1. vlna povinných subjektů k EET

První vlna se dotkla osob poskytujících stravovací a ubytovací služby uvedené v Klasifikaci ekonomických činností (NACE) pod kódem 55 a 56.

NACE 55	Ubytování (většinou krátkodobé ubytování, hotely, kempy, penziony, tábořiště, ubytovny,…)
NACE 56	Stravování a pohostinství – pouze tržby za stravovací služby (nabízená jídla a nápoje k okamžité konzumaci na místě, restaurace, hospody, kavárny, kantýny, …)

První vlna elektronické evidence tržeb se se vybraných podnikatelů dotkla od 1. prosince 2016. Od prosince se ale v této klasifikaci evidovaly jen tržby za stravovací služby (nabízená jídla a nápoje k okamžité konzumaci na místě, restaurace, hospody, kavárny, kantýny). Tržby z dodání zboží (tržby za stravování, které není stravovací službou) měly pod EET spadnout až v březnu 2018. Ústavní soud však tento termín zrušil a doposud není jasné, kdy a zda vůbec se tyto tržby tedy začnou evidovat.

Při nejasnostech ohledně posouzení toho, zda poplatník musí evidovat tržby z činnosti klasifikované pod NACE 56, vymezila finanční správa následující kritéria.

Povinnosti evidence tržeb od 1. 12. 2016 podléhají tržby z činnosti, které jsou vymezeny klasifikací NACE 56, a současně se jedná o stravovací službu.

Základní vymezení stravovací služby:

1) „Provozovna pro účely stravovací služby“

Poskytování restauračních a stravovacích služeb je podmíněno existencí provozovny, kde jsou tyto služby poskytovány. Provozovnou je třeba chápat prostorově ohraničené místo, které má plně k dispozici konkrétní provozovatel pro účely výkonu své činnosti, buď to na základě vlastnických práv či povolení skutečného vlastníka (musí se jednat o veřejně nesdílený prostor). Není podstatné, zda se jedná o stavebně ohraničený prostor (typicky budova – nemovitost), ale je možné takto rozumět i prostor veřejného prostranství – pokud je vhodným způsobem ohraničen a tím pádem je v zásadě zamezeno využívání běžným kolemjdoucím – typicky předzahrádka. Rovněž se může jednat o jídelní vůz ve vlaku apod.

Současně v tomto prostoru jsou zajišťovány alespoň některé z následujících doplňkových služeb (stoly a židle, vytápění/klimatizace, toalety, šatna, mytí nádobí, úklid prostor…).

2) Možnost volby způsobu prodeje (byznys model provozovatele)

Pokud provozovatel nabízí v rámci svého obchodního modelu možnost prodeje „s sebou“ nebo i pro přímou konzumaci v prostorách provozovny, a to na základě rozhodnutí zákazníka, je nutné tyto situace rozlišit. Pokud dochází na základě rozhodnutí zákazníka k jinému rozsahu poskytovaných doprovodných služeb (např. jiný vhodnější obal pro odnesení s sebou apod.), nejedná se v zásadě o stravovací službu, ale o dodání zboží.

Pokud charakter jídla (zvolený obchodní model) nevyžaduje pro odnesení s sebou nebo konzumace na místě zvláštní zacházení, jedná se vždy o dodání zboží (např. zmrzlina v kornoutu, popkorn v krabici, párek v rohlíku apod.).

Příklad: Provozovatel nabízí prodej jídla s sebou nebo ke konzumaci v jeho provozovně

O stravovací službu se bude jednat v případě, že jídlo bude servírované v provozovně a ke snězení je zákazníkovi poskytnuto přiměřené zázemí, tj. např. stoly, židle atd. V tomto případě bude povinností poplatníka přijatou tržbu evidovat již od 1. 12. 2016. Standardně se jedná o restaurace, hospody, bary, kavárny atd.

Bude-li ovšem v té samé provozovně vydáno jídlo např. do papírové tašky, už se nejedná o stravovací službu, ale o dodání zboží. V takovémto případě nemá poplatník povinnost přijatou tržbu evidovat.