Hlavní navigace

Zákon o urychlení výstavby dopravní infrastruktury (úplné znění)

Předpis č. 416/2009 Sb.

Znění od 1. 1. 2021

416/2009 Sb. Zákon o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon)

416

ZÁKON

ze dne 4. listopadu 2009

o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací

o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon)

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

URYCHLENÍ VÝSTAVBY DOPRAVNÍ, VODNÍ A ENERGETICKÉ INFRASTRUKTURY A INFRASTRUKTURY ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ

§ 1

(1) Tento zákon upravuje postupy při přípravě, umisťování a povolování staveb dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, při získávání práv k pozemkům a stavbám potřebných pro uskutečnění uvedených staveb a uvádění těchto staveb do užívání s cílem urychlit jejich majetkoprávní přípravu, umisťování, povolování a povolování jejich užívání, jakož i vydávání podmiňujících podkladových správních rozhodnutí, a urychlení následného soudního přezkumu všech správních rozhodnutí v souvislosti s těmito stavbami. Tento zákon dále upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie10) výkon státní správy a postup při povolování projektů společného zájmu.

(2) Dopravní infrastrukturou se pro účely tohoto zákona rozumí

a) stavby dálnic nebo silnic I. třídy nebo stavby s nimi související,

b) stavby dráhy celostátní nebo stavby s nimi související,

c) další stavby dopravní infrastruktury1) nebo stavby s nimi související umisťované v plochách nebo koridorech vymezených v platné politice územního rozvoje, nebo

d) v územně plánovací dokumentaci vymezené veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury1) nebo stavby s nimi související.

(3) Vodní infrastrukturou se pro účely tohoto zákona rozumí

a) stavba vodního díla11) umisťovaného v plochách a koridorech vymezených v platné politice územního rozvoje a stavby s ní související, nebo

b) stavba vodního díla11) budovaná ve veřejném zájmu na ochranu před povodněmi, k prevenci nebo zmírnění následků sucha, jakož i k jiným účelům podle vodního zákona11) a ve veřejném zájmu, a stavby s ní související.

(4) Energetickou infrastrukturou se pro účely tohoto zákona rozumějí stavby a zařízení elektrizační soustavy, plynárenské soustavy, soustavy zásobování tepelnou energií a stavby a zařízení ropovodů a produktovodů podle jiného zákona zřizované a provozované ve veřejném zájmu5), pokud nejsou v rozporu s platnou politikou územního rozvoje a se zásadami územního rozvoje. Vybranými stavbami energetické infrastruktury se rozumí

(4) Energetickou infrastrukturou se pro účely tohoto zákona rozumějí stavby a zařízení elektrizační soustavy, plynárenské soustavy, soustavy zásobování tepelnou energií a stavby a zařízení ropovodů a produktovodů podle jiného zákona zřizované a provozované ve veřejném zájmu5), pokud nejsou v rozporu s platnou politikou územního rozvoje, územním rozvojovým plánem a se zásadami územního rozvoje a stavby s nimi související. Vybranými stavbami energetické infrastruktury se rozumí

a) stavby a zařízení přenosové soustavy,

b) výrobny elektřiny o celkovém instalovaném výkonu 100 MW a více,

b) výrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více,

c) stavby a zařízení přepravní soustavy,

d) zásobníky plynu,

e) stavby a zařízení ropovodů a produktovodů,

f) stavby a zařízení distribuční soustavy o napětí 110 kV včetně transformovny 110 kV a

g) stavby a zařízení vysokotlakých plynovodů distribuční soustavy.

(5) Infrastrukturou elektronických komunikací se pro účely tohoto zákona rozumí komunikační vedení veřejné komunikační sítě.

(5) Infrastrukturou elektronických komunikací se pro účely tohoto zákona rozumí komunikační vedení veřejné komunikační sítě a související komunikační zařízení, včetně jejich elektrických přípojek.

(6) Přípoloží se pro účely tohoto zákona rozumí podzemní stavba infrastruktury elektronických komunikací, která se přikládá

a) ke stavbě pozemní komunikace17) nebo dráhy18), nebo

b) k podzemní stavbě kanalizace, energetického vedení, veřejného osvětlení, produktovodu nebo vedení sítě elektronických komunikací19).

§ 2

(1) Vztahuje-li se na řízení tento zákon, příslušný úřad v oznámení o zahájení řízení poučí účastníky o této skutečnosti.

(2) Lhůty pro podání žalob k soudům k přezkoumání nebo nahrazení správních rozhodnutí vydaných v řízeních podle § 1 se zkracují na polovinu. O žalobách rozhodne soud ve lhůtě 90 dnů. Ustanovení předchozí věty obdobně platí i pro řízení o opravných prostředcích proti rozhodnutí soudu o žalobě.

(3) Po dobu vyvlastňovacího řízení se běh lhůty platnosti rozhodnutí o povolení stavby staví.

(3) Po dobu vyvlastňovacího řízení se běh lhůty platnosti územního rozhodnutí, stavebního povolení a společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje (dále jen „společné povolení“)20), staví.

(4) Při rozhodování o žalobách proti správním rozhodnutím vydaným v řízeních podle odstavce 2 rozhodne soud vždy o všech žalobních bodech1a).

(5) V řízení podle stavebního zákona, které je řízením s velkým počtem účastníků, se oznámení o zahájení řízení doručuje postupem podle stavebního zákona. Ostatní písemnosti se doručují jednotlivě pouze žadateli, obci, na jejímž území má být záměr uskutečněn, a dotčeným orgánům; ostatním účastníkům řízení se doručují veřejnou vyhláškou, o čemž se tito účastníci poučí v oznámení o zahájení řízení, je-li jim doručováno jednotlivě.

(5) V řízení podle tohoto zákona nebo stavebního zákona, které je řízením s velkým počtem účastníků, se oznámení o zahájení řízení doručuje veřejnou vyhláškou. Jednotlivě se oznámení o zahájení řízení doručuje pouze účastníkům řízení podle § 85 odst. 2 písm. a), § 94k písm. c) a d) a § 109 písm. b) až d) stavebního zákona (dále jen „dotčení vlastníci“), žadateli, obci, na jejímž území má být záměr uskutečněn, je-li účastníkem řízení, a dotčeným orgánům. Dotčeným vlastníkům neznámého pobytu nebo sídla a dotčeným vlastníkům, jimž se nepodařilo oznámení o zahájení řízení doručit postupem podle § 24 správního řádu, jakož i dotčeným vlastníkům, kteří nejsou známi, se doručuje veřejnou vyhláškou, ve které se dotčení vlastníci identifikují označením dotčených pozemků a staveb evidovaných v katastru nemovitostí, ustanovení § 32 odst. 2 a 3 správního řádu se ve vztahu k těmto dotčeným vlastníkům neuplatní. Ostatní písemnosti se doručují jednotlivě pouze žadateli, obci, na jejímž území má být záměr uskutečněn, je-li účastníkem řízení, a dotčeným orgánům; ostatním účastníkům řízení se doručují veřejnou vyhláškou, o čemž se tito účastníci poučí v oznámení o zahájení řízení, je-li jim doručováno jednotlivě. Pokud se doručuje jednotlivě do ciziny, platí, že dnem doručení je třicátý den ode dne, kdy byla písemnost odeslána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.

(6) Zemřela-li osoba, která byla nebo by měla být účastníkem řízení podle stavebního zákona, jemuž má být doručena písemnost jednotlivě, nebo účastníkem vyvlastňovacího řízení, a úřadu příslušnému k vedení tohoto řízení se do 60 dnů ode dne, kdy zjistil, že zemřela, nepodaří zjistit osoby, které by se v důsledku její smrti staly účastníky řízení, ustanoví jim opatrovníka; to neplatí, má-li být podle správního řádu namísto ustanovení opatrovníka písemnost doručena veřejnou vyhláškou.

(6) Zemřela-li osoba, která byla nebo by měla být účastníkem řízení podle stavebního zákona, jemuž má být doručena písemnost jednotlivě, nebo účastníkem vyvlastňovacího řízení, a úřadu příslušnému k vedení tohoto řízení se do 30 dnů ode dne, kdy zjistil, že zemřela, nepodaří zjistit osoby, které by se v důsledku její smrti staly účastníky řízení, ustanoví jim opatrovníka; to neplatí, má-li být namísto ustanovení opatrovníka písemnost doručena veřejnou vyhláškou.

(7) Pokud je správní rozhodnutí v řízení podle § 1 podmíněno závazným stanoviskem a dotčený orgán příslušný k vydání závazného stanoviska toto závazné stanovisko nevydá ani ve lhůtě 60 dní ode dne, kdy o to byl správním orgánem příslušným k vedení řízení podle § 1 vyzván, platí, že rozhodnutí není podmíněno tímto závazným stanoviskem a k případnému později vydanému závaznému stanovisku se nepřihlíží. Ustanovení věty první se pro vydání závazného stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí nepoužije.

(7) Pokud je správní rozhodnutí v řízení podle § 1 podmíněno závazným stanoviskem a dotčený orgán příslušný k vydání závazného stanoviska toto závazné stanovisko nevydá ani ve lhůtě 60 dní ode dne, kdy o to byl správním orgánem příslušným k vedení řízení podle § 1 vyzván, platí, že rozhodnutí není podmíněno tímto závazným stanoviskem a k případnému později vydanému závaznému stanovisku se nepřihlíží. Ustanovení věty první se pro vydání závazného stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí nebo jednotného závazného stanoviska k zásahu do přírody a krajiny nepoužije.

(8) Vyžaduje-li záměr stavby dopravní nebo energetické infrastruktury vybudování nové nebo úpravu stávající veřejné dopravní nebo technické infrastruktury, může žadatel k žádosti o vydání rozhodnutí v řízení podle stavebního zákona, kterým se má umístit či povolit taková stavba dopravní nebo energetické infrastruktury, místo smlouvy s příslušnými vlastníky veřejné dopravní nebo technické infrastruktury připojit vyjádření těchto vlastníků k vybudování nové nebo úpravě stávající veřejné dopravní nebo technické infrastruktury.

§ 2a

(1) Pokud je mezi žadatelem o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby dopravní infrastruktury a účastníkem územního řízení, který v tomto řízení uplatnil požadavek na vybudování související stavby nebo na provedení stavební nebo terénní úpravy, jejíž umístění nebo provedení překračuje rámec řešení navrženého v dokumentaci záměru (dále jen „související stavba“), uzavírána dohoda o finanční spoluúčasti tohoto účastníka na nákladech na vybudování související stavby, musí tato dohoda obsahovat alespoň

a) vymezení související stavby, na jejímž financování se má tento účastník podílet,

b) výši finanční spoluúčasti na nákladech na vybudování související stavby nebo způsob stanovení výše finanční spoluúčasti a její horní hranici,

c) způsob a termíny plnění.

(2) Pokud je mezi žadatelem o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby dopravní infrastruktury a účastníkem územního řízení, který v tomto řízení uplatnil požadavek na vybudování související stavby, uzavírána dohoda o zajištění věcného plnění tímto účastníkem, musí tato dohoda obsahovat alespoň

a) vymezení věcného plnění,

b) způsob zajištění věcného plnění,

c) dobu nebo termíny zajišťování věcného plnění.

(3) Pokud žadatel o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby dopravní infrastruktury požádá stavební úřad o přerušení územního řízení za účelem uzavření dohody podle odstavce 1 nebo 2, stavební úřad přeruší územní řízení na dobu navrženou žadatelem.

§ 2b

(1) Vybrané stavby energetické infrastruktury může stavební úřad umístit a povolit ve společném územním a stavebním řízení nebo ve společném územním a stavebním řízení s posuzováním vlivů na životní prostředí, ve kterém postupuje podle stavebního zákona, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Vybrané stavby energetické infrastruktury uvedené v § 1 odst. 4 písm. f) a g) může stavební úřad umístit v územním řízení nebo územním řízení s posuzováním vlivů na životní prostředí, ve kterém postupuje podle stavebního zákona, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(3) Pro vybrané stavby energetické infrastruktury uvedené v § 1 odst. 4 písm. f) a g) je příslušným stavebním úřadem obecní úřad obce s rozšířenou působností.

(1) Pro vybrané stavby energetické infrastruktury uvedené v § 1 odst. 4 písm. f) a g) je příslušným stavebním úřadem obecní úřad obce s rozšířenou působností.

(4) Elektroenergetická vedení o napěťové hladině 400 kV a vyšší se v zastavěném území obcí umisťují nad zem.

(2) Elektroenergetická vedení o napěťové hladině 400 kV a vyšší se v zastavěném území obcí umisťují nad zem.

§ 2c

Společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje u vybraných staveb energetické infrastruktury

Řízení o vydání územního rozhodnutí a společného povolení u vybraných staveb energetické infrastruktury a staveb infrastruktury elektronických komunikací

(1) Stavební úřad vydává na žádost stavebníka předběžnou informaci o podmínkách pro vydání společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, včetně požadavků na údaje, podklady a obsah dokumentace, které má stavebník předložit k žádosti o vydání společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje.

(1) Stavební úřad vydává na žádost stavebníka předběžnou informaci o podmínkách pro vydání rozhodnutí o umístění vybrané stavby energetické infrastruktury nebo stavby infrastruktury elektronických komunikací nebo společného povolení pro takovou stavbu, včetně požadavků na údaje, podklady a obsah dokumentace, které má stavebník předložit k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění takové stavby nebo společného povolení pro takovou stavbu.

(2) Stavebník k žádosti o společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, předkládá závazná stanoviska dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů jen tehdy, jestliže byla opatřena před podáním žádosti.

(2) Stavebník k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby podle odstavce 1 nebo společného povolení pro takovou stavbu předkládá závazná stanoviska dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů jen tehdy, jestliže byla opatřena před podáním žádosti. Stavební úřad řízení přeruší, pokud stavebník požádal dotčený orgán o vydání závazného stanoviska a toto závazné stanovisko nebylo před podáním žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo společného povolení vydáno a marně neuplynula lhůta pro jeho vydání.

(3) Stavební úřad, je-li žádost o společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, úplná, nařídí k zajištění závazných stanovisek dotčených orgánů a k jejich koordinaci společné jednání s dotčenými orgány. Dotčené orgány při společném jednání uplatní, popřípadě doplní svá závazná stanoviska a stavební úřad zajistí řešení případných rozporů tak, aby byla podkladem pro další řízení. Společné jednání je neveřejné, stavební úřad oznámí dotčeným orgánům jeho konání nejméně 15 dnů předem.

(3) Stavební úřad, je-li žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby podle odstavce 1 nebo společného povolení pro takovou stavbu úplná, nařídí společné jednání s dotčenými orgány, je-li nezbytné k zajištění chybějících závazných stanovisek dotčených orgánů anebo k jejich koordinaci v případě, kdy jsou závazná stanoviska protichůdná. Dotčené orgány při společném jednání uplatní chybějící, popřípadě doplní svá závazná stanoviska a stavební úřad zajistí řešení případných rozporů tak, aby byla podkladem pro další řízení. Společné jednání je neveřejné, stavební úřad oznámí dotčeným orgánům jeho konání nejméně 15 dnů předem.

(4) Dotčený orgán si může vyhradit uplatnění závazného stanoviska v prodloužené lhůtě 30 dnů ode dne konání společného jednání. Pokud dotčený orgán závazné stanovisko neuplatní ani v dodatečné lhůtě, má se za to, že nemá výhrady a jím hájený veřejný zájem není dotčen.

(4) Dotčený orgán si může vyhradit vydání závazného stanoviska v prodloužené lhůtě 30 dnů ode dne konání společného jednání. Pokud není závazné stanovisko vydáno v této lhůtě, považuje se za souhlasné a bez podmínek. K později vydanému závaznému stanovisku se nepřihlíží. Ustanovení § 4 odst. 10 stavebního zákona se použije obdobně.

(5) Odstavce 3 a 4 se pro vydání závazného stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí nepoužijí.

(6) Jde-li o stavbu podle odstavce 1, která se má uskutečnit ve správním obvodu dvou nebo více stavebních úřadů, provede řízení ten z nich, u kterého jako prvního byla podána žádost, a o této skutečnosti bezodkladně informuje stavební úřad, v jehož správním obvodu se má stavba též uskutečnit.

§ 2d

Územní rozhodnutí u vybraných staveb energetické infrastruktury a staveb infrastruktury elektronických komunikací

(1) U vybraných staveb energetické infrastruktury uvedených v § 1 odst. 4 písm. f) a g) a staveb infrastruktury elektronických komunikací předkládá stavebník k žádosti o vydání územního rozhodnutí závazná stanoviska dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů jen tehdy, jestliže byla opatřena před podáním žádosti.

(2) Stavební úřad, je-li žádost o vydání územního rozhodnutí úplná, nařídí k zajištění závazných stanovisek dotčených orgánů a k jejich koordinaci společné jednání s dotčenými orgány. Dotčené orgány při společném jednání uplatní, popřípadě doplní svá závazná stanoviska a stavební úřad zajistí řešení případných rozporů tak, aby byla podkladem pro další řízení. Společné jednání je neveřejné, stavební úřad oznámí dotčeným orgánům jeho konání nejméně 15 dnů předem.

(3) Dotčený orgán si může vyhradit uplatnění závazného stanoviska v prodloužené lhůtě 30 dnů ode dne konání společného jednání. Pokud dotčený orgán závazné stanovisko neuplatní ani v dodatečné lhůtě, má se za to, že nemá výhrady a jím hájený veřejný zájem není dotčen.

(4) Odstavce 2 a 3 se pro vydání závazného stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí nepoužijí.

§ 2e

(1) Příslušný k vedení územního řízení a řízení o vyvlastnění, jehož předmětem je stavba dopravní infrastruktury, je krajský úřad kraje, na jehož území se má stavba uskutečnit. Má-li se stavba dopravní infrastruktury uskutečnit na území hlavního města Prahy, je příslušným k vedení územního řízení a řízení o vyvlastnění, jehož předmětem je stavba dopravní infrastruktury, Magistrát hlavního města Prahy.

(2) Má-li se stavba dopravní infrastruktury uskutečnit na území více krajů, povede řízení ten z úřadů podle odstavce 1, u kterého byla podána žádost.

(3) Odvolacím správním orgánem a orgánem příslušným k vedení přezkumného řízení u rozhodnutí vydaných v řízeních podle odstavců 1 a 2 je

a) u dopravní infrastruktury podle § 1 odst. 2 písm. a) a b) Ministerstvo dopravy,

b) v ostatních případech Ministerstvo pro místní rozvoj.

§ 2f

Každý je povinen umožnit provádění měření a průzkumných prací v rámci přípravy stavby dopravní infrastruktury prováděné oprávněným investorem14), a to i před zahájením řízení, kterým se stavba umisťuje nebo povoluje, nebo řízení, kterým se stavba umisťuje a povoluje. Za tímto účelem má oprávněný investor a jím zmocněné osoby právo vstupovat a vjíždět na cizí nemovité věci. Oprávněný investor nebo jím zmocněné osoby jsou povinni co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitých věcí a nejméně 14 dní předem jim provádění měření nebo průzkumných prací na jejich nemovité věci písemně oznámit na adrese podle § 3 odst. 2. V oznámení podle předchozí věty musí být uveden důvod provádění měření nebo průzkumných prací na nemovité věci, popis činností, které mají být provedeny, rozsah, způsob, termín a upřesnění místa jejich provedení, označení oprávněného investora, jeho kontaktní údaje, datum vyhotovení oznámení a jméno, příjmení, funkce a podpis osoby oprávněné zastupovat oprávněného investora. Po skončení prací jsou oprávněný investor nebo jím zmocněné osoby povinni uvést nemovité věci do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovité věci a bezprostředně písemně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovité věci na adrese podle § 3 odst. 2. Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovité věci v důsledku výkonu práv oprávněného investora nebo jím zmocněné osoby podle tohoto odstavce omezen v obvyklém užívání nemovité věci nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu ve výši dvojnásobku částky stanovené podle zákona o oceňování majetku10).

Každý je povinen umožnit provádění měření a průzkumných prací v rámci přípravy stavby dopravní, vodní nebo energetické infrastruktury prováděné vlastníkem, správcem nebo provozovatelem veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury (dále jen „oprávněný investor“)14), a to i před zahájením řízení, kterým se stavba umisťuje nebo povoluje, nebo řízení, kterým se stavba umisťuje a povoluje. Za tímto účelem má oprávněný investor a jím zmocněné osoby právo vstupovat a vjíždět na cizí nemovité věci. Oprávněný investor nebo jím zmocněné osoby jsou povinni co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitých věcí a nejméně 14 dní předem jim provádění měření nebo průzkumných prací na jejich nemovité věci písemně oznámit na adrese podle § 3 odst. 2. V oznámení podle předchozí věty musí být uveden důvod provádění měření nebo průzkumných prací na nemovité věci, popis činností, které mají být provedeny, rozsah, způsob, termín a upřesnění místa jejich provedení, označení oprávněného investora, jeho kontaktní údaje, datum vyhotovení oznámení a jméno, příjmení, funkce a podpis osoby oprávněné zastupovat oprávněného investora. Po skončení prací jsou oprávněný investor nebo jím zmocněné osoby povinni uvést nemovité věci do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovité věci a bezprostředně písemně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovité věci na adrese podle § 3 odst. 2. Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovité věci v důsledku výkonu práv oprávněného investora nebo jím zmocněné osoby podle tohoto odstavce omezen v obvyklém užívání nemovité věci nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu ve výši dvojnásobku částky stanovené podle zákona o oceňování majetku10).

§ 2g

(1) Pokud mezi stavebníkem stavby dopravní infrastruktury nebo vybrané stavby energetické infrastruktury a vlastníkem, provozovatelem nebo správcem dopravní nebo technické infrastruktury není dohodnuto jinak, je povinen vlastník, provozovatel nebo správce dopravní nebo technické infrastruktury provést její přeložku, překládku nebo jinou její změnu (dále jen „přeložka“) do 12 měsíců ode dne, kdy jej k tomu vyzve stavebník stavby dopravní infrastruktury nebo vybrané stavby energetické infrastruktury, pokud jsou v okamžiku provedení výzvy zajištěna věcná práva k pozemku nebo stavbě nezbytná k provedení přeložky; pokud v okamžiku provedení výzvy věcná práva zajištěna nejsou, prodlužuje se lhůta na 18 měsíců. Do 15 dnů ode dne obdržení výzvy je vlastník, provozovatel nebo správce dopravní nebo technické infrastruktury oprávněn požadovat, aby věcná práva zajistil jeho jménem stavebník stavby dopravní infrastruktury nebo vybrané stavby energetické infrastruktury; v takovém případě je vlastník, provozovatel nebo správce dopravní nebo technické infrastruktury povinen provést přeložku do 12 měsíců ode dne, kdy stavebník stavby dopravní infrastruktury nebo vybrané stavby energetické infrastruktury prokázal, že jsou věcná práva zajištěna. Zajišťuje-li věcná práva jménem vlastníka, provozovatele nebo správce dopravní nebo technické infrastruktury stavebník stavby dopravní infrastruktury nebo vybrané stavby energetické infrastruktury, použije se pro oceňování těchto práv ustanovení § 3b obdobně.

(1) Pokud mezi stavebníkem stavby dopravní nebo vodní infrastruktury nebo vybrané stavby energetické infrastruktury a vlastníkem, provozovatelem nebo správcem dopravní nebo technické infrastruktury není dohodnuto jinak, je povinen vlastník, provozovatel nebo správce dopravní nebo technické infrastruktury provést její přeložku, překládku nebo jinou její změnu (dále jen „přeložka“) do 12 měsíců ode dne, kdy jej k tomu vyzve stavebník stavby dopravní nebo vodní infrastruktury nebo vybrané stavby energetické infrastruktury, pokud jsou v okamžiku provedení výzvy zajištěna věcná práva k pozemku nebo stavbě nezbytná k provedení přeložky; pokud v okamžiku provedení výzvy věcná práva zajištěna nejsou, prodlužuje se lhůta na 18 měsíců. Do 15 dnů ode dne obdržení výzvy je vlastník, provozovatel nebo správce dopravní nebo technické infrastruktury oprávněn požadovat, aby věcná práva zajistil jeho jménem stavebník stavby dopravní nebo vodní infrastruktury nebo vybrané stavby energetické infrastruktury; v takovém případě je vlastník, provozovatel nebo správce dopravní nebo technické infrastruktury povinen provést přeložku do 12 měsíců ode dne, kdy stavebník stavby dopravní nebo vodní infrastruktury nebo vybrané stavby energetické infrastruktury prokázal, že jsou věcná práva zajištěna. Zajišťuje-li věcná práva jménem vlastníka, provozovatele nebo správce dopravní nebo technické infrastruktury stavebník stavby dopravní nebo vodní infrastruktury nebo vybrané stavby energetické infrastruktury, použije se pro oceňování těchto práv ustanovení § 3b obdobně.

(2) Výzvu podle odstavce 1 lze učinit po nabytí právní moci rozhodnutí, na základě kterého je možné stavbu přeložky dopravní nebo technické infrastruktury zahájit.

(3) Lhůty podle odstavce 1 se staví po dobu trvání okolností, které brání provedení přeložky dopravní nebo technické infrastruktury, pokud jejich vznik a trvání vlastník, provozovatel nebo správce dopravní nebo technické infrastruktury nezavinil.

(4) Vlastník, provozovatel nebo správce dopravní nebo technické infrastruktury je povinen předem písemně seznámit stavebníka stavby dopravní infrastruktury nebo vybrané stavby energetické infrastruktury se způsobem provedení přeložky a se způsobem určení nákladů jejího provedení.

(4) Vlastník, provozovatel nebo správce dopravní nebo technické infrastruktury je povinen předem písemně seznámit stavebníka stavby dopravní nebo vodní infrastruktury nebo vybrané stavby energetické infrastruktury se způsobem provedení přeložky a se způsobem určení nákladů jejího provedení.

(5) Stavebník stavby dopravní infrastruktury nebo vybrané stavby energetické infrastruktury je povinen nahradit vlastníku, provozovateli nebo správci dopravní nebo technické infrastruktury, který provedl přeložku technické nebo dopravní infrastruktury, pouze prokazatelně nezbytně nutně vynaložené náklady na provedení této přeložky.

(5) Stavebník stavby dopravní nebo vodní infrastruktury nebo vybrané stavby energetické infrastruktury je povinen nahradit vlastníku, provozovateli nebo správci dopravní nebo technické infrastruktury, který provedl přeložku technické nebo dopravní infrastruktury, pouze prokazatelně nezbytně nutně vynaložené náklady na provedení této přeložky.

§ 2h

(1) Žádost o vydání souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pro účely stavby dopravní nebo energetické infrastruktury se podává u orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který je příslušný k jejímu vyřízení.

(2) Při převodu majetku v souvislosti s uskutečněním stavby dopravní infrastruktury se nevyžaduje udělení souhlasu, výjimky nebo schválení podle zákona o majetku státu.

(3) K podání žádosti o odnětí nebo o omezení pozemků určených k plnění funkcí lesa podle lesního zákona pro účely stavby dopravní, vodní nebo energetické infrastruktury, pro kterou je stanoven účel vyvlastnění zákonem, se vyjádření vlastníka a nájemce nebo pachtýře dotčených pozemků určených k plnění funkcí lesa nevyžaduje.

§ 2i

Budování infrastruktury elektronických komunikací

(1) Rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas podle stavebního zákona nevyžadují přípojky elektronických komunikací do délky 100 metrů; to neplatí v případech, kdy je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí16).

(2) K užívání stavby infrastruktury elektronických komunikací se nevyžaduje kolaudační souhlas ani kolaudační rozhodnutí podle stavebního zákona. Stavebník předloží do 60 dnů ode dne zahájení užívání stavby příslušnému stavebnímu úřadu údaje určující polohu definičního bodu stavby, dokumentaci skutečného provedení stavby, pokud při jejím provádění došlo k nepodstatným odchylkám oproti ověřené dokumentaci nebo ověřené projektové dokumentaci, a geometrický plán umístění stavby.

(3) Stavba přípolože nevyžaduje územní rozhodnutí ani územní souhlas stavebního úřadu21), ani závazné stanovisko orgánu státní památkové péče22), pokud

a) ochranné pásmo přípolože nepřekročí hranici ochranného pásma stavby, v jehož prostoru se přípolož přikládá, a

b) stavebník přípolože a stavebník stavby, ke které se přípolož přikládá, uzavřeli dohodu o přípoloži, v níž sjednali svá práva a povinnosti při provádění stavby a následném provozování obou staveb a určili jejich vzájemnou polohu.

(4) Přípolož je samostatnou stavbou, která je technicky oddělena od stavby, ke které se přípolož přikládá. V řízeních a postupech podle stavebního zákona týkajících se stavby, ke které se přikládá přípolož, se k přípoloži nepřihlíží.

§ 2j

(1) Dokumentaci pro vydání společného povolení přikládanou k žádosti o vydání společného povolení, kterým se umísťuje a povoluje stavba dopravní infrastruktury, lze zpracovat v omezeném rozsahu. Dokumentace obsahuje průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy, dokumentaci objektů, dokladovou část a, jde-li o vydání společného povolení s posouzením vlivů na životní prostředí, rovněž dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí podle § 10 odst. 3 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a přílohy č. 4 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí, včetně posouzení vlivů na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, bylo-li tak stanoveno v závěru zjišťovacího řízení.

(2) V případě postupu podle odstavce 1 je stavebník povinen zpracovat dokumentaci pro provádění stavby a předat ji nejpozději 5 dnů před zahájením stavby stavebnímu úřadu.

(3) Podrobnosti obsahu dokumentace podle odstavce 1 věty druhé stanoví Ministerstvo dopravy vyhláškou.

§ 3

(1) Pro odejmutí nebo omezení práv k pozemkům nebo stavbám potřebným pro uskutečnění dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací platí zákon o vyvlastnění, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Pro splnění podmínky přípustnosti vyvlastnění podle zákona o vyvlastnění, spočívající v povinnosti nejprve učinit návrh na získání potřebných práv k pozemku nebo stavbě dohodou, postačí doručení návrhu smlouvy na získání potřebných práv

a) na adresu, kterou vlastník nemovitosti předem písemně sdělil, nebo

b) na adresu místa trvalého pobytu vlastníka nemovitosti nebo jeho adresu bydliště v cizině nebo na adresu evidovanou v katastru nemovitostí, jde-li o fyzickou osobu, nebo

c) na adresu sídla evidovanou v katastru nemovitostí, jde-li o právnickou osobu.

Lhůta podle § 5 odst. 1 zákona o vyvlastnění počíná plynout ode dne doručení na adresy uvedené v písmenech a) až c). Doručení návrhu smlouvy na získání potřebných práv má účinky i vůči všem právním nástupcům vyvlastňovaného.

(3) Nedojde-li k dohodě na získání potřebných práv k pozemku nebo stavbě, platí pro doručování oznámení účelu vyvlastnění odstavec 2.

(4) Splnění podmínek přípustnosti vyvlastnění uvedených v odstavci 2 nebo 3 se nevyžaduje, pokud doručení na adresy podle odstavce 2 není možné, neboť vlastník nemovitosti se na nich nezdržuje, odstěhoval se nebo v místě adresy není znám.

(5) Návrh smlouvy o získání práv k pozemku nebo stavbě potřebných pro uskutečnění účelu vyvlastnění může obsahovat požadavek, aby tento pozemek nebo stavba nebyl zatížen právy, která zanikají vyvlastněním.

(6) Jde-li o práva potřebná pro uskutečnění stavby dopravní nebo energetické infrastruktury, je podmínka přípustnosti vyvlastnění spočívající v nemožnosti získat tato práva dohodou nebo jiným způsobem splněna, pokud byl vyvlastňovanému doručen návrh na uzavření smlouvy o získání práv k pozemku nebo ke stavbě, která jsou předmětem vyvlastnění, a smlouva nebyla ve lhůtě 90 dnů ode dne doručení návrhu uzavřena, přestože se vyvlastnitel nejméně 30 dnů před podáním žádosti o vyvlastnění pokusil s vyvlastňovaným o návrhu smlouvy jednat.

(6) Jde-li o práva potřebná pro uskutečnění stavby dopravní, vodní nebo energetické infrastruktury, je podmínka přípustnosti vyvlastnění spočívající v nemožnosti získat tato práva dohodou nebo jiným způsobem splněna, pokud byl vyvlastňovanému doručen návrh na uzavření smlouvy o získání práv k pozemku nebo ke stavbě, která jsou předmětem vyvlastnění, a smlouva nebyla ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení návrhu uzavřena, přestože se vyvlastnitel nejméně 30 dnů před podáním žádosti o vyvlastnění pokusil s vyvlastňovaným o návrhu smlouvy jednat.

§ 3a

Smlouva o získání potřebných práv k pozemku nebo ke stavbě podle zákona upravujícího vyvlastnění6) musí v případě, že se jí získávají práva k pozemku nebo stavbě potřebná pro uskutečnění stavby dopravní infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací nebo energetické infrastruktury, založit též právo osoby, která touto smlouvou převádí potřebná práva k pozemku nebo stavbě, na vrácení převedených práv, pokud nebude zahájeno uskutečňování účelu převodu do 5 let od uzavření smlouvy. U infrastruktury elektronických komunikací se ustanovení § 3b nepoužije. Získávají-li se práva podle věty první převodem spoluvlastnického podílu, předkupní právo spoluvlastníka k tomuto podílu vzniklé ze zákona nebo zřízené smlouvou se neuplatní.

§ 3b

(1) Získávají-li se potřebná práva podle § 3a koupí, sjednává se v kupní smlouvě kupní cena ve výši

a) ceny stanovené znaleckým posudkem vynásobené koeficientem 8 v případě pozemku s výjimkou stavebního pozemku7), nebo

b) ceny stanovené znaleckým posudkem vynásobené koeficientem 1,15 v případě stavebního pozemku7) nebo stavby.

b) ceny stanovené znaleckým posudkem vynásobené koeficientem 1,5 v případě stavebního pozemku7) nebo stavby.

(2) Znalecký posudek, který je podkladem pro navržení výše kupní ceny v návrhu kupní smlouvy, stanoví cenu ve výši obvyklé ceny pozemku nebo stavby8), včetně všech jejich součástí a příslušenství. Ocenění se provede podle oceňovacího předpisu10) účinného ke dni odeslání návrhu kupní smlouvy a cena pozemku nebo stavby se ve znaleckém posudku určí vždy podle jejich skutečného stavu k tomuto dni; přitom se nepřihlédne k jejich zhodnocení nebo znehodnocení v souvislosti s tím, že jsou určeny k uskutečnění stavby dopravní infrastruktury. Při ocenění se rovněž nepřihlédne k navýšení obvyklé ceny jiného pozemku nebo stavby koeficienty podle odstavce 1.

(2) Znalecký posudek, který je podkladem pro navržení výše kupní ceny v návrhu kupní smlouvy, stanoví cenu ve výši obvyklé ceny pozemku nebo stavby8), včetně všech jejich součástí a příslušenství. Nelze-li stanovit cenu ve výši obvyklé ceny pozemku nebo stavby, stanoví znalecký posudek cenu ve výši zjištěné ceny pozemku nebo stavby. V takovém případě obsahuje znalecký posudek zdůvodnění nemožnosti stanovení ceny ve výši obvyklé ceny pozemku nebo stavby. Ocenění se provede podle oceňovacího předpisu10) a cena pozemku nebo stavby se ve znaleckém posudku určí vždy podle jejich skutečného stavu ke dni určení ceny ve znaleckém posudku; přitom se nepřihlédne k jejich zhodnocení nebo znehodnocení v souvislosti s tím, že jsou určeny k uskutečnění stavby dopravní infrastruktury. Při ocenění se rovněž nepřihlédne k navýšení obvyklé ceny jiného pozemku nebo stavby koeficienty podle odstavce 1. Oprávněný investor je oprávněn nechat vyhotovit jediný znalecký posudek pro více pozemků či staveb určených pro stavbu dopravní infrastruktury, tak aby znalecký posudek pokryl celé území dotčené stavbou nebo některou jeho část.

(3) Cena pozemku nebo stavby se ve znaleckém posudku určí vždy nejdříve ke dni

a) odeslání návrhu kupní smlouvy, nebo

b) nabytí právní moci rozhodnutí, kterým se záměr povoluje v územním řízení, v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, ve společném územním a stavebním řízení nebo společném územním a stavebním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí

podle toho, který z výše uvedených dní nastane dříve.

(4) Cena pozemku, s výjimkou stavebních pozemků, určená ve znaleckém posudku vyhotoveném podle odstavců 2 a 3 se pro splnění podmínky přípustnosti vyvlastnění podle zákona o vyvlastnění, spočívající v povinnosti nejprve učinit návrh na získání potřebných práv k pozemku dohodou, považuje za cenu ve výši obvyklé ceny pozemku8), a to po dobu 3 let ode dne, ke kterému byla ve znaleckém posudku určena.

(3) Získávají-li se potřebná práva podle § 3a smlouvou o zřízení, změně nebo zrušení práva odpovídajícího věcnému břemenu nebo práva stavby, sjednává se výše úplaty ve výši 10 000 Kč. Nesouhlasí-li vyvlastňovaný s částkou podle předchozí věty, použijí se odstavce 1 a 2 přiměřeně.

(5) Získávají-li se potřebná práva podle § 3a smlouvou o zřízení, změně nebo zrušení práva odpovídajícího věcnému břemenu nebo práva stavby, sjednává se výše úplaty ve výši 10 000 Kč. Nesouhlasí-li vyvlastňovaný s částkou podle předchozí věty, použijí se odstavce 1 a 2 přiměřeně.

(4) Získávají-li se potřebná práva podle § 3a za úplatu od právnické osoby zřízené zákonem nebo zřízené nebo založené státem, vůči níž je stát ovládající osobou, použije se pro ocenění odstavec 2 obdobně a odstavec 1 se nepoužije.

(6) Získávají-li se potřebná práva podle § 3a za úplatu od právnické osoby zřízené zákonem nebo zřízené nebo založené státem, vůči níž je stát ovládající osobou, použije se pro ocenění odstavec 2 obdobně a odstavec 1 se nepoužije. Pokud právnická osoba podle věty první hospodaří s majetkem státu, je vyloučena možnost poskytnout za práva získaná podle § 3a peněžité nebo jiné plnění.

(5) Odstavce 1 až 4 se použijí na získávání potřebných práv podle § 3a,

(7) Odstavce 1 až 6 se použijí na získávání potřebných práv podle § 3a,

a) je-li jejich nabyvatelem Česká republika nebo právnická osoba zřízená zákonem nebo zřízená nebo založená státem, vůči níž je stát ovládající osobou, nebo

b) jde-li o zřízení, změnu nebo zrušení práva odpovídajícího věcnému břemenu nebo práva stavby za účelem provedení přeložky inženýrské sítě v souvislosti se stavbou dálnice nebo silnice I. třídy.

(6) Postup podle odstavců 1 až 5 lze rozšířit i na právo k pozemku nebo stavbě, které není nezbytné pro uskutečnění stavby dopravní infrastruktury, pokud by v důsledku převodu práv podle § 3a tento pozemek nebo stavbu nebylo možné užívat vůbec nebo jen s nepřiměřenými obtížemi.

(8) Postup podle odstavců 1 až 7 lze rozšířit i na právo k pozemku nebo stavbě, které není nezbytné pro uskutečnění stavby dopravní infrastruktury, pokud by v důsledku převodu práv podle § 3a tento pozemek nebo stavbu nebylo možné užívat vůbec nebo jen s nepřiměřenými obtížemi.

(7) U energetické infrastruktury se odstavce 1 až 6 nepoužijí.

(9) U energetické infrastruktury se odstavce 1 až 8 nepoužijí.

§ 3c

Dojde-li u pozemku nebo stavby potřebných k uskutečnění stavby dopravní infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací nebo energetické infrastruktury k vyvlastnění, nesmí být lhůta, v níž je vyvlastnitel povinen zahájit uskutečňování účelu vyvlastnění, uvedená v rozhodnutí o vyvlastnění, delší než 4 roky od právní moci rozhodnutí. Možnost prodloužení této lhůty podle zákona upravujícího vyvlastnění9) tím není dotčena.

§ 3d

Směnnou smlouvou lze práva potřebná pro uskutečnění stavby dopravní infrastruktury získat pouze výměnou za práva k pozemku ve vlastnictví České republiky nebo právnické osoby zřízené zákonem nebo zřízené nebo založené státem, vůči níž je stát ovládající osobou. Pro ocenění se použije § 3b odst. 2.

§ 4

(1) Je-li podáno proti rozhodnutí o vyvlastnění odvolání, které nesměřuje proti výrokům rozhodnutí uvedeným v § 24 odst. 3 písm. a) a b) zákona o vyvlastnění, nabývají tyto výroky právní moci.

(2) Je-li podána žaloba proti rozhodnutí podle zákona o vyvlastnění, přizná soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením žalobě odkladný účinek, jestliže je žalobce závažně ohrožen ve svých právech a přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.

Je-li podána žaloba proti rozhodnutí podle zákona o vyvlastnění, přizná soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením žalobě odkladný účinek, jestliže je žalobce závažně ohrožen ve svých právech a přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.

§ 4a

(1) Dospěje-li vyvlastňovací úřad ve vyvlastňovacím řízení, které se týká práva k pozemku nebo ke stavbě potřebného k uskutečnění stavby dopravní infrastruktury vymezené v zásadách územního rozvoje a uvedené v příloze k tomuto zákonu, k závěru, že podmínky pro vyvlastnění jsou s výjimkou určení výše náhrady za vyvlastnění splněny, vydá na žádost vyvlastnitele mezitímní rozhodnutí15) obsahující výroky podle § 24 odst. 3 zákona o vyvlastnění (dále jen „mezitímní rozhodnutí“).

(1) Dospěje-li vyvlastňovací úřad ve vyvlastňovacím řízení, které se týká práva k pozemku nebo ke stavbě potřebného k uskutečnění stavby dopravní, vodní nebo energetické infrastruktury vymezené v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje a uvedené v příloze k tomuto zákonu, k závěru, že podmínky pro vyvlastnění jsou s výjimkou určení výše náhrady za vyvlastnění splněny, vydá na žádost vyvlastnitele mezitímní rozhodnutí15) obsahující výroky podle § 24 odst. 3 zákona o vyvlastnění (dále jen „mezitímní rozhodnutí“).

(2) Odvolání proti mezitímnímu rozhodnutí není přípustné.

(3) O žalobě proti mezitímnímu rozhodnutí rozhodne soud ve lhůtě 60 dnů; to platí obdobně i pro řízení o opravných prostředcích proti rozhodnutí soudu o žalobě.

(4) Návrh na přiznání odkladného účinku žaloby proti mezitímnímu rozhodnutí lze podat pouze společně se žalobou. Návrh na přiznání odkladného účinku opravného prostředku proti rozhodnutí soudu o žalobě podle předchozí věty lze podat pouze společně s opravným prostředkem. K později podanému návrhu na přiznání odkladného účinku soud nepřihlíží.

(5) Nebylo-li mezitímní rozhodnutí soudem zrušeno, vyvlastnitel zaplatí vyvlastňovanému zálohu na náhradu za vyvlastnění ve výši stanovené znaleckým posudkem, který připojil k návrhu smlouvy o získání práv k pozemku nebo ke stavbě, do 60 dnů od právní moci

a) mezitímního rozhodnutí,

b) rozhodnutí soudu o žalobě proti mezitímnímu rozhodnutí, byla-li podána, nebo

c) rozhodnutí soudu o opravném prostředku proti rozhodnutí soudu o žalobě, byl-li podán.

(6) Byla-li podána žaloba proti mezitímnímu rozhodnutí nebo byl-li podán opravný prostředek proti rozhodnutí soudu o této žalobě, vyvlastňovací úřad nevydá rozhodnutí o zbytku věci dříve, než nabude právní moci rozhodnutí soudu o žalobě nebo opravném prostředku.

(7) Je-li náhrada za vyvlastnění stanovená v rozhodnutí o zbytku věci vyšší než zaplacená záloha na náhradu za vyvlastnění, vyvlastnitel vyrovná rozdíl nejpozději do 60 dnů od právní moci rozhodnutí o zbytku věci. Je-li náhrada za vyvlastnění stanovená v rozhodnutí o zbytku věci nižší než zaplacená záloha na náhradu za vyvlastnění, vyvlastňovaný vrátí rozdíl nejpozději do 60 dnů od právní moci rozhodnutí o zbytku věci.

(8) Zanikají-li vyvlastněním současně i věcná břemena váznoucí na pozemku nebo stavbě, odstavce 5 a 7 se uplatní obdobně i vůči oprávněnému z věcného břemene, jehož práva vyvlastněním zanikají.

§ 4b

Pro stavby energetické infrastruktury neuvedené v příloze k tomuto zákonu se použije § 4a odst. 1 a 3 až 8 obdobně.

§ 4c

(1) Oprávněný investor může společně s žádostí o vydání rozhodnutí podle stavebního zákona, kterým se umisťuje nebo povoluje stavba dopravní infrastruktury uvedená v § 1 odst. 2 písm. a) a b), požádat stavební úřad příslušný k vedení řízení podle stavebního zákona o vydání mezitímního rozhodnutí podle § 4a spočívajícího v odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě nebo jejich části potřebné k uskutečnění takové stavby dopravní infrastruktury.

(2) K žádosti o vydání mezitímního rozhodnutí podle odstavce 1 musí být přiložen znalecký posudek, podle kterého oprávněný investor navrhuje výši náhrady za odnětí vlastnického práva, vyhotovený obdobně podle § 3b s tím, že cena pozemku nebo stavby se ve znaleckém posudku určí vždy nejdříve ke dni podání žádosti podle odstavce 1. K žádosti o vydání mezitímního rozhodnutí podle odstavce 1 se nepřikládá rozhodnutí podle § 18 odst. 3 písm. b) zákona o vyvlastnění, je-li jeho vydání předmětem žádosti podle odstavce 1.

(3) V případě podání žádostí podle odstavce 1 vede stavební úřad vyvlastňovací řízení společně s řízením o žádosti o vydání rozhodnutí podle stavebního zákona, kterým se umisťuje nebo povoluje stavba dopravní infrastruktury uvedená v § 1 odst. 2 písm. a) a b). Stavební úřad rozhodne o žádosti podle stavebního zákona, a pokud žádosti podle stavebního zákona vyhoví, rozhodne zároveň ve společném rozhodnutí o vydání mezitímního rozhodnutí podle § 4a. Splnění podmínky podle § 3 odst. 1 věty druhé a § 5 odst. 1 zákona o vyvlastnění se pro vydání mezitímního rozhodnutí podle věty druhé nevyžaduje. Ústní jednání se před vydáním mezitímního rozhodnutí podle věty druhé nenařizuje. Na výrok společného rozhodnutí, kterým bylo vydáno mezitímní rozhodnutí, se § 4a uplatní obdobně. Po nabytí právní moci výroku společného rozhodnutí, kterým bylo vydáno mezitímní rozhodnutí, pokračuje stavební úřad ve vyvlastňovacím řízení o zbytku věci obdobně podle zákona o vyvlastnění, pokud tento zákon nestanoví jinak; o zbytku věci se vede s každým vyvlastňovaným samostatné řízení.

(4) Zálohu na náhradu za vyvlastnění podle § 4a odst. 5 uhradí oprávněný investor ve výši podle § 3b. Výši náhrady za vyvlastnění určí stavební úřad podle § 3b. Kromě náhrady uvedené v předchozí větě náleží vyvlastňovanému též náhrada stěhovacích nákladů, nákladů spojených se změnou místa podnikání a dalších obdobných nákladů, které vyvlastňovaný účelně vynaloží následkem a v souvislosti s vyvlastněním. Náhrada za odnětí vlastnického práva se stanoví na základě znaleckého posudku vyhotoveného na žádost vyvlastňovaného, pokud jej vyvlastňovaný předloží stavebnímu úřadu ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy mu byla zaplacena záloha na náhradu za vyvlastnění podle § 4a odst. 5, v opačném případě se náhrada stanoví na základě znaleckého posudku podle odstavce 2, o tom musí být vyvlastňovaný ve společném rozhodnutí poučen. Náhrada za omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě se stanoví ve výši podle znaleckého posudku vyhotoveného na žádost vyvlastňovaného, pokud jej vyvlastňovaný předloží stavebnímu úřadu ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy mu byla zaplacena záloha na náhradu za vyvlastnění podle § 4a odst. 5, v opačném případě se náhrada stanoví ve výši podle § 3b odst. 5 věty první, o tom musí být vyvlastňovaný ve společném rozhodnutí poučen.

§ 4d

(1) Stavebník může společně s žádostí o vydání rozhodnutí podle stavebního zákona, kterým se umisťuje nebo povoluje stavba energetické infrastruktury uvedená v § 1 odst. 4 písm. a) a b), požádat stavební úřad příslušný k vedení řízení podle stavebního zákona o vydání mezitímního rozhodnutí podle § 4a spočívajícího v odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě nebo jejich části potřebné k uskutečnění takové stavby energetické infrastruktury. Ustanovení § 4c odst. 3 se použije obdobně.

(2) K žádosti o vydání mezitímního rozhodnutí podle odstavce 1 musí být přiložen znalecký posudek, podle kterého vyvlastnitel navrhuje výši náhrady za odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu. K žádosti o vydání mezitímního rozhodnutí podle odstavce 1 se nepřikládá rozhodnutí podle § 18 odst. 3 písm. b) zákona o vyvlastnění, je-li jeho vydání předmětem žádosti podle odstavce 1.

(3) Zálohu na náhradu za vyvlastnění podle § 4a odst. 5 uhradí vyvlastnitel ve výši stanovené na základě znaleckého posudku podle odstavce 2. Náhrada za odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu se stanoví na základě znaleckého posudku vyhotoveného na žádost vyvlastňovaného, pokud jej vyvlastňovaný předloží stavebnímu úřadu ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy mu byla zaplacena záloha na náhradu za vyvlastnění podle § 4a odst. 5, v opačném případě se náhrada stanoví na základě znaleckého posudku podle odstavce 2, o tom musí být vyvlastňovaný ve společném rozhodnutí poučen.

§ 5

Pokud uskutečnění stavby dopravní, vodní nebo energetické infrastruktury brání nájem nebo pacht vztahující se k pozemku nebo stavbě ve vlastnictví stavebníka, je stavebník oprávněn nájem nebo pacht vypovědět bez ohledu na sjednanou dobu trvání nájmu nebo pachtu. Nájem nebo pacht skončí uplynutím výpovědní doby, která je 3 měsíce, bez ohledu na konec pachtovního roku. Nájemce nebo pachtýř má nárok na náhradu škody způsobené ukončením nájmu nebo pachtu.

ČÁST DRUHÁ

PROJEKTY SPOLEČNÉHO ZÁJMU ENERGETICKÉ INFRASTRUKTURY

§ 5a

(1) Předkladatel projektu společného zájmu11) energetické infrastruktury (dále jen „projekt“) předloží Ministerstvu průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) písemné oznámení o projektu k posouzení zralosti projektu pro další projednávání a povolování. Oznámení kromě obecných náležitostí obsahuje zejména

a) identifikaci stavebního záměru jako projektu společného zájmu zařazeného do unijního seznamu podle prováděcího nařízení Evropské komise12),

b) údaje o podmínkách stanovených pro stavební záměr politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací, nebo vyjádření příslušného orgánu územního plánování, není-li stavební záměr těmito dokumentacemi řešen,

c) údaje o požadovaných změnách oproti řešení přijatému v územně plánovací dokumentaci včetně podrobného odůvodnění nezbytnosti takovéto změny,

d) vymezení jednotlivých staveb souboru staveb, které tvoří projekt společného zájmu, které budou předmětem jednoho komplexního rozhodnutí13),

e) grafické podklady,

f) situace, zakreslení staveb do mapových podkladů v měřítku 1:5000 nebo 1:10000,

g) návrh harmonogramu dalšího projednávání a povolování projektu společného zájmu,

h) návrh rozsahu materiálů a informací, které mají být obsahem dokumentace žádosti o komplexní rozhodnutí.

(2) Podléhá-li projekt společného zájmu jako záměr posuzování vlivů na životní prostředí, předkladatel k oznámení připojí závěr zjišťovacího řízení podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, pokud byl vydán, nebo doklad o tom, že bylo podáno oznámení záměru příslušnému orgánu podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

§ 5b

(1) K projednání oznámení nařídí ministerstvo do 30 dnů ode dne jeho podání společné jednání s dotčenými orgány k posouzení zralosti projektu a ke stanovení rozsahu materiálu a informací, které mají být obsahem dokumentace žádosti o komplexní rozhodnutí.

(2) Dotčené orgány sdělí svá stanoviska k oznámení projektu a požadavky na rozsah materiálů a úroveň podrobností informací v dokumentaci žádosti o komplexní rozhodnutí nejpozději do 15 dnů ode dne konání společného jednání. V případě, že jejich stanovisko nebo požadavky nebudou uplatněny ani v prodloužené lhůtě 15 dnů, má se za to, že s oznámením projektu souhlasí a ministerstvo si učiní úsudek o ochraně dotčeného veřejného zájmu podle zvláštního právního předpisu samo, přičemž přihlédne k požadavkům uvedeným v příslušných zvláštních právních předpisech.

(3) Uzná-li ministerstvo na základě posouzení oznámení projektu a výsledků jeho projednání s dotčenými orgány, že projekt je zralý pro další projednávání a povolování, sdělí to nejpozději do 3 měsíců ode dne podání oznámení předkladateli společně s určením rozsahu materiálů a úrovně podrobností informací, které má předložit v rámci dokumentace žádosti o komplexní rozhodnutí a se stanovením podrobného harmonogramu udělování povolení. V opačném případě sdělí předkladateli projektu, že oznámený projekt nelze přijmout a povolovací postup nelze zahájit. O sdělení k oznámení projektu vyrozumí ministerstvo dotčené orgány jednotlivě.

(4) Rozsah požadavků na dokumentaci podle odstavce 3 ministerstvo stanoví v součinnosti s příslušným úřadem podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, podléhá-li záměr posuzování vlivů na životní prostředí, a na základě dalších požadavků dotčených orgánů podle odstavce 2.

(5) Ministerstvo postupuje při projednání oznámení projektu, který přesahuje hranice státu, a při kontrole návrhu dokumentace žádosti a při jejím případném doplňování podle příslušných ustanovení přímo použitelného předpisu Evropské unie11).

§ 5c

Předkladatel projektu společného zájmu energetické infrastruktury může v případech, vyžaduje-li projekt společného zájmu vymezení nové plochy nebo koridoru v zásadách územního rozvoje nebo v územním plánu nebo úpravu existujících ploch a koridorů, včetně změny jejich vymezení z územních rezerv do návrhových ploch nebo koridorů, připojit k návrhu na pořízení aktualizace zásad územního rozvoje nebo k návrhu na pořízení změny územního plánu přímo příslušný návrh dokumentace aktualizace zásad územního rozvoje nebo návrh dokumentace změny územního plánu a posouzení vlivů na udržitelný rozvoj území, pokud je vyžadováno.

§ 5d

Stavby projektů společného zájmu energetické infrastruktury se umisťují a povolují vždy ve společném územním a stavebním řízení nebo ve společném územním a stavebním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí podle stavebního zákona.

Stavby projektů společného zájmu energetické infrastruktury se umisťují a povolují vždy ve společném územním a stavebním řízení nebo ve společném územním a stavebním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí podle stavebního zákona; to neplatí, jestliže stavba projektu společného zájmu energetické infrastruktury nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení podle stavebního zákona.

ČÁST TŘETÍ

PŘECHODNÉ USTANOVENÍ

§ 6

Správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadní právní úpravy.

ČÁST ČTVRTÁ

ÚČINNOST

§ 7

Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 209/2011 Sb. Čl. II

Správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadní právní úpravy.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 405/2012 Sb. Čl. V

Přechodné ustanovení

Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadní právní úpravy.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 225/2017 Sb. Čl. XLVIII

1. Správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

2. Společné územní a stavební řízení se nevede u staveb projektů společného zájmu energetické infrastruktury, pokud byly umístěny na základě správních řízení nebo jiných postupů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo pokud taková řízení nebo jiné postupy byly zahájeny přede dnem účinnosti tohoto zákona.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 169/2018 Sb. Čl. II

1. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti se posoudí podle zákona č. 416/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Postupy, které nejsou správním řízením, zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 403/2020 Sb. Čl. II

1. Řízení pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle zákona č. 416/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. V případě, že stavba dopravní infrastruktury byla umístěna územním rozhodnutím, které nabylo právní moci přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze vést společné řízení a vydat společné povolení, jímž se mění územní rozhodnutí a povoluje stavba, za předpokladu, že k žádosti o vydání společného povolení bude přiložena dokumentace podle § 2j zákona č. 416/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Ustanovení § 2j zákona č. 416/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a ustanovení stavebního zákona o společném územním a stavebním řízení se použijí obdobně. Bylo-li společné povolení podle věty první zrušeno v přezkumném řízení nebo rozhodnutím soudu, dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí správního orgánu nebo soudu se platnost územního rozhodnutí prodlužuje tak, že uplyne za 2 roky ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí správního orgánu nebo soudu.

Vlček v. r.

Klaus v. r.

Fischer v. r.

Příloha k zákonu č. 416/2009 Sb.

1. Dálnice a silnice

1.1 Dálnice

D0 (Pražský okruh), D1, D2, D3, D4, D5, D6, D7, D8, D10, D11, D35, D43, D48, D49, D52, D55,

1.2 Silnice I. třídy

I/12, I/33, I/35, I/42, I/49,

I/9,I/12,I/13,I/23, I/33, I/35, I/42, I/49, I/50, I/57,

2. Dráhy

železniční trať Praha — Plzeň — Domažlice — státní hranice,

železniční trať Ústí nad Labem — Cheb,

železniční trať Plzeň — České Budějovice,

železniční trať Praha — České Budějovice — Horní Dvořiště — státní hranice,

železniční spojení Praha — Kladno vč. napojení letiště Václava Havla Praha,

železniční trať Praha Vysočany — Lysá nad Labem,

železniční trať Hradec Králové — Pardubice — Chrudim,

železniční trať Praha — Česká Třebová — Brno,

železniční trať Velký Osek — Hradec Králové — Choceň,

železniční trať Týniště nad Orlicí — Častolovice — Solnice,

železniční trať Prostřední Žleb — Děčín — Mělník — Kolín — Havlíčkův Brod — Brno,

železniční trať Brno — Zastávka u Brna — Okříšky,

RS 1 Praha — Brno — Přerov — Ostrava — hranice PL,

RS 2 Brno — Břeclav — st. hr. SK/AT,

RS 4 Drážďany — Ústí n. Labem — Praha vč. odbočky Kralupy (Nová Ves) — Louny — Most,

železniční trať Otrokovice — Vizovice,

železniční trať Hranice na Moravě — Horní Lideč,

stavby v rámci železničního uzlu Praha (ohraničeného železničními stanicemi Praha-Ruzyně, Praha-Zličín, Praha-Řeporyje, Praha-Radotín, Praha-Zbraslav, Praha-Uhříněves, Praha-Běchovice, Praha-Horní Počernice, Praha-Čakovice, Roztoky u Prahy),

stavby v rámci železničního uzlu Brno (ohraničeného železničními stanicemi Brno-Maloměřice, Starý Lískovec, Modřice, Chrlice, Ponětovice),

stavby v rámci železničního uzlu Ostrava (ohraničeného železničními stanicemi Polanka nad Odrou, Frýdek-Místek, Český Těšín, Petrovice u Karviné, hraniční přechod Bohumín/Chalupki, Ostrava-Třebovice),

železniční trať Olomouc — Šumperk,

dráhy speciální,

3. Infrastruktura pro vodní dopravu

plavební stupeň Děčín,

plavební stupeň Přelouč,

4. Infrastruktura pro leteckou dopravu

paralelní dráha ke vzletům a přistávání letadel na letišti Václava Havla Praha,

nové oplocení letiště Václava Havla Praha.

5. Elektroenergetická vedení

vedení 400 kV Vernéřov - Vítkov

vedení 400 kV Vítkov - Přeštice

vedení 400 kV Přeštice - Kočín

vedení 400 kV Kočín - Mírovka

vedení 400 kV připojující vedení 400 kV Řeporyje - Prosenice do elektrické stanice Mírovka

vedení 400 kV Výškov - Čechy Střed - Praha Sever

vedení 400 kV Hradec - Výškov - Babylon - Bezděčín

vedení 400 kV Hradec - Chrást - Přeštice

vedení 400 kV Čechy Střed - Chodov

vedení 400 kV Nošovice - Prosenice - Otrokovice - Sokolnice - Slavětice - Dasný a Slavětice - Čebín

vedení 400 kV Otrokovice - státní hranice se Slovenskou republikou

vedení 400 kV Nošovice - Vratimov - Dětmarovice

vedení 110 kV Česká Lípa - Varnsdorf

6. Plynárenská vedení

VTL Plynovod DN 1000 Tvrdonice - Bezměrov

7. Výrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více

nový jaderný zdroj v lokalitě Temelín

nový jaderný zdroj v lokalitě Dukovany

8. Vodní infrastruktura

vodní dílo Nové Heřminovy

vodní dílo Skalička

vodní dílo Vlachovice

vodní dílo Kryry

vodní dílo Senomaty

vodní dílo Šanov.

1) § 2 odst. 1 písm. k) bod 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

1a) § 71 odst. 1 písm. d) soudního řádu správního.

2) § 13 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb.

3) § 15 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb.

5) § 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění pozdějších předpisů.

6) § 5 odst. 1 a 4 zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění zákona č. 405/2012 Sb.

7) § 9 odst. 1 písm. a) a § 9 odst. 3 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).

8) § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb.

9) § 25 odst. 6 zákona č. 184/2006 Sb., ve znění zákona č. 405/2012 Sb.

10) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).

10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.

11) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

11) Čl. 2 odst. 4 a 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.

12) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/89 ze dne 18. listopadu 2015, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013, pokud jde o unijní seznam projektů společného zájmu.

13) Čl. 2 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.

14) § 23a zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů.

15) § 148 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

16) § 45i odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.

17) § 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

18) § 2 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách.

19) § 2 písm. h) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů.

20) Zákon č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

21) § 76 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

22) § 14 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

Skrýt změny zákona Legenda text přidán text vypuštěn
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).