Hlavní navigace

Zaměstnavatel musí o odejmutí pohyblivé složky mzdy informovat předem

5. 6. 2019
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR určilo pravidla pro odejmutí nenárokové části mzdy. Trestat zaměstnance jejím neposkytnutím rozhodně nelze.

O výši přiznané nenárokové části mzdy může rozhodnout zaměstnavatel až po skončení hodnoceného období, odejmout ji však musí předem.

Sjednaná versus stanovená mzda

Zaměstnavatelé upřednostňují jednostranné určení mzdy. Naopak pro zaměstnance je výhodnější, je-li mzda sjednána (dohodnuta) dvoustranným jednáním. Zaměstnavatel ji totiž nemůže bez souhlasu zaměstnance změnit. Mzdu je možné sjednat v pracovní nebo kolektivní smlouvě.

I při jednostranném stanovení interním předpisem zaměstnavatele či určení mzdy mzdovým výměrem jsou možnosti manipulace se mzdou omezené. Především musí dosahovat alespoň úrovně minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy (v souladu s § 111 a 112 zákoníku práce). Navíc podle paragrafu 110 zákoníku práce přísluší zaměstnancům za stejnou práci (při stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti, namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce) stejná mzda. Čtěte také: Schválené i očekávané novinky z oblasti zaměstnávání

Mzda se z důvodu motivace zaměstnanců v praxi často dělí na pevnou a pohyblivou složku. Jestliže pomineme zákonné příplatky ke mzdě (přesčasy, práce ve svátek a o víkendu, noční práce a další), je teoreticky možné mzdu rozdělit na tři části:

  • Pevná složka mzdy – obecně náleží za vykonanou práci (nesmí být nižší než minimální mzda a odpovídající nejnižší úroveň zaručené mzdy).
  • Pohyblivá složka mzdy (nenároková, fakultativní) – závisí na rozhodnutí zaměstnavatele, výsledcích zaměstnance nebo firmy. Může být sjednána nebo stanovena a její výše nemusí být každý měsíc stejná. 
  • Prémie nebo mimořádné odměny (roční, pololetní) – mají většinou jednorázový charakter. Může se jednat o splnění mimořádných úkolů, podíl na ekonomickém výsledku firmy atd. V tomto případě se nejedná o mzdu, není nutné ji stanovit před začátkem období, ale obvykle se přiznává dodatečně při zúčtování mzdy.

V souladu s ustanovením § 114 zákoníku práce musí být mzda sjednána, stanovena či určena před začátkem výkonu práce, za kterou má příslušet. Zaměstnavatel nejpozději v den nástupu do práce vydá zaměstnanci písemný mzdový výměr, obsahující údaje o způsobu odměňování, termínu a místě výplaty mzdy (pokud již takové údaje neobsahuje pracovní smlouva nebo vnitřní předpis).

Odnětí pohyblivé složky mzdy

Ani s pohyblivou složkou mzdy nemůže zaměstnavatel pohybovat libovolně. Neuspěje s argumentací, že jde vždy o nenárokovou část mzdy závislou čistě od jeho rozhodnutí. Což nedávno potvrdil i Nejvyšší soud České republiky (rozsudek ze dne 15. srpna 2018, sp. zn. 21 Cdo 5984/2017). Zde se popisuje, že nenároková část mzdy může být smluvně sjednána či jednostranně stanovena. Jestliže však má být závislá na splnění určitých sjednaných či stanovených předpokladů, je zřejmé, že výsledky práce nelze odhadovat předem a oznámit zaměstnanci, že v příštím měsíci již nebude mít dobré pracovní výsledky. Na rozdíl od odejmutí pohyblivé složky jako takové, tj. mzdy zcela nezávislé na hodnocení výsledků práce zaměstnance. Čtěte také: Připravované změny v řádné dovolené zaměstnanců

Z rozhodnutí soudu vyplývají dvě pro praxi důležitá pravidla:

  1. Výši mzdy závislé na výsledcích práce (zaměstnanec splnil v termínu předepsané úkoly) či dalších ukazatelích (např. oddělení dosáhlo požadovaného obratu) zhodnotí zaměstnavatel teprve po skončení hodnoceného období. Rozhodne, zda a v jaké výši bude přiznána. Což může mít pro zaměstnance zajisté silný motivační charakter. Samozřejmě v případě, kdy jsou stanovena přesná pravidla (kritéria) jejího přiznání a po jejich splnění je mzda skutečně přiznána a vyplacena.
  2. Odejmutí nenárokové složky mzdy je možné učinit vždy jen do budoucna, nikoli zpětně. Zaměstnanec má být předem informován o podmínkách odměňování. Odnětí nenárokové složky mzdy tak musí být zaměstnanci oznámeno před začátkem výkonu práce, za kterou mu tato část mzdy dosud příslušela.

Pokutovat zaměstnance odejmutím mzdy nelze

Mzdový výměr rozhodně nemůže obsahovat možnost libovolného odebrání nenárokové složky mzdy. Takový postup by byl v rozporu se zákoníkem práce. Zaměstnanec se může proti neposkytnutí pohyblivé složky mzdy bránit. Jestliže byla splněna daná kritéria jejího přiznání a přesto nebyla vyplacena, lze podat podnět na prošetření na příslušný inspektorát práce. Samozřejmě až v situaci, kdy se svými argumenty neuspěje u zaměstnavatele. V ideálním případě má zaměstnavatel nepřiznání pohyblivé části mzdy písemně zdůvodnit. Čtěte také: Zaměstnali je na dohodu, ale bez příplatku za práci. Je to diskriminace?

Zaměstnanec rovněž může poukázat na práci jiných zaměstnanců pracujících ve stejném pracovním zařazení, při stejné výkonnosti nebo se stejnými odbornými zkušenostmi a srovnatelnou odpovědností. Jestliže jiným zaměstnancům byla pohyblivá složka mzdy přiznána, mohlo by se jednat o diskriminaci (častá je kupříkladu ve výpovědní době zaměstnance, po hádce s přímým nadřízeným apod.). I zde může pomoci inspektorát práce.

Byl pro vás článek přínosný?