Hlavní navigace

Zákon o evropské společnosti - ČÁST PRVNÍ - EVROPSKÁ SPOLEČNOST A USTANOVENÍ, KTERÝMI SE PROVÁDÍ NAŘÍZENÍ RADY EVROPSKÉ UNIE O STATUTU EVROPSKÉ SPOLEČNOSTI

Předpis č. 627/2004 Sb.

Znění od 1. 1. 2012

627/2004 Sb. Zákon o evropské společnosti

ČÁST PRVNÍ

EVROPSKÁ SPOLEČNOST A USTANOVENÍ, KTERÝMI SE PROVÁDÍ NAŘÍZENÍ RADY EVROPSKÉ UNIE O STATUTU EVROPSKÉ SPOLEČNOSTI

HLAVA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tento zákon upravuje právní poměry evropské společnosti, pokud nejsou upraveny nařízením Rady (ES) o statutu evropské společnosti (SE)1) (dále jen "Nařízení Rady") a směrnicí Rady, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců2) (dále jen "Směrnice Rady").

(2) Na evropskou společnost nelze použít ustanovení zvláštního právního předpisu o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem.3)

Obecná ustanovení

§ 2

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) odkazem na Směrnici Rady odkaz i na ustanovení části druhé tohoto zákona,

b) členským státem Evropského společenství také státy Evropského hospodářského prostoru (dále jen "členský stát").

§ 3

(1) Na založení evropské společnosti, která bude mít zapsané sídlo na území České republiky, se může podílet také společnost,4) která nemá svou hlavní správu na území členského státu, jestliže je založena podle práva některého členského státu Evropské unie, má zapsané sídlo v tomtéž členském státě a má trvalý a efektivní vztah k ekonomice členského státu.

(2) Pořizuje-li notář zápis o rozhodnutí valné hromady, kterým se schvalují stanovy evropské společnosti, jež má mít sídlo mimo území České republiky, nebo jejich změny, není povinen osvědčit soulad stanov či jejich změn s právními předpisy.

§ 4

(1) Kde se v tomto zákoně mluví o představenstvu, rozumí se tím podle okolností správní rada nebo předseda správní rady, jednatel nebo jiný orgán právnické osoby, který má obdobnou působnost, v závislosti na právní formě této osoby. Kde se mluví o dozorčí radě, rozumí se tím podle okolností správní rada nebo jiný orgán s obdobnou kontrolní působností v závislosti na právní formě právnické osoby, o kterou se jedná.

(2) Má-li být na evropskou společnost, která má nebo bude mít monistickou strukturu, použit právní řád České republiky a tento zákon v hlavě VI dílu 2 neobsahuje zvláštní pravidla pro monisticky organizovanou společnost, platí podle okolností pro předsedu správní rady, který je generálním ředitelem, nebo pro generálního ředitele, popřípadě pro delegovaného generálního ředitele, ustanovení obchodního zákoníku týkající se představenstva akciové společnosti a pro správní radu platí ustanovení obchodního zákoníku týkající se dozorčí rady akciové společnosti nebo představenstva akciové společnosti v závislosti na povaze a působnosti těchto orgánů.

(3) Má-li být na evropskou společnost, která má nebo bude mít monistickou strukturu, použit právní řád České republiky v záležitostech, kdy působnost ve stejné věci je ve společnosti s dualistickou strukturou rozdělena mezi představenstvo a dozorčí radu, a tento zákon v hlavě VI dílu 2 neobsahuje zvláštní pravidla pro monisticky organizovanou společnost, platí pro předsedu správní rady, který je generálním ředitelem, nebo pro generálního ředitele, popř. pro delegovaného generálního ředitele ustanovení obchodního zákoníku týkající se představenstva akciové společnosti a pro správní radu platí ustanovení obchodního zákoníku týkající se dozorčí rady akciové společnosti.

Zrušení evropské společnosti rozhodnutím soudu

§ 5

Evropská společnost zapsaná do obchodního rejstříku na území České republiky musí mít v místě svého zapsaného sídla svou hlavní správu. Jestliže tomu tak není, vyzve ji soud, u něhož je zapsána v obchodním rejstříku (dále jen "rejstříkový soud"), i bez návrhu ke zjednání nápravy. Neuposlechne-li evropská společnost a neučiní-li opatření uložené soudem podle čl. 64 odst. 1 Nařízení Rady v přiměřené lhůtě, kterou jí soud za tím účelem určí, soud ji svým rozhodnutím i bez návrhu zruší a jmenuje likvidátora.

§ 6

Jestliže se stanovy evropské společnosti dostanou do rozporu s dohodou o způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců, uzavřenou podle části druhé tohoto zákona, jsou představenstvo nebo správní rada povinny bez zbytečného odkladu uvést stanovy do souladu s touto dohodou; valná hromada o této změně nerozhoduje. Porušení této povinnosti je důvodem, pro který může soud i bez návrhu rozhodnout o zrušení evropské společnosti a o jmenování jejího likvidátora. Ustanovení obchodního zákoníku o zrušení společnosti5) se použije obdobně.

Zápisy do obchodního rejstříku a jejich zveřejňování

§ 7

Evropská společnost, která má mít zapsané sídlo na území České republiky, se zapisuje do obchodního rejstříku; zapsané údaje a obsah uložených listin se zveřejní v Obchodním věstníku. Na zápisy do obchodního rejstříku, na řízení ve věcech obchodního rejstříku a na zveřejňování v Obchodním věstníku se použijí ustanovení zvláštních právních předpisů,6) není-li dále stanoveno jinak.

§ 8

(1) Do obchodního rejstříku se kromě údajů stanovených Nařízením Rady a údajů zapisovaných podle obchodního zákoníku o všech právnických osobách7) dále zapisuje skutečnost, že výkon funkce v představenstvu členem dozorčí rady je dočasný.

(2) Zapisuje-li se do obchodního rejstříku evropská společnost monistické struktury, zapisují se do obchodního rejstříku, kromě údajů stanovených Nařízením Rady a údajů zapisovaných podle obchodního zákoníku o všech právnických osobách,7)

a) údaje stanovené obchodním zákoníkem8) o

1. členech správní rady a jejím předsedovi,

2. generálním řediteli,

3. delegovaných generálních ředitelích,

4. náhradním členovi správní rady, který bude vykonávat funkci předsedy podle § 27 odst. 1,

5. členovi správní rady dočasně pověřenému výkonem funkce předsedy podle § 29 odst. 2,

b) údaj o tom, zda statutárním orgánem je předseda správní rady (předseda-generální ředitel), nebo generální ředitel, který není předsedou správní rady,

c) způsob, jakým správní rada jedná jménem evropské společnosti,

d) pověření člena správní rady výkonem funkce předsedy správní rady a doba, na kterou bylo pověření uděleno.

(3) Do složky sbírky listin vedené pro každou evropskou společnost se zakládají kromě listin stanovených Nařízením Rady i návrh přemístění zapsaného sídla a usnesení valné hromady o schválení návrhu přemístění zapsaného sídla.

§ 9

Hlášení Úřadu pro úřední tisky Evropských společenství

Rejstříkový soud je povinen pro účely zveřejnění v Úředním věstníku Evropských společenství oznámit Úřadu pro úřední tisky Evropských společenství zápis nebo výmaz evropské společnosti nebo zápis sídla nebo výmaz zapsaného sídla evropské společnosti v případě jeho přemístění podle čl. 8 Nařízení Rady, a to na náklady navrhovatele.

HLAVA II

PŘEMÍSTĚNÍ SÍDLA

§ 10

Návrh přemístění zapsaného sídla musí být uložen do sbírky listin obchodního rejstříku a zveřejněn podle obchodního zákoníku v Nařízením Rady stanovené lhůtě předcházející den konání valné hromady, která má o přemístění rozhodnout.

§ 11

Představenstvo nebo správní rada evropské společnosti jsou povinny bez zbytečného odkladu po rozhodnutí valné hromady o přemístění zapsaného sídla navrhnout zápis do obchodního rejstříku.

§ 12

Akcionářům, kteří hlasovali proti přemístění zapsaného sídla evropské společnosti, přísluší ochrana ve smyslu čl. 8 odst. 5 Nařízení Rady podle ustanovení zákona o přeměnách obchodních společností a družstev o povinném odkupu akcií nástupnickou společností při fúzi. Veřejný návrh smlouvy je evropská společnost povinna učinit do 2 týdnů ode dne konání valné hromady, která schválila návrh přemístění zapsaného sídla.

§ 13

Ochrana věřitelů

Věřitelům evropské společnosti, která přemisťuje své zapsané sídlo z území České republiky, přísluší ochrana ve smyslu čl. 8 odst. 7 Nařízení Rady na základě přiměřeného použití ustanovení zákona o přeměnách obchodních společností a družstev o ochraně věřitelů při fúzi akciových společností před zápisem fúze do obchodního rejstříku s tím, že oprávnění věřitelé mohou požadovat zajištění ve lhůtě 3 měsíců od zveřejnění návrhu přemístění zapsaného sídla podle § 10.

§ 14

(1) Osvědčení podle čl. 8 bodu 8 Nařízení Rady je veřejnou listinou a vydává ho notář na základě jemu předložených dokumentů.

(2) Osvědčení musí obsahovat

a) jméno a příjmení notáře a jeho sídlo,

b) místo, den, měsíc a rok, kdy notář osvědčení sepsal,

c) obchodní firmu nebo název, identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“) a zapsané sídlo evropské společnosti, které se osvědčení vydává,

d) údaj, jak byla ověřena existence evropské společnosti,

e) prohlášení notáře obsahující potvrzení o provedení všech úkonů a splnění formalit, které musejí být provedeny před přemístěním zapsaného sídla evropské společnosti podle Nařízení Rady, tohoto zákona a zvláštních právních předpisů; v prohlášení notář též uvede, jaké úkony a formality byly provedeny a splněny a na základě jakých dokumentů byly ověřeny,

f) otisk úředního razítka notáře a jeho podpis.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví, jaké dokumenty dokládající provedení předepsaných úkonů a splnění formalit je povinna evropská společnost notáři k vydání osvědčení předložit.

HLAVA III

ZALOŽENÍ EVROPSKÉ SPOLEČNOSTI FÚZÍ

§ 15

Na jmenování znalce a vypracování znalecké zprávy podle čl. 22 Nařízení Rady se použijí ustanovení zákona o přeměnách obchodních společností a družstev o znalci pro fúzi a o znalecké zprávě o fúzi přiměřeně.

§ 16

(1) Osvědčení podle čl. 25 bodu 2 Nařízení Rady je veřejnou listinou a vydává ho notář. Kromě náležitostí stanovených Nařízením Rady musí osvědčení obsahovat

a) jméno a příjmení notáře a jeho sídlo,

b) místo, den, měsíc a rok, kdy notář osvědčení sepsal,

c) obchodní firmu nebo název, identifikační číslo a sídlo zúčastněné společnosti, které se osvědčení vydává,

d) údaj, jak byla ověřena existence zúčastněné společnosti,

e) prohlášení notáře obsahující potvrzení o provedení všech úkonů a splnění formalit, které musejí být před fúzí provedeny a splněny podle Nařízení Rady, tohoto zákona a zvláštních právních předpisů; v prohlášení notář též uvede, jaké úkony a formality byly provedeny a splněny a na základě jakých dokumentů byly ověřeny,

f) otisk úředního razítka notáře a jeho podpis.

(2) Prováděcí právní předpis stanoví, jaké dokumenty dokládající provedení předepsaných úkonů a splnění formalit je povinna zúčastněná společnost notáři k vydání osvědčení předložit.

§ 17

Ochrana menšinových akcionářů a věřitelů

(1) Za podmínek stanovených v čl. 25 odst. 3 Nařízení Rady platí pro zúčastněnou společnost, která má sídlo na území České republiky, přiměřeně úprava práva na dorovnání podle zákona o přeměnách obchodních společností a družstev s tím, že žalobu na určení přiměřeného výměnného poměru akcií, popř. výše doplatků lze podat nejpozději do tří měsíců ode dne konání valné hromady, která schválila projekt fúze, jinak toto právo zaniká.

(2) Nesplní-li se podmínky stanovené v čl. 25 odst. 3 Nařízení Rady, může být důvodem pro podání návrhu na neplatnost usnesení valné hromady, která schválila projekt fúze, také skutečnost, že výměnný poměr akcií a doplatků není přiměřený nebo že údaje týkající se výměnného poměru akcií ve zprávě o fúzi, zprávě o přezkoumání fúze nebo ve znalecké zprávě nejsou v souladu s právními předpisy. Jestliže se podmínky stanovené v čl. 25 odst. 3 Nařízení Rady splní až po konání valné hromady, která schválila projekt fúze, lze v řízení o včas podaném návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady z důvodů uvedených v předchozí větě pokračovat, jen dojde-li ke změně jeho předmětu na řízení podle odstavce 1.

(3) Ochrana menšinových akcionářů zúčastněné společnosti se sídlem na území České republiky, kteří hlasovali proti schválení projektu fúze, se přiměřeně řídí úpravou odkoupení akcií nástupnickou společností podle zákona o přeměnách obchodních společností a družstev s tím, že notářský zápis o rozhodnutí valné hromady, která schvaluje projekt fúze, musí obsahovat jména akcionářů, kteří hlasovali proti schválení projektu fúze.

(4) Má-li být zapsané sídlo evropské společnosti vzniklé fúzí mimo území České republiky, použije se na ochranu věřitelů přiměřeně § 13.

§ 18

V případě uvedeném v čl. 30 odst. 2 Nařízení Rady může evropskou společnost zrušit soud i bez návrhu. Současně soud jmenuje likvidátora.

§ 18a

(1) Splnění zákonem stanovených požadavků pro zápis evropské společnosti založené fúzí do obchodního rejstříku osvědčuje notář, který vydal osvědčení podle § 16, nebo jiný notář, jestliže se evropská společnost zapisuje do obchodního rejstříku. Osvědčení je veřejnou listinou.

(2) Notář vydá osvědčení na žádost české zúčastněné společnosti na základě jemu předložených listin. Prováděcí právní předpis stanoví, jaké dokumenty dokládají, že

a) byl projekt fúze schválen všemi zúčastněnými společnostmi ve stejném znění,

b) byl v souladu s tímto zákonem stanoven způsob a rozsah zapojení zaměstnanců evropské společnosti,

c) byla předložena všemi českými zúčastněnými společnostmi osvědčení vydaná podle § 16,

d) byla předložena všemi zahraničními zúčastněnými společnostmi osvědčení vydaná k tomu příslušnými orgány veřejné moci za každou zahraniční zúčastněnou společnost,

e) jsou splněny ostatní požadavky vyžadované českým právním řádem pro zápis evropské společnosti do obchodního rejstříku.

(3) Osvědčení o zákonnosti dokončení založení evropské společnosti fúzí obsahuje

a) jméno a příjmení notáře a jeho sídlo,

b) místo a datum vyhotovení osvědčení o zákonnosti dokončení založení evropské společnosti fúzí,

c) firmy, sídla, identifikační čísla a právní formy všech českých zúčastněných společností a firmy, popřípadě názvy, sídla a právní formy všech zahraničních zúčastněných společností,

d) seznam dokumentů, které byly notáři k osvědčení předloženy,

e) prohlášení notáře, že se osobně přesvědčil, že

1. byl projekt fúze schválen všemi zúčastněnými společnostmi ve stejném znění,

2. byl v souladu s tímto zákonem stanoven způsob a rozsah zapojení zaměstnanců evropské společnosti,

3. mu byla předložena všemi českými zúčastněnými společnostmi osvědčení vydaná podle § 16,

4. mu byla předložena všemi zahraničními zúčastněnými společnostmi osvědčení vydaná k tomu příslušnými orgány veřejné moci za každou zahraniční zúčastněnou společnost,

5. jsou splněny ostatní požadavky vyžadované českým právním řádem pro zápis evropské společnosti do obchodního rejstříku.

(4) Notář osvědčení o zákonnosti dokončení založení evropské společnosti fúzí postupem podle zvláštního zákona odmítne vydat, jestliže mu zúčastněné společnosti nepředloží předepsané listiny nebo jiné dokumenty notářem k vydání osvědčení důvodně vyžadované.

HLAVA IV

ZALOŽENÍ HOLDINGOVÉ EVROPSKÉ SPOLEČNOSTI

§ 19

Na jmenování znalce a vypracování znalecké zprávy podle čl. 32 odst. 4 Nařízení Rady se použijí ustanovení zákona o přeměnách obchodních společností a družstev o znalci pro fúzi a o znalecké zprávě o fúzi přiměřeně.

§ 20

Představenstvo každé společnosti, která dala podnět k založení holdingové evropské společnosti a která má zapsané sídlo na území České republiky, podá návrh na zápis splnění podmínek založení holdingové evropské společnosti podle čl. 33 odst. 3 Nařízení Rady do obchodního rejstříku bez zbytečného odkladu poté, kdy akcionáři nebo držitelé podílů převedli minimální podíl akcií nebo podílů každé společnosti v souladu s projektem založení podle čl. 33 odst. 2 Nařízení Rady a byly splněny všechny ostatní podmínky.

§ 21

(1) Rozhodnutí valné hromady podle čl. 32 odst. 6 Nařízení Rady ve společnosti, která dala podnět k založení holdingové evropské společnosti a která má zapsané sídlo na území České republiky, musí být přijato stejnou většinou, jakou se schvaluje projekt fúze podle zákona o přeměnách obchodních společností a družstev, a musí o něm být pořízen notářský zápis jako o rozhodnutí valné hromady o fúzi.

(2) Pro ochranu menšinových společníků, kteří hlasovali proti založení holdingové evropské společnosti, ve společnosti, která dala podnět k založení holdingové evropské společnosti a která má zapsané sídlo na území České republiky, se použijí přiměřeně ustanovení zákona o přeměnách obchodních společností a družstev o ochraně menšinových akcionářů při fúzi akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným s tím, že nástupnickou společností se rozumí holdingová evropská společnost a notářský zápis o rozhodnutí valné hromady podle čl. 32 odst. 6 Nařízení Rady musí obsahovat jména společníků, kteří hlasovali proti tomuto rozhodnutí.

HLAVA V

ZMĚNA AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI NA EVROPSKOU SPOLEČNOST

§ 22

Na jmenování znalce podle čl. 37 Nařízení Rady se použijí ustanovení zákona o přeměnách obchodních společností a družstev o znalci pro fúzi přiměřeně.

HLAVA VI

STRUKTURA EVROPSKÉ SPOLEČNOSTI

Díl 1

Dualistický systém

§ 23

Stanovy evropské společnosti mohou určit, že členy představenstva dualistické evropské společnosti odchylně od čl. 39 odst. 2 Nařízení Rady volí a odvolává valná hromada. Ustanovení o volbě členů orgánů evropské společnosti zaměstnanci tím nejsou dotčena.

§ 24

Člen dozorčí rady určený dozorčí radou podle čl. 39 odst. 3 Nařízení Rady může vykonávat funkci člena představenstva pouze do doby konání nejbližšího jednání orgánu, do jehož působnosti náleží volba či jmenování nového člena představenstva. Tento orgán je povinen na nejbližším jednání zvolit či jmenovat nového člena představenstva. V opačném případě oprávnění člena dozorčí rady vykonávat funkci člena představenstva tímto dnem zaniká a za podmínek stanovených obchodním zákoníkem jmenuje chybějícího člena soud.13)

§ 25

Každý člen dozorčí rady má právo na informace vůči představenstvu podle čl. 41 odst. 3 Nařízení Rady, pokud je to nezbytné pro jeho činnost v dozorčí radě a je-li to v důležitém zájmu společnosti. V případě sporu rozhodne o právu na informace člena dozorčí rady na jeho návrh nebo na návrh představenstva soud.

Díl 2

Monistický systém

§ 26

(1) Správní rada evropské společnosti musí mít nejméně 3 členy. Stanovy určí maximální počet členů správní rady, který nesmí překročit 18 členů. Členem správní rady může být jenom osoba fyzická, která splňuje podmínky stanovené obchodním zákoníkem pro členství v představenstvu akciové společnosti.

(2) Statutárním orgánem evropské společnosti je předseda správní rady, který je zároveň generálním ředitelem, nebo generální ředitel evropské společnosti. Stejný rozsah jednatelského oprávnění mají delegovaní generální ředitelé a správní rada.

§ 27

(1) V případě úmrtí nebo odstoupení předsedy správní rady a jestliže jej správní rada nemohla nahradit jedním ze svých členů, může správní rada jmenovat při splnění podmínek odstavců 3 až 5 náhradního člena správní rady, který bude vykonávat funkci předsedy.

(2) Jestliže v důsledku úmrtí, odstoupení nebo jiné okolnosti ve správní radě chybí jeden nebo několik členů, může správní rada v období mezi dvěma valnými hromadami přistoupit k prozatímnímu jmenování (kooptaci).

(3) Jestliže se počet členů správní rady snížil pod zákonem určené minimum, jsou zbývající členové správní rady povinni bezodkladně svolat valnou hromadu za účelem zvolení nových členů.

(4) Jestliže se počet členů správní rady snížil pod stanovami určené minimum, aniž klesl pod minimum určené zákonem, musí správní rada provést kooptaci do 3 měsíců od okamžiku, kdy tento stav vznikl.

(5) Jestliže správní rada nepřistoupí ke jmenování člena správní rady nebo ke svolání valné hromady, může každý, kdo na tom má právní zájem, navrhnout soudu, aby jmenoval mandatáře pověřeného svoláním valné hromady za účelem jmenování nebo schválení jmenování podle odstavce 2. Členové správní rady odpovídají společně a nerozdílně evropské společnosti za škodu, kterou porušením povinností uvedených v předchozích odstavcích způsobí.

(6) Ustanovení odstavců 2 až 5 neplatí pro členy správní rady, které volí či jmenují zaměstnanci evropské společnosti či jejich zástupci v souladu s částí druhou tohoto zákona. Správní rada v takovém případě učiní nezbytné kroky k tomu, aby noví členové správní rady mohli být zaměstnanci evropské společnosti či jejich zástupci co nejrychleji zvoleni či jmenováni. Mají-li zaměstnanci evropské společnosti či jejich zástupci v souladu s hlavou druhou tohoto zákona právo doporučit osobu, jež má být zvolena či jmenována členem správní rady, nebo právo vyslovit nesouhlas s volbou či jmenováním takové osoby za člena správní rady, provede správní rada kooptaci tak, aby toto právo nebylo dotčeno.

§ 28

(1) Člen správní rady může být kdykoli odvolán valnou hromadou, ledaže se jedná o člena správní rady, který ve správní radě v souladu s částí druhou tohoto zákona zastupuje zaměstnance evropské společnosti.

(2) Jedna fyzická osoba nemůže být současně členem více než pěti správních rad nebo představenstev evropských společností nebo akciových společností; omezení platí jenom pro osoby, které se mají stát členem správní rady evropské společnosti.

§ 29

Předseda správní rady

(1) Správní rada zvolí bezodkladně ze svých členů předsedu. Správní rada může předsedu kdykoli odvolat z funkce. Předseda správní rady může být odvolán jenom za předpokladu, že nadpoloviční většina počtu hlasů požadujících odvolání patří členům správní rady zvoleným valnou hromadou.

(2) V případě dočasné nezpůsobilosti předsedy vykonávat svou funkci může správní rada dočasně pověřit člena správní rady výkonem funkce předsedy. Pověření má platnost časově omezenou, může však být obnoveno.

(3) Předseda je zvolen na období, které nesmí přesáhnout délku jeho funkčního období jako člena správní rady.

(4) Předseda správní rady reprezentuje správní radu. Organizuje a řídí její činnost, o níž podává zprávu valné hromadě. Dohlíží na dobré fungování orgánů evropské společnosti a sleduje, zda členové správní rady jsou schopni řádně vykonávat svou funkci.

§ 30

(1) Stanovy evropské společnosti upraví pravidla týkající se svolání a usnášení správní rady, určí pravidla pro vedení evidence přítomných, pořizování zápisů ze schůzí a formu a náležitosti rozhodnutí správní rady.

(2) Jestliže správní rada není svolána po dobu delší než 2 měsíce, může požádat nejméně jedna třetina členů správní rady jejího předsedu, aby svolal správní radu s programem, který navrhovatelé určí.

(3) Generální ředitel má kdykoli právo žádat, aby předseda svolal schůzi správní rady s programem, který generální ředitel určí.

(4) Předseda správní rady je vázán žádostmi předloženými podle odstavců 2 a 3.

(5) Není-li správní rada svolána po dobu delší než 3 měsíce, mohou ji členové tvořící alespoň jednu třetinu všech členů správní rady svolat sami.

§ 31

Kromě členů správní rady jsou i všechny osoby, které se účastní schůze správní rady, povinny mlčenlivostí ve smyslu čl. 49 Nařízení Rady, pokud jde o informace, které předseda správní rady označil jako důvěrné.

§ 32

K účasti na schůzích správní rady musí být vždy přizván generální ředitel, a určí-li to stanovy, také delegovaní generální ředitelé. Stanovy mohou obsahovat i další pravidla pro způsob či důvody účasti delegovaných generálních ředitelů nebo některých z nich.

Obchodní vedení

§ 35

(1) Obchodní vedení společnosti přísluší buď předsedovi správní rady, který za ně nese odpovědnost (předseda-generální ředitel), nebo jiné fyzické osobě jmenované správní radou, která má titul generální ředitel.

(2) Za podmínek určených stanovami zvolí správní rada jednu ze dvou možností uvedených v odstavci 1 a informuje o tom akcionáře a třetí osoby zápisem do obchodního rejstříku. Do obchodního rejstříku zapíše soud na návrh podaný předsedou správní rady bez zbytečného odkladu poté, co o tom správní rada rozhodla, zda evropská společnost, která má monistickou strukturu, je řízena předsedou-generálním ředitelem nebo jiným generálním ředitelem.

(3) Je-li evropská společnost řízena předsedou-generálním ředitelem, platí pro něj i ustanovení o generálním řediteli.

(4) Postavení generálního ředitele i delegovaných generálních ředitelů se řídí § 66 obchodního zákoníku a dalšími ustanoveními o orgánech akciové společnosti.

§ 36

(1) Na návrh generálního ředitele může správní rada jmenovat jednu nebo několik fyzických osob, které pověří asistencí generálnímu řediteli a které mají titul delegovaný generální ředitel.

(2) Stanovy určí maximální počet delegovaných generálních ředitelů, který nesmí převýšit 5.

(3) Správní rada určí odměnu generálního ředitele a delegovaných generálních ředitelů.

§ 37

(1) Jedna fyzická osoba nesmí vykonávat současně více než jednu funkci generálního ředitele evropské společnosti se zapsaným sídlem na území České republiky.

(2) Je však možné vykonávat druhý mandát v evropské společnosti ovládané evropskou společností, v níž je vykonáván první mandát, nejsou-li akcie ovládané evropské společnosti registrované.

(3) Každý, kdo poruší ustanovení odstavců 1 a 2, je povinen odstoupit z jedné z funkcí do 3 měsíců od svého zvolení nebo jmenování, které způsobilo takové porušení; marným uplynutím lhůty zaniká funkce později nabytá a současně vznikne povinnost vrátit odměnu obdrženou za výkon této funkce, aniž je dotčena platnost usnesení, na jejichž přijetí se generální ředitel podílel.

§ 38

(1) Generální ředitel může být odvolán správní radou. Delegovaný generální ředitel může být odvolán správní radou na návrh generálního ředitele. Jestliže dojde k odvolání bez vážného důvodu, vznikne generálnímu řediteli nebo delegovanému generálnímu řediteli právo na odškodnění, ledaže byl generální ředitel současně předsedou správní rady.

(2) Jestliže generální ředitel přestane vykonávat svou funkci nebo ji vykonávat nemůže, delegovaný generální ředitel zůstává ve funkci až do jmenování nového generálního ředitele, nerozhodne-li správní rada jinak.

§ 39

(1) Generální ředitel vykonává obchodní vedení evropské společnosti. Vykonává svou působnost v rámci předmětu podnikání evropské společnosti, s výjimkou působnosti, kterou Nařízení Rady nebo zákon výslovně přiznává valné hromadě a správní radě.

(2) Generální ředitel jedná jménem evropské společnosti navenek ve všech věcech.

(3) Ustanovení stanov a rozhodnutí správní rady omezující působnost generálního ředitele jsou vůči třetím osobám neúčinná.

(4) Správní rada v dohodě s generálním ředitelem určí rozsah působnosti svěřené delegovanému generálnímu řediteli a dobu trvání jeho funkce.

(5) Delegovaný generální ředitel má vůči třetím osobám stejný rozsah jednatelského oprávnění jako generální ředitel.

Působnost správní rady

§ 40

(1) Správní rada určuje orientaci činnosti evropské společnosti a dohlíží na její realizaci. S výjimkou působnosti výslovně svěřené valné hromadě a v rámci předmětu podnikání se může zabývat kteroukoli zásadní otázkou významnou pro dobré fungování evropské společnosti a prostřednictvím svých usnesení řídí záležitosti těchto otázek se týkající.

(2) Správní rada může jednat jménem evropské společnosti navenek ve všech věcech. Ve vztahu k třetím osobám je evropská společnost vázána jednáním správní rady, i když překročí předmět podnikání evropské společnosti, ledaže jde o jednání, které překračuje působnost, kterou správní radě svěřuje nebo dovoluje svěřit zákon. Omezení jednatelského oprávnění správní rady vyplývající z rozhodnutí orgánů evropské společnosti není možno uplatňovat vůči třetím osobám, i když byla zveřejněna.

(3) Správní rada uskutečňuje kontroly a ověření řízení evropské společnosti, jejího hospodaření a provozu podniku, které považuje za účelné.

(4) Správní rada může svěřit jednomu nebo několika svým členům nebo akcionářům nebo jiným osobám zvláštní oprávnění týkající se jednoho nebo několika určených předmětů působnosti. Může také rozhodnout o vytvoření výborů pověřených studiem otázek, které správní rada nebo její předseda přenechá jejich zkoumání. Přitom správní rada určí složení a působnost výborů, které působí v rámci její odpovědnosti.

§ 42

O přemístění zapsaného sídla evropské společnosti v rámci jednoho kraje nebo v rámci sousedních krajů může rozhodnout správní rada s podmínkou dodatečného schválení nejbližší příští valnou hromadou.

Díl 3

Valná hromada

§ 43

(1) Právo žádat o svolání valné hromady a určení pořadu jejího jednání mají akcionáři evropské společnosti za podmínek stanovených obchodním zákoníkem.

(2) První valná hromada se může konat kdykoliv během 18 měsíců po vzniku evropské společnosti.

§ 44

Na hlasování o změně stanov se použijí příslušná ustanovení obchodního zákoníku o hlasování o změně stanov akciové společnosti, pokud z čl. 59 Nařízení Rady neplyne požadavek vyššího počtu hlasů.

HLAVA VII

ZMĚNA EVROPSKÉ SPOLEČNOSTI V AKCIOVOU SPOLEČNOST

§ 45

Zpráva znalce

Na jmenování znalce a vypracování znalecké zprávy podle čl. 37 Nařízení Rady se použijí ustanovení zákona o přeměnách obchodních společností a družstev o znalci pro fúzi a o znalecké zprávě o fúzi přiměřeně. Znalecká zpráva musí obsahovat zjištění podle čl. 66 odst. 5 Nařízení Rady.

Skrýt změny zákona Legenda text přidán text vypuštěn
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).