Hlavní navigace

Může zaměstnavatel předat exekutorovi výplatní pásku a mzdový list zaměstnance?

19. 2. 2020
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Na jedné straně požadavek soudního exekutora pod pohrůžkou pořádkové pokuty, na straně druhé ochrana osobních údajů zaměstnance a GDPR.

Zaměstnavatelé často poskytují exekutorům a insolvenčním správcům součinnost. Obsah i způsob poskytovaných údajů je dlouhodobě předmětem odborných diskuzí.

Co se dozvíte v článku
  1. S nárůstem exekucí rostou i požadavky na součinnost
  2. Požadavek insolvenčního správce je nutné respektovat
  3. Sdělování informací s ohledem na GDPR
  4. Informace lze vypsat, ale nekopírovat
  5. V odůvodněných případech je exekutor požadovat může

S nárůstem exekucí rostou i požadavky na součinnost

Dlouho nebylo jasné, zda zaměstnavatelé poskytují součinnost dle § 33 a 34 exekučního řádu (zaměstnavatel jako plátce mzdy zde výslovně uveden není) nebo obecnou součinnost dle § 128 občanského soudního řádu ve spojení s § 52 odst. 1 exekučního řádu. Této problematice se již server Podnikatel.cz věnoval článkem: Součinnost zaměstnavatelů aneb co vše je nutné exekutorům sdělit

Situaci ještě zkomplikovalo Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). A požadavky exekutorů se stupňují, v poslední době požadují i výplatní pásky a mzdové listy zaměstnanců.

Požadavek insolvenčního správce je nutné respektovat

Krajské soudy často požadují, aby zaměstnavatelé poskytovali insolvenčnímu správci v širokém rozsahu obecnou součinnost dle § 128 občanského soudního řádu. Jak zmiňuje Bořivoj Šubrt (Obsluha mzdy a platu, ANAG 2014), bylo v konkrétních případech již rozhodnuto usnesením soudu, že zaměstnavatel je povinen poskytnout insolvenčnímu správci „výplatní lístek“, který se vydává zaměstnanci v souladu s § 142 odst. 5 zákoníku práce při zúčtování mzdy. Takový postup je nutné respektovat. Na rozdíl od exekutorů, jímž podle Bořivoje Šubrta exekuční řád možnost využít ustanovení o obecné součinnosti přímo nedává.

Sdělování informací s ohledem na GDPR

Z pohledu GDPR jde při poskytování součinnosti exekutorovi či soudu o plnění právní povinnosti, tj. zpracování podle právního důvodu podle článku 6 odst. 1 písm. c) GDPR. V publikaci GDPR v personalistice (ANAG 2019) Jiří Žůrek rovněž poukazuje na sporný obsah požadovaných informací. Platí, že zaměstnavatel by měl poskytovat pouze informace, které mají pro exekuční či soudní řízení význam a kterými z povahy věci disponuje. Typicky půjde o informaci, zda je uvedená osoba v pracovním poměru (včetně dohod konaných mimo pracovní poměr – nekopírovat pracovní smlouvu ani dohodu), o výši příjmu (průměrný výdělek apod.), označení pohledávek zaměstnavateli vůči zaměstnanci atd. Předávání výplatních pásek či mzdových listů zde bohužel zmíněno není. Čtěte také: Vyšší nezabavitelná částka v exekucích od ledna 2020

Informace lze vypsat, ale nekopírovat

Podrobněji se problematice věnuje Jiří Breburda v měsíčníku Mzdová účetní (ANAG, 3/2018). Specifikuje údaje, které podle jeho názoru musí zaměstnavatel poskytnout (např. údaj, zda povinný pobírá mzdu či jiný postižitelný příjem a v jaké výši, údaj o výši přípustných srážek ze mzdy, včetně počtu vyživovaných osob, stručný údaj o existenci již prováděných srážek ze mzdy atd.), dále údaje, které zaměstnavatel poskytnout nesmí (např. údaje o příjmech vyplácených zaměstnavatelem, jen nejsou postižitelné exekucí, údaj o mzdě či jiných příjmech nevyplácených zaměstnavatelem a údaje o věcech či jiných majetkových hodnotách povinného) a údaje, jejichž poskytování je sporné (kontaktní údaje povinného a případně jiné jeho evidované osobní údaje).

Ohledně způsobu předávání informací uvádí Jiří Breburda, že soudní exekutoři nemají v rámci součinnosti vymezené v § 33 až 34 exekučního řádu zákonodárcem zakotveno žádné oprávnění požadovat vedle údajů také listiny, neboť zásadně nevedou žádné dokazování. Pokud tedy soudní exekutor typicky požaduje po zaměstnavateli předložení výplatních pásek nebo mzdových listů povinného za předcházející období, mohl by to zaměstnavatel teoreticky odmítnout a v nich obsažené údaje o mzdě a jiných postižitelných příjmech povinného podat jiným způsobem ve svém sdělení.

Což je ale na druhou stranu pro zaměstnavatele značně nepraktické, jelikož by uvedené údaje musel pracně opisovat. Mnohem rychlejší je výplatní pásky a mzdové listy okopírovat. Zaměstnavatel samozřejmě nesmí exekutorům poskytnout listiny, které obsahují údaje, jež se v exekucích nesdělují. Ovšem takové údaje může výplatní páska i mzdový list zaměstnance obsahovat.

Jestliže zaměstnavatel žádosti soudního exekutora o součinnost nevyhoví, bývá mu vyhrožováno pořádkovou pokutou dle § 53 občanského soudního řádu až do výše 50 000 Kč. Čtěte také: Zastavení exekucí dopadne tvrdě na věřitele

skoleni_15_4

V odůvodněných případech je exekutor požadovat může

Jasno do celé záležitosti vnáší ministerstvo spravedlnosti. Aktuálně totiž zpracovalo metodické stanovisko k součinnostním dotazům soudních exekutorů na plátce mzdy povinných. Zde byla jako zvláštní kategorie řešena i problematika požadavků na zaslání výplatních pásek či mzdových listů. Platí-li obecně pro činnost soudního exekutora zásada přiměřenosti, na zpracování osobních údajů (tedy i jejich získávání) se podle GDPR i českých právních předpisů užívá kritérium nezbytnosti – tedy lze zpracovávat osobní údaje, které jsou pro splnění konkrétní povinnosti či úkolu nezbytné. Obecně platné stanovisko tedy poskytnout nemůžeme, vždy je potřeba přihlédnout ke konkrétní situaci, vysvětluje za ministerstvo spravedlnosti Lucie Machálková.

V případě požadavku soudních exekutorů na předání kopií mzdových listů či výplatních pásek je ministerstvo spravedlnosti toho názoru, že soudní exekutor je sice požadovat může, ale pouze v odůvodněných případech, nikoliv plošně. Tento postup je možné připustit pouze výjimečně. Je zásadní, aby soudní exekutor konkrétní požadavek vzhledem k nezbytnosti získání takového údaje vždy náležitě odůvodnil. Exekutor musí odůvodnit, z jakého důvodu je vyžádání např. výplatní pásky nezbytné pro vedení exekučního procesu a z jakých důvodů nepostačují obdržená sdělení plátce mzdy dle § 128 občanského soudního řádu k tomu, aby srážky ze mzdy mohly být prováděny, tj. zda neobdržení výplatní pásky či mzdového listu může provedení exekuce ohrozit či znemožnit a v jakém směru, uzavírá Lucie Machálková.

Podrobnější informace k rozsahu poskytovaných údajů soudním exekutorům a lhůtám pro jejich poskytnutí (včetně zmíněného stanoviska) přineseme v navazujícím článku. 

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).