Hlavní navigace

Zelenina, uzenina a pečivo. Svatá trojice farmářských trhů

31. 1. 2014
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: www.isifa.com
Loňský rok byl podle pořadatelů farmářských trhů vydařený. Většina trhů se profilovala a prodejci si vytváří pevný vztah se zákazníky. Trhy konečně fungují.

Loňský rok byl z pohledu organizátorů farmářských trhů nadmíru úspěšný. Sezónu sice poznamenala červnová velká voda, ale zato trhovcům počasí přálo až do Vánoc. Většina trhů našla svou tvář, stabilizovala se klientela i prodejci a ubylo překupníků, kteří si na farmáře jen hráli. Organizátoři farmářských trhů jsou spokojeni a teď mají plné ruce práce s chystáním nové sezóny.

Farmářské trhy se staly fenoménem před čtyřmi lety a jejich raketový vzestup bohužel poznamenala řada negativních vlivů. Některé z trhů se ani nedaly nazvat farmářskými. Šlo prostě jen o městské tržnice, kde se pěstitelé mísili s prodejci oblečení z Asie a podobně. Dnes už je ale všem jasné, že šanci na úspěch u zákazníků má jen skutečně vyprofilovaný farmářský trh. Zájem o farmářské trhy je velký. Lidé na ně chodí i v nepříznivém počasí, protože jim dokážeme zaručit kvalitu a původ výrobků. Na trhy chodí návštěvníci všech věkových skupin, nejčastěji mladé rodiny, ale i důchodci, říká Anežka Vyšinská, organizátorka farmářských trhů v Roudnici nad Labem. Počty návštěvníků trhů už rostou jen mírně, všeobecně na trhy chodí především pravidelná klientela a tato skupina se nijak výrazně neproměňuje. Pro místní komunity jsou trhy jednou z možností setkávání. Trh je u nás i společenská událost, lidé mohou posedět u snídaně, popovídat si, prostě pobýt, vysvětluje Vlaďka Cvrčková, která se stará o trhy v Dobřichovicích.

Podobně se usadili i trhovci. Je to pro ně důležité, protože ti, kteří jezdí na trhy pravidelně, si dokážou vybudovat stálou a věrnou klientelu. Postupně se zvyšuje množství lidí, kteří na trhu prodávají přebytky z vlastních zahrádek, nicméně základ trhu stále tvoří stabilní skupina prodejců. Vyžadují to i samotní zákazníci, aby si mohli být jisti sortimentem, který na trhu najdou, vysvětlují Pavlína a Martin Honzů, pořadatelé Polabských farmářských trhů.

Pečivo, uzenina a zelenina jsou základem

Ilustrační obrázek.
Autor: www.isifa.com

Ilustrační obrázek.

Zajímavě se vyvinula poptávka po zboží. Trh, na kterém není k dostání čerstvá zelenina, domácí uzeniny a kvalitní pečivo, je prakticky odsouzen k postupnému zániku. Největší zájem je o zeleninu, velké oblibě se těší také dorty a koláče od lokálních výrobců a v neposlední řadě i uzeniny. Zjednodušeně řečeno, o jídlo, jako věc denní potřeby, bude zájem vždycky. Jde o to nabídnout kvalitní a dostupné potraviny bez zbytečné chemie, říká Vlaďka Cvrčková a vyjadřuje tak názory všech pořadatelů farmářských trhů. Dobře jdou na odbyt mléčné výrobky a maso. V menší míře se prodávají sadba, květiny nebo přírodní kosmetika.

Zákazníci ale rádi dopředu vědí, co bude na trhu k dostání. Zcela běžnou součástí farmářských trhů jsou proto webové stránky, profily na sociálních sítích nebo e-mailové newslettery. Poskytnout informace před konáním trhu se nám velmi osvědčilo. Jak na našem webu a partnerských stránkách, tak na našem facebookovém profilu. Den předem uveřejňujeme seznam prodejců a máme na to pozitivní reakce, líčí Adam Weber ze Severočeských farmářských trhů. 

Organizátoři trhů si ale musí být jisti jednotlivými prodejci. Určitá skupina zákazníků informace dopředu oceňuje, takže v tomto ohledu plánujeme další rozšíření toku informací i v letošním roce. Narážíme ale na problém, že ne vždy prodejce s daným zbožím na trh dorazí. Stane se, že nestihl připravit várku na další den, pokud vše předchozí den vyprodal na jiném trhu, že mu nefunguje vůz a mnoho dalších důvodů. Jako nejlepší komunikační kanál se nám proto osvědčila přímá komunikace zákazníků s prodejci. Většina návštěvníků trhu chodí pravidelně a prodejců se ptají, komentuje Pavlína Honzů.

Trhy začaly žít vlastním životem

Sehnat dostatečný počet kvalitních prodejců, obzvlášť pro menší a slabší trhy, je pořád ještě problém. Je sice jednoduché nekvalitní prodejce nebo překupníky rozpoznat, ale je jen na pořadatelích, zda je na trhy pustí nebo ne. Některé trhy jsou totiž rády za kohokoli. Většina organizátorů si ale prodejce po řadě problémů velmi bedlivě vybírá a chtějí na ně slyšet reference i vidět jejich zemědělské zázemí. Nové prodejce si pečlivě prověřujeme dotazováním v blízkém okolí, u jiných organizátorů farmářských trhů, popřípadě osobní návštěvou. Překupníka většinou odhalí už telefonický hovor nebo špatně vyplněná přihláška na farmářské trhy, říká Svatava Jirmusová z Roudnice nad Labem. Zaběhlé, pravidelné a pořadatelem poctivě dozorované trhy navštěvované stálými zákazníky prostor pro překupníky neponechávají. Je v zájmu pořadatele mít na trhu co nejvíce pěstitelů a výrobců, kteří jsou na trhu pravidelně. Dnešní zákazník je informovaný, ví, co hledá a vrací se k dobrému zboží. Navíc se mezi sebou hlídají i sami prodejci.

Na otázku, zda by bylo potřeba fungování farmářských trhů upravit legislativou, odpovídá naprostá většina jejich provozovatelů, že nikoli. Tato potřeba už není tak aktuální jako před třemi lety, kdy došlo k farmářskému boomu. Dnes se už trhy staly běžnou součástí nabídky zboží, lidé si na ně zvykli, jsou lépe informováni a zboží si dokážou dobře vybrat. Všechny dotčené orgány státní správy i místní samosprávy se s trhovci dobře sžily a došlo už i k přiblížení výkladu jednotlivých předpisů. Už to není taková pestrost názorů a přístupu úředníků jako ze začátku. Veterinární správy, živnostenské úřady hygienické stanice nebo Státní zemědělská a potravinářská inspekce v tomto ohledu udělaly velký kus práce, potvrzuje Adam Weber. 

Brand24

Další kontroly a nařízení by podle farmářů a organizátorů trhů ohrožovaly jejich autentičnost. Farmářský trh aneb Jarmark by měl být místem, kde se lidé chtějí potkávat a nakupovat, poradit se. Pokud nestačí rozum, nastupují vyhlášky, omezení a zákony, pak někdo, kdo kontroluje jejich dodržování. Myslím si, že by trh mohl a doufám, že i bude, fungovat na základě jednoduchého tržního řádu, na základě slušnosti a zdravého rozumu, uvádí Vlaďka Cvrčková z Dobřichovic. Lucie Stroblíková, organizátorka trhů v Moravanech u Brna ale dodává: Uvítala bych, aby se pojem farmářské trhy mohl použít jen tam, kde je opravdu většina farmářů z daného regionu. Tam, kde jsou přeprodejci či dovezené zboží, bych tento pojem používat zakázala.

Většina farmářských trhů letos zahájí na přelomu března a dubna. Jsou ale místa, kde už trhy pokračují. Například v Poděbradech nebo Nymburku. Pořadatelé si drží osvědčené prodejce, takže novinky budou spočívat především v uvádění nových produktů. Noví prodejci mají šanci hlavně s potravinami v bio kvalitě a typicky regionálními produkty.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).