Hlavní navigace

Zaměstnávání starobních důchodců má své výhody i úskalí

6. 8. 2018
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

V letním období je časté zaměstnávání brigádníků, a to i z řad starobních důchodců. Ne každý má jasno, zda mohou pracovat bez omezení a jak je to s odvody.

Také starobních důchodců se týkají daně a odvody sociálního a zdravotního pojištění. Ovšem jsou tu určitá omezení, na která musí zaměstnavatel pamatovat.

Starobní důchod – pracovněprávní vztah a omezení na výdělku

Nejeden zaměstnavatel se rozhodl využít při podnikání znalosti, zkušenosti i časovou flexibilitu starobních důchodců. Zákony ho přitom nijak neomezují, starobní důchodci mohou pracovat prakticky bez omezení. Jediným omezením může být zdravotní způsobilost k práci.

Stejně jako u jiných zaměstnanců je v případě uzavření pracovního poměru se starobním důchodcem vždy vyžadována vstupní prohlídka. U dohod konaných mimo pracovní poměr pouze tam, kde se jedná o práci rizikovou dle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo ji vyžaduje příloha k vyhlášce o pracovnělékařských službách či jiný zvláštní předpis.

Čtěte také: Pracovnělékařské posudky a nové podmínky pro rok 2018

S důchodcem lze uzavřít jakýkoliv druh pracovněprávního vztahu na dobu určitou i neurčitou. Musí být dodržena minimální (v případě pracovního poměru i zaručená) mzda. Maximum stanoveno není. To se však týká pouze důchodců pobírajících řádný starobní důchod. V případě předčasného starobního důchodu je situace jiná.

U předčasného starobního důchodu platí pravidlo, kdy výše výdělku nesmí založit účast na nemocenském a důchodovém pojištění. Zjednodušeně řečeno, příjem nemůže podléhat odvodům sociálního pojištění. Nerozhoduje druh ani délka pracovního poměru, důležitý je „vznik účasti na pojištění“. V úvahu připadá dohoda o provedení práce s úhrnnou odměnou do 10 000 korun měsíčně u jednoho zaměstnavatele (lze mít v jednom měsíci více dohod u různých zaměstnavatelů do uvedeného limitu) nebo pracovní poměr či dohoda o pracovní činnosti se sjednanou měsíční odměnou maximálně 2499 korun. Zde účast na pojištění nevzniká.

V případě, kdy příjem předčasného starobního důchodce výše uvedené limity překročí, má důchodce i zaměstnavatel povinnost tuto skutečnost České správě sociálního zabezpečení oznámit. Předčasný starobní důchod mu bude pozastaven. O jeho obnovení si důchodce požádá po ukončení zaměstnání nebo dosažení řádného důchodového věku.

Zaměstnavatelé by proto měli vždy při uzavření pracovněprávního vztahu se starobním důchodcem zjistit, zda pobírá řádný nebo předčasný starobní důchod, a v případě předčasného důchodu a vzniku účasti na pojištění vyplnit příslušný tiskopis Hlášení o zaměstnání poživatele předčasného starobního důchodu. V opačném případě se jedná o přestupek s možnou pokutou až do 20 000 korun.

Starobní důchodce a zdravotní pojištění

Poživatelé starobních důchodů patří do kategorie osob, za které platí zdravotní pojištění stát. Nemusí tedy zdravotní pojištění platit. Jiné je to v případě vzniku zaměstnání. Zaměstnavatel zde postupuje obdobně jako u jiných zaměstnanců. Důležitý je však pojem „vznik zaměstnání“. Zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění nevzniká a zdravotní pojistné se neodvádí při sjednání dohody o provedení práce s úhrnnou měsíční odměnou do 10 000 korun u jednoho zaměstnavatele nebo dohody o pracovní činnosti s úhrnnou odměnou do 2499 korun měsíčně.

Čtěte také: I zaměstnanců se týkají doplatky zdravotního pojištění

Jestliže však zaměstnání vznikne, odvede zaměstnavatel za zaměstnaného starobního důchodce zdravotní pojistné. Protože se jedná o státní kategorii pojištěnců, nevztahuje se na starobní důchodce odvod z minimálního vyměřovacího základu, tj. z minimální mzdy. Vyměřovacím základem je v tomto případě skutečně dosažený příjem.

Z pohledu zdravotního pojištění je starobní důchodce zařazen do státní kategorie pojištěnců od okamžiku přiznání důchodu, a to bez ohledu na jeho výplatu. V této kategorii je zařazen i v měsících, kdy mu z nějakého důvodu výplata nenáleží.

Starobní důchodce a sociální pojištění

Rovněž z pohledu sociálního pojištění postupují zaměstnavatelé obdobně jako u jiných zaměstnanců. V případě vzniku účasti na nemocenském (a tím i důchodovém) pojištění, podléhá příjem odvodům pojistného. Zde se žádný minimální vyměřovací základ neuplatňuje, odvádí se vždy ze skutečného výdělku.

Starobní důchodci si mohou výdělečnou činností svůj řádný starobní důchod dokonce zvýšit. Musí se samozřejmě jednat o činnost, která podléhá odvodu sociálního pojištění. Výše procentní výměry starobního důchodu se zvyšuje:

  • u pojištěnců, kteří budou po vzniku nároku na důchod pracovat a současně pobírat starobní důchod v poloviční výši, za každých 180 kalendářních dní výdělečné činnosti o 1,5 % výpočtového základu,
  • u pojištěnců, kteří budou po vzniku nároku na důchod pracovat a současně pobírat starobní důchod v plné výši, za každých 360 kalendářních dnů této výdělečné činnosti o 0,4 % výpočtového základu.

Starobní důchodce a daň z příjmů

Zaměstnaný starobní důchodce si může stejně jako jiní daňoví poplatníci uplatnit základní slevu na poplatníka (eventuálně další slevy, na které má nárok). Může také svého posledního zaměstnavatele požádat o roční zúčtování daní, případně si sám podat daňové přiznání.

Způsob zdanění závisí na skutečnosti, zda zaměstnaný starobní důchodce podepíše u svého zaměstnavatele tiskopis Prohlášení poplatníka k dani z příjmů. Tím si uplatní příslušné slevy na dani a svou daňovou povinnost sníží či zcela eliminuje. Jestliže tento tiskopis nepodepíše, daňové slevy u zaměstnavatele neuplatní. Jeho příjem bude zdaněn v závislosti na dosaženém výdělku srážkovou či zálohovou daní.

Čtěte také: Srážková daň podle nových podmínek. Jak se projeví v praxi?

Brand24

Starobní důchodce, který měl v průběhu roku příjmy ze závislé činnosti pouze od jednoho zaměstnavatele nebo postupně od více zaměstnavatelů, kde podepsal prohlášení k dani a nemá jiné zdanitelné příjmy vyšší než 6000 korun (např. příjmy z podnikání nebo pronájmu majetku), může požádat svého posledního zaměstnavatele, u kterého rovněž podepsal prohlášení k dani, o roční zúčtování daní.

Pokud byly příjmy starobního důchodce zdaněny srážkovou daní, povinnost podání daňového přiznání daňový poplatník nemá. Avšak jeho nepodáním se může připravit o případný přeplatek na dani využitím nároku na daňovou slevu. A to i v měsících, kdy výdělečnou činnost nevykonával.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).