Daň z příjmů fyzických osob

Daň z příjmu fyzických osob je povinná platba do veřejného rozpočtu s tím, že se jedná o daň opakovanou, nenávratnou, nedobrovolnou a neúčelovou. To znamená, že plátce neovlivňuje, na co jsou poté peníze použity.

Co je předmětem daně z příjmů fyzických osob?

Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou dle zákona o daních z příjmů:

• příjmy ze závislé činnosti (§ 6),
• příjmy ze samostatné činnosti (§ 7),
• příjmy z kapitálového majetku (§ 8),
• příjmy z nájmu (§ 9),
• ostatní příjmy (§ 10).

Jestliže má poplatník příjmy pouze ze zaměstnání a nemá současně příjmy z více zaměstnání, nemusí podávat daňové přiznání. Požádá svého zaměstnavatele, případně posledního zaměstnavatele o roční zúčtování, a to nejpozději do 15. února následujícího roku.

Jestliže bude zaměstnanec sám podávat daňové přiznání, požádá všechny své zaměstnavatele o Potvrzení o zdanitelných příjmech a sražených zálohách. 

Mezi příjmy ze samostatné činnosti (podnikání), pokud se nejedná o závislou činnost (zaměstnání), patří:

• příjem ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,
• příjem ze živnostenského podnikání,
• příjem z jiného podnikání neuvedeného v písmenech a) a b), ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění,
• podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku.
• příjem z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem,
• příjem z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku,
• příjem z výkonu nezávislého povolání.

Příjmy z kapitálového majetku jsou například příjmy z úroků z poskytnutých půjček a další. Nepatří sem naopak výnosy z vkladů na vkladových účtech, které jsou zdaněny srážkovou daní, dávky a odbytné penzijního připojištění atd.

Do příjmu z nájmu patří příjmy z pronájmu nemovitostí, bytů nebo jejich částí a příjmy z pronájmu movitých věcí (s výjimkou příležitostného pronájmu movitých věcí, který se zahrnuje mezi ostatní příjmy). Jedná se o nemovité nebo movité věci nezahrnuté do obchodního majetku. Zdaňuje se i nepeněžní příjem, např. hodnota opravy provedené nájemcem na najaté nemovitosti.

Do ostatních příjmů se zahrnují příjmy z prodeje majetku nezahrnutého do obchodního majetku, prodej akcií a podílových listů vlastněných méně než půl roku, příjmy ze zemědělské činnosti neprovozované podnikatelem, a další.

Jak se určuje základ daně?

Základem daně je rozdíl, o který příjmy (s výjimkou příjmů osvobozených) převyšují náklady. Podnikatel však musí rozlišit mezi náklady daňově uznatelnými a neuznatelnými.

Před vyplněním daňového přiznání je nutné zjistit výši příjmů a výdajů. Pro zjištění jejich skutečné výše se vychází z účetního výsledku hospodaření nebo z rozdílu mezi příjmy a výdaji u poplatníků, kteří nevedou účetnictví.

Od výdajů na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou daňově uznatelné výdaje ve výši prokázané poplatníkem.
Zákon o daních z příjmů vyjmenovává v § 24 výdajů daňově uznatelné, tj. výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů a v § 25 výdaje nedaňové, které pro daňové účely finanční úřad neuznává. Výdaje daňově uznatelné snižují základ daně a tím i povinnost zaplatit daň.

Mezi výdaje daňově uznatelné (uplatnitelné) patří:

• mzdy a pojistné hrazené zaměstnavatelem za zaměstnance,
• provozní náklady,
• nákupy materiálu a zboží,
• výdaje na pracovní cesty,
• škody vzniklé v důsledku živelných pohrom,
• škody způsobené neznámým pachatelem (potvrzení Policie ČR),
• odpisy majetku,
• rezervy a opravné položky podle zákona o rezervách,
• nájemné a další.

Mezi výdaje daňově neuznatelné (neuplatnitelné) patří:

• výdaje na pořízení hmotného majetku,
• technické zhodnocení,
• výdaje na reprezentaci,
• osobní spotřeba podnikatele,
• manka a škody převyšující náhrady,
• daň dědická, darovací, z příjmů,
• penále a úroky nesmluvní,
• odvod DPH,
• platba sociálního a zdravotního pojistného OSVČ a další.

Co je daňová ztráta a jak ji využít k snížení daní?

O daňovou ztrátu se jedná v případě, že výdaje přesáhnou příjmy, a to na základě zjištění z účetnictví, daňové evidence nebo podle záznamu o příjmech a výdajích. O ztrátu se sníží úhrn dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až § 10 zákona o daních z příjmů.

Daňovou ztrátu, kterou nelze uplatnit při zdanění příjmů ve zdaňovacím období, ve kterém vznikla, lze odečíst od úhrnu dílčích základů daně v pěti následujících zdaňovacích obdobích.

Registrace k dani z příjmů: Jak se zaregistrovat a splnit povinnosti

Poplatník daně z příjmů fyzických osob rezident je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických osob u příslušného správce daně do 15 dnů ode dne, ve kterém

• započal vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti, nebo
• přijal příjem ze samostatné činnosti.

Poplatník daně z příjmů fyzických osob nerezident je povinen podat přihlášku k registraci pokud:

• na území České republiky započal vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti, nebo
• přijal příjem ze samostatné činnosti ze zdrojů na území České republiky, nebo mu
• na území České republiky vznikla stálá provozovna, nebo
• získal povolení nebo oprávnění vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů, vydané tuzemským orgánem veřejné moci.

Poplatník daně z příjmů fyzických osob není povinen podat přihlášku k registraci, pokud přijímá pouze příjmy:

• které nejsou předmětem daně,
• které jsou osvobozené od daně, nebo
• z nichž je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně.

Zákon o daních z příjmů

Zákon o daních z příjmů je předpisem č. 586/1992 Sb. a zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje

a) daň z příjmů fyzických osob,
b) daň z příjmů právnických osob.

Zálohy na daň z příjmů: Jak fungují a co musíte vědět?

Poplatník musí platit zálohy na daň z příjmů v případě

• že jeho poslední daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, ale nepřesáhla 150 000 Kč (v tomto případě platí zálohu ve výši 40 % z poslední daňové povinnosti ve dvou splátkách, do 15.6. a do 15.12.)
• že jeho poslední daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč (v tomto případě platí zálohu ve výši 1/4 poslední daňové povinnosti; první záloha je splatná do 15.3., druhá záloha je splatná do 15.6., třetí záloha je splatná do 15.9. a čtvrtá záloha je splatná do 15.12.)

Poplatník nemusí platit zálohy v případě

• že má příjmy pouze ze závislé činnosti, tedy zálohu odvádí každý měsíc jeho zaměstnavatel,
• že má kromě příjmů ze závislé činnosti požitků i příjmy z jiných zdrojů, ale příjmy ze závislé činnosti činí 50 % a více,
• že má daňovou povinnost za zdaňovací období nižší než 30 000 Kč,
• má nahodilé příjmy,
• zůstavitel ode dne jeho smrti.