Hlavní navigace

Zdanění náhrady příjmu, zisku či plnění z pojištění pro případ nemoci

Dagmar Kučerová

Plnění od pojišťovny pomůže zmírnit následky škody. V některých případech však podléhá zdanění, podání daňového přiznání nemine zaměstnance ani OSVČ.

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Nepodání daňového přiznání se nemusí vyplatit, finanční úřady totiž mají informace o přijatém pojistném plnění jednotlivých poplatníků.

Osvobození od daně z příjmů fyzických osob

Zákon o daních z příjmů popisuje osvobození od daně z příjmů fyzických osob v ustanovení § 4 odst. 1. Zde se píše, že je osvobozena přijatá náhrada majetkové nebo nemajetkové újmy, plnění z pojištění majetku, plnění z pojištění odpovědnosti za škodu, plnění z cestovního pojištění. Avšak osvobození se nevztahuje na:

  1. náhradu za ztrátu příjmu (přijatou náhradou za ztrátu příjmu se rozumějí zejména náhrady za ztrátu na výdělku, náhrady za zničené, poškozené či odcizené zásoby. Platbami přijatými náhradou za ztrátu příjmu nejsou také náhrady nákladů na výživu pozůstalých a náhrady za ztrátu důchodu).
  2. náhradu za škodu způsobenou na majetku, který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, v době vzniku škody,
  3. náhradu za škodu způsobenou na majetku sloužícím v době vzniku škody k nájmu,
  4. plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, poplatníka,
  5. náhradu za škodu způsobenou poplatníkem v souvislosti s nájmem.

Je tedy zřejmé, že v řadě případů odškodnění se nevyhneme podání daňového přiznání. Může se jednat o pracovní úrazy, odškodnění z povinného ručení, náhrady škody v souvislosti s podnikáním apod. Uvádíme některé příklady z praxe, kdy je třeba podat daňové přiznání a kdy se naopak jedná o příjmy od daně osvobozené. Čtěte také: Na co si dát pozor při uplatnění daňového zvýhodnění?

Daňové přiznání a pracovní úraz zaměstnance

Velmi časté je zdanění náhrady ušlého výdělku (náhrady za ztrátu příjmu) v případě pracovního úrazu. Zde podléhá dani z příjmů náhrada ušlého výdělku po dobu dočasné pracovní neschopnosti a po pracovní neschopnosti. Naopak bolestné a ztížení společenského uplatnění je od daně z příjmů osvobozeno (stejně tak náhrada nákladů spojených s léčením nebo náhrada věcné škody).

Zaměstnanec si musí sám podat daňové přiznání, jelikož náhrada ušlého výdělku se považuje za příjem od druhého plátce mzdy (zaměstnavatele), a tudíž má dva souběžné příjmy. Do daňového přiznání je potřeba uvést součet příjmů od obou plátců (zaměstnavatel i pojišťovna) a již sraženou zálohu na daň. A to na základě potvrzení o zdanitelných příjmech. Potvrzení o zdanitelných příjmech z plnění za pracovní úraz zaměstnance nebo nemoci z povolání vystaví pojišťovna. Toto potvrzení je zároveň přílohou daňového přiznání. Čtěte také: Výhody i nevýhody podání daňového přiznání zaměstnancem

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví a personalistika
PhDr. Dagmar Kučerová
poradkyně pro mzdové účetnictví

Daňové přiznání a odškodnění z povinného ručení

Povinnost podání daňového přiznání se vztahuje také na daňové poplatníky, kterým bylo vyplaceno odškodnění z povinného ručení při dopravní nehodě. Zde se jedná o plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla podle § 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (č. 168/1999 Sb.), konkrétně o náhradu škody, resp. ušlého výdělku. Tuto náhradu za ztrátu příjmu nelze kvalifikovat jako příjem ze závislé činnosti podle § 6 zákona o daních z příjmů. Jedná se o náhradu za ztrátu příjmu podle občanského zákoníku, která se posoudí jako ostatní příjem podle § 10 zákona o daních z příjmů. Tento příjem jeho příjemce v návaznosti na § 38g ZDP uvede do daňového přiznání, vysvětlil pro server Podnikatel.cz Zdeněk Vojtěchministerstva financí.

Plnění z pojištění OSVČ pro případ nemoci

Jiná situace je například v případě plnění z uzavřeného komerčního nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných. Nemocenské pojištění je možné sjednat samostatně či jako připojištění k určitému produktu. Stanovení pojistné částky i výše plnění závisí především od délky karenční doby a věku pojištěného. Zdeněk Vojtěch potvrdil, že příjem z titulu pojištění pro případ pracovní neschopnosti na denní dávku je od daně z příjmů osvobozen podle § 4 odst. 1 písm. l zákona o daních z příjmů. Stanovisko k uvedenému dotazu bylo zveřejněno na webových stránkách Finanční správy ČR Generálním finančním ředitelstvím v pokynu D-22. 

Komentář k osvobození příjmů dle § 4 odst. 1 bod. č. 13 (pokyn D-22):

Podle § 4 odst. 1 písm. l) zákona se posuzují i příjmy získané ve formě dávek při pracovní neschopnosti od soukromé pojišťovny u poplatníků, kteří se pojistí na denní dávku při pracovní neschopnosti u soukromé pojišťovny. 

Plnění z pojištění majetku

Plnění z pojištěného majetku je od daně osvobozeno pouze v případě, kdy majetek slouží k výhradní osobní potřebě poplatníka. Pokud je majetek užíván k podnikání, rozhoduje, zda byl v době vzniku škody zahrnut v obchodním majetku nebo byl najímán.

tipContentfirmy

Například pojistné plnění v souvislosti s havárií osobního vozidla, které je využíváno jak k soukromé potřebě, tak k podnikání, splňuje podmínky pro osvobození v případě, že vozidlo není zařazeno v obchodním majetku.

Obdobně náhrada škody na majetku při zničení či krádeži majetku (např. zásob) neznámým pachatelem. Opět rozhoduje, zda byl nebo nebyl majetek využíván k podnikání a zda byl zařazen v obchodním majetku. Kupříkladu osoba samostatně výdělečně činná uplatňující výdaje procentem z příjmů náhradu škody zdaňovat nebude, na rozdíl od osoby vedoucí účetnictví, jejíž zásoby jsou součástí obchodního majetku.