Hlavní navigace

Změny DPH nejsou chybným krokem. Vláda si ale musí ujasnit, co od nich primárně čeká

13. 1. 2023
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
[KOMENTÁŘ] Jak premiér Petr Fiala, tak ministr Zbyněk Stanjura uvedli, že vláda zvažuje změny u DPH. Nezdá se však, že má kabinet jasno, čeho tím chce docílit.

Změnami DPH můžete chtít samozřejmě navýšit příjmy rozpočtu. Můžete jimi chtít zjednodušit systém a tím snížit možnosti daňových úniků. Možností je samozřejmě i zvýhodnění (nebo nezvýhodnění) určitého zboží či služeb. Z vyjádření vládních politiků to však vypadá, že chtějí všechno. Hrozí tak, že nakonec nebude nic.

Co všechno je v druhé snížené sazbě DPH

Vládní koalice podle svých představitelů zvažuje změny DPH. Aktuálně máme tři sazby DPH. Základní ve výši 21 % a dvě snížené sazby (10 a 15 %). Třetí sazbu DPH ve výši 10 % zavedla od roku 2015 Sobotkova vláda. Původně do ní patřily jen knihy, dětská výživa a léky včetně kontrastních látek, radiofarmak, antikoncepce či veterinárních léčiv. Při projednávání novely pak do ní poslanci zařadili i potraviny pro lidi trpící celiakií a fenylketonurií. 

Po několika letech pak byla do snížené sazby zahrnuta i pozemní hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel s výjimkou osobní dopravy lyžařskými vleky a také vodní hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel. 

Od května roku 2020 navíc do druhé snížené sazby spadly další služby a zboží. Šlo o toto zboží a služby:

  • domácí péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené občany,
  • stravovací služby a podávání nápojů vč. točeného (sudového) piva podávaného jako stravovací nebo cateringová služba, avšak s výjimkou stravovacích služeb, které jsou osvobozeny od daně podle § 57 až 59 zákona o dani z přidané hodnoty, a s výjimkou podávání tabákových výrobků a alkoholických nápojů (kromě točeného piva),
  • úprava a rozvod vody prostřednictvím sítí (vodné),
  • odvádění a čištění odpadních vod včetně ostatních služeb souvisejících s těmito činnostmi (stočné),
  • služby čištění vnitřních prostor prováděné v domácnostech,
  • služby mytí oken prováděné v domácnostech,
  • opravy obuvi a kožených výrobků,
  • opravy a úpravy oděvů a textilních výrobků,
  • opravy jízdních kol,
  • kadeřnické a holičské služby,
  • půjčování nebo nájem knih,
  • pitná voda dodávaná odběratelům vodovodem podle zákona o vodovodech a kanalizacích,
  • e-knihy a audioknihy, omalovánky a mapy

Přeřazení dalších položek do 10% sazby DPH bylo schváleno jako kompenzace zavedení EET pro dané sektory. Zatímco EET však bylo zastaveno a od letošního roku nakonec zcela zrušeno, ke snížení DPH i tak došlo.

Nižší DPH na čepované pivo nebude platit pro všechny, stánkaři mají smůlu Přečtěte si také:

Nižší DPH na čepované pivo nebude platit pro všechny, stánkaři mají smůlu

Vláda zvažuje u DPH změny

Jak ale uvedl premiér Petr Fiala pro ČTK, vláda zvažuje návrat ke dvěma sazbám, které by prostředí zpřehlednily, zjasnily a přinesly by větší stabilitu. Podle deníku Právo zase ministr financí Zbyněk Stanjura předpokládá, že úpravou daně se zvýší příjmy rozpočtu a celý systém se zjednoduší. Stanjura uvažuje, že by se místo dvou snížených sazeb 10 a 15 procent vrátila jedna snížená sazba ve výši 13 nebo 14 procent. Zrušení dvou snížených sazeb podporují podle Práva i další koaliční partneři.

Co vláda od změn čeká?

Zvažované změny v sazbách DPH nejsou v zásadě špatným krokem. Vláda by si však předně měla ujasnit, co od novinek čeká. Nelze totiž zároveň zvýšit příjmy rozpočtu, zjednodušit systém a zároveň čekat, že určité zboží a služby nezdraží.

Pokud by vládě šlo čistě o zvýšení příjmů rozpočtu, pomiňme nejjednodušší variantu zvýšení sazeb, stačí zrušit druhou sníženou sazbu. Příjmy rozpočtu by to sice zvedlo, ale na druhou stranu výše zmíněné položky zdražily. Zatímco vyšší sazby u oprav jízdních kol by asi nikdo moc neřešil, vyšší ceny léků či domácí péče o staré či handicapované by se vysvětlovalo těžko a vláda by zřejmě musela uvolnit nějaké kompenzace na výdajové straně.

Druhou alternativou je zrušení druhé snížení sazby, ale zároveň snížení první snížené sazby, tedy varianta, o které hovořil například Zbyněk Stanjura. Zdražení by tak bylo nižší, ale zároveň by tak byly nižší i příjmy do rozpočtu, a to i kvůli tomu, že by klesla DPH pro položky v první snížené sazbě. Ministerstvo financí sice teprve propočítává dopady, ale klidně se může stát, že v případě výraznějšího snížení první sazby by dopady byly rozpočtově neutrální. To samo o sobě nemusí být špatně, ale nelze pak mít stanovený cíl zvýšení příjmů, ale musí vám jít o zjednodušení systému.

Daně x

Vraťme sazby před EET

Asi nejlogičtější variantou by tak byl návrat zboží a služeb, u kterých byla DPH snížena jako kompenzace za EET, do první snížené či základní sazby DPH. Je sice jasné, že by se mezi dotčenými zvedla vlna nevole, ale faktem je, že EET byla zrušena, zatímco snížení daně zůstalo. Připomeňme navíc bizarní čachry ohledně piva, kdy pivo vypité v restauraci bylo s 10% sazbou DPH, zatímco pivo do kelímku se základní 21% sazbou. Nutno ale přiznat, že tato by sice zvýšila příjmy rozpočtu, zároveň by však přinesla zdražení v daných segmentech a systém nechala komplikovaný s třemi sazbami.

„Čapák“ vydělá díky nižší DPH na pivu přes 7 Kč, malým výčepům je ale k ničemu Přečtěte si také:

„Čapák“ vydělá díky nižší DPH na pivu přes 7 Kč, malým výčepům je ale k ničemu

Samozřejmě jsou možné i různé kombinace jednotlivých variant včetně například změny základní sazby. Pořád nicméně platí, že vláda si musí říct, čeho chce primárně dosáhnout, a přiznat, že to bude mít i určité negativní dopady. A do toho se Fialově kabinetu zatím nikdy moc nechtělo.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).