Hlavní navigace

Zákon o spotřebitelském úvěru (STARÉ ZNĚNÍ) - Správní delikty

Předpis č. 145/2010 Sb.

Znění od 1. 1. 2011

145/2010 Sb. Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů

Správní delikty

§ 20

(1) Věřitel nebo zprostředkovatel se dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 4 neuvede v reklamě informace podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu,

b) v rozporu s § 5 odst. 1 neposkytne spotřebiteli před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, informace podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu,

c) neposkytne spotřebiteli náležité vysvětlení podle § 5 odst. 5,

d) v rozporu s § 6 odst. 1 neposkytne spotřebiteli ve smlouvě, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, písemně informace podle přílohy č. 3 k tomuto zákonu.

(2) Věřitel nebo zprostředkovatel se dopustí správního deliktu tím, že

a) poruší povinnost podle § 9 odst. 1 posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr,

b) v rozporu s § 13 neinformuje spotřebitele o ukončení oprávnění čerpat spotřebitelský úvěr,

c) v rozporu s § 15 odst. 4 požaduje náhradu nákladů za předčasné splacení,

d) v rozporu s § 16 odst. 2 neposkytne spotřebiteli stanovené informace,

e) v případě výrazného překročení, které trvá déle než jeden měsíc, v rozporu s § 16 odst. 3 neinformuje spotřebitele.

(3) Zprostředkovatel se dopustí správního deliktu tím, že poruší některou z povinností ohledně uvádění povinných informací v reklamě, svých oprávněních či odměně podle § 17.

(4) Osoba, která je oprávněna zpracovávat údaje o spotřebitelích za účelem posuzování jejich úvěruschopnosti, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 9 odst. 2

a) neumožní věřitelům se sídlem nebo místem podnikání v jiném členském státě Evropské unie přístup k těmto údajům za stejných podmínek jako věřitelům se sídlem nebo místem podnikání v České republice, nebo

b) neuveřejní podmínky přístupu věřitelů k těmto údajům způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(5) Za správní delikt se uloží pokuta

a) do 5000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, odstavce 2 písm. b), c), d) a e),

b) do 2000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a),

c) do 500000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavců 3 a 4.

§ 21

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona projedná správní orgán, který podle § 19 vykonává dozor.

(5) Příjem z pokut uložených Českou národní bankou podle tohoto zákona je příjmem státního rozpočtu.

(6) Náhradu nákladů správních řízení vedených Českou národní bankou podle tohoto zákona vybírá Česká národní banka. Příjem z náhrady těchto nákladů je příjmem České národní banky. Na náhradu nákladů správních řízení vedených Českou národní bankou se pro účely jejich vybírání a vymáhání hledí jako na prostředky veřejného rozpočtu. Náhradu nákladů správních řízení vedených Českou národní bankou vymáhá příslušný celní úřad.

(7) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

Skrýt změny zákona Legenda text přidán text vypuštěn
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).