Hlavní navigace

Zpětně přiznaný důchod a dopad do mzdového účetnictví

29. 7. 2015
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed
Zpětně přiznaný důchod má vliv na daně, odvody i náhradní plnění. Zjistili jsme, kdy rozhoduje okamžik výplaty důchodu a kdy posouzení posudkovým lékařem.

Se vznikem nároku na důchod a výplatou důchodu se pojí řada skutečností, které se dotýkají oblasti zaměstnávání. Zejména se jedná o starobní a invalidní důchod. Největší potíže pak činí zpětné přiznání důchodu a správné určení okamžiku vzniku nároku na daňové slevy, odvody pojistného a další povinnosti zaměstnavatele. Tradičně se tento okamžik dle příslušných zákonů posuzuje rozdílně. Zde je podrobný manuál zpracovaný na základě vyjádření příslušných institucí.

Zpětně přiznaný důchod

lustrační obrázek
Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed

Zpětně přiznaný důchod potrápil nejednoho mzdového účetního.

Předně je třeba odlišit okamžik vzniku nároku na invalidní důchod (posouzení posudkovým lékařem) a rozhodnutí o výplatě důchodu. Pro jednotlivé druhy důchodů jsou stanoveny konkrétní podmínky nároku. Aby vznikl nárok na výplatu důchodu, musí být splněny podmínky nároku na důchod – podána žádost o přiznání nebo vyplácení důchodu. Nárok na důchod se nepromlčuje, nezaniká uplynutím času. Ovšem ze zákona zaniká nárok na výplatu dávky v pětileté lhůtě ode dne, za který dávka náleží. Zjednodušeně řečeno, starobní důchod je možné vyplatit nejvýše za pět let zpětně ode dne podání žádosti, respektive ode dne, kdy došlo k uplatnění nároku na důchod a jeho výplatu. Pracující osoba, která dosáhla důchodového věku a splnila potřebnou dobu důchodového pojištění se sama rozhodne, zda využije možnost zpětného doplacení starobního důchodu za určité období, kdy již nárok na důchod existoval, nebo si nechá tuto dobu zhodnotit výhodnější procentní sazbou do aktuálně přiznávaného důchodu.

Zpětně přiznaný důchod a zdravotní pojištění

Zpětné přiznání důchodu může mít vliv na odvod zdravotního pojištění. Za poživatele důchodu je pro účely zdravotního pojištění považována osoba, které byl přiznán důchod starobní, invalidní, vdovský či vdovecký a sirotčí (může být přiznán jen nezaopatřenému dítěti). Poživatelem důchodu je taková osoba i v měsících, kdy jí podle předpisů o důchodovém pojištění výplata důchodu nenáleží.

Pro lepší pochopení uvádíme konkrétní příklad:

V květnu roku 2015 přišlo rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu prvního stupně. Invalidní důchod byl přiznán zpětně na základě lékařského posudku k 15. listopadu 2014. Jedná se o zaměstnance s kratším pracovním úvazkem, u kterého zaměstnavatel prováděl doplatek do minimálního vyměřovacího základu. Přihlásí zaměstnavatel zaměstnance zpětně jako důchodce a bude žádat o přeplatek na pojistném? Od kterého měsíce nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ? Je rozhodující datum lékařského posudku nebo datum rozhodnutí o zpětném přiznání důchodu?

Jak pro server Podnikatel.cz objasnila Dana BlahutováVšeobecné zdravotní pojišťovny ČR, zaměstnavatel zpětně přihlásí zaměstnance jako důchodce od 15. listopadu 2014. Za měsíc listopad 2014 provede zaměstnavatel dopočet pouze za poměrnou část, tj. za dny, kdy neměl zaměstnanec souběh s důchodem. V následujících měsících je již vyměřovací základ zaměstnance jeho skutečný příjem. V případě přeplatku si zaměstnavatel může zažádat o jeho vrácení, nebo o použití na následnou platbu. Rozhodující datum pro zařazení do státní kategorie je Rozhodnutí ČSSZ o přiznání invalidního důchodu, toto musí plátce doložit zaměstnavateli a ten do 8 dnů nahlásit na zdravotní pojišťovnu.

Brand24

Zpětně přiznaný důchod a slevy na dani

Zpětné přiznání invalidního důchodu má vliv i na uplatnění slev na dani. Jiných důchodů se slevy na dani netýkají. Může se jednat jak o slevu na invaliditu uplatněnou poplatníkem, tak o slevu na dani z titulu zaměstnávání osob se zdravotním postižením uplatněnou zaměstnavatelem. Odpověď pro server Podnikatel.cz připravila Petra PetlachováGenerálního finančního ředitelství.

  1. Podmínkou pro uplatnění základní slevy na invaliditu (§ 35ba odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů) nebo rozšířené slevy na invaliditu (§ 35ba odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů) je pobírání invalidního důchodu. Rozhodující pro možnost zahájení uplatnění této slevy je tedy měsíc, ve kterém byl invalidní důchod poplatníkovi poprvé vyplacen. V souladu s ustanovením § 35ba odst. 3 zákona o daních z příjmů pak může poplatník snížit daň o částku ve výši jedné dvanáctiny slevy za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byla uvedená podmínka pro uplatnění nároku na slevu splněna. Rozhodující je tedy faktická výplata invalidního důchodu, kterou je splněna podmínka pobírání invalidního důchodu. Pokud byl invalidní důchod vyplacen poprvé v květnu 2015, lze poměrné části uvedených slev uplatnit poprvé od června 2015.
  2. V případě slevy na dani z titulu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (těžším zdravotním postižením) dle § 35 odst. 1 zákona o daních z příjmů, je pro stanovení průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se zdravotním postižením rozhodné, ke kterému dni byly konkrétní osoby (zaměstnanci) uznány orgánem sociálního zabezpečení invalidními příp. zdravotně znevýhodněnými. Od tohoto dne lze (bez ohledu na skutečné vyplácení invalidního důchodu) stanovit ve vztahu ke konkrétnímu zaměstnanci se zdravotním postižením průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením (započítávat podíl hodin připadající na konkrétního zaměstnance jako osobu se zdravotním postižením do celkového výpočtu).  Uzavřela mluvčí Petra Petlachová.  

Zpětně přiznaný důchod a náhradní plnění

Zpětné přiznání invalidního důchodu může mít rovněž dopad do oblasti náhradního plnění zaměstnáváním zdravotně postižených osob. Se stejným dotazem týkajícím se zpětně přiznaného invalidního důchodu jsme se obrátili na Generální ředitelství Úřadu práce ČR. Mluvčí Kateřina Beránková vysvětlila, že úřad práce považuje klienta za osobu se zdravotním postižením (OZP) ode dne, kdy ho orgán sociálního zabezpečení uznal invalidním. Pokud byl tedy zaměstnanec uznán invalidním 15.11.2014, může zaměstnavatel (v případě, že plnil povinný podíl způsobem uvedeným v ustanovení § 81 odst. 2 písm. c) zákona o zaměstnanosti, tj. odvodem do státního rozpočtu) požádat příslušné kontaktní pracoviště úřadu práce o vrácení přeplatku na odvodu do státního rozpočtu za rok 2014. Zaměstnance si tedy zaměstnavatel může započítat ode dne, kdy byl uznán invalidním.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).