Hlavní navigace

Živnost a paušální výdaje zprostředkovatelů, finančních poradců a autorů

Dagmar Kučerová

Možnost uplatnit paušální výdaje se týká všech osob samostatně výdělečně činných. Mohou je uplatnit i zprostředkovatelé, finanční poradci nebo autoři.

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Někteří na základě živnostenského oprávnění, jiní v souladu se zvláštními právními předpisy.

Ptejte se odborníka v poradně Právní poradna
Mgr. Bsc. Matěj Grödl
advokát online

Finanční poradce (zprostředkovatel)

Zprostředkovávat lze výrobky nebo služby. Často je tato činnost vykonávána jako samostatná činnost vedlejší při uplatnění výdajů procentem z příjmů. Podle ustanovení § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů se výdaje procentem z příjmů (takzvané paušální výdaje) uplatňují v závislosti na druhu vykonávané práce.

Všichni zprostředkovatelé samozřejmě mohou uplatnit rovněž výdaje skutečné. Je třeba zvážit, která varianta je pro poplatníka výhodnější. Administrativně jednodušší je samozřejmě využití paušálních výdajů, avšak v řadě případů se nemusí vyplatit. Pokud poplatník odepisuje majetek či využívá ke své činnosti automobil, bude na místě zvážit výdaje skutečné. Čtěte také: Výplata či zrušení životního pojištění. Jak je to s daňovým přiznáním?

Oprávnění k provozování činnosti a paušální výdaje

  • Zprostředkování pojištění – činnost pojišťovacích zprostředkovatelů se nepovažuje za živnost (§ 3 odst. 3 živnostenského zákona). Upravuje ji zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí. Zprostředkovatelé pojištění mohou uplatnit paušální výdaje ve výši 40 % (maximálně 800 000 Kč, za rok 2018 maximálně 400 000 Kč).
  • Zprostředkování investic – ani činnost obchodníků s cennými papíry a jejich vázaných zástupců není živností (opět § 3 odst. 3 živnostenského zákona). Jejich činnost je upravena zákonem č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Paušální výdaje lze uplatnit ve výši 40 %, maximálně 800 000 Kč, za rok 2018 maximálně 400 000 Kč. 
  • Zprostředkování doplňkového penzijního spoření (III. pilíř důchodové reformy) – ani zde se nejedná o živnost podle § 2 živnostenského zákona (nejde o soustavnou činnost provozovanou samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku). Zde se postupuje podle zvláštních předpisů. Tato činnost je povolena pouze oprávněným vázaným zástupcům penzijní společnosti podle § 77 a následujících zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření. Doplňkové penzijní spoření nebo důchodové spoření může sjednat pouze investiční zprostředkovatel, jeho vázaný zástupce nebo vázaný zástupce obchodníka s cennými papíry (upraveno zákonem č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu). Je možné uplatnit paušální výdaje ve výši 40 % z příjmů (maximálně 800 000 Kč, za rok 2018 maximálně 400 000 Kč).
  • Zprostředkování stavebního spoření – zprostředkování stavebního spoření je naopak možné vykonávat na základě živnostenského oprávnění (v rámci živnosti volné „zprostředkování obchodu a služeb“). Stavební spoření upravuje zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření. Zprostředkovatel stavebního spoření si může uplatnit paušální výdaje ve výši 60 % dle § 7 odst. 7 písm. b) zákona o daních z příjmů, maximálně však 1 200 000 Kč (za rok  2018 maximálně 600 000 Kč).

Autorské honoráře a paušální výdaje

Zdanění autorských honorářů se změnilo od roku 2015. O způsobu zdanění rozhoduje výše autorského honoráře. V souladu s ustanovením § 7 odst. 6 zákona o daních z příjmů je příjem autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce daně nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč a jde o příjem z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem.

Jedná se o příjmy vyplacené jedním plátcem stejnému autorovi (tedy v rámci jedné redakce, jednoho nakladatelství apod.) v úhrnu za kalendářní měsíc. Tato srážková daň je vždy konečná, nelze ji zahrnout do daňového přiznání, jako je to možné u dohody o provedení práce. Samozřejmě ani není možné učinit na tento druh příjmů prohlášení k dani.

Autorské honoráře přesahující desetitisícovou hranici jsou zdanitelným příjmem autora. Jedná se o samostatnou výdělečnou činnost vykonávanou bez živnostenského oprávnění. V souladu s autorským zákonem se opět jedná o příjem z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem. K těmto příjmům si může autor uplatnit výdaje. A to buď prokazatelně vynaložené, nebo procentem z dosažených příjmů. Jedná se o paušální výdaj ve výši 40 % z příjmů (maximálně 800 000 Kč, za rok 2018 maximálně 400 000 Kč).

Finanční poradce (zprostředkovatel) a autor rovněž podává přehledy o příjmech a výdajích České správě sociálního zabezpečení a příslušné zdravotní pojišťovně. Pro tyto poplatníky platí stejné podmínky jako pro jiné OSVČ, tedy například povinnost platby minimálních měsíčních záloh v prvním roce činnosti, s výjimkou SVČ vedlejší (studenti, zaměstnanci, osoby na rodičovské dovolené a další). Povinnost podání přehledů samozřejmě nemají autoři, jejichž příjmy jsou zdaněny konečnou srážkovou daní (měsíční úhrnná odměna do 10 000 Kč od jednoho plátce). Čtěte také: Výhody i nevýhody podání daňového přiznání zaměstnancem