Hlavní navigace

Pojištění podnikatelů

Sjednat si pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemocí z povolání musí podnikatel povinně, pokud má nějaké zaměstnance. Tento druh pojištění nabízejí dvě pojišťovny a jejich sazby se řídí vyhláškou.

Pokud má podnikatel alespoň jednoho zaměstnance, automaticky mu vzniká podle vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemocí z povolání, povinnost hradit pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu. Podnikatel nesepisuje žádnou smlouvu, ani se nikde neregistruje.

Zákonné pojištění lze sjednat u dvou pojišťoven – u České pojišťovny a Kooperativy. Pojistné produkty obou pojišťoven se řídí vyhláškou. Stejné jsou sazby pojistného a následně i případná pojistná plnění.

Škodnou událostí je pracovní úraz nebo nemoc z povolání. Pojistnou událostí je vznik povinnosti zaměstnavatele nahradit škodu, která vzniká zaměstnanci následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Při odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání zaměstnavatel vyplácí v souladu se zákoníkem práce bolestné, náhradu za ztížené společenské uplatnění, náhradu za ztrátu výdělku, jednorázové odškodnění pozůstalých nebo náklady na výživu pozůstalých. Pojištěný zaměstnavatel má právo, aby příslušná pojišťovna uhradila náhrady škody, které vzniknou jako následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.

Zákonné pojištění odpovědnosti vzniká dnem vzniku prvního pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele, tj. přijetím zaměstnance do pracovního poměru. Podnikatel pak musí písemně oznámit vybrané pojišťovně, že se stal zaměstnavatelem.

Výše pojistného

Pojistné se stanovuje z vyměřovacího základu, který odpovídá vyměřovacímu základu pro výpočet pojistného na sociální zabezpečení. Rozhodný vyměřovací základ je souhrnem vyměřovacích základů všech zaměstnanců, které podnikatel za uplynulé čtvrtletí zaměstnával.

Pro určení sazby je rozhodující převažující předmět činnosti zaměstnavatele podle odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ).

Pojistné se hradí dopředu, do konce prvního kalendářního měsíce příslušného čtvrtletí.

V dubnu 2006 byl přijat nový Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, který by měl vstoupit v platnost v lednu 2015. Změna se pak projevuje v platbě pojistného, které by se mělo odvádět každý kalendářní měsíc, ve stejný den jako pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Jak na pojištění pohledávek

Pojištění pohledávek je určeno podnikatelským subjektům, kteří chtějí snížit riziko toho, že jim dlužník včas a řádně neuhradí dlužnou částku. Obecně platí, že téměř každý obchodní úvěr může být pojištěn. Toto pojištění se může vázat buď na konkrétní obchod, nebo na konkrétního obchodního partnera, v jehož případě se pojišťuje obrat.

Výše pojistky

Výše pojistky kryje tzv. subjektivní riziko, tedy pravděpodobnost platební nevůle či platební neschopnosti (tj. konkurz, exekuce, vyrovnání) odběratele, jehož bonitu pojišťovna individuálně ohodnotí a určí, jakou výši úvěru (úvěrový limit), respektive obratu, je ochotna pojistit. Tato informace je pro nás velmi cenná, neboť signalizuje výši rizika vázaného na vztah vůči danému partnerovi.

Pojistné

Výše pojistného je individuální a stanovuje se jako promile z pojištěného obratu, které je dáno rizikem spojeným s partnerem a rizikem spojeným s daným teritoriem. Pojišťovny obyčejně žádají i minimální výši obratu, který bude pojistkou kryt.

Pojistné plnění

Máme-li pojištěný daný obchodní vztah, v jehož případě není pohledávka uhrazena ve splatnosti, je proces pojistného plnění závislý na délce takzvané karenční lhůty (5 – 12 měsíců). Jde o období, které začíná dnem uplynutí splatnosti pohledávky a končí uplynutím karenční lhůty, jejíž délka je pojišťovnou určena a která je teritoriálně odlišena (ČR a ostatní země EU mají nejkratší karenční lhůty).

V první části karenční lhůty si podnikatel vymáhá pohledávku sám, a není-li uhrazena, postupuje celou věc pojišťovně, která se vymáhání zhostí sama, nebo celou věc předá k inkasu svým smluvním partnerům. K pojistnému plnění pak dojde, jestliže nebude pohledávka vymožena do konce karenční lhůty.

Náklady spojené s vymáháním kryje pojišťovna ze svých zdrojů, neboť jsou součástí pojistného plnění. Případné získané prostředky pojišťovna převede na účet klienta, přičemž jejich výše může být zohledněna o určenou spoluúčast, popřípadě již dříve vymožené prostředky.

Doplňkové služby a výhody pojištění

Pojišťovny kromě samotného pojištění nabízí i doplňkové služby, především informačního charakteru. Klient tak může získat komplexní informace o potenciálních či existujících klientech (průběžné sledování finanční pozice stávajících odběratelů), o trzích a průmyslových odvětvích. To vše i s využitím moderních informačních systémů.

Výhody, které se váží na pojištění pohledávek, spočívají například ve zvýšení úvěrové bonity při jednání s bankou, která samozřejmě zohledňuje fakt, že má podnikatel pojištěné své pohledávky.

Uzavírání pojistné smlouvy

Pojišťovna bude před uzavřením smlouvy vyžadovat obecné informace o podnikateli. Dále bude zkoumat, v jakém odvětví podnikatel působí, jakého dosahuje obratu a do kterých teritorií směřují exportované dodávky. Nezbytné je podat informace o dosavadní struktuře pohledávek vzhledem k jejich splatnosti a vzhledem k objemu těchto pohledávek. Kromě toho je hodnoceno i rozdělení obratu z hlediska distributorů (zda je dodáváno výrobci, velkoobchodníkovi či maloobchodníkovi apod.). V neposlední řadě pojišťovna zjišťuje, jaké má podnikatel dosavadní zkušenosti ve vymáhání svých pohledávek.

Jak na pojištění majetku

Pokud chce podnikatel zabezpečit majetek podniku proti nejrůznějším rizikům či nenadálým událostem, může si sjednat pojištění majetku. Pojišťovny nabízí různé produkty, které lze i kombinovat.

Podnikatel může pojistit svůj majetek proti různým rizikům. Předmětem pojištění tak mohou být věci movité i nemovité, výrobní a provozní zařízení, zásoby, peníze, cenné papíry, umělecká díla a jiné cennosti, elektronické nosiče dat a podobně.

Na českém trhu zpravidla nelze sjednat jedno pojištění na veškerý majetek, ale pojišťovny nabízí různé druhy pojištění. Jde například o:

  • Pojištění majetku (pojištění movitosti, nemovitosti)
  • Pojištění cizí věci (pojištění předmětu leasingu, pronájmu)
  • Pojištění zásob
  • Pojištění strojů a zařízení
  • Pojištění proti odcizení majetku
  • Pojištění přerušení provozu
  • Živelní pojištění (pojištění proti požáru, blesku, povodni, vichřici, výbuchu)
  • All risk pojištění (pojištění všech rizik kromě jmenovitě vyloučených)

Pojištění majetku může být sjednáno na různé ceny:

Nová cena – částka, kterou je nutno vynaložit na znovupořízení nové věci
Obvyklá cena – cena dosažitelná při prodeji stejné popřípadě obdobné věci
Časová cena – nová cena snížená o opotřebení nebo znehodnocení

Každá pojišťovna nabízí různé produkty a jejich kombinace. Také cena pojištění se odvíjí od konkrétních potřeb klienta – podnikatele.