Hlavní navigace

Použití průměrného vs pravděpodobného výdělku

Dobrý den,

ve společnosti jsem zaměstnán již několik let a v současné době jsem více než 3 měsíce na nemocenské a vím, že po ukončení nemocenské bude se mnou ukončen pracovní poměr. Zajímalo by mne z čeho bude počítáno odstupné při ukončení pracovního poměru, když dostanu výpověď v měsíci, kdy bude ukončena pracovní neschopnost. Není mi jasné, zda bude odstupné počítáno z průměrného nebo pravděpodobného výdělku a zda v případě pravděpodobného výdělku má zaměstnavatel možnost významně ovlivnit jeho výši.

Dále by mne zajímala ještě jedna informace. Ve funkci jsem nyní jmenován statutárním orgánem a po odvolání by mi měla náležet finanční odměna v několika násobcích mého platu. Předpokládám, že se u této odměny musí platit sociální a zdravotní pojištění a nevztahují se na ni obdobná ustanovení jako v případě zákonného odstupného.

Předem děkuji za odpověď.

S pozdravem,
Roman Nový

Roman
11. 3. 2020 9:18

Odpověď

Dobrý den,

zaměstnavatel je povinen postupovat dle § 351 - 362 zákoníku práce (nelze se odchýlit). Průměrný výdělek se zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období (rozhodným obdobím je kalendářní čtvrtletí a stanovuje se vždy k 1.1., 1.4., 1.7. a 1.10.). Záleží tedy, k jakému datu bude ukončen pracovní poměr. Bude-li to například k 31.5., bude se vycházet z průměrného výdělku stanoveného k 1. 4. Ovšem je třeba, aby bylo v rozhodném období (zde by se jednalo o první kalendářní čtvrtletí) odpracováno alespoň 21 dnů.

Podle § 355 zákoníku práce: (1) Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek.
(2) Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.

Výši pravděpodobného výdělku musí zaměstnavatel zodpovědně určit, musí se skutečně jednat o výdělek, jakého by zaměstnanec zřejmě dosáhl, pokud by v uvedeném období pracoval (včetně odměn, příplatků atd.). Měl by být připraven výši pravděpodobného výdělku obhájit (např. při šetření inspektorátem práce na základě podnětu propuštěného zaměstnance).

V případě finanční odměny statutárního orgánu po odvolání je třeba vycházet ze smlouvy o výkonu funkce. Nejedná se o zákonný nárok na odstupné dle zákoníku práce. Odměna bude skutečně podléhat odvodům sociálního i zdravotního pojištění.

Krásný den přeje

PhDr. Dagmar Kučerová (poradkyně pro mzdové účetnictví)

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).