Hlavní navigace

Změny v nezdanitelných částech základu daně za rok 2017

Dagmar Kučerová

Základ daně lze snížit o nezdanitelné části základu daně. Připomínáme pravidla pro rok 2017. Změny se využijí i pro následující období, tj. pro rok 2018.

Doba čtení: 6 minut

V roce 2017 došlo v oblasti nezdanitelných částek k několika změnám. Ty by neměly zaměstnancům ani podnikatelům při zúčtování daní uniknout.

Souhrn nezdanitelných částí základu daně Nezdanitelné části základu daně upravuje § 15 zákona o daních z příjmů. Jedná se o:

  • bezúplatná plnění (dříve označované jako dary),
  • úroky z hypotečního nebo obdobného úvěru,
  • pojistné na penzijní připojištění,
  • pojistné na soukromé životní pojištění,
  • členské odborové příspěvky,
  • příspěvek na úhradu dalšího vzdělávání.

Zaměstnanci uplatňují nezdanitelné části základu daně v ročním zúčtování. K tomu musí podepsat a vyplnit příslušnou část tiskopisu Prohlášení k dani. Stejně tak osoby samostatně výdělečně činné uplatní nezdanitelné části v daňovém přiznání na straně 2 základní části tiskopisu. V obou případech je třeba nárok řádně doložit. Způsob prokazování podrobně popisuje ustanovení § 38k a 38l zákona o daních z příjmů.

Bezúplatné plnění

Bezúplatné plnění (dar) může mít charakter finanční částky, nemovité věci, ale i poskytnuté služby. Věcný dar nebo službu je nutné ocenit. Pokud hodnota daru není známa, určí se cenou zjištěnou v souladu se zákonem o oceňování majetku. U darů fyzických osob uplatněných jako nezdanitelná část základu daně musí jejich úhrnná hodnota činit alespoň 1000 korun nebo přesáhnout 2 % ze základu daně. Postačí splnit jednu ze dvou uvedených podmínek. Může se jednat kupříkladu o deset darů v hodnotě 100 korun (podmínka minimální částky 1000 korun) nebo dar, jehož hodnota činí alespoň 2 % základu daně. Zákon však kromě minimální výše darů stanovuje i maximální hranici, a to 15 % základu daně.

V případě, kdy bezúplatné plnění poskytnou manželé ze společného jmění manželů, může odpočet uplatnit jeden z nich nebo oba poměrnou částí. Například dar ve výši 10 000 korun uplatní buďto jeden z nich, nebo si například manžel odečte 3000 korun a manželka zbývajících 7000 korun. Záleží jen na jejich rozhodnutí, ovšem limity pro uplatnění daru se posuzují u každého z manželů samostatně.

Za dar zákon považuje i bezpříspěvkové dárcovství krve a odběr složek krve provedený v jednom dni. Složkami krve se rozumí plazma nebo krevní destičky.  Hodnota jednoho odběru je oceněna na 3000 Kč (dosud 2000 Kč). Dále je možné snížit základ daně při darování orgánu žijícím dárcem nebo darování krvetvorných buněk (kostní dřeně nebo kmenových buněk). Pro daňové účely se hodnota takového daru ocení částkou 20 000 korun. Prokáže se potvrzením transplantačního centra, registru dárců kostní dřeně nebo jiného poskytovatele zdravotních služeb.

Zde došlo ke změnám právě od roku 2017. U darování krve nebo kostní dřeně se nové ocenění použije poprvé u odběrů uskutečněných od 1. ledna 2017.

Úroky z hypotečního úvěru a z úvěru ze stavebního spoření

Jestliže je účastníků úvěrové smlouvy více, uplatní úroky buď jeden z nich, anebo každý z nich, a to rovným dílem. Maximálně lze odečíst úroky v úhrnu 300 000 Kč ročně poplatníky téže domácnosti. Pokud poplatník platil úroky pouze po část roku, může uplatnit maximálně odečet 25 000 Kč za každý kalendářní měsíc.

Nadále je možné snížit základ daně o zaplacené úroky z úvěru stavebního spoření nebo z hypotečních úvěrů na financování bytových potřeb. Co je bytovou potřebou, podrobně popisuje § 15 odst. 3 zákona o daních z příjmů. V některých případech musí jít výhradně o bytovou potřebu vlastní, jindy se může jednat o trvalé bydlení druhého z manželů, potomků nebo prarodičů. Podrobněji v ustanovení § 15 odst. 3 zákona o daních z příjmů.

V případě, že úvěr poplatník použil na koupi pozemku, musí do čtyř let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy zahájit na tomto pozemku výstavbu bytové potřeby. Pokud tak neučiní, podává daňové přiznání a zdaní prospěch plynoucí z nesprávně uplatněných nezdanitelných částek jako ostatní příjem podle § 10 zákona o daních z příjmů v období, ve kterém k porušení podmínky došlo.

Penzijní pojištění

Poplatníci, kteří uzavřeli smlouvu o doplňkovém penzijním spoření či penzijním připojištění se státním příspěvkem (starší systém – transformovaný fond), si mohou odečíst zaplacené pojistné. Maximální výše odpočtu činí 24 000 Kč. Zaplacené měsíční příspěvky na penzijní připojištění (nebo doplňkové penzijní spoření) se státním příspěvkem je nutné vždy snížit o 1000 korun (částka, ze které se počítá maximální měsíční státní podpora). Zjednodušeně řešeno, daňově jsou uplatnitelné příspěvky poplatníka převyšující 1000 Kč měsíčně.

Nová metodika je poprvé použita pro rok 2017. Potvrzení pro daňové účely zasílané penzijní společností musí obsahovat celkovou částku, kterou je možné v ročním zúčtování daní nebo v daňovém přiznání uplatnit. Dále je možné uplatnit pojistné na základě smlouvy s institucí penzijního pojištění nebo jinak sjednané účasti poplatníka na penzijním pojištění u instituce penzijního pojištění. Poplatník ale dle ustanovení § 15 odst. 5 b zákona o daních z příjmů musí splnit dvě podmínky. Výplata plnění z penzijního pojištění je možná až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let. Částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění na zdaňovací období (opět ale maximálně 24 000 korun ročně).

Zákon o daních z příjmů počítá i s možností přechodu ze systému penzijního připojištění se státním příspěvkem do nového doplňkového penzijního spoření. V takovém případě se využije pro daňové účely úhrnný limit 24 000 korun.

Od roku 2015 byla zavedena desetiletá lhůta pro dodanění při zrušení smlouvy o penzijním připojištění před splněním zákonem stanovených podmínek. Jedná se o dříve uplatněné nezdanitelné části základu daně. Například při zrušení smlouvy o penzijním připojištění nebo doplňkovém spoření v roce 2017 se podaným daňovým přiznáním dodaní příspěvky uplatněné v letech 2007 až 2016. I v této oblasti dochází k výrazné změně.

Ptejte se odborníka v poradně Daně a účetnictví
Ing. Jan Molín Ph.D.
poradce pro daně

Soukromé životní pojištění

Daňoví poplatníci mohou rovněž snížit základ daně o zaplacené příspěvky na soukromé životní pojištění. Stejně jako v případě penzijního připojištění platí maximální hranice odečtu 24 000 korun. Akceptovatelné jsou pouze smlouvy, které neumožňují výplatu jiného příjmu, jenž není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy. Pro uplatnění nezdanitelné částky je nutné splnit zákonné podmínky, a to:

  • plnění sjednáno po 60 měsících od uzavření smlouvy,
  • plnění nejdříve v roce, kdy poplatník dosáhne věku 60 let,
  • u pojistné smlouvy s pevně sjednanou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou od 5 do 15 let má sjednanou pojistnou částku alespoň 40 000 Kč a u pojistné doby nad 15 let alespoň 70 000 Kč,
  • podle podmínek pojistné smlouvy není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy,
  • pojistná smlouva je uzavřena mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zákona upravujícího pojišťovnictví, nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.

Pokud poplatník výše uvedené podmínky nedodrží a nechá si plnění vyplatit dříve, podává daňové přiznání a do § 10 zákona o daních z příjmů uvede částky, o které si v předchozích letech snižoval základ daně. Výjimkou jsou smlouvy, u nichž nebylo vyplaceno pojistné plnění nebo odkupné a zároveň rezerva nebo kapitálová hodnota je převedena na novou smlouvu splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné částky. I zde je zavedena maximální desetiletá lhůta na dodanění. Dříve uplatněné nezdanitelné části se dodaňovat nebudou.

Také v případě životního pojištění se od roku 2017 zvyšuje nezdanitelná část základu daně ze dvanácti tisíc na dvacet čtyři tisíc.

Content 2018 tip Losekoot

Odborové příspěvky

Základ daně zaměstnanců snižují rovněž zaplacené členské příspěvky odborové organizaci. Tímto způsobem si mohou odečíst částku až do výše 1,5 % zdanitelných příjmů podle § 6 zákona o daních z příjmů, maximálně 3000 korun za zdaňovací období. Nárok se musí uplatnit potvrzením odborové organizace. Vždy se jedná o příspěvky v období od ledna do prosince skutečně zaplacené, nikoli zúčtované ve mzdě zaměstnance.

Příspěvek na úhradu dalšího vzdělávání

Poslední nezdanitelnou částkou je příspěvek na zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání. Základ daně lze snížit maximálně o 10 000 korun. Poplatníci se zdravotním postižením si mohou odečíst podle stupně zdravotního pojištění až 13 000 korun, a osoby s těžším zdravotním postižením dokonce až 15 000 korun. Podmínkou pro uplatnění této částky zůstává, aby úhrady za zkoušky nebyly hrazeny zaměstnavatelem, ani nebyly uplatněny jako výdaj poplatníkem. Nejedná se však o studium na střední či vysoké škole. Jde o zkoušky v souladu se zákonem o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání (složení nebo uznání dílčí kvalifikační zkoušky).