Hlavní navigace

Zpřísnila se kontrola osobních práv zaměstnanců

Dagmar Kučerová

Inspektoráty práce se zaměřily na ochranu soukromí zaměstnanců. Vyměřují nemalé sankce. Postrachem zaměstnavatelů zdaleka není jen GDPR.

Doba čtení: 5 minut

Sdílet

K ochraně osobních údajů zaměstnanců server Podnikatel.cz připravil v průběhu loňského i letošního roku sérií několika článků.

Je zřejmé, že této oblasti by měli podnikatelé stále věnovat nemalou pozornost. Podléhá totiž kontrolní činnosti minimálně dvou institucí. Oblast nakládání s osobními údaji zaměstnanců je záležitostí Úřadu na ochranu osobních údajů. Avšak je tu také Státní úřad inspekce práce. Ten mimo jiné kontroluje ochranu soukromí a osobních práv zaměstnanců na pracovištích. Čtěte také: Aktuálně k GDPR z pohledu zaměstnavatelů

Kontroly jsou a budou časté

Jak pro server Podnikatel.cz potvrdil Richard Kolibač ze Státního úřadu inspekce práce, je ochrana osobních práv zaměstnanců tématem řešeným na pracovištích stále častěji. Zcela logicky souvisí s rozvojem technologií a celkovou dostupností techniky, prostřednictvím které je možno narušovat soukromí zaměstnanců. Zákonem však není dána povinnost informovat ze strany zaměstnavatele orgány inspekce práce o zavedení monitorovacího zařízení, v rámci orgánů inspekce práce tedy nejsou vedeny statistiky o počtu zaměstnavatelů, kteří využívají některý ze způsobů monitoringu ve smyslu ustanovení § 316 odst. 1, 2 zákoníku práce. Orgány inspekce práce však na rozvoj v této oblasti reagovaly a kontroly v oblasti ochrany osobních práv zaměstnanců jsou od roku 2018 realizovány jako jedna z hlavních oblastí kontrolní činnosti.

Předmětem kontrol v této oblasti tak není nakládání s osobními údaji zaměstnanců, ale ustanovení §316 zákoníku práce. 

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví a personalistika
PhDr. Dagmar Kučerová
poradkyně pro mzdové účetnictví
  1. Zaměstnanci nesmějí bez souhlasu zaměstnavatele užívat pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele včetně výpočetní techniky ani jeho telekomunikační zařízení. Dodržování zákazu podle věty první je zaměstnavatel oprávněn přiměřeným způsobem kontrolovat.
  2. Zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele narušovat soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele tím, že podrobuje zaměstnance otevřenému nebo skrytému sledování, odposlechu a záznamu jeho telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty nebo kontrole listovních zásilek adresovaných zaměstnanci.
  3. Jestliže je u zaměstnavatele dán závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele, který odůvodňuje zavedení kontrolních mechanismů podle odstavce 2, je zaměstnavatel povinen přímo informovat zaměstnance o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění.
  4. Zaměstnavatel nesmí vyžadovat od zaměstnance informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce a se základním pracovněprávním vztahem uvedeným v §3. Nesmí vyžadovat informace zejména o těhotenství, rodinných a majetkových poměrech, sexuální orientaci, původu, členství v odborové organizaci, členství v politických stranách nebo hnutích, příslušnosti k církvi nebo náboženské společnosti, trestněprávní bezúhonnosti; to, s výjimkou písmen c), d), e), f) a g), neplatí, jestliže je pro to dán věcný důvod spočívající v povaze práce, která má být vykonávána, a je-li tento požadavek přiměřený, nebo v případech, kdy to stanoví tento zákon nebo zvláštní právní předpis. Tyto informace nesmí zaměstnavatel získávat ani prostřednictvím třetích osob.

Nejproblematičtější je kamerový systém

Podle Richarda Kolibače je nejčastějším porušením, kterého se zaměstnavatelé v této oblasti dopouštějí, porušení ustanovení § 316 odst. 2 zákoníku práce. Jedná se o situace, kdy inspektor shledá absenci závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele a na pracovišti, popřípadě ve společných prostorách zaměstnavatele, pro narušování soukromí zaměstnanců. V praxi je nejběžnějším způsobem narušení soukromí prostřednictvím kamerových systémů. Do této oblasti taktéž směřuje největší počet obdržených podnětů, neboť pro zaměstnance může být narušení jejich soukromí prostřednictvím kamerového systému nejcitelnějším zásahem do jejich osobnostních práv.

Inspektorát práce v oblasti ochrany osobních práv zaměstnanců rozlišuje situace, kdy zaměstnavatel kontroluje přiměřeným způsobem užívání svých výrobních a pracovních prostředků, včetně výpočetní techniky, což může realizovat také například prostřednictvím počítačového softwaru, který monitoruje využívání výpočetní techniky zaměstnancem, od situací, kdy je narušováno soukromí zaměstnanců. Zaměstnavatel, jenž nedal zaměstnancům souhlas s využitím výrobních a pracovních prostředků pro osobní potřebu, je oprávněn kontrolovat využívání svého majetku. Tato oblast není ze strany zaměstnanců příliš problematická a v podnětech se jiné oblasti, než je narušení soukromí prostřednictvím kamerových systémů, objevují spíše výjimečně. Čtěte také: GPS lokalizace ve služebních automobilech. Co na to GDPR?

Ovšem, pokud se zaměstnavatel rozhodne pro využití kamerového systému, musí si uvědomit, že narušit soukromí zaměstnanců je z pohledu zákoníku práce možné pouze v případě, kdy je u zaměstnavatele dán závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele. Jestliže takový důvod není, nelze narušit soukromí zaměstnanců. A to ani s jejich souhlasem. Kamerový systém musí být nastaven způsobem, kterým není do osobních práv zaměstnanců zasahováno. Příkladem je manipulace s vyššími finančními částkami na pracovišti (typicky banka), je zde určité bezpečnostní riziko (benzinová čerpací stanice) nebo zvýšené riziko ohrožení zdraví osob nebo majetku (chemická výroba apod.).

PR Summit tip panelovka

Sankce za nezákonné narušení soukromí zaměstnanců

V případě zjištěného porušení právních předpisů na úseku ochrany soukromí a osobních práv zaměstnanců je možno u kontrol provedených po 29. 7. 2017 zaměstnavateli uložit za nezákonné narušení soukromí zaměstnance a za vyžadování nedovolených informací od zaměstnance pokutu až do výše 1 000 000 Kč. V případě neinformování zaměstnanců o rozsahu a způsobu prováděné kontroly je to pak pokuta až do výše 100 000 Kč. Zaměstnavatelé si v některých případech nejsou vědomi omezení a podmínek, které jsou v zákoníku práce stanoveny, co se týká ochrany majetkových zájmů zaměstnavatele a ochrany osobních práv zaměstnanců. V mnoha případech nejsou informováni o nabytí účinnosti novely zákona o inspekci práce, která umožnila orgánům inspekce práce za tato porušení ukládat pokuty, vysvětluje Richard Kolibač. Současně dodává, že aktuálně již bylo v oblasti ochrany soukromí a osobních práv zaměstnanců pravomocně uloženo celkem 12 pokut v celkové výši 112 000 Kč, z toho 5 pokut v roce 2018 za 41 000 a v roce 2019 prozatím 7 pokut za 71 000 korun. Čtěte také: Zaměstnali je na dohodu, ale bez příplatku za práci. Je to diskriminace?

O výši pokuty je vždy rozhodováno dle konkrétních skutečností. Inspektoráty práce mimo jiné při určování pokuty přihlíží k povaze a závažnosti přestupku, ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům. Také k okolnostem, za nichž byl spáchán (přihlíží se například k tomu, zda se zaměstnavatel dopustil jednání opakovaně, v jakém rozsahu se jednání dopustil, kolika zaměstnanců se pochybení týkalo apod.). Zaměstnavatelé by si měli v této souvislosti uvědomit, že zákon o inspekci práce obsahuje také přestupky vykazující vyšší míru společenské škodlivosti, než je například přestupek spočívající v neinformování zaměstnanců o způsobu a rozsahu kontroly. Sankce je podle Richarda Kolibače ukládána v případě vícero přestupků v souladu s tzv. absorpční zásadou, je tedy ukládána za nejzávažnější přestupek. V praxi je často zaměstnavateli uložena sankce za jiný, z pohledu zákona o inspekci práce závažnější přestupek, který byl v rámci kontroly a následujícího správního řízení u zaměstnavatele zjištěn.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).