Hlavní navigace

Zrušení superhrubé mzdy a změny zdanění OSVČ šly k ledu. Avšak jen prozatím

Daniel Morávek

Ministerstvo financí vyškrtlo z daňového balíčku zrušení superhrubé mzdy a změny zdanění OSVČ. Za rok však chce změny opět navrhnout.

Doba čtení: 4 minuty

Návrh novely zákona, ve kterém ministerstvo financí původně chtělo zrušit superhrubou mzdu, obsahuje nicméně jiné novinky. Jde hlavně o implementaci směrnice ATAD, kterou se stanovila pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem. Větší pravomoci mají získat celníci a pro identifikované osoby se zavádí povinné elektronické podání přiznání k DPH.

Superhrubá mzda se zatím rušit nebude

Ministerstvo financí si rozmyslelo svůj původní záměr zrušit superhrubou mzdu a změnit systém zdanění OSVČ. Jak uvedlo ve vypořádání připomínek k daňovému balíčku, úprava zrušení konceptu tzv. superhrubé mzdy a jednotné sazby daně z příjmů fyzických osob byla odložena. Z návrhu zákona, o kterém nyní bude jednat vláda, byly původní návrhy na změny zdanění opravdu vypuštěny a novela pouze implementuje směrnici ATAD, kterou se stanovila pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem. Podle ministryně financí Aleny Schillerové nyní nebyla pro zrušení superhrubé mzdy dostatečná politická podpora. Samotné myšlenky se však Schillerová nevzdává a návrh chce opět předložit příští rok.

Původně ministerstvo navrhovalo zrušit koncept superhrubé mzdy a 15% sazby daně a místo toho chtělo zavést 19% daň z hrubé mzdy. Nynější solidární zvýšení daně měla nahradit klouzavá progresivní sazba, a to 19 % pro základ daně do 1 500 000 Kč a 24 % pro základ daně od této hranice. Koncept tzv. superhrubé mzdy totiž komplikuje podle ministerstva způsob stanovení základu daně u poplatníků s příjmy ze závislé činnosti a je prý označován za diskriminační, protože daňové zatížení těchto poplatníků je vyšší než zatížení ostatních poplatníků. Zrušení superhrubé mzdy mělo zaměstnancům přinést mírné snížení daní. Nynější efektivní sazba daně přepočtená na hrubou mzdu totiž činí 20,1 %. Daňová sazba by tak pro zaměstnance, kteří nedosahují příjmů, kterých se týká solidární zvýšení, klesla o 1,1 procentního bodu.

Změna zdanění se neměla týkat jen zaměstnanců, ale i OSVČ, kterým se měla zvýšit sazba daně příjmů o 4 p. b. na 19 %. Ministerstvo financí ovšem navrhovalo tento nárůst kompenzovat tím, že pro podnikatele zavede daňovou uznatelnost ¾ zaplaceného sociálního a zdravotního pojištění. Tuto možnost měli mít i podnikatelé, kteří využívají paušální výdaje. Uvedené pojistné by totiž bylo daňově uznatelným výdajem nad rámec paušálních výdajů. Vzhledem ke změně konceptu přinášela novela vyšší daně pro nájmy a některé kapitálové příjmy.

Čtěte více: Kdo na změnách zdanění OSVČ a zaměstnanců vydělá a kdo naopak bude tratit?

Zda ministerstvo předloží v příštím roce stejný návrh, jako zkusilo letos v zimě, není jisté. Jak totiž ukazují připomínky různých podnikatelských asociací nebo odborů, návrh obsahoval řadu mezer a nejasností. Terčem kritiky byly především změny v oblasti zdanění OSVČ, kde se odborníci vesměs shodovali, že navrhované znění bylo nejasné a přinášelo daleko více otázek než odpovědí.

Čtěte více: Změny zdanění OSVČ přináší více otázek než odpovědí, kritizují odborníci

V novele zůstává implementace směrnice

Novela, z které ministerstvo nakonec škrtlo zrušení superhrubé mzdy, tak nyní hlavně implementuje směrnici ATAD, kterou se stanovila pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem.

Jde o pět opatření:

  • pravidlo pro omezení odpočitatelnosti úroků,
  • zdanění při odchodu,
  • pravidlo pro ovládané zahraniční společnosti,
  • hybridní nesoulady a
  • obecné pravidlo proti zneužívání daňového režimu.

Všechna tato opatření se vztahují pouze na právnické osoby, a to na všechny poplatníky podléhající v jednom nebo více členských státech dani z příjmů právnických osob, včetně stálých provozoven poplatníků, kteří jsou pro daňové účely daňovými rezidenty třetí země, pokud se nacházejí v jednom nebo více členských státech.

Čtěte více: 5 novinek, které mají velkým firmám zabránit v účelové daňové optimalizaci

Celníci budou moct využívat krycích dokladů při kontrolách EET

Návrh zákona nicméně obsahuje i další změny. Ministerstvo například navrhuje, aby se zvýšily pravomoci Celní správy ČR. Nově by měli moct celníci používat krycí doklady nejen jako dosud při předcházení trestným činům, při získávání poznatků o trestné činnosti, v souvislosti s řízením o trestných činech a při výkonu působnosti orgánů Celní správy České republiky vyplývající z mezinárodních smluv, ale také při výkonu jiné působnosti orgánu Celní správy České republiky, pokud by bez jejich použití došlo ke zmaření tohoto výkonu anebo k ohrožení života, zdraví nebo majetku celníka nebo jiné osoby.

Typickým příkladem je výkon působnosti v rámci dozoru nad provozováním hazardních her (viz povinnost provozovatelů hazardních her zajistit registraci osoby účastnící se kursové sázky, technické hry nebo hry internetové a vést denní evidenci návštěvníků herny a kasina). Dalším příkladem může být provádění kontrolního nákupu v rámci kontroly evidence tržeb, a to např. v rámci ubytovacích služeb, kde prokázání totožnosti ubytované osoby je obvyklou součástí kontrolované transakce, uvádí se v důvodové zprávě.

WT100 tip v článku Ilinčev

Elektronické přiznání pro identifikované osoby

Další novinku tvoří povinné elektronické podání přiznání k DPH i pro identifikované osoby. Zatímco souhrnné hlášení lze dle stávajícího § 101a odst. 2 písm. a) zákona o dani z přidané hodnoty podat pouze elektronicky, ostatní podání může identifikovaná osoba podat jak elektronicky, tak v papírové podobě. Povinnost podat daňové přiznání elektronicky má identifikovaná osoba v případě, kdy má zpřístupněnu datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem (§ 72 odst. 4 daňového řádu).

Vzhledem k tomu, že finanční správa intenzivně pracuje na projektu „Moje daně“, který přinese rozšíření elektronizace správy daní, jehož jednou z částí je i nový IT systém, kdy daňový subjekt bude moci spravovat své daně elektronicky, je cílem navrhované změny v zákoně o dani z přidané hodnoty zavést povinnost elektronické formy podání i v případě všech podání pro identifikované osoby. Za hlavní pilíře, které by elektronizace měla přinést, se považuje prokazatelné snížení administrativní zátěže. V návaznosti na tento projekt, jehož předpokládaná účinnost je od roku 2020, se navrhuje tuto odsunout s účinností od 1. ledna 2021, píše se v důvodové zprávě.