Hlavní navigace

Zákon o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) - HLAVA IX - ŘÍZENÍ STÁTNÍ POKLADNY, ŘÍZENÍ STÁTNÍHO DLUHU A STÁTNÍ FINANČNÍ AKTIVA A PASIVA

Předpis č. 218/2000 Sb.

Znění od 1. 6. 2021

218/2000 Sb. Zákon o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla)

HLAVA IX

ŘÍZENÍ STÁTNÍ POKLADNY, ŘÍZENÍ STÁTNÍHO DLUHU A STÁTNÍ FINANČNÍ AKTIVA A PASIVA

Díl 1

Řízení státní pokladny a řízení státního dluhu

§ 33

Správa peněžních prostředků státní pokladny

(1) Peněžní prostředky státní pokladny jsou odděleně vedeny na účtech uvedených v § 3 písm. h) (dále jen „účty podřízené státní pokladně“).

(2) Souhrnné účty státní pokladny a účty podřízené státní pokladně vede Česká národní banka v korunách českých a v jednotné evropské měně, případně v dalších měnách dohodnutých ve smlouvě podle odstavce 4. K účtům poskytuje Česká národní banka platební služby41). Účty podřízené státní pokladně jsou podřízeny jednotlivým souhrnným účtům státní pokladny, a to podle jednotlivých měn, ve kterých jsou účty podřízené státní pokladně vedeny.

(3) Celkový součet peněžních prostředků na účtech podřízených jednotlivým souhrnným účtům státní pokladny nesmí být záporný.

(4) Obsah a rozsah činností týkajících se vedení souhrnných účtů státní pokladny, včetně podmínek úročení zůstatků na těchto účtech, určuje smlouva mezi ministerstvem a Českou národní bankou.

(5) Zůstatky účtů podřízených státní pokladně jsou součástí vládní finanční statistiky a jejich evidenci zajišťuje ministerstvo.

(6) Majitelé účtů podle § 3 písm. h) jsou povinni poskytovat ministerstvu informace pro průběžné sledování vývoje peněžních prostředků na těchto účtech a pro kontrolu jejich použití, a dále jsou povinni udělit České národní bance souhlas s poskytováním informací o stavu a pohybech peněžních prostředků na těchto účtech ministerstvu.

(7) Úroky ze souhrnného účtu jsou příjmem státního rozpočtu a úhrady za bankovní služby u účtů podle § 3 písm. h) bodů 1 až 10, 15, 17 a 18 jsou výdajem státního rozpočtu.

(8) Majitelé účtů podle § 3 písm. h) bodů 11 až 14 a 16 mohou převést peněžní prostředky na nich vedené na účty, které nejsou podřízeny státní pokladně. Peněžní prostředky státní pokladny vedené na účtech podle § 3 písm. h) bodů 1 až 10, 15, 17 a 18 nesmějí být vedeny mimo účty podřízené státní pokladně. Peněžní prostředky státní pokladny vedené na účtech podle § 3 písm. h) bodů 17 a 18 mohou být vedeny mimo účty podřízené státní pokladně, pokud tak stanoví zákon upravující pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Ministerstvo může kontrolovat dodržování této povinnosti.

(9) Majitelé účtů podle § 3 písm. h) bodů 11 až 14 a 16 obdrží od ministerstva namísto úroku peněžní plnění tento úrok nahrazující; v tomto případě Česká národní banka neověřuje rezervaci postupem podle § 34 odst. 5. Výši peněžního plnění nahrazujícího úrok stanoví ministerstvo oznámením na svých internetových stránkách.

(10) Platební režim výdajů zpravodajských služeb České republiky2a) se řídí zvláštním režimem dohodnutým s ministerstvem.

(11) Majitelé účtů podle § 3 písm. h) bodů 11 až 14 a 16 až 18 se mohou za účelem zvýšení efektivity řízení likvidity státní pokladny s ministerstvem dohodnout, že peněžní prostředky ponechají uloženy na účtu podřízeném státní pokladně v dohodnuté výši a na předem stanovenou dobu. Součástí této dohody je též sjednání výše peněžního plnění nahrazujícího úrok poskytovaného majitelům účtů ministerstvem podle odstavce 9. Obdobné plnění nahrazující úrok může ministerstvo sjednat s majiteli účtů podle § 3 písm. h) bodů 17 a 18.

§ 34

Řízení likvidity státní pokladny

(1) Ministerstvo provádí opatření potřebná k překonání pokladního nesouladu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu až do výše 15 % celkových výdajů státního rozpočtu, schválených zákonem o státním rozpočtu, nebo rozpočtového provizoria, přijetím zápůjčky, úvěru nebo vydáním a prodejem státních dluhopisů. Oprávnění k překonání pokladního nesouladu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu se zvyšuje v případě zákonem schváleného schodku státního rozpočtu, a to o výši tohoto schodku, a dále v případě časového nesouladu mezi výdaji peněžních prostředků rozpočtovaných jako vlastní zdroje Evropské unie vycházející z daně z přidané hodnoty a založené na hrubém národním důchodu11f) a požadavky na tyto vlastní zdroje stanovenými rozpočtem Evropské unie, a to do výše tohoto nesouladu.

(2) Ministerstvo je oprávněno řešit krytí schodku státního rozpočtu předchozího roku vydáním státních dluhopisů až do doby konečného rozhodnutí Poslanecké sněmovny o způsobu řešení tohoto schodku.

(3) Přebytky prostředků na jednotlivých souhrnných účtech státní pokladny může ministerstvo krátkodobě ukládat nebo investovat na finančním trhu nebo z nich poskytovat krátkodobé zápůjčky a úvěry právnickým osobám podle § 35 odst. 5 a jiným státům; disponibilní zůstatky peněžních prostředků na jednotlivých účtech podřízených souhrnným účtům státní pokladny se těmito operacemi nemění. Ustanovení § 36 odst. 6 tím není dotčeno.

(4) Dříve než organizační složce státu vznikne právní důvod pro výdej peněžních prostředků státního rozpočtu, rezervuje organizační složka státu příslušná k platbě předpokládanou výši těchto prostředků ve svém rozpočtu, a to v rozsahu třídění daného rozpočtovou skladbou. Takto stanovenou výši rezervace může organizační složka státu měnit, nebo může rezervaci zrušit. Předběžná řídící kontrola podle zvláštního právního předpisu22) musí být provedena před provedením rezervace. Nebyla-li úhrada výdeje provedena do konce rozpočtového roku, musí být rezervace potvrzena nejpozději do konce ledna následujícího rozpočtového roku, a to vždy před provedením platby.

(5) Česká národní banka ověřuje provedení rezervace peněžních prostředků v rozpočtovém systému podle odstavce 4 po předání platebního příkazu na vrub účtu organizační složky státu. Nejsou-li v rozpočtu organizační složky státu odpovídající peněžní prostředky rezervovány, Česká národní banka platební příkaz odmítne. Česká národní banka neověřuje rezervaci, jde-li o výběry hotovostí, transakce provedené prostřednictvím platební karty a při účtování cen za poskytnuté platební služby Českou národní bankou. V případech, kdy rozpočtový systém není v provozu, provádí Česká národní banka platby na pokyn ministerstva.

(6) Ministerstvo je oprávněno stanovovat majitelům účtů podle § 3 písm. h) termíny a rozsah režimu realizace plateb a povolovat jeho výjimky pro provádění platebních operací na účtech podle § 3 písm. h); ustanovení § 33 odst. 8 věty první ani ustanovení zvláštních právních předpisů tím nejsou dotčena.

(7) Činnosti uvedené v odstavci 3 může na základě dohody ministerstvo vykonávat také prostřednictvím České národní banky.

(8) Na účty ministerstva pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu včetně účtů zřízených v bankách nebo v bankách v zahraničí mohou plynout příjmy podle § 6 odst. 1 a mohou se z nich hradit výdaje podle § 7 odst. 1, jestliže souvisejí s řízením likvidity státní pokladny nebo řízením státního dluhu. Tyto příjmy a výdaje se za určitou dobu, nejdéle za jeden měsíc, mohou sečíst a vzájemně započíst; v tom případě se jejich saldo do tří pracovních dnů po posledním dni této doby vypořádá se státním rozpočtem, kapitolou Státní dluh. Účty ministerstva pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu včetně účtů zřízených v bankách nebo v bankách v zahraničí vedené v jednotné evropské měně, případně v dalších měnách mohou dále zprostředkovávat cizoměnové platby ze státního rozpočtu a do něj.

§ 35

Výkon činností v souvislosti s řízením státního dluhu

(1) Ministerstvo nebo právnická osoba jím zřízená podle zvláštního zákona jsou v souvislosti s řízením státního dluhu oprávněny

a) sjednávat obchody s investičními nástroji a cennými papíry nabývat, zcizovat a právně zatěžovat investiční nástroje a cenné papíry, zejména obchodovat na vlastní účet se státními dluhopisy a dalšími investičními nástroji; tyto obchody je ministerstvo oprávněno sjednávat s tuzemskými či zahraničními osobami, a to samostatně nebo prostřednictvím jiné osoby,

b) organizovat trh se státními dluhopisy,

c) provozovat platební systém podle zákona upravujícího platební styk; tento platební systém se nepovažuje za platební systém s neodvolatelností zúčtování20),

d) vést evidenci zaknihovaných státních dluhopisů, a provádět související činnosti; tato evidence je samostatnou evidencí podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, vede se též v evidenci emise a provozní řád pro její vedení stanoví ministerstvo,

e) provozovat vypořádací systém podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu pro státní dluhopisy; existence a název tohoto vypořádacího systému se Komisi Evropských společenství nenahlašuje,

f) provádět úschovu a správu státních dluhopisů a jiných cenných papírů, vést evidenci imobilizovaných státních dluhopisů, nebo zaknihovaných cenných papírů, nebo

g) zabezpečovat další činnosti spojené s řízením státního dluhu.

(2) Činnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) může na základě dohody s ministerstvem vykonávat tuzemská nebo zahraniční osoba, je-li k výkonu takové činnosti oprávněna; činnost uvedenou v odstavci 1 písm. a) může na základě dohody ministerstvo vykonávat také prostřednictvím České národní banky.

(3) Výkon činností uvedených v odstavci 1, pokud je vykonává ministerstvo nebo právnická osoba zřízená podle jiného právního předpisu ministerstvem, nepodléhá dohledu České národní banky a není k němu třeba povolení, registrace nebo jiné podnikatelské oprávnění.

(4) Ministerstvo v rámci výkonu řízení státního dluhu vytváří na účtech ministerstva pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu rezervu peněžních prostředků z vydávání a prodeje státních dluhopisů, z přijatých zápůjček a úvěrů, z dalších zdrojů financování státního dluhu a ze sjednaných finančních zajištění nebo srovnatelných zajištění podle práva cizího státu jako zdroje ministerstva pro vyloučení tržních rizik, rizik z neumístění státních dluhopisů na finančním trhu a dalších rizik souvisejících s financováním schodku státního rozpočtu a státního dluhu a jako zdroje pro plnění dluhů ze smluv, jimiž se sjednává finanční zajištění nebo srovnatelné zajištění podle práva cizího státu. Ministerstvo je oprávněno rezervu peněžních prostředků ukládat nebo investovat na finančním trhu. Tyto peněžní prostředky a operace s nimi související podléhají evidenci ve státních finančních aktivech.

(5) Ministerstvo je oprávněno přijímat zápůjčky nebo úvěry od právnických osob a jiných států nebo poskytovat zápůjčky nebo úvěry právnickým osobám, za jejichž dluhy z hlavní činnosti ručí podle zvláštního zákona Česká republika, majitelům účtů podle § 3 písm. h), s výjimkou organizačních složek státu a příspěvkových organizací, které nejsou zdravotnickými zařízeními, a dalším právnickým osobám, rozhodne-li vláda, že zápůjčka nebo úvěr jsou nezbytné k odvrácení škod v národním hospodářství. V souvislosti s tím je ministerstvo oprávněno pro tyto právnické osoby sjednávat obchody s investičními nástroji, včetně derivátů k omezení úrokových a měnových či jiných rizik těchto právnických osob.

(6) Zápůjčky a úvěry poskytnuté podle § 34 odst. 3 a podle odstavce 5 a podle § 35a odst. 4 nejsou výdajem státního rozpočtu, splátky těchto zápůjček a úvěrů nejsou příjmem státního rozpočtu a úroky a jiné příjmy z těchto zápůjček a úvěrů jsou příjmem státního rozpočtu.

(7) Ministerstvo může vydávat státní dluhopisy na úhradu rozpočtovaného schodku státního rozpočtu bez zahrnutí rozpočtovaného salda kapitoly Operace státních finančních aktiv, na úhradu jmenovitých hodnot nebo jistin státního dluhu, včetně jmenovitých hodnot nebo jistin derivátů souvisejících s úhradou jmenovitých hodnot nebo jistin státního dluhu, za účelem vytváření rezervy peněžních prostředků podle odstavce 4, za účelem poskytování zápůjček a úvěrů právnickým osobám podle odstavce 5, za účelem plnění dluhů ze smluv, jimiž se sjednává finanční zajištění nebo srovnatelné zajištění podle práva cizího státu, nebo rozhodla-li tak vláda. V souvislosti s řízením likvidity státní pokladny a řízením státního dluhu lze státní dluhopisy při jejich vydání zapsat nejprve na majetkový účet ministerstva v příslušné evidenci.

§ 35a

(1) Ministerstvo je oprávněno přijmout na základě rozhodnutí vlády za Českou republiku úvěr od Evropské investiční banky, Rozvojové banky Rady Evropy nebo jiné mezinárodní finanční instituce na financování konkrétních programů nebo projektů.

(2) Smlouvu o úvěru podle odstavce 1 sjednává a uzavírá za Českou republiku ministr financí. K výkonu práv a povinností České republiky ze smlouvy o úvěru a k hospodaření s peněžními prostředky z přijatého úvěru je příslušné ministerstvo.

(3) Prostředky získané úvěrem lze použít v roce přijetí na úhradu výdajů, které byly ve státním rozpočtu rozpočtovány. V letech následujících po roce přijetí úvěru budou výdaje hrazené z prostředků získaných úvěrem rozpočtovány.

(4) Rozhodne-li tak vláda, je ministerstvo oprávněno prostředky získané úvěrem použít v souladu s § 35 odst. 6 na poskytování zápůjček a úvěrů státním fondům a případně i dalším osobám, a to na financování konkrétních programů nebo projektů.

Díl 2

Státní finanční aktiva a pasiva

§ 36

(1) Ministerstvo vykonává správu státních finančních aktiv a pasiv.

(2) Státními finančními aktivy jsou

a) peněžní prostředky převedené z výsledků rozpočtového hospodaření minulých let na základě rozhodnutí Poslanecké sněmovny a další peněžní prostředky, o kterých tak rozhodla vláda nebo Poslanecká sněmovna, nebo peněžní prostředky stanovené zvláštním právním předpisem21),

b) majetkové účasti státu v obchodních společnostech a cenné papíry, jejichž majitelem je stát a se kterými není příslušný hospodařit některý správce kapitoly,

c) pohledávky státu z úvěrů a návratných finančních výpomocí poskytnutých ze státních finančních aktiv, jakož i pohledávky ze státních záruk realizovaných ze státních finančních aktiv a pohledávky státu, které mu postoupily jiné subjekty,

d) jiné pohledávky ministerstva mimo běžné hospodaření.

(3) Součástí státních finančních aktiv je zvláštní účet rezervy důchodového pojištění, na který ministerstvo za každý rok, ve kterém byly příjmy pojistného na důchodové pojištění včetně příjmů z penále a pokut připadajících na důchodové pojištění vyšší než výdaje na dávky důchodového pojištění včetně výdajů spojených s výběrem pojistného na důchodové pojištění a výplatou dávek důchodového pojištění, převádí ze státního rozpočtu částku ve výši rozdílu těchto příjmů a výdajů. Ministerstvo stanoví způsob výpočtu rozdílu těchto příjmů a výdajů vyhláškou. Příjmy tohoto účtu tvoří i peněžní prostředky poukázané na něj na návrh vlády po schválení Poslaneckou sněmovnou nebo podle zvláštních právních předpisů. Prostředky tohoto účtu lze použít pouze na výdaje na dávky důchodového pojištění a na převody zpět do státního rozpočtu na úhradu záporného rozdílu těchto příjmů a výdajů. Ministerstvo je oprávněno dočasně volné prostředky vedené na tomto účtu ukládat do bank nebo investovat do státních dluhopisů a do dluhopisů České národní banky, jakož i do dluhopisů vydaných členskými státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, a dluhopisů vydaných centrálními bankami těchto států nebo Evropskou centrální bankou. Pro investování prostředků účtu se použije ustanovení § 35 odst. 1 a § 35 odst. 2 obdobně. Výnosy z investování jsou příjmem tohoto účtu. Zprávy o hospodaření s peněžními prostředky účtu jsou součástí státního závěrečného účtu.

(4) Pohledávky z poskytnutých návratných finančních výpomocí, majetkové účasti státu v obchodních společnostech a cenné papíry, jejichž majitelem je stát a se kterými jsou příslušní hospodařit správci kapitol, nejsou součástí státních finančních aktiv a ministerstvo má povinnost je evidovat mimo státní finanční aktiva. Termíny pro předání údajů o stavu tohoto finančního majetku, jejich rozsah a strukturu stanoví ministerstvo vyhláškou.

(5) Státní finanční aktiva vytvořená z výsledků rozpočtového hospodaření minulých let lze použít pouze se souhlasem Poslanecké sněmovny. O použití ostatních státních finančních aktiv rozhoduje vláda nebo na základě jejího zmocnění ministr financí. To platí i pro poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci ze státních finančních aktiv. Na poskytnutí dotace a návratné finanční výpomoci ze státních finančních aktiv a jejich odnětí se vztahuje § 14 odst. 1, 3 až 6 a 10 až 13 a § 15 obdobně.

(6) Ministerstvo je v rámci výkonu řízení státních finančních aktiv a v rámci výkonu řízení účtů vedených na základě zvláštního právního předpisu mimo státní rozpočet a státní finanční aktiva21a) oprávněno nabývat, zcizovat a právně zatěžovat státní dluhopisy a nabývat a zcizovat dluhopisy vydávané Českou národní bankou. Ministerstvo je v rámci výkonu řízení státních finančních aktiv a v rámci výkonu řízení účtů vedených na základě zvláštního právního předpisu mimo státní rozpočet a státní finanční aktiva21a) dále oprávněno sjednávat obchody s ostatními investičními nástroji včetně derivátů k omezení úrokových a měnových či jiných rizik. Tyto obchody je ministerstvo oprávněno sjednávat s tuzemskými či zahraničními osobami, a to samostatně nebo na smluvním základě s využitím služeb obchodníků s cennými papíry, zahraničních obchodníků s cennými papíry nebo České národní banky.

(7) Státními finančními pasivy jsou

a) dluhy státu odpovídající jmenovitým hodnotám jím vydaných dluhopisů; do státních finančních pasiv však nevstupují dluhy státu z dluhopisů, které byly při jejich vydání zapsány nejprve na majetkový účet, který vede ministerstvo v příslušné evidenci, po dobu, co jsou na tomto účtu zapsány, jakož i vlastní dluhopisy nabyté státem jako jejich emitentem před datem jejich splatnosti,

b) dluhy ze státem přijatých zápůjček a úvěrů,

c) dluhy ze státem vystavených směnek,

d) dluhy z nesplacené části upsaného kapitálu majetkových účastí evidovaných ve státních finančních aktivech.

(8) Státní dluh tvoří státní finanční pasiva uvedená v odstavci 7 písm. a) až c) zohledňující jmenovité hodnoty nebo jistiny derivátů a jmenovité hodnoty státních dluhopisů, které jsou předmětem finančního zajištění nebo srovnatelného zajištění podle práva cizího státu.

(9) Ministerstvo sděluje Národní rozpočtové radě výši rezervy peněžních prostředků při financování státního dluhu, která se vyjádřená jako procentní podíl na hrubém domácím produktu odečítá od výše dluhu sektoru veřejných institucí.

(10) Vláda předkládá Poslanecké sněmovně zprávu o očekávaném vývoji státních finančních aktiv a pasiv spolu s návrhem zákona o státním rozpočtu.

Skrýt změny zákona Legenda text přidán text vypuštěn
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).