Stejně jako u daně z pozemků je i u staveb základem daně výměra, tentokrát však zastavěné plochy. U některých druhů staveb ale mohou výpočet ovlivnit ještě další dva koeficienty (oproti dani z pozemků). Výměra se postupně násobí následujícími faktory:
Koeficient podle § 10 zákona č. 338/1992 o dani z nemovitých věcí, tímto koeficientem. Dále sazbou daně budete násobit výměru zastavěné plochy všech typů staveb.
U staveb, které daňové přiznání k dani z nemovitostí označuje písmeny H až P (viz tabulka Sazby daně z nemovitých věcí), se dále do výpočtu promítá počet nadzemních podlaží. Počítají se přitom taková nadzemní podlaží, jejichž zastavěná plocha přesahuje dvě třetiny výměry plochy zastavěné celou stavbou.
Koeficientem podle velikosti obce se násobí pouze tyto typy – obytný dům (tedy klasicky dům rodinný), ostatní stavba tvořící příslušenství k obytnému domu, byt a ostatní samostatný nebytový prostor.
Ještě si prohlédně stavby typu J, K, L, M, N, O, S, T, U (viz tabulka Sazby daně z nemovitých věcí), u těch může každá obec stanovit vyhláškou koeficient v jednotné výši 1,5.
U stavby pro individuální rekreaci (J) a u stavby plnící doplňkovou funkci k této stavbě (K) se počítá s dalším koeficientem ve výši 2, kterým se celý výpočet násobí v případě, že stavba leží v národním parku nebo v I. zóně chráněné krajinné oblasti. Výše daně se dále zvyšuje u jednotek, v němž se provozuje podnikatelská činnost.
Místním koeficientem se výměra násobí u všech typů staveb.
