Změny zákona o zaměstnanosti ovlivní zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Výběr změn podle důvodové zprávy k návrhu novely zákona o zaměstnanosti

Navržené změny sledují zejména tyto základní cíle, resp. nejdůležitější změny.

1. Nastavit parametry příspěvku na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením tak, aby odpovídaly aplikační praxi úřadu práce a reálné výši poskytované podpory – navrhuje se zkrátit dosavadní tříletou dobu, po kterou musí být zřízené pracovní místo obsazeno osobou se zdravotním postižením. Nově má být tato doba sjednávána v rozpětí nejméně 12 měsíců a nejvýše 24 měsíců. Současně se navrhuje upravit maximální výši příspěvku na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením. Dosavadní zákonné limity, vyjádřené jako osminásobek, resp. dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství, se navrhují snížit na jedenapůlnásobek, resp. dvaapůlnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. 
2. Zvýšit flexibilitu při sjednávání podmínek dohod uzavíraných mezi úřadem práce 
   a zaměstnavateli týkajících se příspěvku na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením a příspěvku na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením – úřad práce bude ještě před uzavřením dohody provádět kontrolu na místě, na němž má být pracovní místo pro osobu se zdravotním postižením zřízeno. Cílem je ověření skutečností rozhodných pro posouzení žádosti, aby podpora směřovala na reálně zřizovaná a účelná pracovní místa pro osoby se zdravotním postižením.
3. Přesunout a zpřesnit vymezení druhů provozních nákladů – výčet druhů provozních nákladů mají být přesunut z vyhlášky přímo do zákona o zaměstnanosti, včetně nově upravených nákladů na provozního asistenta, ale také nákladů na dopravu spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením a nákladů na přizpůsobení provozovny.
4. Zajistit, aby hrazené provozní náklady měly skutečnou vazbu na zaměstnávání osob se zdravotním postižením a byly nezbytné pro výkon jejich práce – příspěvek bude možné poskytnout pouze na takové provozní náklady, které jsou vynaloženy v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením, jsou nezbytné pro výkon její práce a pro zaměstnavatele představují zvýšené náklady spojené s jejím zaměstnáváním.
5. Zavést transparentnější a předvídatelnější mechanismy stanovení maximální výše některých příspěvků týkajících se zaměstnávání osob se zdravotním postižením – roční maximální výše příspěvku na úhradu provozních nákladů má být navázána na průměrnou mzdu v národním hospodářství. Dosavadní pevnou částku 48 000 Kč na jednu osobu se zdravotním postižením má nahradit částka odpovídající dvojnásobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku.
6. Snížit administrativní zátěž při uplatňování zvýšení příspěvku na další náklady na chráněném trhu práce – paušální částka 1000 Kč měsíčně by měla náležet pouze, pokud je na danou osobu čerpán příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce alespoň za jeden odpracovaný den v kalendářním čtvrtletí. Dosavadní systém totiž umožňuje poskytování této paušální částky i v situacích, kdy zaměstnavateli odpovídající administrativní náklady reálně nevznikají.
7. Posílit následnou kontrolovatelnost poskytnuté finanční podpory na zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce – zaměstnavatel již nebude v řízení o žádosti individuálně dokládat jednotlivé nákladové položky, ale bude úřadu práce předkládat čestné prohlášení, že mu další náklady prokazatelně vznikly, včetně uvedení jejich druhů podle zákona. Kontrolovatelnost má být zachována prostřednictvím následné kontroly prováděné úřadem práce.
8. Zamezit souběžnému čerpání více forem podpory – připravuje se vyloučení souběhu příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce s příspěvkem na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením podle § 75 zákona o zaměstnanosti (na téhož zaměstnance). Podle důvodové zprávy k návrhu novely zákona je cílem je zabránit duplicitnímu čerpání podpory, aniž by byl zaměstnavatelům na chráněném trhu práce plošně odepřen přístup k příspěvku podle § 75 zákona o zaměstnanosti.
9. Sjednotit podmínky pro poskytování tzv. náhradního plnění – v oblasti plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením se navrhuje úprava § 81 odst. 2 písm. b) zákona o zaměstnanosti. Od příštího roku se má podmínka, že nejde o spojenou osobu podle zákona o daních z příjmů, vztahovat na všechny subjekty, od nichž lze odebírat výrobky nebo služby nebo jim zadávat zakázky pro účely plnění povinného podílu. Tedy také na integrační sociální podniky.

Integrační sociální podnik

Součástí návrhu je také změna zákona o integračním sociálním podniku v části týkající se integračního fondu. U fondu se počítá s novou úpravou fondu reinvestice zisku. Cílem této změny je zjednodušit systém hospodaření integračních sociálních podniků, snížit administrativní a účetní náročnost dosavadní právní úpravy a posílit transparentnost a efektivitu nakládání s případným ziskem těchto subjektů.

Nově má integrační sociální podnik v případě dosažení zisku v běžném účetním období vytvářet fond reinvestice zisku, do kterého se přiděluje více než 50 % zisku běžného účetního období. Prostředky z fondu pak budou využity pro činnosti podle § 2 odst. 2 až 4 zákona o integračním sociálním podniku, tedy zejména pro poskytování podpory osobám se specifickými potřebami, jejich začleňování na trh práce a do společnosti, rozvoj jejich pracovních a sociálních kompetencí a související činnosti integračního sociálního podniku.

Poznámka: Integrační sociální podnik je firma, která primárně zaměstnává a sociálně začleňuje osoby znevýhodněné na trhu práce. Podle zákona o integračním sociálním podniku musí takový podnik zaměstnávat alespoň 30 % znevýhodněných osob, reinvestovat většinu zisku do rozvoje podniku a mít status oficiálně přiznaný Ministerstvem práce a sociálních věcí.

Přečtěte si také:

Sociální podnikání je moderní. Slyšeli jste už o integračním sociálním podniku?