Hlavní navigace

Zaměstnavatelé v programu Antivirus stále chybují, dokazují aktuální čísla

27. 10. 2020
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Vrací se při pochybení celá nárokovaná částka, nebo jen konkrétní měsíc? Úřad práce upozornil, na co se zaměří a v čem nechybovat při vyúčtování.

Cílený program Antivirus má udržet pracovní místa zaměstnanců. Chybovat v žádosti o příspěvek či vyúčtování se však nevyplácí. Kontroly intenzivně probíhají a částky, které jsou zaměstnavatelé povinni vrátit, mohou přivést společnost do velkých potíží. Zvláště v současné době.

Kontrolní pracovníci rozhodně nezahálí

Úřad práce ČR zahájil od května 2020 do 30. září 2020 (poslední dostupná data) v rámci celé České republiky celkem 869 průběžných veřejnosprávních kontrol cíleného programu Antivirus. Zároveň v tomto období ukončil 498 průběžných veřejnosprávních kontrol (57,31 % z celkového počtu).

Jak pro server Podnikatel.cz upřesnila Kateřina BeránkováÚřadu práce ČR, došlo z výše uvedeného počtu ukončených průběžných veřejnosprávních kontrol u 150 zaměstnavatelů k pochybení (30,12 % z kontrolovaných zaměstnavatelů), které mělo za následek buď částečné, nebo úplné vrácení příspěvku v celkové výši 19 451 063 Kč (5,25 % z celkového objemu vyplacených příspěvků 498 kontrolovaným zaměstnavatelům).

Z celkového počtu 150 kontrolovaných zaměstnavatelů, u kterých ÚP ČR zjistil pochybení, celkem 127 zaměstnavatelů vracelo poskytnutý příspěvek částečně (v celkové výši 9 797 773 Kč), zbývajících 23 zaměstnavatelů pak muselo vrátit příspěvek v plné výši.

Čísla jsou skutečně nemilosrdná, z výše uvedeného plyne, že zhruba každý třetí kontrolovaný zaměstnavatel u Antiviru chyboval. 

Co je předmětem kontroly úřadů práce

Kontroloři se podle Kateřiny Beránkové zaměřují na dodržování podmínek pro vyplacení příspěvku a podmínek dohody o poskytnutí příspěvku z cíleného programu Antivirus a také dodržování pracovněprávních předpisů. Při kontrolách příjemci (zaměstnavatelé) prokazují oprávněnost čerpání poskytnutého příspěvku, a to zejména prostřednictvím doložení mzdových podkladů o vyplacení mzdových náhrad, úhradě zákonných odvodů, dále pak mzdovými listy a evidencí pracovní doby. Předmětem veřejnosprávních kontrol jsou také pracovní smlouvy, včetně všech dodatků u těch zaměstnanců, na které ÚP ČR poskytl příspěvek. Stejně tak je potřebné, aby zaměstnavatelé prokázali, že zaměstnanci nebyli ke dni vyúčtování ve výpovědi. V neposlední řadě musí zaměstnavatelé při kontrole předložit vnitřní předpisy upravující překážky v práci, dohody s odborovými organizacemi opravňující k výplatě snížené náhrady mezd a doklady vedoucí k oprávněnosti překážek v práci, např. nucené omezení provozu, karanténa a jiné, vysvětlila mluvčí úřadů práce.

V čem zaměstnavatelé nejčastěji chybují

Podle kontrolních zjištění při veřejnosprávních kontrolách jsou nejčastějšími příčinami pochybení např. případy, kdy:

  • si zaměstnavatel nárokoval příspěvek na náhradu mzdy za zaměstnance, u kterých nastala překážka ze strany zaměstnavatele před 12. 3. 2020,
  • zaměstnavatel neodvedl pojistné před poskytnutím příspěvku,
  • byl chybně stanovený průměrný výdělek,
  • zaměstnavatel chybně zařadil zaměstnance do režimu A a režimu B;
  • došlo k záměně hrubé mzdy za náhrady mezd.

Dotaz z praxe: Zaměstnavatel odeslal v jednom měsíci odvody pojistného později. Mezitím obdržel za tento měsíc příspěvek Antivirus. Je nám jasné, že došlo k pochybení. Bude se vracet celá nárokovaná částka Antiviru, nebo jen částka za dotyčný měsíc?

Odpověď Úřadu práce ČR: V tomto případě je zaměstnavatel povinen vrátit celý příspěvek za příslušný kalendářní měsíc, ve kterém došlo k odvodům pojištění až po připsání příspěvku od úřadu práce. Za ostatní měsíce mu příspěvek zůstává.

Problematické je i opožděně podané vyúčtování.

Úřad práce sankce neukládá, ale inspektorát může

Jak dále upozornila Kateřina Beránková, vzhledem k tomu, že se jedná o státní prostředky, musí s nimi úřad práce také nakládat jako řádný hospodář. Tudíž kontroluje, zdali jsou takto poskytnuté příspěvky využity skutečně k účelu, ke kterému jsou určeny. V souvislosti s poskytováním příspěvku vykonává veřejnosprávní kontroly průběžné a veřejnosprávní kontroly následné u příjemců veřejné finanční podpory. Pokud dojde ke zjištění takového porušení zákoníku práce, které vyhodnotí jako nesplnění podmínek programu Antivirus, může požadovat vrácení poskytnutého příspěvku nebo jeho poměrné části. Úřad práce ČR sankce v souvislosti s programem Antivirus neukládá. Ukládání případných sankcí za porušení pracovněprávních předpisů je v kompetenci Státního úřadu inspekce práce.

Tip-ucto-legislativni_zmeny_21

Opatrnosti tedy není nikdy dost. Ze strany úřadu práce hrozí maximálně vrácení celé nebo části nárokované částky. Při kontrole inspektorátem práce i případné sankce.

Základní pravidla při podání vyúčtování

Řada zaměstnavatelů podávala vyúčtování naposled v jarních měsících, avšak v souvislosti s aktuálními opatřeními jsou opět aktuální. Navíc již došlo k úpravám a další se čekají. Pro připomenutí několik chyb, které se opakují při podání vyúčtování. 

  • Zaměstnavatel nezašle současně obě části vyúčtování – vyúčtování má stránku v PDF, jejíž součástí je čestné prohlášení. Bez jeho vyplnění nemohou úřady práce příspěvek vyplatit. Soubor v Excelu pak obsahuje výkaz vynaložených nákladů na náhrady mezd jednotlivých zaměstnanců. Je nutné doložit obě části společně.
  • Doložené podklady musí být ve správném formátu – při ukládání souborů na disk změní zpracovatel u vyúčtování formát dokumentu, nebo formuláře před odesláním na Úřad práce ČR vytiskne a podepsané naskenuje, čímž znemožní jejich další zpracování.
  • Nelze žádat o příspěvek na zaměstnance, kteří končí nebo již ve společnosti nepracují. 
  • Nedostatečné zdůvodnění – u režimu A zaměstnavatel musí specifikovat, na základě jakého konkrétního vydaného krizového opatření státu nebo opatření příslušných institucí nemohli jeho zaměstnanci vykonávat svou práci a on je tak musel nechat doma.
  • Uvedena chybná částka – do sloupce „náhrada mzdy“ patří „náhrada mzdy v hrubém“, tj. včetně odvodů na pojistné za zaměstnance a zdanění, pokud jim náhrada mzdy podléhá.
  • Nezapočitatelné náklady – do sloupců „zdravotní pojištění“ a „sociální pojištění“ patří jen náklady na pojistné za zaměstnavatele, nikoli za zaměstnance.
  • Nesprávné RČ nebo evidenční číslo zaměstnance – do sloupce rodné číslo nebo evidenční číslo pojištěnce rozhodně nepatří datum narození.

Anketa

Proběhla již u vás kontrola Cíleného programu Antivirus?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).