Hlavní navigace

Změny zdanění OSVČ přináší více otázek než odpovědí, kritizují odborníci

Daniel Morávek

Návrh ministerstva financí na změnu daní OSVČ přináší řadu nejasností, shodují se v připomínkovém řízení podnikatelské asociace a odbory.

Doba čtení: 3 minuty

V připomínkách se například všichni shodují, že z návrhu není jasné, zda se jedná o pojistné na daný rok, či pojistné zaplacené v daném roce. Ministerstvo financí každopádně nyní připomínky zpracovává a brzy by mělo zveřejnit, jak se s nimi vypořádalo.

Návrh přináší více otázek než odpovědí

Připomínkové řízení k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní od roku 2019, bylo již ukončeno. Návrh počítá například s tím, že se OSVČ zvýší sazba daně z příjmů. Nově si ale mají moct podnikatelé započítat 3/4 zaplaceného pojistného do výdajů, a to i paušalisté. Zaměstnancům se má zase zrušit superhrubá mzda a mají se zavést dvě sazby daně, které se budou počítat z hrubé mzdy.

Čtěte více: OSVČ má vzrůst sazba daně na 19 %, 3/4 pojistného ale půjdou uplatnit jako výdaj

Jak ale ukazují připomínky různých podnikatelských asociací nebo odborů, návrh obsahuje řadu mezer a nejasností. Terčem kritiky jsou především změny v oblasti zdanění OSVČ, kde se odborníci vesměs shodují, že navrhované znění je nejasné a přináší daleko více otázek než odpovědí.

Ptejte se odborníka v poradně Daně a účetnictví
Ing. Jan Molín Ph.D.
poradce pro daně

Podle Komory daňových poradců ČR (KDP ČR) například není zřejmé, zda je pojistné OSVČ dalším nákladem, nebo se jedná o odčitatelnou položku. Pokud by platila první možnost a nedošlo by k úpravě předpisů o pojistném na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, výpočet pojistného by se zacyklil. Pojistné by bylo nákladem potřebným pro výpočet základu pro výpočet pojistného.

Hospodářská komora ČR zase doplňuje, že z návrhu není jasné, zda se jedná o pojistné na daný rok, či pojistné zaplacené v daném roce. Navíc je pojistné hrazeno pomocí záloh a doplatku pojistného – novela neřeší, zda budou odčitatelné zaplacené zálohy (např. v roce 2019) i doplatek pojistného za daný rok (např. za rok 2019 v roce 2020, tj. oproti příjmům roku 2020? – co když už poplatník nebude mít v roce 2020 příjmy ze samostatné činnosti?), vysvětluje komora.

Na nejasnosti ohledně časového zařazení upozorňují i odbory. Je nezbytné v zákoně vyjádřit, že výdajem nad rámec paušálu jsou platby na obojí pojistné v roce uskutečnění formou záloh a dorovnání formou doplatku pojistného za minulý rok, a naopak že přeplatky na pojistném obdržené v průběhu roku za uplynulý rok se zahrnují do dílčího daňového základu celé bez snížení o procentní výši na výdaje. Obdobně, pokud jde o to, která platba na pojistné a v kterém časovém období se vlastně považuje za výdaj, je potřeba upravit i textaci v bodě 24., tj. k § 24 odst. 2 písm. f). Jinak by úprava znamenala další složitosti, jichž je dnes v zákoně i tak dost, napsala do připomínek Českomoravská konfederace odborových svazů.

WT 100 tip v článku hlavy

Mají změny smysl? Odbory a podnikatelé se neshodují

Pro minimalizaci výkladových nejasností navrhujeme použít totožné vymezení odečitatelného zaplaceného pojistného u příjmů ze samostatné činnosti, jaká byla použita před novelizací zákona č. 586/1992 Sb. zavádějící superhrubou mzdu, doporučuje zase Komora daňových poradců ČR. Jak navíc upozorňují podnikatelské asociace, pro podnikatele bez účasti na důchodovém pojištění dojde ke zvýšení daňového zatížení.

Co se týče samotné podstaty změn, názor podnikatelů a odborů se liší. Zatímco například podle Hospodářské komory ČR není nutné institut superhrubé mzdy rušit, odbory tuto změnu podporují. ČMKOS by ovšem z návrhu ráda odstranila uznávání sociálního a zdravotního pojistného nad uplatněný paušální výdaj a zvýšila tak daně pro OSVČ. To ovšem odmítají zástupci podnikatelů.