HLAVA DRUHÁ
Oddíl první
§ 11
(1) Každý si musí počínat tak, aby nedocházelo k ohrožování nebo poškozování lesů, jakož i objektů a zařízení sloužících hospodaření v lese.
(2) Vlastník lesa je povinen usilovat při hospodaření v lese o to, aby nepoškozoval zájmy jiných vlastníků lesů a funkce lesa byly zachovány (plněny rovnoměrně a trvale) a aby byl zachován (chráněn) genofond lesních dřevin.
(3) Vlastník lesa má právo na náhradu újmy vzniklé v důsledku omezení hospodaření v lese vůči orgánu státní správy, který o tomto omezení rozhodl. Orgán státní správy může uložit úhradu této náhrady osobám, v jejichž zájmu o tomto omezení rozhodl.
(4) Nikdo nesmí bez povolení užít lesní pozemky k jiným účelům, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(4) Nikdo nesmí bez povolení užít pozemky určené k plnění funkcí lesa k jiným účelům, pokud tento zákon nestanoví jinak.
§ 12
(1) K zajištění přehledu o pozemcích určených k plnění funkcí lesa v obvodu své působnosti jsou orgány státní správy lesů oprávněny využívat bezplatně údajů katastru nemovitostí.7)
(1) K zajištění přehledu o pozemcích určených k plnění funkcí lesa v obvodu své působnosti jsou orgány státní správy lesů a Institut oprávněny využívat bezplatně údajů katastru nemovitostí.7)
(2) Vlastníci lesních pozemků a jiných pozemků (§ 3 odst. 1) jsou povinni do 30 dnů ode dne uzavření smlouvy oznámit orgánu státní správy lesů vznik nájmu, podnájmu nebo výpůjčky lesních nebo jiných pozemků, jestliže trvají nebo mají trvat méně než pět let. Tato smlouva musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná.
(3) Dělení lesních pozemků, při kterém výměra jednoho dílu klesne pod 1 ha, vyžaduje souhlas orgánu státní správy lesů. Orgán státní správy lesů souhlas nevydá, jestliže by dělením vznikly pozemky nevhodného tvaru nebo velikosti, neumožňující řádné hospodaření v lese.
(2) Dělení lesních pozemků, při kterém výměra jednoho dílu klesne pod 1 ha, vyžaduje souhlas orgánu státní správy lesů. Orgán státní správy lesů souhlas nevydá, jestliže by dělením vznikly pozemky nevhodného tvaru nebo velikosti, neumožňující řádné hospodaření v lese.
(4) Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko46), souhlas podle odstavce 3 se nevydává.
(3) Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko46), souhlas podle odstavce 2 se nevydává.
Oddíl druhý
§ 13
(1) Veškeré pozemky určené k plnění funkcí lesa musí být účelně obhospodařovány podle tohoto zákona. Jejich využití k jiným účelům je zakázáno. O výjimce z tohoto zákazu může rozhodnout orgán státní správy lesů na základě žádosti vlastníka lesního pozemku nebo ve veřejném zájmu, pokud jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem plnění funkcí lesa.
(1) Veškeré pozemky určené k plnění funkcí lesa musí být účelně obhospodařovány podle tohoto zákona. Jejich využití k jiným účelům je zakázáno. O výjimce z tohoto zákazu může rozhodnout orgán státní správy lesů na základě žádosti vlastníka lesa nebo toho, v jehož zájmu má být výjimka vydána. Výjimku lze udělit jen, pokud jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem plnění funkcí lesa.
(2) Při využití pozemků určených k plnění funkcí lesa k jiným účelům musí být zejména
a) přednostně použity pozemky méně významné z hlediska plnění funkcí lesa a zajištěno, aby použití pozemků co nejméně narušovalo hospodaření v lese a plnění jeho funkcí,
b) dbáno, aby nedocházelo k nevhodnému dělení lesa z hlediska jeho ochrany a k ohrožení sousedních lesních porostů,
c) nenarušována síť lesních cest, meliorací a hrazení bystřin v lesích a jiná zařízení sloužící lesnímu hospodářství; v případě nezbytného omezení jejich funkcí musí být uvedena do původního stavu, a není-li to možné, zajištěno odpovídající náhradní řešení,
d) zřizovány pozemní komunikace a průseky v lese tak, aby jejich zřízením nedošlo ke zvýšenému ohrožení lesa, zejména větrem a vodní erozí.
(3) Právnické a fyzické osoby provádějící stavební, těžební a průmyslovou činnost jsou dále povinny
a) provádět práce tak, aby na pozemcích a lesních porostech docházelo k co nejmenším škodám; k odstranění případných škod činit bezprostředně potřebná opatření,
b) ukládat odklizované hmoty ve vytěžených prostorech, a není-li to možné nebo hospodářsky odůvodněné, ukládat je především na neplodných plochách nebo na nelesních pozemcích k tomu určených,
c) průběžně vytvářet předpoklady pro následnou rekultivaci uvolněných ploch; po ukončení záboru pozemku pro jiné účely neprodleně provést rekultivaci dotčených pozemků tak, aby mohly být vráceny plnění funkcí lesa nebo aby na nich mohla probíhat přírodě blízká obnova těžbou narušeného území,
d) používat vhodných technických prostředků, technologií a biologicky odbouratelných hydraulických kapalin a činit účinná opatření k zabránění úniku látek poškozujících les a přírodní prostředí.
(4) Při provádění geologického a hydrogeologického průzkumu jsou investoři těchto prací povinni dodržovat ustanovení odstavců 2 a 3, a pokud tato činnost nevyžaduje vydání rozhodnutí podle tohoto zákona, oznámit tuto činnost předem orgánu státní správy lesů prvního stupně a předložit písemný souhlas vlastníka lesa.
§ 14
(1) Projektanti nebo pořizovatelé územně plánovací dokumentace,8) návrhů na stanovení dobývacích prostorů9) a zpracovatelé dokumentací staveb jsou povinni dbát zachování lesa a řídit se přitom ustanoveními tohoto zákona. Jsou povinni navrhnout a zdůvodnit taková řešení, která jsou z hlediska zachování lesa, ochrany životního prostředí a ostatních celospolečenských zájmů nejvhodnější; přitom jsou povinni provést vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení, navrhnout alternativní řešení, způsob následné rekultivace a uspořádání území po dokončení stavby.
(2) Dotýká-li se řízení podle jiných právních předpisů10) zájmů chráněných tímto zákonem, rozhodne správní orgán příslušný podle jiného právního předpisu jen se závazným stanoviskem orgánu státní správy lesů, ve kterém lze stanovit podmínky v zájmu ochrany lesa. Toto závazné stanovisko je třeba i k dotčení pozemků do vzdálenosti 30 m od okraje lesa.
(3) Každý, kdo zamýšlí provést liniovou stavbu, při níž se předpokládá trvalé nebo dočasné odnětí nebo omezení podle § 15 odst. 1, je povinen před zpracováním podkladů k vydání územního rozhodnutí vyžádat si u orgánu státní správy lesů informace o podmínkách vedení trasy přes lesní pozemky dotčené zamýšlenou stavbou.
(3) Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko46), závazné stanovisko podle odstavce 2 se nevydává.
Oddíl třetí
§ 15
(1) Odnětí pozemků plnění funkcí lesa (dále jen "odnětí") je uvolnění těchto pozemků pro jiné využití. Omezení využívání pozemků pro plnění funkcí lesa (dále jen "omezení") je stav, kdy na dotčených pozemcích nemohou být plněny některé funkce lesa v obvyklém rozsahu. Odnětí nebo omezení může být trvalé nebo dočasné. Trvalým se rozumí trvalá změna využití pozemků, dočasným se pozemek uvolňuje pro jiné účely na dobu uvedenou v rozhodnutí (§ 13 odst. 1).
(2) Odnětí nebo omezení pro nové stavby pro rekreaci na pozemcích určených pro plnění funkcí lesa musí být v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací.8) V lesích ochranných a v lesích zvláštního určení nesmí nové stavby narušit plnění funkcí, pro které byly tyto lesy vyhlášeny za lesy ochranné nebo za lesy zvláštního určení.
(2) Odnětí nebo omezení pro nové stavby na pozemcích určených pro plnění funkcí lesa musí být v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací.8) V lesích ochranných a v lesích zvláštního určení nesmí nové stavby narušit plnění funkcí, pro které byly tyto lesy zařazeny do kategorie lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení.
(3) Bez odnětí lze na pozemcích určených k plnění funkcí lesa umístit
a) signály, stabilizační kameny a jiné značky pro geodetické účely, stožáry nadzemních vedení, vstupní šachty podzemního vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o zastavěnou plochu větší než 30 m2,
a) signály, stabilizační kameny a jiné značky pro geodetické účely, vstupní šachty podzemního vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o zastavěnou plochu větší než 30 m2,
b) přečerpávací stanice, vrty a studny, stanice nadzemního nebo podzemního vedení, zařízení a stanice sloužící monitorování životního prostředí a větrní jámy, pokud v jednotlivých případech nejde o zastavěnou plochu větší než 55 m2,
b) přečerpávací stanice, vrty a studny, stanice nadzemního nebo podzemního vedení, zařízení sloužící monitorování životního prostředí a větrní jámy, pokud v jednotlivých případech nejde o zastavěnou plochu větší než 55 m2,
c) základnové stanice sítí elektronických komunikací, pokud v jednotlivých případech nejde o zastavěnou plochu větší než 100 m2.
c) základnové stanice sítí elektronických komunikací, pokud v jednotlivých případech nejde o zastavěnou plochu větší než 100 m2,
d) stavby za účelem zadržování vody v krajině, jejichž celková rozloha včetně zatopené plochy nepřesáhne 1000 m2 ,
e) stavby pro výkon práva myslivosti, které jsou drobnými stavbami podle stavebního zákona, a objekty a zařízení sloužící hospodaření v lese,
f) stožáry nadzemních vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o zastavěnou plochu větší než 500 m2.
(4) K trvalému omezení dále dochází dnem vzniku ochranného pásma zařízení elektrizační soustavy a plynárenského zařízení47) v rozsahu tohoto ochranného pásma.
§ 16
(1) Žádost o odnětí nebo o omezení podává orgánu státní správy lesů ten, v jehož zájmu má k odnětí nebo k omezení dojít (dále jen "žadatel").
(2) V rozhodnutí o odnětí nebo o omezení orgán státní správy lesů uvede
a) údaje o lesních pozemcích, jichž se rozhodnutí týká,
a) údaje o pozemcích určených k plnění funkcí lesa, jichž se rozhodnutí týká,
b) záměr, k jehož uskutečnění bylo rozhodnutí vydáno,
c) dobu, na kterou se dočasné odnětí nebo omezení stanoví, a schválí plán rekultivace, pokud je nezbytný,
d) způsob a termín opětovného zalesnění pozemku, pokud bude po ukončení použití pro jiné účely pozemek vrácen plnění funkcí lesa,
e) při odnětí u rozsáhlejší výstavby, popřípadě těžby nerostů lhůty postupného odlesnění odňatých ploch tak, aby tyto plochy byly využity k plnění funkcí lesa až do doby jejich skutečného použití pro jiné účely,
f) další podmínky uvedené ve vyjádření příslušných orgánů státní správy nebo podmínky nutné v zájmu ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesa, lesních porostů nebo zařízení sloužících hospodaření v lese.
(3) Jestliže k dalšímu využití lesních pozemků odňatých plnění funkcí lesa nebo lesních pozemků, jejichž plnění funkcí lesa je omezeno, je třeba rozhodnutí podle jiného právního předpisu, nesmí být započato s jejich odlesňováním dříve, než toto rozhodnutí nabude právní moci.
(4) Orgán státní správy lesů může na návrh žadatele nebo vlastníka pozemku anebo z vlastního podnětu rozhodnutí o odnětí nebo o omezení změnit nebo zrušit, vyžaduje-li to veřejný zájem nebo přestane-li pozemek sloužit účelu, pro který bylo rozhodnutí vydáno.
(4) Orgán státní správy lesů může na návrh žadatele nebo vlastníka pozemku anebo z vlastního podnětu rozhodnutí o odnětí nebo o omezení změnit nebo zrušit, vyžaduje-li to veřejný zájem, je-li nezbytná změna plánu rekultivace nebo přestane-li pozemek sloužit účelu, pro který bylo rozhodnutí vydáno.
(5) Pokud orgán státní správy lesů nerozhodne jinak, zaniká platnost rozhodnutí o odnětí nebo o omezení a pozemek se vrací plnění funkcí lesa
a) uplynutím lhůty, na kterou bylo rozhodnutí vydáno,
b) nebude-li do dvou let od právní moci rozhodnutí započato s využíváním pozemku k účelu, pro který bylo rozhodnutí vydáno; vlastník lesa je povinen tyto skutečnosti oznámit orgánu státní správy lesů, který rozhodnutí vydal a který vyrozumí ostatní účastníky řízení.
b) nebude-li do dvou let od právní moci rozhodnutí započato se skutečným využíváním pozemku k účelu, pro který bylo rozhodnutí vydáno; vlastník lesa je povinen tyto skutečnosti oznámit orgánu státní správy lesů, který rozhodnutí vydal a který vyrozumí ostatní účastníky řízení.
(6) Ministerstvo stanoví právním předpisem náležitosti žádosti o odnětí nebo o omezení a podrobnosti o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa.
(7) Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanoviskozákona o ochraně přírody a krajiny.
(7) Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanoviskozákona o ochraně přírody a krajiny.
(8) Po dobu řízení podle odstavce 4 lhůty podle odstavce 5 neběží.
Oddíl čtvrtý
§ 17
(1) Žadatel, jemuž bylo povoleno trvalé nebo dočasné odnětí, je povinen zaplatit poplatek za odnětí (dále jen "poplatek"). Výši poplatku stanoví podle přílohy k tomuto zákonu orgán státní správy lesů v rozhodnutí podle § 13 odst. 1.
(1) Osoba, které bylo povoleno trvalé nebo dočasné odnětí, je povinna zaplatit poplatek za odnětí (dále jen „poplatek“) ve výši stanovené podle přílohy k tomuto zákonu.
(2) O výši poplatku za trvalé nebo dočasné odnětí rozhodne orgán státní správy lesů podle přílohy k tomuto zákonu po zahájení realizace odnětí. U odnětí prováděných po etapách vymezených v rozhodnutí o odnětí orgán státní správy lesů rozhoduje o poplatcích za odnětí samostatně pro každou jednotlivou etapu po jejím zahájení.
(3) Při rozhodování o poplatcích orgán státní správy lesů vychází z právního stavu ke dni nabytí právní moci prvního povolovacího aktu vydaného ve věci podle jiných právních předpisů, popřípadě rozhodnutí o odnětí.
(4) Povinný k platbě poplatku je povinen orgánu státní správy lesů příslušnému k rozhodnutí o poplatku a orgánu státní správy lesů, který vydal rozhodnutí o odnětí,
a) doručit kopii rozhodnutí, pro které je rozhodnutí o odnětí podkladem, a to do 6 měsíců ode dne nabytí právní moci, a
b) písemně oznámit zahájení realizace odnětí, popřípadě zahájení další etapy odnětí, a to nejpozději 15 dnů před jejím zahájením.
(5) Dojde-li ke změně v osobě, které svědčí oprávnění k odnětí, jsou osoba, které svědčilo oprávnění k odnětí, a osoba, které nově svědčí oprávnění k odnětí, povinny oznámit a doložit orgánu státní správy lesů, který vydal rozhodnutí o odnětí, a orgánu státní správy lesů příslušnému k rozhodnutí o poplatku tuto změnu, a to do 1 měsíce od této změny. Orgán státní správy lesů vydá rozhodnutí o poplatku, kterým zruší původní rozhodnutí o poplatku a uloží povinnost k platbě poplatku nově určené osobě povinného; správní řízení lze zahájit také na podnět celního úřadu. Platební povinnost původnímu povinnému k platbě poplatku zaniká, s výjimkou nedoplatků, dnem nabytí právní moci rozhodnutí podle věty druhé.
(6) Není-li rozhodnutí o poplatku za dočasné odnětí vydáno neprodleně po zahájení realizace odnětí, částka poplatku odpovídající období do vydání rozhodnutí o poplatku se přičte k první platbě poplatku, a to počínaje dnem zahájení realizace odnětí.
(7) Není-li rozhodnutí o poplatku za dočasné odnětí vydáno tak, aby mohl být poplatek uhrazen ve lhůtě podle § 18, musí být uhrazen nejpozději do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o stanovení poplatku.
(2) Poplatek se nepředepisuje, jde-li o odnětí pro
(8) Poplatek se nepředepisuje, jde-li o odnětí
a) výstavbu objektů a zařízení sloužících hospodaření v lese,
a) pozemků souvisejících s výstavbou objektů a zařízení sloužících hospodaření v lese a staveb pro výkon práva myslivosti,
b) výstavbu objektů a zařízení potřebných pro čištění odpadních vod,
b) pro výstavbu objektů a zařízení potřebných pro čištění odpadních vod,
c) výstavbu objektů a zařízení potřebných pro jímání a výrobu pitné vody.
c) pro výstavbu objektů a zařízení potřebných pro jímání a výrobu pitné vody,
d) pro realizaci záměrů sloužících zadržování vody v krajině nebo zlepšení dostupnosti vody pro potřeby hašení lesních požárů.
(3) Poplatek se dále nepředepisuje v případě, že jeho výše
(9) Poplatek se dále nepředepisuje v případě, že jeho výše
a) za trvalé odnětí nepřevyšuje celkovou částku 100 Kč,
a) za trvalé odnětí nepřevyšuje celkovou částku 1000 Kč,
b) za dočasné odnětí nepřesahuje částku 50 Kč v kalendářním roce.
b) za dočasné odnětí nepřesahuje částku 500 Kč v kalendářním roce.
(4) Orgán uvedený v odstavci 1 zašle stejnopis pravomocného rozhodnutí příslušnému celnímu úřadu do 15 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí. Způsob a lhůty převodu prostředků získaných z poplatků příjemcům poplatků podle odstavce 4 stanoví zvláštní předpis.12)
(10) Orgán uvedený v odstavci 2 zašle stejnopis pravomocného rozhodnutí příslušnému celnímu úřadu do 15 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí. Způsob a lhůty převodu prostředků získaných z poplatků příjemcům poplatků podle odstavce 11 stanoví zvláštní předpis.12)
(5) Z poplatku připadá 40 % obci, v jejímž katastrálním území došlo k odnětí, a 60 % Státnímu fondu životního prostředí.13) Poplatek, který je příjmem obce, může být použit jen pro zlepšení životního prostředí v obci nebo pro zachování lesa.
(11) Z poplatku připadá 40 % obci, v jejímž katastrálním území došlo k odnětí, a 60 % Státnímu fondu životního prostředí.13) Poplatek, který je příjmem obce, může být použit jen pro zlepšení životního prostředí v obci nebo pro zachování lesa.
(6) Zaplacením poplatku zůstává nedotčena povinnost žadatele nahradit vlastníku lesa vzniklou újmu.
(12) Zaplacením poplatku zůstává nedotčena povinnost žadatele nahradit vlastníku lesa vzniklou újmu.
(7) V případech uvedených v § 16 odst. 5 písm. b) se zaplacené poplatky nevracejí.
(13) V případech uvedených v § 16 odst. 4 a § 16 odst. 5 písm. b) se zaplacené poplatky nevracejí.
(8) Je-li půda trvale odnímána za podmínky, že po ukončení účelu odnětí budou pozemky podle schváleného plánu rekultivace rekultivovány zřízením vodní plochy nebo přírodě blízkou obnovou těžbou narušeného území, poplatek se platí jako u dočasného odnětí.
(14) Je-li půda trvale odnímána za podmínky, že po ukončení účelu odnětí budou pozemky podle schváleného plánu rekultivace rekultivovány zřízením vodní plochy nebo přírodě blízkou obnovou těžbou narušeného území, poplatek se platí jako u dočasného odnětí.
§ 18
Poplatek za trvalé odnětí se platí jednorázově třicátý den ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí. Poplatek za dočasné odnětí se platí každoročně podle sazby stanovené pro první poplatek, a to vždy poslední den kalendářního roku, v němž odnětí trvá. V případě, že se odnětí uskuteční nebo bude ukončeno v průběhu kalendářního roku, stanoví se poplatek ve výši jedné dvanáctiny roční částky poplatku za každý, i započatý měsíc.
Poplatek za trvalé odnětí se platí jednorázově třicátý den ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o poplatku. Poplatek za dočasné odnětí se platí každoročně podle sazby stanovené pro první poplatek, a to vždy poslední den kalendářního roku, v němž odnětí trvá. V případě, že se odnětí uskuteční nebo bude ukončeno v průběhu kalendářního roku, stanoví se poplatek ve výši jedné dvanáctiny roční částky poplatku za každý, i započatý měsíc.