Hlavní navigace

Získejte nové zaměstnance pomocí motivačního a náborového příspěvku

Dagmar Kučerová

Zaměstnavatelé na určité pracovní pozice marně hledají vhodné pracovníky. Situaci stále častěji řeší pomocí motivačních či náborových příspěvků.

Doba čtení: 5 minut

V obou případech příspěvků, tedy motivačního i náborového, se jedná o zaměstnanecký benefit. Přesto je mezi nimi zásadní rozdíl.

Motivační příspěvek budoucímu zaměstnanci

Motivačnímu příspěvku, jehož prostřednictvím zaměstnavatelé mohou získat budoucího pracovníka, se již server Podnikatel.cz věnoval. Motivační příspěvek se poskytuje žákům nebo studentům. Motivačním příspěvkem se rozumí stipendium, příspěvek na stravování, ubytování, vzdělávání ve vzdělávacích zařízeních související s budoucím výkonem profese, jízdné v prostředcích hromadné dopravy do místa vzdělávání a na pořízení osobních ochranných prostředků a pomůcek. Daňově uznatelný je do výše 5000 korun měsíčně, v případě studenta vysoké školy do výše 10 000 korun měsíčně. Použití motivačního příspěvku tedy může být předem definováno, ale lze přispívat i určenou paušální částkou.

V první řadě je třeba uzavřít se studentem či žákem smlouvu o přípravě na budoucí výkon profese u poplatníka. Jde o nepojmenovanou neboli netypizovanou smlouvu uzavřenou dle občanského zákoníku. Po ukončení studia se samozřejmě předpokládá uzavření pracovněprávního vztahu, není však definován jeho druh ani délka. Zákon o daních z příjmů neřeší ani situaci, kdy pracovněprávní vztah nakonec uzavřen nebude. Podle některých právních výkladů by přesto mohlo dojít ke komplikacím při prokazování daňově uznatelných výdajů. Pracovní poměr by uzavřen být měl, alespoň na čas a třeba na zkrácený úvazek. Tak, aby nedocházelo ke zneužití práva formálním uzavřením smluvního vztahu za účelem uplatnění daňových výdajů. Smlouva o poskytnutí motivačního příspěvku může obsahovat závazek studenta či žáka odpracovat ve společnosti určitý počet let. Naopak i případné vyrovnání mezi studentem a poskytovatelem motivačního příspěvku, pokud student po ukončení studia do firmy nenastoupí. Čtěte více: Získejte nového zaměstnance příspěvkem na studium. Víme, jak na to

Náborový příspěvek novému zaměstnanci

U náborového příspěvku, jak vyplývá ze samotného názvu, jde o získání nových pracovníků pomocí určitého peněžního plnění. Výše tohoto motivačního bonusu je na zaměstnavateli. Důležitá je situace na trhu práce a finanční možnosti zaměstnavatele. Může se pohybovat od několika tisíc až po desetitisíce korun. Náborový příspěvek se využije především tam, kde je největší nedostatek zaměstnanců, tedy ve výrobě a v informačních technologiích. Nejčastěji ho firmy využívají pro získání pracovníků na pozice dělník, operátor výroby, skladník a programátor. V poslední době lákají zaměstnavatelé náborovými příspěvky lékaře a jiné zdravotnické profese, především do pohraničních oblastí. Podle serveru Měšec.cz se náborové příspěvky rozdávají nejméně v Praze, ve Středočeském kraji a na Ostravsku, nejvíce naopak na Jižní Moravě, v Královéhradeckém kraji a na Olomoucku. Více v článku: Náborový příspěvek může vynést i stovky tisíc. Kde máte šanci ho dostat?

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví a personalistika
PhDr. Dagmar Kučerová
poradkyně pro mzdové účetnictví

Vyplacený náborový příspěvek je pro zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem. Na straně zaměstnance se jedná o zdanitelný příjem, který samozřejmě podléhá odvodům zdravotního i sociálního pojištění. Obvykle je při nástupu nového zaměstnance sepsána smlouva obsahující bližší podmínky poskytnutí náborového příspěvku. Zde je především uveden způsob a doba výplaty příspěvku. Příspěvek může být vyplacen v okamžiku uzavření pracovní smlouvy, ale mnohem častěji bývá vyplacen později. Například po uplynutí zkušební doby nebo po odpracování určité předem sjednané doby (například po roce trvání pracovního poměru atd.). Není vyloučena ani možnost postupného vyplácení náborového příspěvku.

Smlouva o poskytnutí náborového příspěvku bude zpravidla obsahovat i ujednání o vrácení náborového příspěvku nebo jeho části při porušení podmínek jeho poskytnutí. Jestliže pracovní poměr skončí před splněním podmínek, sníží zaměstnavatel zúčtovanou mzdu zaměstnance o vyplacený náborový příspěvek. Což bude v řadě případů problematické, jelikož měsíční mzda zaměstnance může být nižší než částka, kterou by měl zaměstnanec vrátit. Mzda ani vyměřovací základ pro odvod pojistného nemůžou dosahovat záporných částek. V takovém případě se bude opravovat ve zdaňovacím období, kdy byl náborový příspěvek poskytnut. Tato varianta je značně komplikovaná, jelikož se může jedna o již uzavřené období a tato změna se následně projeví v oblasti sociálního i zdravotního pojištění. Obdobně jako například při vratce takzvané „přečerpané“ řádné dovolené. Čtěte více v článku Přečerpaná řádná dovolená a její důsledky v praxi

Z toho důvodu by měl zaměstnavatel hledat takovou variantu poskytování náborového příspěvku, která bude nejméně komplikovaná při eventuálním porušení podmínek a jeho následném vracení zaměstnancem. Nejrizikovější bude pravděpodobně varianta vyplacení celé sjednané částky při nástupu zaměstnance nebo po uplynutí zkušební doby. Bezpečnější se jeví postupné vyplacení celkové sjednané částky náborového příspěvku, kdy v případě porušení podmínek vlastně nemusí zaměstnanec nic vracet. Obdržel pouze část, která mu za odpracování určitého období náleží. Poslední variantou je vyplacení celého finančního příspěvku až po splnění podmínek, tedy po odpracování předem sjednané doby.

WT100 tip v článku Dolejšová

Motivační příspěvek za získání nového zaměstnance

Obdobně zaměstnavatelé postupují při vyplácení náborového příspěvku těm zaměstnancům, kteří přispějí k získání nového zaměstnance. Příspěvek je možné vyplatit při uzavření pracovního poměru s novým zaměstnancem nebo až po odpracování určité předem sjednané doby. Zde se však zdanění náborového příspěvku snaží někteří zaměstnavatelé obejít.

Objevuje se například snaha o osvobození od zdanění poskytováním plnění ve formě poukázek na léčebné či hygienické účely. To by se ale zaměstnavatelům nemuselo vyplatit. Podle Lukáše HerguseGenerálního finančního ředitelství je náborový příspěvek vždy příjmem podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů. Tedy příjem přijatý v souvislosti s budoucím výkonem závislé činnosti. Na straně zaměstnavatele jde o mzdový náklad, na straně zaměstnance zdanitelný příjem, který podléhá zdanění a samozřejmě také pojistnému na zdravotní a sociální pojištění. Na rozdíl od zaměstnaneckého benefitu formou nepeněžního plnění poskytovaného zaměstnavatelem z FKSP, ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo na vrub nedaňových výdajů. Podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů je nepeněžní plnění na pořízení služeb zdravotního a léčebného charakteru od zdravotnických zařízení od daně z příjmů osvobozené. Avšak jde o zaměstnanecký benefit, ne o náborový příspěvek. Rozhodující tedy je, co je poskytováno, podle toho to musí být nazváno a od toho se odvíjí i zdanění či případně osvobození příjmu na straně zaměstnance.