Hlavní navigace

smlouva o výkonu funkce: konkurenční doložka a odvody pojistného

Dobrý den, paní Kučerová,

s velkým zájmem jsem si přečetl váš článek "Plnění z konkurenční doložky může být pro příjemce velký problém", zvláště pak část "Konkurenční doložka a odvody pojistného". V něm citujete paní Janu Buraňovou z ČSSZ, která mluví v souvislosti se sociálním pojištěním po skončení o výhradně o "zaměstnání" a "zaměstnanci".
Vy v úvodu článku zmiňujete, že konkurenční doložky mohou být sjednány nejen v pracovní smlouvě, ale i ve smlouvě o výkonu funkce, což je případ, který aktuálně řešíme.
Chci vás touto cestou přes poradnu požádat o vyjádření, zda i jednatel po odstoupení z funkce (na základě smlouvy o výkonu funkce) je dále ´sociálně pojištěn´, tj. že i za něj odvádí firma sociální pojištění a jemu je období, kdy nepracuje a jeho jediným příjmem je kompenzace z konkurenční doložky, započítáno ´na důchod´.
Druhá otázka se týká zdravotního pojištění: pohnula se od roku 2015, kdy vyšel váš článek, problematika dvojího pojistného? Našel jsem info z loňska, kde se praví, že problém dvojího placení pojistného je prý řešitelný vydáním potvrzení od zaměstnavatele a následným vysvětlením ve zdravotní pojišťovně...

Děkuji vám a zdravím,
Milan Gulik

Milan
21. 8. 2020 11:55

Odpověď

Dobrý den,

konkurenční doložka se skutečně může týkat i jednatelů společností. Nesjednává se samozřejmě dle zákoníku práce. Konkurenční doložku jednatele lze sjednat ve smlouvě o výkonu funkce. Popisuje ji nový občanský zákoník v ustanovení § 2975 (úprava se vztahuje i na smluvní vztahy mezi členy orgánů obchodních korporací a těmito obchodními korporacemi).

Z pohledu sociálního pojištění je v případě plnění postup stejný jako u zaměstnanců. Jelikož se dle § 3 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za „zaměstnance“ pro účely tohoto zákona považuje i jednatel. Platí tak při plnění z konkurenční doložky jednatelů, že se za zaměstnance se považuje také fyzická osoba, které po skončení zaměstnání zakládajícího účast na důchodovém a nemocenském pojištění byly zúčtovány příjmy z tohoto zaměstnání, které jsou započitatelné do vyměřovacího základu.

Přestože se objevují i jiné právní názory, pro odvod zdravotního pojištění stále platí informace uvedené ve zmíněném článku. Například Ing. Antonín Daněk (odborník na problematiku zdravotního pojištění) uvádí pro Verlag Dashöfer: „V případě konkurenční doložky je z pohledu zdravotního pojištění postup zaměstnavatele následující:

• toto plnění má povahu příjmu zúčtovaného zaměstnavatelem zaměstnanci po skončení zaměstnání, proto se pojistné na zdravotní pojištění odvádí,
• neřeší se odvod pojistného ve vazbě na minimální vyměřovací základ (zákonné minimum musí být dodrženo u zaměstnance), vyměřovacím základem je výše zúčtované odměny,
• protože se jedná o bývalého zaměstnance (tedy o osobu, která již není zaměstnancem zaměstnavatele), nezapočítává se v daném měsíci do počtu zaměstnanců na měsíčně předkládaném Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele,
• na základě této skutečnosti nemá osoba v příslušném měsíci řešen svůj pojistný vztah, což znamená, že musí být v daném kalendářním měsíci evidována u zdravotní pojišťovny (třeba i jen jeden den tohoto měsíce) buď jako zaměstnanec, nebo OSVČ – s respektováním podmínek konkurenční doložky, nebo jako osoba, za kterou je plátcem pojistného stát. Pokud tato podmínka splněna není, stává se pojištěnec na příslušný měsíc osobou bez zdanitelných příjmů.“

Problematika konkurenčních doložek jednatelů je zajímavý námět. Budeme mu blíže věnovat. V měsíci září připravím článek s aktuálním vyjádřením ČSSZ a VZP.

Hezký den

PhDr. Dagmar Kučerová (mzdový poradce)
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).