava má přinést především větší právní jistotu při určování toho, zda je člověk zaměstnanec, nebo podniká jako osoba samostatně výdělečně činná. Platformový pracovník se bude považovat za zaměstnance, pokud splní znaky závislé práce a platforma alespoň jeden z nich nevyvrátí. Navrhovaná změna definice závislé práce má mít podle návrhu zákona „zásadní dopady pro závěr“, zda činnost představuje zaměstnání.

Pokud návrh zákona úspěšně završí legislativní proces, budou se platformy do konce ledna 2027 zapisovat do evidence zaměstnavatelů v jednotném měsíčním hlášení (JMHZ). Současně budou muset informovat pracovníky o svých automatizovaných systémech a každé dva roky vyhodnocovat dopady algoritmů na pracovní podmínky a na rovné zacházení se zaměstnanci. Samozřejmě je v návrhu zákona upraveno i nakládání s pracovníkovými osobními údaji.  

Zásadně se má změnit i přístup k nelegální a nehlášené práci. Při jejím zjištění inspektorátem práce bude následně doměřeno sociální a zdravotní pojištění jako standardnímu zaměstnavateli. Podobně se bude zacházet s cizincem vykonávajícím práci bez zaměstnanecké či modré karty. Bude se automaticky považovat za zaměstnance. Zaměstnavatel, který neprokáže jinou poskytnutou výši odměny, doplatí odvody z výdělku ve výši 1,5násobku průměrné mzdy za každý měsíc nelegální práce.

Přečtěte si také:

První pravidelná aktualizace JMHZ: Upravené údaje i noví uživatelé

Zákon se dotkne hned několika právních předpisů

Součástí návrhu zákona je nejen nový zákon o platformové práci a také novely souvisejících právních předpisů, a to zákoníku práce, zákona o zaměstnanosti, občanského soudního řádu, zákona o pobytu cizinců na území České republiky, zákona o inspekci práce, zákona o ochraně oznamovatelů, zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, zákona o důchodovém pojištění, zákona o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících předpisů, daňového řádu, zákona o správních poplatcích, zákona o Finanční správě České republiky a zákona o silniční dopravě.

Předkládací zpráva k návrhu nového zákona vyjmenovává hlavní změny. Stále jde o návrh zákona, tudíž není vyloučeno, že dojde k dalším úpravám. 

1. Zavedení vyvratitelné právní domněnky základního pracovněprávního vztahu (pro platformové pracovníky). 
2. Omezení zpracování osobních údajů pomocí automatizovaných systémů, transparentnost ohledně jejich používání, zajištění lidského dohledu a přezkumu (pro platformovou práci).
3. Zavedení povinnosti platformy zpřístupnit informace o platformové práci příslušným orgánům a zástupcům zaměstnanců.
4. Úprava definice závislé práce (změny zákoníku práce budou mít dopad na všechny zaměstnance, nejen platformové pracovníky). 
5. Úprava definice nelegální práce a zavedení nevyvratitelné právní domněnky pracovního poměru v případě spáchání přestupku umožnění výkonu nehlášené práce (zde jde o novelu zákona o zaměstnanosti, opět s dopadem na všechny zaměstnance).
6. Zavedení nových skutkových podstat přestupků, které mají zajistit odpovědnost digitálních pracovních platforem a zprostředkovatelů při plnění uložených povinností.
7. Opatření vycházející z vládní iniciativy KOBRA 26, zejména se jedná o doměřování a výběr částek odpovídajících zákonným pojistným při umožnění výkonu nelegální a nehlášené práce.  
8. Novela daňového řádu, kterou jsou stanoveny podmínky, za kterých je možné pořídit obrazový nebo zvukový záznam bez vědomí osob, které se úkonu účastní, při místním šetření.
9. Novela zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele – úprava počátku běhu lhůty v návaznosti na zpřístupnění údajů ze systému JMHZ.
10. První fáze projektu Jednoho inkasního místa (JIM) – finanční úřady se mají stát tzv. obecným správcem daně, který bude příslušný v režimu dělené správy vymáhat veřejná pojistná (pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění, včetně jejich příslušenství), jakož i další peněžitá plnění ukládaná orgány sociálního zabezpečení nebo zdravotními pojišťovnami.

Zákon s postupnou účinností

Účinnost návrhu zákona je navržena jako dělená. Většina změn (především hlavní zákon o platformové práci) má nabýt účinnosti od 1. ledna 2027.  S odloženou účinností od 1. ledna 2028 je pak navrženo předávání vymáhání pohledávek z ČSSZ/ÚSSZ na finanční správu, a to z důvodu nutnosti přizpůsobit procesy a informační systémy obou organizací těmto změnám.

Návrh zákona je na počátku legislativního procesu. Jeho průběh bude server Podnikatel.cz sledovat a průběžně podrobněji informovat o jednotlivých připravovaných změnách.