Hlavní navigace

Mzda za presčas?

Dobrý den,
ve firmě jsou zavedeny 11 hodinové směny, zaměstnanci mají dobu rozvrženou na krátký dlouhý týden, s pracovní dobou 37,5 týdně.
Každý měsíc je vypracován rozvrh a vedena evidence, o kolik se prakticky liší odpracované hodiny oproti fondu v měsíci

příklad
fond leden 172,5h
rozvrh 165h rozdíl je tedy -7,5 mzda se nekrátí, dostane svou zaručenou mzdu

fond únor fond 150h
rozvrh 165
rozdíl je + 11 zaměstnanec opět dostane celou mzdu, mzdu za přesčas a příplatek nedostává

Evidujeme kumulaci a hodiny vypořádáváme do 52 týdnů, pokud jsme v mínusu neřešíme nic nekrátíme, pokud v plusu zaměstnanec dostane mzdu za přesčas + příplatek v měsíci vypořádání, tedy v prosinci roku.
Toto vedení nám bylo doporučeno i IP ale to už je dlouho.
Můžete mi prosím napsat názor.
děkuji

Radek
13. 4. 2020 22:16

Odpověď

Dobrý den,

ve vašem případě se jedná o nerovnoměrné rozvržení pracovní doby. Podle § 78 písm. m) zákoníku práce je nerovnoměrným rozvržením pracovní doby rozvržení, při kterém zaměstnavatel nerozvrhuje rovnoměrně na jednotlivé týdny stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu, s tím, že průměrná týdenní pracovní doba nesmí přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu, za období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může toto období vymezit nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích.

Jestliže tedy u vás působí odbory, je vyrovnávací období 52 týdnů v pořádku. V opačném případě musíte vyrovnávat nejvýše za 26 týdnů po sobě jdoucích. V § 34b zákoníku práce se uvádí, že zaměstnavatel musí zaměstnanci v pracovním poměru přidělovat práci v rozsahu týdenní pracovní doby (s výjimkou konta pracovní doby). O měsíčním či ročním fondu pracovní doby zákoník práce nic nepíše. Není tedy třeba na konci měsíce či roku "dorovnávat" na měsíční (roční) fond pracovní doby. Od toho jste si stanovili vyrovnávací období - max. 26/52 týdnů.

Zaměstnavatelé by měli volit tak dlouhé vyrovnávací období, aby byli schopni předem naplánovat pracovní dobu zaměstnance s ohledem na potřeby zajištění své činnosti. Zaměstnavatel rozvrhuje směny na zvolené vyrovnávací období. Přesčas zde samozřejmě může také vzniknout, ale bude jím vlastně každá práce mimo rozvrh směn v konkrétním měsíci. Výjimkou by byli zaměstnanci se sjednanou kratší pracovní dobou, zde by se muselo počkat až na skončení vyrovnávacího období, jelikož u nich se jedná o přesčas až při práci nad stanovenou týdenní pracovní dobu. Po skončení vyrovnávacího období by naopak žádné hodiny neměli scházet. Jestliže po vynásobení počtu týdnů vyrovnávacího období a stanovené týdenní pracovní doby (např. 52x37,5 hod týdně) hodiny schází, pak jste špatně plánovali. Nepřidělujete zaměstnanci práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby a jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele (náhrada 100 % průměrného výdělku, taková situace by však při správném postupu neměla nastat).

Krásný den přeje

PhDr. Dagmar Kučerová (mzdový a účetní poradce)

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).