Jak upozornil v připomínkovém řízení ČSÚ, data o průměrné mzdě za první letošní pololetí, která jsou podstatná pro výpočet koeficientu, zveřejní až 3. září. Stejnou připomínku vzneslo i ministerstvo financí. MPSV se brání tím, že jde o standardní postup, jak ale ukazují předchozí roky, není to pravda.
Co se dozvíte v článku
Zálohy OSVČ měly dle návrhů vzrůst o 506 Kč
MPSV poslalo před necelými dvěma týdny do připomínkového řízení návrh nařízení vlády o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2025, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2025, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2027, základní výměry důchodu stanovené pro rok 2027, nejnižších částek procentních výměr důchodů pro rok 2027 a o zvýšení důchodů v roce 2027. Z něj se mimo jiné určují minimální zálohy OSVČ na zdravotní a sociální pojištění.
Zálohy se zjistí z průměrné mzdy pro dané období, která se spočítá vynásobením výše všeobecného vyměřovacího základu a přepočítávacího koeficientu. Pro rok 2027 se bere výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2025. Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2025 se stanoví ve výši, která odpovídá podílu průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem za první pololetí roku 2026 a průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem za první pololetí roku 2025. Průměrná měsíční mzda zjištěná Českým statistickým úřadem za první pololetí roku 2026 činila 50 894 Kč a průměrná měsíční mzda zjištěná za první pololetí roku 2025 pak 47 908 Kč. Výpočtem včetně zaokrouhlení vychází hodnota přepočítacího koeficientu 1,0623 (50 894 : 47 908 = 1,06232),
napsalo v důvodové zprávě MPSV.
Na základě těchto údajů pak vychází minimální záloha pro rok 2027 u OSVČ hlavních na 5310 Kč, tedy o 305 Kč více než v současnosti, a u OSVČ vedlejších na 1669 Kč (o 95 Kč více než letos). Minimální záloha na zdravotní pojištění pro rok 2027 by se pak měla zvýšit z 3306 Kč na 3507 Kč, tedy o 201 Kč. Celkově by tak minimální zálohy měly vzrůst o 506 Kč měsíčně.
MPSV nepoužilo aktuální údaje
Jenže vše nakonec bude zřejmě jinak. ČSÚ totiž v připomínkovém řízení upozornil, že ministerstvo nepoužilo u přepočítávací koeficientu správný údaj o průměrné mzdě za první letošní pololetí. Údaje za 2. čtvrtletí letošního roku teprve zpracováváme, proto není k dispozici ani výsledek za celé 1. pololetí. Rychlá informace s těmito průměrnými mzdami bude zveřejněná až dne 3. 9. 2026,
napsal v připomínkách ČSÚ.
Stejnou výtku vzneslo i ministerstvo financí: MF dále upozorňuje, že číslo o průměrné mzdě za 1. pololetí roku 2026 ve výši 50 894 Kč je prozatím pouze odhadem MPSV a bude v nařízení vlády upraveno po zveřejnění vývoje mezd za 2. čtvrtletí 2026 dne 3. září 2026.
Data o minimálních zálohách tak ještě doznají změn. Jak přesně se nakonec upraví, bude jasné až na začátku září, kdy ČSÚ zveřejní informace o průměrné mzdě za první letošní pololetí.
Jde o standardní postup, tvrdí MPSV
MPSV se brání tím, že vzhledem k tomu, že vláda musí podle zákona o důchodovém pojištění vydat nařízení do 30. září, ale údaj o výši průměrné mzdy za první pololetí je znám až na začátku září, je nutné zahájit připomínkové řízení už během srpna. V této fázi se proto pracuje s předběžnými údaji nebo odhady, které se po zveřejnění konečných dat následně aktualizují,
uvedlo serveru Podnikatel.cz MPSV s tím, že jde o standardní postup, který se používá po celou dobu účinnosti zákona o důchodovém pojištění, tedy od roku 1996.
Nejde o standardní postup, ukazuje Knihovna připravované legislativy
Jak ale ukazuje Knihovna připravované legislativy, s výjimkou roku 2024 zveřejnilo MPSV návrh nařízení vždy až v září, kdy už byla venku i aktuální čísla ČSÚ, a návrh měl výjimku z připomínkového řízení. Například v roce 2025 byl návrh nařízení zveřejněn 16. září a předsedkyně Legislativní rady vlády Eva Decroix k němu ve stanovisku uvedla: Návrh nařízení vlády nebyl projednán v připomínkovém řízení. Návrh nařízení vlády nebyl z důvodu jednoduchosti a technického charakteru jeho úpravy projednán v pracovních komisích Legislativní rady vlády.
Podobně v roce 2023, kdy MPSV návrh předložilo 7. září, napsal Michal Šalomoun, tehdejší předseda Legislativní rady vlády: Návrh nařízení vlády nebyl na základě výjimky projednán v připomínkovém řízení. Návrh nařízení vlády nebyl s ohledem na jeho technický charakter a časovou naléhavost projednán pracovními komisemi Legislativní rady vlády. Předseda Legislativní rady vlády rozhodl v souladu s čl. 4 odst. 3 písm. b) a c) Statutu Legislativní rady vlády, že tento návrh nebude projednán Legislativní radou vlády a že k němu bude vypracováno stanovisko předsedy Legislativní rady vlády, neboť se jedná o právní úpravu, která neobsahuje legislativní nedostatky, a zároveň je časově naléhavá.
Jen v roce 2024 zvolilo MPSV stejný postup jako letos a návrh nařízení poslalo v srpnu do připomínkového řízení pouze s odhady a muselo jej tak následně upravovat. Jinak ve všech předešlých letech volilo postup výjimky z připomínkového řízení a zveřejnění až v září poté, co ČSÚ přijde s aktuálními čísly. Každopádně tvrzení MPSV, že je standardním postupem poslat nepřesný návrh v srpnu do připomínkového řízení, neodpovídá realitě.
ČLÁNKY DO MAILU