Hlavní navigace

Podnikání zaměstnanců

Sdílet

Řada zaměstnanců současně se zaměstnáním podniká. Zaměstnání je pro ně převážně hlavním zdrojem příjmů, podnikání jen vedlejším. Jaké jsou povinnosti OSVČ vedlejší?

Jestliže chce být podnikatel považován za OSVČ vedlejší, musí to zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení oznámit. A to nejlépe při zahájení podnikání vyplněním jednotného registračního formuláře (JRF) na živnostenském úřadě. Výhodou je, že OSVČ vedlejší nemusí v prvním roce podnikání platit měsíční zálohy na pojistné. V dalších letech záleží na výši daňového základu (příjmy po odpočtu výdajů).  

Důchodové a nemocenské pojištění

Důchodové pojištění platí jen ty OSVČ vedlejší, u kterých příjem po odpočtu výdajů dosáhne stanovené rozhodné částky. Tato částka se každoročně zvyšuje. Nemocenské pojištění OSVČ je dobrovolné. Přihlášením k nemocenskému by se však z OSVČ vedlejší stala OSVČ hlavní s povinností platby minimálních měsíčních záloh na důchodové.

V případě, že OSVČ v Přehledu o příjmech a výdajích oznámí, že vykonává současně zaměstnání, které založilo účast na nemocenském pojištění, nemusí dokládat potvrzení od zaměstnavatele. ČSSZ si tento údaj obstará ze své evidence.

Zdravotní pojištění

Podnikatel, který je zaměstnán a své podnikání má jako vedlejší činnost, platí pojistné na zdravotní pojištění z vyměřovacího základu, kterým je rozdíl příjmů a výdajů z podnikání. Jestliže je pojistné ze zaměstnání odvedeno alespoň z minimální mzdy, měsíční zálohy na pojistné se platit nemusí, a to ani v dalších letech.

OSVČ vedlejší a daň z příjmů

Osoby, které zároveň podnikají a jsou zaměstnané, nemohou žádat svého zaměstnavatele o roční vyúčtování záloh na daň z příjmů. OSVČ požádá o Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a funkčních požitků a daňové přiznání vyplňuje sama nebo s pomocí účetního či daňového poradce.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).