Hlavní navigace

Změny ve zdravotním pojištění od roku 2016

16. 12. 2015
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed
V oblasti zdravotního pojištění dochází od následujícího roku k několika změnám, a to pro osoby samostatně výdělečně činné i zaměstnance.

Vyhláškou s číslem 244/2015 Sb. jsou s účinností od 1. ledna 2016 stanoveny údaje o průměrné mzdě. Ty slouží mimo jiné i k výpočtu minimálních a maximálních vyměřovacích základů, záloh pojistného osob samostatně výdělečně činných pro následující kalendářní rok. Zvýšení záloh na zdravotní pojištění však není jedinou změnou v oblasti zdravotního pojištění. K některým došlo již od měsíce září 2015, jiné na svou účinnost teprve čekají.

Zálohy na zdravotní pojištění

Průměrná mzda stanovená jako součin vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro účely důchodového zabezpečení činí pro rok 2016 částku 27 006 Kč. Z té se matematickým výpočtem odvozují další potřebné údaje. Pro zdravotní pojištění je stanoven maximální vyměřovací základ, ale je nutné vycházet z minimálního vyměřovacího základu. Minimální záloha na zdravotní pojištění se od příštího roku zvyšuje o 26 Kč z 1797 Kč na 1823 Kč. Musí být zaplacena již za měsíc leden 2016. Nejzazším termínem úhrady zálohy za příslušný měsíc je vždy 8. den následujícího kalendářního měsíce (záloha musí být připsána na účtu zdravotní pojišťovny).

Čtěte také: Zálohy na sociální a zdravotní pojištění od roku 2016

Rok 2015 2016
Minimální vyměřovací základ 13 305,50 Kč 13 503 Kč
Minimální měsíční záloha 1 797 Kč 1 823 Kč

Změny v souvislosti se zvýšením minimální mzdy

Minimální mzda představuje ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ zaměstnanců. Stejně tak je základem pro placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů (OBZP). Minimální výše pojistného činí od 1. ledna 2016 částku 1337 Kč. Výjimkou jsou osoby, za které platí pojistné stát, nebo osoby, které nemají stanovenu povinnost odvodu do minimálního vyměřovacího základu (například osoby celodenně osobně a řádně pečující o jedno dítě do sedmi let věku nebo dvě děti do patnácti let věku).

Čtěte více: Čtěte, jak se mění minimální a zaručená mzda v roce 2016

Vyměřovací základ státních pojištěnců

Ilustrační obrázek
Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed

Mění se vyměřovací základ OSVČ, zaměstnanců i osob bez zdanitelných příjmů.

Nařízením vlády s číslem 158/2015 Sb., je od 1. ledna 2016 zvýšen vyměřovací základ u osob, za které platí pojistné stát, a to na částku 6444 Kč. Za každého takzvaného „státního pojištěnce“ obdrží zdravotní pojišťovny od nového roku 870 Kč, což je o 25 Kč více než dosud. Z pohledu placení pojistného se tato změna dotkne pouze zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového přepočteného počtu svých zaměstnanců. Vyměřovací základ jejich zaměstnaných invalidních důchodců je tvořen částkou přesahující vyměřovací základ osob, za které platí pojistné stát.

Změna zdravotní pojišťovny z pohledu zaměstnavatele

Počínaje 1. září 2015 je možné změnit zdravotní pojišťovnu, a to jednou za 12 kalendářních měsíců vždy jen k prvnímu dni kalendářního pololetí (tj. k 1. lednu nebo k 1. červenci). Přihláška k nové zdravotní pojišťovně přitom musí být doručena nejpozději tři měsíce před plánovaným datem změny pojišťovny.

Termín podání přihlášky Klientem nové ZP
od 1. ledna do  31. března od 1. července
od 1. července do 30. září od 1. ledna

Změnu pojišťovny hlásí zaměstnanec zaměstnavateli v zákonné osmidenní lhůtě. Je totiž nezbytné zaměstnance „přehlásit“ a přesměrovat platby zaměstnance na novou zdravotní pojišťovnu. V opačném případě by u původní zdravotní pojišťovny vznikal přeplatek pojistného a u nové zdravotní pojišťovny naopak nedoplatek. Ta je oprávněna uplatnit penále. Zaměstnavatel má právo požadovat po zaměstnanci úhradu penále, které zaplatil v souvislosti s neoznámením nebo pozdním oznámením změny zdravotní pojišťovny.

Dlouhodobý pobyt v cizině

Při dlouhodobém pobytu v cizině (plánovaném pobytu delším než šest měsíců) může pojištěnec požádat o vynětí z českého systému zdravotního pojištění. Za dlouhodobý pobyt v cizině (cizina, ne státy Evropské unie) se považuje pouze nepřetržitý pobyt delší než 6 měsíců. K vynětí ze zdravotního pojištění v České republice je ovšem nutno splnit tři podmínky:

  1. Nepřetržitý pobyt v cizině potrvá nejméně 6 měsíců.
  2. Zdravotní pojištění v cizině potrvá po celou dobu pobytu v cizině.
  3. Na pracoviště zdravotní pojišťovny bylo doručeno písemné Prohlášení o dlouhodobém pobytu v cizině.

Tato osoba nebude až do dne návratu z ciziny účastníkem zdravotního pojištění v ČR, tedy neplatí pojistné a nemá nárok na úhradu zdravotních služeb z veřejného zdravotního pojištění. Pojištěnec se odhlašuje zásadně před odjezdem, zpětné odhlášení z pojištění možné není. Prohlášení (a průkaz pojištěnce) lze doručit na pojišťovnu až v době, kdy už v zahraničí je. Povinnost platit pojistné však zanikne dnem, který je uveden v písemném prohlášení, ne však dříve než dnem následujícím po dni, kdy toto prohlášení bylo doručeno.

Čtěte také: Pobyt v zahraničí je nutné zdravotní pojišťovně doložit

Brand24

Po příjezdu z dlouhodobého pobytu v cizině však musí počínaje 1. září 2015 pojištěnec doložit doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a jeho délce. Pokud tak neučiní, doplatí pojištění za celou dobu, jako by k řádnému odhlášení nedošlo. Potěšující je, že zdravotní pojišťovny v těchto případech penále vymáhat nebudou. To platí i pro případy, kdy pojištění v zahraničí nepokrývá celou dobu pobytu.

Čtěte více: Jak na doložení pojištění dlouhodobého pobytu v cizině

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).