Hlavní navigace

Zaručená mzda je od srpna vyšší. Víte, jak ji správně určit?

26. 8. 2013
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: www.isifa.com
Velké části zaměstnanců měla být v souladu se zvýšením minimální mzdy zvýšena i zaručená mzda. Nezapomeňte zkontrolovat mzdový výměr.

Zaměstnanec má právo na minimální, ale i na zaručenou mzdu. Obě se aktuálně zvýšily. Nejedná se však o totožné pojmy. Připomeňme si, v čem se liší.

Minimální mzda od srpna 2013

Od prvního srpna 2013 se poprvé od roku 2007 zvýšila minimální mzda. Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu. Její základní právní úprava je stanovena § 111 zákoníku práce. Výši základní sazby minimální mzdy stanovuje nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí.

Hrubá minimální mzda:

  • pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí 8500 korun za měsíc nebo 50,60 korun za hodinu,
  • pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin u zaměstnance, který je poživatelem invalidního důchodu, činí 8000 korun za měsíc nebo 48,10 korun za hodinu.

Minimální mzda se vztahuje ke stanovené týdenní pracovní době 40 hodin. Ovšem zaměstnanci mohou mít jinou stanovenou týdenní pracovní dobu. Zejména se týká zaměstnanců pracujících v podzemí a zaměstnanců pracujících v nepřetržitém nebo směnném pracovním režimu. Stejně tak může zkrácení stanovené týdenní pracovní doby bez snížení mzdy obsahovat vnitřní předpis nebo kolektivní smlouva zaměstnavatele. V takovém případě je nutné minimální mzdu přepočítat koeficientem:

40 / jiná stanovená týdenní pracovní doba.

Příklad (stanovená týdenní pracovní doba 37,5 hodin):

Hodinová minimální mzda = (40 / 37,5) x 50,60 = 53,97502 zaokrouhleno na 54,00 korun. 

Jestliže hodinová nebo měsíční mzda (případně plat nebo hodinová odměna z dohody konané mimo pracovní poměr)  nedosáhne minimální mzdy, musí zaměstnavatel poskytnout doplatek takzvaně do minima. A to bez ohledu na jeho zaviněnou či nezaviněnou nižší výkonnost, což platí i pro zaměstnance odměňované úkolovou mzdou. Do dosažené mzdy se zahrnuje vše, co se považuje za mzdu, s výjimkou příplatků za přesčas, za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli. Nezahrnuje se náhrada mzdy, odstupné, cestovní náhrady, odměna za pracovní pohotovost.

Jiná situace je při sjednané nižší týdenní pracovní době. Zaměstnavatel může po dohodě se zaměstnancem nebo na jeho žádost snížit týdenní pracovní dobu. V takovém případě odpovídá minimální mzda sjednané pracovní době. Například při sjednané týdenní pracovní době 20 hodin týdně, činí minimální měsíční mzda 4250 korun.

Zaručená mzda od srpna 2013

Ilustrační obrázek
Autor: www.isifa.com

Minimální a zaručená mzda se vztahuje k čtyřicetihodinové týdenní pracovní době. 

Stejně jako minimální mzda se od 1. srpna 2013 zvýšila i zaručená mzda. Zaručená mzda stanoví nejnižší cenu práce s ohledem na složitost, odpovědnost a namáhavost vykonávané práce. Její minimální úrovně se opět vztahují ke stanovené čtyřicetihodinové týdenní pracovní době. Její úrovně se při případné nižší pracovní době přepočítají obdobným způsobem (koeficientem) jako u minimální mzdy. Pokud je ale se zaměstnancem individuálně sjednaná kratší pracovní doba, úroveň zaručené mzdy se úměrně snižuje.

Jak určit výši zaručené mzdy?

Výše nejnižších úrovní zaručené mzdy je rozdělena do 8 skupin tak, že pro 1. skupinu prací je sazba rovna minimální mzdě (8500 korun měsíčně nebo 50,60 korun za hodinu) a pro 8. skupinu prací činí přibližně dvojnásobek minimální mzdy (17 000 korun měsíčně nebo 101,20 korun za hodinu). Přitom zaručená mzda nesmí být nižší než minimální mzda. Na rozdíl od minimální mzdy se zaručená mzda v souladu s § 112 zákoníku práce nevztahuje na dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti.

Jestliže hrubá mzda zaměstnance (opět bez příplatku za práci přesčas, za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli) nedosáhne nejnižší úrovně zaručené mzdy, musí zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci doplatek. Na zaměstnavatele, u kterého je mzda zaměstnanců sjednána kolektivní smlouvou, se ustanovení zákoníku práce o zaručené mzdě nevztahuje. Proto tam, kde je odměňování zaměstnanců mzdou řešeno přímo v kolektivní smlouvě, má přednost kolektivní smlouva. 

Daně x

Zvýšení od 1. srpna se opět nedotklo invalidních důchodců. Jejich minimální zaručenou mzdu může zaměstnavatel ponechat v původní výši.

Skupina prací Hodinová mzda invalidní důchodci Hodinová mzda ostatní Měsíční mzda invalidní důchodci Měsíční mzda ostatní
1. 48,10 Kč 50,60 Kč 8 000 Kč 8 500 Kč
2. 53,10 Kč 55,90 Kč 8 900 Kč 9 400 Kč
3. 58,60 Kč 61,70 Kč 9 800 Kč 10 400 Kč
4. 64,70 Kč 68,10 Kč 10 800 Kč 11 400 Kč
5. 71,50 Kč 75,20 Kč 12 000 Kč 12 600 Kč
6. 78,90 Kč  83,00 Kč  13 200 Kč 13 900 Kč
7. 87,10 Kč 91,70 Kč 14 600 Kč 15 400 Kč
8. 96,20 Kč 101,20 Kč 16 100 Kč 17 000 Kč

Při určení zaručené mzdy se řídíme charakteristikami skupin prací, které uvádí příloha k nařízení vlády č. 567/2007 Sb. Je zde uvedeno 8 skupin. Dále následují příklady prací ve skupinách podle oborů. Zde si zaměstnavatel (případně zaměstnanec, který si hodlá prověřit správnou výši úrovně zaručené mzdy) vyhledá příslušný obor a dle pracovní náplně příslušnou skupinu prací.

Například zaručenou mzdu pro povolání prodavač/ka nalezneme v oboru Obchodní provoz a pohostinství. Výběr příkladů z přílohy ukazuje, že mzda prodavačů musí být ve většině případů ve vyšší než první skupině. Prodavači v supermarketech pak patří minimálně do třetí skupiny.

Obchodní provoz a pohostinství:

1. skupina:

  • Přípravné a dílčí práce v obchodním provozu včetně ruční přepravy zboží a výkupu lahví.

2. skupina:

  • Samostatný prodej zboží a teplých jídel v kantýnách a bufetech spojený s úpravou na talíře.
  • Prodej pohonných hmot, maziv a doplňkového sortimentu u čerpacích stanic, inkaso tržeb v hotovosti nebo na úvěrové karty.

3. skupina:

  • Nabídka a samostatný prodej zboží, přejímka, uskladňování, vystavení a aranžování zboží v prodejně včetně inkasa.
  • Kontrola zakoupeného zboží, inkaso peněz v hotovosti nebo na úvěrové karty, např. v supermarketech.
  • Samostatný prodej zboží nebo služeb vyžadující speciální odborné znalosti, samostatné vyřizování reklamací.

4. skupina:

  • Nákup a prodej uměleckých a starožitných předmětů včetně jejich oceňování nebo výkup zlata, jiných drahých kovů a kamenů.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).