Hlavní navigace

Zjednodušení při čerpání podpor. Možná již od července

14. 6. 2022
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Součástí aktuálně projednávaného „Deštníku proti drahotě“ jsou i úpravy příspěvku na bydlení, rodičovského příspěvku a rozšíření pomoci v hmotné nouzi.

Ve zrychleném řízení má být projednána novela zákona o státní sociální podpoře a novela zákona o hmotné nouzi. Připravili jsme stručný výčet připravovaných změn. Účinnost je stanovena již od července a u příspěvku na bydlení částečně od října 2022.

Příspěvek na bydlení se bude dokládat pololetně

Cílem návrhu není úprava věcných podmínek nároku na příspěvek na bydlení, ale snížení administrativní zátěže související s uplatňováním a prokazováním nároku na dávku a její výši. Novelou by se mohla odstranit povinnost každoročně žádat o příspěvek na bydlení. Příspěvek by se přiznával na dobu neurčitou, tj. nebude třeba o něj vždy k 1. 7. daného roku znovu žádat.

Tím by se mohla snížit zátěž jak úřadů práce, tak žadatelů o dávku. Skutečnosti rozhodné pro nárok a výši příspěvku na bydlení by nově povinně dokládali jen jednou za půl roku. Vždy bude kalendářní čtvrtletí, kdy se příspěvek na bydlení automaticky překlopí z minulého období bez toho, že by bylo nutné úřadu práce dokládat příjmy a náklady na bydlení (první a třetí kalendářní čtvrtletí). Poté bude následovat kalendářní čtvrtletí (druhé a čtvrté), kdy bude naopak povinnost příjmy a náklady potřebné pro stanovení nároku na příspěvek doložit.

Povinné hlášení změn a doložení bez výčtu

Pokud by ale k zásadní změně podmínek nároku na příspěvek během čtvrtletí, kdy se příjmy nedokládají, došlo, bude mít klient možnost tyto doklady doložit. Vždy do 15. dne prvního měsíce daného kalendářního čtvrtletí. Aby nedocházelo k nadužívání dávky ve čtvrtletích, kdy se příspěvek automaticky překlápí, zavádí se povinnost hlásit důležité změny vedoucí ke snížení dávky. Například změna v počtu posuzovaných osob.

Změnit se má i samotné dokládání. Pravděpodobně se zruší povinnost rozepisovat náklady za plnění poskytované s užíváním bytu na jednotlivé položky a dokládání pravidelného zúčtování zálohově placených služeb (povinnost doložit zúčtování, dojde-li k němu, zůstává).

Náklady spojené s užíváním bytu

Oprávněná osoba bude tak nadále povinna předložit pobočce úřadu práce rozpis nákladů na bydlení podle jednotlivých položek uvedených v § 25 odstavci 1 zákona o státní sociální podpoře (tj. nájemné, náklady za plyn, náklady za elektřinu a náklady za plnění poskytovaná s užíváním bytu), ovšem náklady za plnění poskytovaná s užíváním bytu již nebude nutno podrobně rozepisovat podle jednotlivých služeb.

Mezi tyto náklady patří náklady za dodávku tepla (dálkové vytápění) a centralizované poskytování teplé vody, dodávku vody z vodovodů a vodáren a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou a odvoz komunálního odpadu.

Prokazování nároku na dávky státní sociální podpory

Nově by rovněž mohly pro prokazování nároku na dávky státní sociální podpory a jejich výši stačit prosté kopie dokladů. To se týká zejména elektronických podání. Správní orgán si může v případě potřeby originály dokladů nebo ověřené opisy listin vyžádat, případně si tvrzené skutečnosti sám ověřit.

Flexibilnější čerpání rodičovského příspěvku

Úprava rodičovského příspěvku by měla rodičům umožnit čerpání příspěvku ve vyšší částce a zlepšit tím aktuální příjmovou situaci rodiny. Dosavadní limitovanou částku 10 000 Kč měsíčně (tam, kde není možné stanovit denní vyměřovací základ pro účely peněžité pomoci v mateřství, nebo 70 % 30násobku vyměřovacího základu (odpovídá výši peněžité pomoci v mateřství) je nižší než 10 000 Kč) zvýšit na 13 000 Kč. 

Cílem opatření je umožnit výše uvedeným rodičům zvolit si vyšší čerpání rodičovského příspěvku v kalendářním měsíci. V důsledku toho ale dojde ke zkrácení celkové doby pobírání rodičovského příspěvku.

V Poslanecké sněmovně je ale ještě jeden návrh, a to poslanců Andreje Babiše, Aleše Juchelky a Aleny Schillerové. Navrhují rodičovský příspěvek zvýšit celkově na 400 000 Kč (zvýšenou částku pro vícerčata návrh neobsahuje) s tím, že by se každoročně tato částka navyšovala o 5 %.

Jak by se měla upravit výše rodičovského příspěvku?

Mimořádná okamžitá pomoc

Novela rovněž upravuje místní příslušnost krajských poboček úřadu práce, tak aby mohly osoby žádat o opakující se dávky pomoci v hmotné nouzi v místě, kde fakticky bydlí nebo se zdržují. Měla by se rovněž rozšířit podpora prostřednictvím dávky mimořádné okamžité pomoci. A to definováním dalších zákonných situací, které mohou nárok na tuto dávku založit. Při aktuálním celospolečenském vývoji ovlivněném mnohými krizovými faktory, jako např. pandemická situace, energetická krize, vysoká míra inflace, uprchlická krize v důsledku válečného konfliktu, stále více zaznívá potřeba revize této formy pomoci, neboť narůstá skupina zranitelných osob, které jsou přímo ohroženy např. ztrátou bydlení či sociálním vyloučením, píše se v důvodové zprávě.

Navrhuje se tedy úprava dávky mimořádné okamžité pomoci, resp. rozšíření o další druh mimořádných událostí, které když nastanou, může být osoba orgánem pomoci v hmotné nouzi rovněž považována s přihlédnutím k příjmům a sociálním a majetkovým poměrům za osobu v hmotné nouzi. Výše popsané situace mohou rodiny uvrhnout do neřešitelné situace a přímo je ohrozit bytovou nouzí (např. v době, kdy prozatím nevznikl nárok na dávku příspěvek na bydlení ze systému státní sociální podpory s ohledem na nastavení podmínek v rámci rozhodného období této dávky) nebo nezajištěním základních životních podmínek.

Často je nutná rychlá reakce, a to zvláště v případech, kdy žádná další efektivní pomoc sociálního systému není pro tuto osobu dostupná. Může se jednat o situace, kdy je osoba okradena a potřebuje nezbytné finanční prostředky na úhradu cestovného do místa bydliště apod. Zde by ani nebylo důvodné hodnotit podmínky nároku na dávku v širším časovém období.

Navržená úprava definice hmotné nouze:

Za osobu v hmotné nouzi může orgán pomoci v hmotné nouzi považovat též osobu, kterou postihne vážná mimořádná událost a jejíž celkové sociální a majetkové poměry jsou takové, že jí neumožňují překonat nepříznivou situaci vlastními silami; vážnou mimořádnou událostí se pro účely tohoto zákona rozumí zejména

  • a) živelní pohroma (například povodeň, vichřice a vyšší stupně větrné pohromy, zemětřesení), požár nebo jiná destruktivní událost, ekologická nebo průmyslová havárie,
  • b) jiná událost, kterou nebylo možné s ohledem na její rozsah předvídat ani jí předejít, v jejímž důsledku je osoba z důvodu nedostatku finančních prostředků ohrožena zejména ztrátou bydlení nebo nezajištěním základních životních potřeb.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).