Zákon o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách) - HLAVA VIII - STANOVENÍ A FINANCOVÁNÍ ČISTÝCH NÁKLADŮ

HLAVA VIII

STANOVENÍ A FINANCOVÁNÍ ČISTÝCH NÁKLADŮ

§ 34b

Stanovení čistých nákladů

(1) Čistými náklady se rozumí rozdíl mezi efektivně a účelně vynaloženými náklady, které jsou nezbytné na poskytování základní služby, a výnosy získanými z poskytování základní služby, bez ohledu na to, zda výsledek je kladný nebo záporný. Čisté náklady na plnění povinnosti poskytovat základní služby se stanoví jako rozdíl mezi čistými náklady provozovatele s povinností poskytovat základní služby a téhož provozovatele bez povinnosti poskytovat základní služby. Při stanovení čistých nákladů se zohlední všechny důležité skutečnosti, včetně jakýchkoliv nehmotných a tržních výhod, které provozovatel s povinností poskytovat základní služby získá, nároku na přiměřený zisk a pobídek k nákladové efektivnosti. Čisté náklady se stanoví za kalendářní rok, v němž měl provozovatel povinnost poskytovat základní služby (dále jen „zúčtovací období“).

(2) Čisté náklady mohou zahrnovat pouze náklady na plnění povinností týkajících se základních služeb, které jsou obsaženy v poštovní licenci. Výpočet čistých nákladů na poskytování jednotlivých základních služeb se provádí pro každou základní službu odděleně; je zakázáno duplicitní uvedení údajů jakýchkoli přímých nebo nepřímých nákladů a nehmotných a tržních výhod.

(3) Celkové čisté náklady každého držitele poštovní licence se stanoví jako souhrn všech výsledků výpočtu čistých nákladů vzniklých z poskytování jednotlivých základních služeb, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci, při zohlednění veškerých nehmotných a tržních výhod a pobídek k nákladové efektivnosti.

(4) Úplné podklady umožňující správný výpočet čistých nákladů za zúčtovací období předloží držitel poštovní licence Úřadu spolu se žádostí o úhradu čistých nákladů podle § 34d odst. 1. Držitel poštovní licence odpovídá za správnost a úplnost jím předloženého výpočtu a předložených dokladů a podkladů. Úřad je oprávněn si v průběhu ověřování výše čistých nákladů vyžádat další potřebné podklady z účetní evidence nebo jiných technických evidencí tak, aby ověřil správnost údajů zahrnutých do výpočtu. Čisté náklady Úřad stanoví postupem podle odstavce 7 na základě výpočtu čistých nákladů, provedeného držitelem poštovní licence podle odstavců 1 a 2, a účetních záznamů, kterými musí být tyto výpočty doloženy, popřípadě dalších podkladů držitele poštovní licence, které byly vyžádány v průběhu ověřování. Pokud Úřad zjistí, že podklady držitele poštovní licence jsou neúplné nebo mají nedostatky, stanoví přiměřenou lhůtu k jejich doplnění, popřípadě k opravě. Neprovede-li držitel poštovní licence ve stanovené lhůtě nápravu, Úřad nezahrne náklady na splnění povinnosti poskytovat některou ze základních služeb, které se neúplná nebo nedostatečná dokumentace týká, do čistých nákladů na poskytování základních služeb.

(5) Pokud držitel poštovní licence v žádosti o úhradu čistých nákladů uplatňuje vyšší čisté náklady, než které uvedl v žádosti o udělení licence, Úřad rozhodne, zda nastaly mimořádné okolnosti, které zapříčinily zvýšení čistých nákladů a které držitel poštovní licence nemohl rozumně předvídat. Tyto okolnosti je držitel poštovní licence povinen doložit.

(6) Úřad ověří správnost a úplnost podkladů podle odstavců 4 a 5 do 60 dnů ode dne předložení nebo doplnění posledního z nich, popřípadě ověřením pověří třetí subjekt, u něhož je zajištěna nestrannost a nezávislost na držiteli poštovní licence.

(7) Postup Úřadu při výpočtu čistých nákladů, výpočtu čistých nákladů jednotlivých základních služeb, vymezení nehmotných a tržních výhod a jiných skutečností podle odstavce 1, a doklady, kterými musí být tyto výpočty doloženy, stanoví prováděcí právní předpis.

(7) Postup Úřadu při výpočtu čistých nákladů, výpočtu čistých nákladů jednotlivých základních služeb, vymezení nehmotných a tržních výhod, pobídek k nákladové efektivnosti a jiných skutečností podle odstavce 1, a doklady, kterými musí být tyto výpočty doloženy, stanoví prováděcí právní předpis.

§ 34c

Financování předběžných čistých nákladů

(1) Držitel poštovní licence může od 1. července do 31. prosince zúčtovacího období podat u Úřadu žádost o úhradu předběžných čistých nákladů za dané zúčtovací období.

(1) Držitel poštovní licence může od 1. dubna do 31. prosince zúčtovacího období podat u Úřadu žádost o úhradu předběžných čistých nákladů za dané zúčtovací období.

(2) Úřad rozhodnutím určí předběžné čisté náklady ve výši jedné poloviny čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž za nejbližší předcházející zúčtovací období, za něž byla výše čistých nákladů ověřena, nejvýše však ve výši jedné poloviny čistých nákladů pro dané zúčtovací období uvedených v žádosti o poštovní licenci. V prvním roce platnosti poštovní licence určí Úřad rozhodnutím předběžné čisté náklady držitele poštovní licence nejvýše ve výši 750000000 Kč nebo ve výši jedné poloviny čistých nákladů uvedených pro dané zúčtovací období v žádosti o udělení poštovní licence, podle toho, která z těchto částek je nižší.

(2) Úřad rozhodnutím určí předběžné čisté náklady ve výši uvedené v žádosti podle odstavce 1, nejvýše však ve výši čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž za nejbližší předcházející zúčtovací období, za něž byla výše čistých nákladů ověřena. Předběžné čisté náklady zároveň nepřekročí výši čistých nákladů uvedených pro dané zúčtovací období v žádosti o udělení poštovní licence. V prvním roce platnosti poštovní licence určí Úřad rozhodnutím předběžné čisté náklady držitele poštovní licence nejvýše ve výši čistých nákladů uvedených pro dané zúčtovací období v žádosti o udělení poštovní licence, nebo ve výši částky uvedené v § 34d odst. 2, podle toho, která z těchto částek je nižší. V případě, že držitel poštovní licence plnil nebo podle rozhodnutí Úřadu má plnit poštovní povinnost pouze v části zúčtovacího období, Úřad výši předběžných čistých nákladů poměrným způsobem sníží.

(3) Stát prostřednictvím Úřadu uhradí předběžné čisté náklady držiteli poštovní licence nejpozději do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí podle odstavce 2.

(3) Úřad ze státního rozpočtu uhradí předběžné čisté náklady připadající na čtvrtletí zúčtovacího období skončená před nabytím právní moci rozhodnutí podle odstavce 2 držiteli poštovní licence nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Předběžné čisté náklady připadající na další čtvrtletí zúčtovacího období uhradí držiteli poštovní licence do 30 dnů od skončení daného čtvrtletí.

(4) Plnil-li držitel poštovní licence poštovní povinnost pouze v části období, za které byly předběžné čisté náklady rozhodnutím podle odstavce 2 vyčísleny, Úřad před provedením úhrady podle odstavce 3 věty druhé provede z moci úřední odpovídající změnu rozhodnutí.

§ 34d

Financování čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž

(1) Držitel poštovní licence může nejpozději do 31. srpna kalendářního roku následujícího po skončení zúčtovacího období podat u Úřadu žádost o úhradu čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž.

(2) Úřad rozhodnutím určí čisté náklady představující nespravedlivou finanční zátěž, a to ve výši čistých nákladů ověřených podle § 34b odst. 6, nejvýše však ve výši 1500000000 Kč; ostatní čisté náklady se nepovažují za nespravedlivou finanční zátěž.

(2) Úřad rozhodnutím určí čisté náklady představující nespravedlivou finanční zátěž, nejvýše však ve výši 2000000000 Kč; ostatní čisté náklady se nepovažují za nespravedlivou finanční zátěž.

(3) Na úhradu čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž Úřad započte předběžné čisté náklady uhrazené držiteli poštovní licence. V případě, že

a) čisté náklady představující nespravedlivou finanční zátěž jsou vyšší než předběžné čisté náklady uhrazené držiteli poštovní licence, Úřad v rozhodnutí podle odstavce 2 rozhodne o úhradě částky ve výši jejich rozdílu držiteli poštovní licence,

b) předběžné čisté náklady uhrazené držiteli poštovní licence jsou vyšší než čisté náklady představující nespravedlivou finanční zátěž, Úřad v rozhodnutí podle odstavce 2 rozhodne o povinnosti držitele poštovní licence vrátit do státního rozpočtu částku ve výši jejich rozdílu.

b) předběžné čisté náklady uhrazené držiteli poštovní licence jsou vyšší než čisté náklady představující nespravedlivou finanční zátěž, Úřad v rozhodnutí podle odstavce 2 rozhodne o povinnosti držitele poštovní licence vrátit do státního rozpočtu částku ve výši jejich rozdílu navýšenou o úrok ve výši průměru dvoutýdenních repo sazeb vyhlášených Českou národní bankou v roce, kdy byla žádost o úhradu předběžných čistých nákladů podána, za rok; úrok se stanoví za období od okamžiku, kdy byla držiteli poštovní licence uhrazena částka předběžných čistých nákladů převyšující čisté náklady představující nespravedlivou finanční zátěž, do okamžiku jejího vrácení.

(4) Stát prostřednictvím Úřadu uhradí částku ve výši rozdílu podle odstavce 3 písm. a) držiteli poštovní licence nejpozději do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí podle odstavce 2.

(4) Úřad uhradí ze státního rozpočtu částku ve výši rozdílu podle odstavce 3 písm. a) držiteli poštovní licence nejpozději do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí podle odstavce 2.

(5) Držitel poštovní licence je povinen vrátit částku ve výši rozdílu podle odstavce 3 písm. b) nejpozději do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí podle odstavce 2.

(6) Nepodal-li držitel poštovní licence žádost podle odstavce 1, je povinen do 30 dnů od uplynutí lhůty podle odstavce 1 vrátit do státního rozpočtu celou částku vyplacených předběžných čistých nákladů za příslušné zúčtovací období navýšenou o úrok ve výši průměru dvoutýdenních repo sazeb vyhlášených Českou národní bankou v roce, kdy byla žádost o úhradu předběžných čistých nákladů podána, za rok. Úrok se stanoví za období od okamžiku, kdy byla držiteli poštovní licence uhrazena částka předběžných čistých nákladů, do okamžiku jejího vrácení. Výpočet úroku je držitel poštovní licence povinen doložit Úřadu do 15 dnů od provedení platby.

(6) Částku ve výši rozdílu podle odstavce 3 písm. b) vybírá a vymáhá Úřad.

(7) Částku ve výši rozdílu podle odstavce 3 písm. b) a částku podle odstavce 6 vybírá a vymáhá Úřad.

(8) Kritéria pro posouzení nespravedlivé finanční zátěže při postupu Úřadu podle odstavce 2 stanoví prováděcí právní předpis.

§ 34e

(1) Došlo-li k úhradě předběžných čistých nákladů nebo čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž na základě nesprávných nebo neúplných údajů držitele poštovní licence, Úřad rozhodne o povinnosti držitele poštovní licence nejpozději do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí vrátit do státního rozpočtu neoprávněně uhrazené náklady zvýšené o částku odpovídající 1 promile denně z těchto uhrazených nákladů, nejvýše však do výše těchto uhrazených nákladů, a to ode dne, kdy k jejich úhradě došlo, do dne vydání rozhodnutí.

(2) Neoprávněně uhrazené náklady podle odstavce 1 vybírá a vymáhá Úřad.

(3) V případě, že je ohledně financování předběžných čistých nákladů nebo čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž vedeno řízení před Evropskou komisí ve věci veřejné podpory, považuje se toto řízení za řízení o předběžné otázce podle správního řádu. Úřad nepřevede peněžní prostředky k úhradě předběžných čistých nákladů nebo čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž, dokud Evropská komise nerozhodne o oprávněnosti jejich poskytnutí.

(3) V případě, že je ohledně financování předběžných čistých nákladů nebo čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž vedeno řízení před Evropskou komisí ve věci veřejné podpory, považuje se toto řízení za řízení o předběžné otázce podle správního řádu. Úřad nevydá rozhodnutí podle § 34c odst. 2 nebo § 34d odst. 2, dokud Evropská komise nerozhodne o oprávněnosti poskytnutí předběžných čistých nákladů nebo čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž.