Hlavní navigace

Záludnosti ročního zúčtování daní u zaměstnavatele

Dagmar Kučerová

Kdy lze a kdy naopak nelze roční zúčtování daňových záloh a daňového zvýhodnění provést a jak je to s odpovědností zaměstnavatele?

Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Roční zúčtování může být pro zaměstnance výhodné, někdy je však zaměstnavatel provést nesmí.

Roční zúčtování daňových záloh a daňového zvýhodnění (dále jen roční zúčtování) je právem zaměstnance, nikoli jeho povinností. Pokud zaměstnanec nemá v souladu s § 38g zákona o daních z příjmů povinnost podat daňové přiznání, může do 15. února 2019 požádat svého posledního zaměstnavatele o roční zúčtování. Svou žádost doloží patřičnými doklady. Rozhodně se nemusí obávat doplatku daně. Naopak, v řadě případů se tento krok vyplatí v podobě zúčtovaného přeplatku daňových záloh či vyplaceného daňového bonusu.

Zaměstnavatel jako plátce daně musí oprávněné a řádně „zdokladované“ žádosti zaměstnance o roční zúčtování vyhovět. Na pozdější žádosti nebo dodatečně předložené doklady nebude brát zřetel. Nárok na slevy na dani a nezdanitelné části základu daně prokazuje zaměstnanec, za správný výpočet celoroční daně nese plnou zodpovědnost zaměstnavatel.

Čtěte také:

Roční zúčtování je dobrovolné

Zaměstnanec, který není povinen v souladu s ustanovením § 38g zákona o daních z příjmů podat daňové přiznání:

  • nic nevyúčtovává – v takovém případě je sice jeho daňová povinnost sraženými měsíčními zálohami na dani splněna, ale připraví se tak o možnost uplatnění daňových úlev, protože některé lze uplatnit pouze v daňovém přiznání nebo v ročním zúčtování, 
  • podá sám daňové přiznání – požádá svého zaměstnavatele o potvrzení o zdanitelných příjmech (tiskopis Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňovém zvýhodnění) a sám si vypočítá svou daňovou povinnost,
  • požádá svého zaměstnavatele o roční zúčtování - doloží případné nároky na daňové úlevy a přesune tím odpovědnost a veškerou práci s výpočtem na svého zaměstnavatele a v určitých případech může dokonce napravit i některá opomenutí. O roční zúčtování může dokonce požádat i zaměstnanec, který u svého zaměstnavatele neučinil prohlášení k dani. Učiní tak dodatečně. Avšak pouze u svého posledního zaměstnavatele, nikoli u předchozích zaměstnavatelů.

Roční zúčtování a příjmy po část roku

Roční zúčtování je výhodné především pro zaměstnance, kteří pobírali příjmy pouze po část roku. Důvodem může být nemoc, mateřská či rodičovská dovolená, ale také evidence u úřadu práce atd. Výhodou je, že základní sleva na poplatníka se nikdy nekrátí, a tudíž si ji zaměstnanec uplatní i za měsíce, kdy neměl žádné zdanitelné příjmy.

Příklad:

Pan Nový byl zaměstnán na dobu určitou od měsíce ledna do června 2018. Poté byl v pracovní neschopnosti a od měsíce září je evidován u úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Požádá tedy svého posledního zaměstnavatele o roční zúčtování. Zde si uplatní slevu na poplatníka v plné výši (případně i další slevy na dani a nezdanitelné části základu daně). Samozřejmě může také svého zaměstnavatele požádat o potvrzení o zdanitelných příjmech a podat daňové přiznání sám.

Roční zúčtování a souběh zaměstnání

Zaměstnanec může učinit prohlášení k dani ve stejném období pouze u jednoho zaměstnavatele. Zde si také uplatní měsíční slevy na dani. Pokud má příjmy zdaněné zálohovou daní od více zaměstnavatelů souběžně, nemůže žádat o roční zúčtování. Zaměstnanec na základě potvrzení o zdanitelných příjmech povinně podává daňové přiznání. Výjimkou jsou souběžné příjmy zdaněné srážkovou daní.

Příklad:

Paní Malá pracuje souběžně pro dva zaměstnavatele. U prvního (v rámci pracovní smlouvy) učinila prohlášení k dani. S druhým zaměstnavatelem si sjednala dohodu o provedení práce a její měsíční odměna nepřevýšila 10 000 Kč, tj. byla vždy zdaněna srážkovou daní.

Ptejte se odborníka v poradně Daně a účetnictví
Ing. Jan Molín Ph.D.
poradce pro daně
  1. Paní Malá může svého prvního zaměstnavatele požádat o roční zúčtování daní. Srážkovou daň u druhého zaměstnavatele považuje za konečnou, dále ji vyúčtovávat nebude.
  2. Paní Malá může také podat daňové přiznání. Zde si naopak na základě potvrzení o zdanitelných příjmech od obou zaměstnavatelů započítá jak příjmy zdaněné zálohovou daní, tak příjmy zdaněné srážkovou daní. V některých případech je tento postup výhodnější. Umožní naplno využít slevy na dani a nezdanitelné části základu daně, které by díky nižšímu příjmu u prvního zaměstnavatele nebyly využity.

Roční zúčtování a změna zaměstnavatele

O roční zúčtování daní a daňových záloh naopak může požádat zaměstnanec, jenž měl v průběhu zdaňovacího období více zaměstnavatelů, avšak postupně (nikoli souběžně). Jestliže zaměstnanec změní zaměstnavatele v průběhu měsíce tak, že se ani jeden den jeho pracovní poměry nepřekrývají (nepracuje souběžně pro dva zaměstnavatele), může u tohoto následného zaměstnavatele učinit prohlášení poplatníka. Slevy na dani a daňové zvýhodnění za tento měsíc však uplatní pouze u jednoho ze zaměstnavatelů. U svého následného (posledního) zaměstnavatele pak může požádat o roční zúčtování.

Samozřejmě je třeba doložit potvrzením o zdanitelných příjmech (tiskopis Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňovém zvýhodnění).

O dalších aktuálních tiskopisech více v článku: Nové i staronové daňové tiskopisy pro zaměstnance i zaměstnavatele

Odpovědnost zaměstnavatele je velká

Zaměstnavatel pečlivě kontroluje v souladu s ustanovením § 38l zákona o daních z příjmů nárok na slevy či nezdanitelné části základu daně. Je totiž plně odpovědný za správný výpočet ročního zúčtování daňových záloh a daňového zvýhodnění. Může se stát, že zaměstnanec neoprávněně uplatní slevu na dani. Například slevu na dani na manželku, kdy zaměstnavatel oprávněnost slevy v souladu se zákonem o daních z příjmů nekontroluje, zaměstnanec pouze prohlašuje, že roční příjmy manželky nebyly vyšší než 68 000 Kč.

Content tip Javornický

Z důvodu snížení administrativní zátěže zaměstnavatelů a přenesení jejich odpovědnosti při opravě chyb vzniklých zaviněním poplatníka byla od roku 2015 zavedena možnost podání Oznámení plátce daně podle § 38i odst. 5 písm. b) zákona o daních z příjmů o nevybrání dlužné částky na dani nebo neoprávněně vyplacené částce na daňovém bonusu z viny poplatníka. Podrobněji v článku: Penále pro zaměstnance, který u daní nenahlásil změny. Firmy jsou nově z obliga

Zaměstnavatel tak může chybu poplatníka nahlásit, pokud ji sám zjistí. S chybami, které budou zjištěny kontrolními pracovníky při případné daňové kontrole, je to bohužel složitější. Za předpokladu, že bylo v rámci daňové kontroly zjištěno, že bylo poplatníkem provedeno chybné uplatnění některé z daňových výhod – např. v rámci ročního zúčtování slevy na manželku, je tato dlužná částka, která vznikla z viny poplatníka, předepsána přímo plátci daně, jenž je daňovým subjektem odpovědným na správné sražení záloh, daně a vyplacení přeplatků, vysvětlil pro server Podnikatel.cz Lukáš HeřtusGenerálního finančního ředitelství. Tím, že byla ze strany poplatníka chybně uplatněna roční sleva na dani, byl plátcem daně poplatníkovi vyplacen přeplatek na dani z ročního zúčtování záloh vyšší, než měl být. Dlužnou částku na dani si plátce daně od poplatníka vybere (srazí na základě dohody o srážkách ze mzdy, včetně úroků dle souladu s § 38i zákona o daních z příjmů). Zde již nelze aplikovat ustanovení § 38i odst. 5 písm. b) zákona o daních z příjmů, tj. oznámení správci daně. Avšak bez ohledu na skutečnost, zda dlužnou částku od poplatníka vybere či ne (tzn. např. z důvodu, že již u něj není zaměstnán), dlužnou částku plátce daně musí na základě platebního výměru odvést. Případnou pohledávku vůči poplatníkovi, který zde již není zaměstnán, může plátce daně řešit občanskoprávní cestou, uzavřel Lukáš Heřtus.