Hlavní navigace

Zákon o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby) - HLAVA DRUHÁ - OBĚH OSIVA A SADBY

Předpis č. 219/2003 Sb.

Znění od 1. 7. 2017

219/2003 Sb. Zákon o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby)

HLAVA DRUHÁ

OBĚH OSIVA A SADBY

§ 3

Uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu

(1) Rozmnožovací materiál se smí uvádět do oběhu pouze

a) je-li uznán v kategoriích šlechtitelský rozmnožovací materiál, rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál zemědělských druhů, zeleniny, chmele, révy, ovocných rodů a druhů a standardní rozmnožovací materiál révy a druhů,

b) jako standardní osivo zeleniny,

c) jako konformní rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů,

d) je-li povolen Ústavem jako obchodní osivo, nebo

e) jako směs osiv zemědělských druhů, zeleniny, popřípadě rostlinných druhů neuvedených v druhovém seznamu.

(2) Rozmnožovací materiál podle odstavce 1 lze uvádět do oběhu za předpokladu, že jsou splněny požadavky na jeho kvalitu, pravost druhu a odrůdy a další vlastnosti významné pro použití rozmnožovacího materiálu (dále jen "vlastnosti"), které stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Rozmnožovací materiál zemědělských druhů a zeleniny lze uvádět do oběhu pouze tehdy, náleží-li k registrované odrůdě nebo k odrůdě zapsané ve společném katalogu odrůd.

(4) Rozmnožovací materiál okrasných druhů, osivo zemědělských druhů a zeleniny pro okrasné účely a rozmnožovací materiál odrůd révy a ovocných rodů a druhů, na který se nevztahují § 23 nebo 24, lze uvádět do oběhu podle § 25.

(5) Osivo v kategoriích rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál a certifikovaný rozmnožovací materiál se smí uvádět do oběhu nemořené pouze za předpokladu, že u něj nejsou překročeny mezní hodnoty výskytu škodlivých organizmů, které stanoví prováděcí právní předpis. Osivo druhů, u nichž není mezní hodnota výskytu škodlivých organizmů stanovena, smí být uváděno do oběhu nemořené.

(6) Rozmnožovací materiál předstupňů může být vyráběn i z rozmnožovacího materiálu předstupňů po vymezený počet generací. Prováděcí právní předpis stanoví počty generací u jednotlivých druhů rostlin.

(7) Základní rozmnožovací materiál zemědělských druhů, chmele a ovocných rodů a druhů může být vyráběn z rozmnožovacího materiálu předstupně nebo ze základního rozmnožovacího materiálu po vymezený počet generací.

(8) Certifikovaný rozmnožovací materiál může být vyráběn i z certifikovaného rozmnožovacího materiálu pocházejícího přímo z uznaného šlechtitelského rozmnožovacího materiálu s výjimkou révy, z rozmnožovacího materiálu předstupňů a ze základního rozmnožovacího materiálu u druhů, které stanoví prováděcí právní předpis.

(9) Dodavatel, který uvádí do oběhu rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů, chmele a rozmnožovací materiál révy jiným než konečným spotřebitelům, je povinen k tomuto rozmnožovacímu materiálu doložit doklad, který musí obsahovat tyto údaje o rozmnožovacím materiálu:

a) označení země produkce u rozmnožovacího materiálu révy nebo kód členského státu u rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů,

b) označení úředního orgánu odpovědného za certifikaci,

c) jméno a adresu osoby odpovědné za označení a balení,

d) název a registrační číslo dodavatele,

e) název druhu,

f) název odrůdy, popřípadě klonu; v případě podnože název odrůdy nebo její označení,

g) kategorii a generaci,

h) zdravotní třídu,

i) číslo uznávacího listu; u konformního rozmnožovacího materiálu číslo partie,

j) množství,

k) rok sklizně,

l) v případě dovozu ze třetích zemí zemi původu,

m) označení "jakost ES",

n) typ materiálu u rozmnožovacího materiálu révy.

(10) Osivo zemědělských a zeleninových druhů v kategoriích rozmnožovací materiál předstupňů a základní rozmnožovací materiál může být uváděno do oběhu s klíčivostí až o 10 % nižší, než stanoví prováděcí právní předpis. Dodavatel na zvláštní návěsce vyznačí hodnotu klíčivosti, číslo partie a u fyzické osoby jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu4), místo trvalého pobytu nebo pobytu4a), a místo podnikání dodavatele, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo pobytu4a); jde-li o právnickou osobu, obchodní firmu, sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky. Současně dodavatel na úřední návěsce vyznačí, že dané osivo nesplňuje požadavky na klíčivost stanovené prováděcím právním předpisem. U osiva určeného k uvedení do oběhu konečnému spotřebiteli na území České republiky může dodavatel informaci o snížené klíčivosti uvést v doprovodném dokladu. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na osivo dovezené ze třetích zemí, s výjimkou osiva uznávaného podle § 4 odst. 13.

(11) Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) stanoví vyhláškou

a) požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu podle odstavce 2,

b) mezní hodnoty výskytu škodlivých organizmů,

c) nejvyšší povolený počet generací v kategoriích rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál a certifikovaný rozmnožovací materiál,

d) vzor dokladu podle odstavce 9,

e) druhový seznam.

§ 3a

Uvádění do oběhu osiva úředně nezapsaných odrůd

(1) Na základě povolení Ústavu lze uvádět do oběhu osivo odrůdy zemědělského druhu, pro kterou byla Ústavu předložena žádost o registraci odrůdy, nebo osivo odrůdy zeleninového druhu, pro kterou byla předložena žádost o registraci odrůdy nebo o zapsání odrůdy do seznamu odrůd jiného členského státu. Povolení se uděluje pouze pro testy a hodnocení v zemědělských podnicích s cílem získat informace o pěstování, popřípadě použití odrůdy.

(2) Žádost o povolení uvádět do oběhu osivo úředně nezapsané odrůdy Ústavu podává

a) dodavatel se sídlem na území České republiky nebo jeho zmocněný zástupce u odrůdy zemědělského druhu, pro kterou byla podána žádost o registraci odrůdy,

b) osoba nebo její zmocněný zástupce, která podala žádost o registraci odrůdy nebo o zápis odrůdy do seznamu odrůd jiného členského státu v případě zeleninového druhu.

(3) Žádost podle odstavce 2 musí obsahovat

a) registrační nebo evidenční číslo žadatele přidělené podle § 16 odst. 7,

b) název druhu a návrh názvu odrůdy,

c) popis odrůdy,

d) plánované zkoušky a hodnocení včetně označení státu nebo států, kde budou provedeny a hodnoceny,

e) údaj o udržovateli odrůdy.

(4) Osivo uváděné do oběhu podle odstavce 1 musí splňovat požadavky na vlastnosti certifikovaného osiva první nebo druhé generace. Požadavky na vlastnosti certifikovaného osiva první nebo druhé generace u jednotlivých druhů stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Vlastnosti osiva se ověří úředními zkouškami nebo zkouškami pod úředním dozorem, u sadby brambor pouze úředními zkouškami. V případě zeleninových druhů podléhá osivo následné kontrole odrůdové pravosti a čistoty; obdobný postup se užije u odběru vzorků.

(6) Obaly osiva musí být zabaleny a uzavřeny v souladu s § 19 a označeny úřední návěskou u zemědělských druhů nebo návěskou dodavatele u zeleninových druhů. Návěska je oranžové barvy a musí obsahovat následující údaje:

a) označení orgánu odpovědného za certifikaci osiva, s výjimkou zeleninových druhů,

b) číslo partie,

c) měsíc a rok uzavření obalu osiva,

d) název druhu, název odrůdy nebo návrh názvu odrůdy a úřední číslo žádosti o registraci odrůdy nebo žádosti o zapsání odrůdy do seznamu odrůd v jiném členském státě,

e) označení "úředně nezapsaná odrůda",

f) označení "pouze pro zkoušky a hodnocení", s výjimkou zeleninových druhů,

g) označení "geneticky modifikovaná odrůda", v případě geneticky modifikovaných odrůd,

h) u sadby brambor velikostní třídění,

i) hmotnost balení, popřípadě množství čistých semen,

j) při použití obalovací látky či granulovaných pesticidů se uvede hmotnost doplňkových látek a poměr mezi nimi a čistými semeny,

k) označení dodavatele.

(7) Povolení je platné po dobu nejdéle 1 roku. Povolení je možné obnovit vždy na dobu 1 roku na základě žádosti, ke které musí být přiloženy doklady, které stanoví prováděcí právní předpis.

(8) Veškerá povolení pozbudou platnosti, pokud je žádost o zapsání do Státní odrůdové knihy u zemědělského druhu nebo žádost o zapsání do Státní odrůdové knihy nebo obdobného seznamu jiného členského státu u zeleninového druhu vzata zpět nebo zamítnuta.

(9) Ústav oznámí Komisi a příslušným úřadům členských států obdržení žádosti, udělení, obnovení nebo pozbytí platnosti povolení, popřípadě zamítnutí žádosti.

(10) Ústav omezí nebo zakáže používání odrůdy na území České republiky, pokud

a) se prokáže nevhodnost pěstování takové odrůdy z rostlinolékařského hlediska,

b) se prokáže, že odrůda není vhodná k pěstování na daném území nebo nepřináší požadované výsledky,

c) se vyskytne důvodné podezření, že odrůda může ohrozit lidské zdraví nebo životní prostředí.

(11) Ministerstvo stanoví vyhláškou požadavky na vlastnosti osiva, maximální hmotnost partií a minimální hmotnost vzorků osiva, postup při určení množství, které lze povolit u jednotlivých odrůd a druhů osiva, vzor dokladu pro podání žádosti o povolení nebo o obnovení povolení, druh, způsob a rozsah kontroly oběhu osiva a kontroly udržovacího šlechtění.

§ 3b

Výroba a uvádění do oběhu osiva uchovávaných odrůd

(1) Osivo uchovávané odrůdy lze vyrábět pouze v oblasti původu této odrůdy. Pokud vlivem nepříznivých podmínek prostředí nelze v oblasti původu vyrobit uznané osivo, Ústav může na základě doporučení osoby pověřené podle zákona o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů3c) schválit další oblast pro výrobu osiva dané odrůdy, a to s přihlédnutím k případnému rozhodnutí Komise, kterým se stanoví omezení nebo podmínky pro stanovení této oblasti. Osivo uchovávané odrůdy vyrobené v další oblasti pro výrobu osiva může být využíváno pouze v oblasti původu.

(2) Osivo uchovávané odrůdy lze uvádět do oběhu pouze v oblasti původu. Ústav může pro uvádění osiva uchovávané odrůdy do oběhu schválit další oblasti na území České republiky, jestliže jsou tyto oblasti srovnatelné s oblastí původu, pokud jde o přirozená a polopřirozená stanoviště dané odrůdy. Pokud Ústav takovou další oblast schválí, udržovatel odrůdy uschová pro zachování dané odrůdy v její oblasti původu takové množství osiva, které stanoví prováděcí právní předpis. Pokud byla schválena další oblast pro výrobu osiva podle odstavce 1, Ústav pro danou odrůdu neschválí další oblast pro uvádění osiva do oběhu podle tohoto odstavce.

(3) Osivo uchovávané odrůdy lze uvádět do oběhu pouze, pokud

a) pochází z osiva vyrobeného podle zásad udržovacího šlechtění odrůdy,

b) u zemědělských druhů splňuje požadavky na vlastnosti osiva v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál, u zeleninových druhů splňuje požadavky na vlastnosti osiva v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál nebo standardní osivo,

c) bylo vyrobeno v oblasti svého původu nebo v další oblasti schválené podle odstavce 1,

d) zkoušky ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu byly provedeny podle mezinárodně platných metod.

(4) Způsob určení nejvyššího celkového množství osiva každé uchovávané odrůdy uváděné do oběhu a způsob určení nejvyššího celkového množství osiva všech uchovávaných odrůd jednoho druhu uváděné do oběhu za vegetační období u zemědělských druhů stanoví prováděcí právní předpis. Dodavatel, který vyrábí rozmnožovací materiál, je povinen před začátkem každého vegetačního období oznámit Ústavu výměru a umístění množitelského porostu uchovávané odrůdy. Pokud z těchto oznámení vyplývá, že nejvyšší přípustné množství osiva určené způsobem podle věty první bude překročeno, přidělí Ústav každému zúčastněnému dodavateli, který vyrábí rozmnožovací materiál, množství osiva, které může v příslušném vegetačním období uvést do oběhu, a to úměrně k množství, o jehož uvedení do oběhu dodavatel původně žádal, a v maximálním množství rovnajícím se nejvyšším přípustným množstvím určeným podle tohoto odstavce. Dodavatel je povinen podat Ústavu za každé vegetační období zprávu o množství osiva každé uchovávané odrůdy uvedeného do oběhu.

(5) Obaly osiva uváděného do oběhu musí být uzavřeny dodavatelem takovým způsobem, aby nebylo možné obal otevřít bez poškození uzavíracího systému nebo bez zanechání stop narušení na návěsce dodavatele nebo na obalu. Součástí uzavíracího systému musí být návěska dodavatele nebo plomba. Obaly osiva uváděného do oběhu musí být označeny návěskou dodavatele nebo potiskem, obsahujícími tyto údaje:

a) označení „pravidla a normy ES“,

b) označení dodavatele a jeho adresu, nebo jeho identifikační značku,

c) rok uzavření obalu vyjádřený slovy „Uzavřeno“ s následným doplněním příslušného roku vyjádřeného čtyřmístnou číslicí, nebo nejde-li o sadbu brambor, rok posledního odběru vzorku pro účely zkoušky klíčivosti vyjádřený slovy „Vzorkováno“ s následným doplněním příslušného roku vyjádřeného čtyřmístnou číslicí,

d) název druhu,

e) název uchovávané odrůdy,

f) u zemědělských druhů označení „uchovávaná odrůda“, u zeleninových druhů označení „certifikované osivo uchovávané odrůdy“ nebo „standardní osivo uchovávané odrůdy“,

g) oblast původu uchovávané odrůdy,

h) oblast výroby osiva, pokud je jiná než oblast původu uchovávané odrůdy,

i) číslo partie přidělené dodavatelem,

j) čistou nebo hrubou hmotnost balení, nebo, nejde-li o sadbu brambor, počet semen,

k) v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností, nejde-li o sadbu brambor.

(6) Ústav provádí následnou kontrolu odrůdové pravosti a odrůdové čistoty osiva uchovávané odrůdy uvedeného do oběhu vegetační zkouškou.

(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) množství osiva podle odstavce 2,

b) způsob určení množství osiva každé uchovávané odrůdy, které lze uvádět do oběhu,

c) pro zemědělské druhy způsob určení celkového množství osiva všech uchovávaných odrůd jednoho druhu, které lze uvádět do oběhu,

d) způsob provádění následné kontroly osiva uchovávané odrůdy uvedeného do oběhu prováděné podle odstavce 6.

§ 3c

Uvádění do oběhu osiva odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek

(1) Osivo odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek lze uvádět do oběhu, pokud

a) splňuje požadavky na vlastnosti osiva v kategorii standardní osivo,

b) zkoušky ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu byly provedeny podle mezinárodně platných metod.

(2) Osivo odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek lze uvádět do oběhu pouze v malém balení, jehož nejvyšší čistou hmotnost stanoví prováděcí právní předpis. Dodavatel je povinen podat Ústavu za každé vegetační období zprávu o množství osiva uvedeného do oběhu u každé odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek.

(3) Obaly osiva uváděného do oběhu musí být uzavřeny dodavatelem takovým způsobem, aby nebylo možné obal otevřít bez poškození uzavíracího systému nebo bez zanechání stop narušení na návěsce dodavatele nebo na obalu. Součástí uzavíracího systému musí být návěska dodavatele nebo plomba. Obaly osiva uváděného do oběhu musí být označeny návěskou dodavatele nebo potiskem, obsahujícími

a) označení „pravidla a normy ES“,

b) označení dodavatele a jeho adresu nebo identifikační značku,

c) rok uzavření obalu vyjádřený slovem „Uzavřeno“ a čtyřmístnou číslicí označující rok, nebo rok posledního odběru vzorku pro účely zkoušky klíčivosti vyjádřený slovem „Vzorkováno“ a čtyřmístnou číslicí označující rok,

d) název druhu,

e) název odrůdy,

f) označení „odrůda vyšlechtěná pro pěstování za zvláštních podmínek“,

g) číslo partie přidělené dodavatelem,

h) čistou nebo hrubou hmotnost balení, anebo počet semen,

i) typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností v případě, pokud byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady.

(4) Ústav provádí následnou kontrolu odrůdové pravosti a odrůdové čistoty vegetační zkouškou u osiva uvedeného do oběhu odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek.

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) nejvyšší čistou hmotnost malého balení osiva odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek, a to způsobem stanoveným příslušným předpisem Evropské unie15),

b) způsob provádění následné kontroly odrůdové pravosti a odrůdové čistoty vegetační zkouškou u osiva uvedeného do oběhu odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek.

§ 4

Uznávací řízení

(1) Uznávací řízení zahrnuje

a) řízení o uznání množitelského porostu,

b) řízení o uznání rozmnožovacího materiálu.

(2) U rozmnožovacího materiálu chmele, révy, ovocných rodů a druhů se řízení o uznání množitelského porostu a řízení o uznání rozmnožovacího materiálu konají společně, s výjimkou osiva ovocných rodů a druhů. Uznávací řízení podle věty první upravuje § 24a.

(3) Uznávacímu řízení podléhají tyto kategorie rozmnožovacího materiálu:

a) šlechtitelský rozmnožovací materiál, je-li uváděn do oběhu,

b) rozmnožovací materiál předstupňů, je-li uváděn do oběhu,

c) základní rozmnožovací materiál,

d) certifikovaný rozmnožovací materiál,

e) standardní rozmnožovací materiál révy.

(4) Podmínky pro uznání množitelského porostu nebo rozmnožovacího materiálu jsou následující

a) odrůda splňuje tyto předpoklady:

1. je registrovaná,

2. její registrace byla zrušena, avšak dosud běží lhůta podle § 37 odst. 4,

3. je zapsaná ve společném katalogu odrůd nebo v případě ovocných rodů a druhů a révy také alespoň v jednom z úředních seznamů odrůd členských států, nebo

4. není registrovaná ani zapsaná ve společném katalogu odrůd, ale je množena dodavatelem jen pro zahraničního odběratele, její dovoz byl podle § 18 odst. 4 povolen Ústavem, je uvedena v seznamu odrůd vhodných pro certifikaci v mezinárodním obchodu podle schémat systému Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, a existuje u ní úřední popis,

b) množitelský porost byl uznán podle § 5,

c) vzorek byl odebrán v souladu s technologickým postupem, který stanoví ministerstvo vyhláškou,

d) byly provedeny úřední zkoušky nebo zkoušky pod úředním dozorem potřebné ke zjištění vlastností osiva uvedených v § 3 odst. 2; tyto zkoušky musí být provedeny v souladu s platnými mezinárodními metodami, pokud takové metody existují.

(5) Uznávací řízení se může provést i u odrůdy přihlášené k registraci podle § 28, u níž existuje úřední popis odrůdy.

(6) Uznávací řízení provádí Ústav nebo jím pověřená osoba na základě žádosti dodavatele o uznání množitelského porostu a na základě žádosti o uznání rozmnožovacího materiálu, která se podává po skončeném řízení o uznání množitelského porostu.

(7) Dodavatel, který vyrábí rozmnožovací materiál podléhající uznávacímu řízení podle odstavce 3, je povinen Ústavu

a) podat žádost o uznání množitelského porostu v termínu, který stanoví ministerstvo vyhláškou,

b) podat žádost o uznání rozmnožovacího materiálu.

(8) O uznání množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu vydá Ústav nebo jím pověřená osoba uznávací list, který je osvědčením podle zvláštního právního předpisu3b).

(9) Pokud bylo v uznávacím řízení zjištěno, že nejsou splněny podmínky pro vydání uznávacího listu, Ústav rozhodne o zamítnutí žádosti. Pokud nesplnění podmínek zjistila pověřená osoba, předá Ústavu dokumentaci k dalšímu řízení. Jestliže Ústav zjistí, že podmínky pro vydání uznávacího listu byly splněny, žádosti vyhoví. V opačném případě rozhodne o zamítnutí žádosti.

(10) Osivo sklizené v jiném členském státě je na žádost úředně uznáno, pokud

a) pochází přímo z osiva kategorií základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál úředně uznaného v jiném členském státě nebo v jiných členských státech nebo ve třetí zemi, jíž byla udělena rovnocennost pro osivo pro daný druh, nebo s výjimkou řepy z křížení osiva kategorie základní rozmnožovací materiál úředně uznaného v jednom členském státě s osivem kategorie základní rozmnožovací materiál úředně uznaným ve třetí zemi, jíž byla udělena rovnocennost pro osivo pro daný druh,

b) dodavatel předloží se žádostí o uznání rovněž doklad o tom, že porost, z něhož osivo pochází, splnil požadavky na vlastnosti množitelského porostu, které jsou srovnatelné s požadavky stanovenými prováděcím právním předpisem,

c) úředními zkouškami bylo ověřeno, že splňuje požadavky na vlastnosti osiva pro danou kategorii, které ministerstvo stanoví vyhláškou.

(11) Osivo, které pochází přímo z osiva kategorie rozmnožovací materiál předstupňů, může Ústav v souladu s odstavcem 10 uznat jako základní rozmnožovací materiál, jsou-li splněny požadavky stanovené tímto zákonem pro základní rozmnožovací materiál.

(12) Osivo, které má být uznáno podle odstavce 10, musí splňovat požadavky na označování a balení podle § 19.

(13) Osivo sklizené ve třetí zemi je na žádost úředně uznáno, pokud

a) pochází přímo z osiva kategorií základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál úředně uznaného v jiném členském státě nebo v jiných členských státech nebo ve třetí zemi, jíž byla udělena rovnocennost pro osivo pro daný druh, nebo s výjimkou řepy z křížení osiva kategorie základní rozmnožovací materiál úředně uznaného v jednom členském státě s osivem kategorie základní rozmnožovací materiál úředně uznaným ve třetí zemi, jíž byla udělena rovnocennost pro osivo pro daný druh,

b) dodavatel předloží se žádostí o uznání rovněž doklad o tom, že porost, z něhož osivo pochází, splnil požadavky na vlastnosti množitelského porostu, které jsou srovnatelné s požadavky stanovenými prováděcím právním předpisem,

c) úředními zkouškami bylo zjištěno, že splňuje požadavky na vlastnosti osiva pro danou kategorii, které ministerstvo stanoví vyhláškou.

(14) Kategorie a generace osiva u jednotlivých druhů, které lze uznávat podle odstavců 10 a 13, stanoví ministerstvo vyhláškou.

(15) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) technologické postupy a způsoby odběru vzorků včetně postupu při zjištění heterogenity partie osiva,

b) postup při kontrole průvodních dokladů partie rozmnožovacího materiálu a vzory těchto dokladů,

c) závazné pokyny pro opětovné uzavírání a označování obalů po provedené kontrole,

d) náležitosti dokladu předkládaného podle odstavce 10 písm. b) a odstavce 13 písm. b).

§ 5

Uznávání množitelských porostů

(1) Žádost o uznání množitelského porostu podává dodavatel Ústavu. Žádost obsahuje

a) registrační nebo evidenční číslo žadatele přidělené podle § 16 odst. 7,

b) název druhu a název odrůdy rozmnožovacího materiálu,

c) kategorii rozmnožovacího materiálu a generaci, která má být vyrobena,

d) jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo trvalého pobytu nebo pobytu4a), místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo pobytu4a), a identifikační číslo osoby, která s dodavatelem uzavřela písemnou smlouvu o výrobě rozmnožovacího materiálu, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu, identifikační číslo a sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky, jde-li o právnickou osobu,

e) výměru množitelského porostu a jeho umístění v příslušném katastrálním území,

f) původ a množství osiva nebo sadby použité k založení porostu,

g) sled předplodin na pozemku v předcházejících letech podle požadavků stanovených prováděcím právním předpisem,

h) souhlas držitele šlechtitelských práv, je-li odrůda chráněna podle zvláštního právního předpisu2) nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie4b),

i) doklady potřebné k ověření původu rozmnožovacího materiálu, které stanoví prováděcí právní předpis,

j) označení pověřené osoby v případě, že tato osoba provede uznávací řízení množitelského porostu,

k) číslo množitelského porostu, které stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Dodavatel, který žádá o uznání množitelského porostu, je povinen podle pokynů Ústavu zřetelně označit pozemek číslem množitelského porostu. Na vyžádání Ústavu nebo pověřené osoby je dodavatel povinen předložit doklad o sledu předplodin.

(3) Ústav nebo pověřená osoba provede přehlídku množitelského porostu a o jejím výsledku vyhotoví záznam, který zašle dodavateli, jenž podal žádost o uznání množitelského porostu.

(4) Ústav nebo pověřená osoba vydá uznávací list, jestliže

a) vlastnosti množitelského porostu a výsledky úředních zkoušek vyhovují požadavkům stanoveným prováděcím právním předpisem,

b) množitelský porost splňuje podmínku minimální vzdálenosti od porostu stejného nebo příbuzného druhu, který by mohl cizosprášením, přenosem chorob nebo jiným způsobem ohrozit množitelský porost,

c) množitelský porost splňuje požadavky na předplodiny množitelských porostů vymezených druhů v předcházejících letech, stanovené prováděcím právním předpisem.

(5) Množitelský porost se neuzná, nejsou-li splněny podmínky podle odstavce 4 nebo vyskytují-li se v něm škodlivé organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropské unie5). Množitelský porost, který nevyhovuje požadavkům kategorie a generace osiva uvedené v žádosti o uznání množitelského porostu, může být uznán v jiné kategorii nebo generaci, které odpovídá svými vlastnostmi, pouze na základě podání nové žádosti o uznání množitelského porostu s uvedením odpovídající kategorie nebo generace. Pokud Ústav nařídí mimořádné rostlinolékařské opatření podle zvláštního právního předpisu5), může zrušit uznávací list na dotčený množitelský porost.

(6) Uznávací list o uznání množitelského porostu obsahuje

a) název druhu a název odrůdy,

b) údaj o výměře množitelského porostu,

c) výsledek přehlídky množitelského porostu, popřípadě dalších předepsaných úředních zkoušek,

d) kategorii rozmnožovacího materiálu a generaci,

e) označení dodavatele podle odstavce 1 písm. a),

f) označení osoby, která s dodavatelem uzavřela písemnou smlouvu o výrobě rozmnožovacího materiálu podle odstavce 1 písm. d),

g) datum vydání a číslo uznávacího listu,

h) podpis osoby, která uznávací list vydala.

(7) Uznávací list množitelského porostu vydaný pověřenou osobou obsahuje kromě náležitostí uvedených v odstavci 6 rovněž údaj o oprávnění vydat tento uznávací list.

(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) vzor žádosti o uznání množitelského porostu,

b) výčet dokladů potřebných k ověření původu rozmnožovacího materiálu a vzory těchto dokladů,

c) způsob určení čísla množitelského porostu podle odstavce 1,

d) termíny a počty přehlídek množitelských porostů,

e) vzory formulářů pro záznam o přehlídce množitelského porostu podle odstavce 3,

f) požadavky na předplodiny množitelských porostů vymezených druhů v předcházejících letech podle odstavce 4,

g) vzory uznávacích listů podle odstavců 6 a 7,

h) postupy a metody hodnocení množitelských porostů.

Uznávání rozmnožovacího materiálu

§ 6

(1) Žádost o uznání rozmnožovacího materiálu podává dodavatel Ústavu. Žádost obsahuje kromě údajů uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) až c)

a) množství rozmnožovacího materiálu s uvedením počtu a druhu balení a čísla použitých návěsek,

b) rok sklizně rozmnožovacího materiálu,

c) číslo uznávacího listu o uznání množitelského porostu, z něhož byl rozmnožovací materiál bezprostředně vyroben,

d) číslo partie rozmnožovacího materiálu,

e) údaj o chemickém nebo jiném ošetření, pokud byl rozmnožovací materiál před odběrem vzorku takto ošetřen,

f) údaj o místě, kde je rozmnožovací materiál uložen,

g) označení pověřené osoby v případě, že tato osoba provede uznávací řízení rozmnožovacího materiálu.

(2) Ústav nebo pověřená osoba odebere vzorek rozmnožovacího materiálu z partie rozmnožovacího materiálu a provede zkoušky potřebné k vydání uznávacího listu. Odběr vzorků sadby brambor provádí Ústav. Dodavateli nevzniká nárok na finanční náhradu za odebraný vzorek. Uznávací list je vydán, jestliže z výsledku provedených zkoušek u odebraného vzorku je zřejmé, že rozmnožovací materiál má ke dni uznání vlastnosti stanovené pro jednotlivé druhy vyhláškou.

(3) Ústav rozmnožovací materiál neuzná, obsahuje-li škodlivé organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropské unie5) nebo nemá vlastnosti stanovené vyhláškou pro jednotlivé druhy.

(4) Dokladem o uznání rozmnožovacího materiálu je uznávací list vydaný Ústavem nebo pověřenou osobou. Dokladem o neuznání rozmnožovacího materiálu je rozhodnutí vydané Ústavem.

(5) Uznávací list obsahuje

a) název druhu rozmnožovacího materiálu a název odrůdy,

b) údaj o množství rozmnožovacího materiálu, včetně počtu a druhu balení,

c) číslo partie rozmnožovacího materiálu,

d) číslo uznávacího listu o uznání množitelského porostu, ze kterého byl rozmnožovací materiál vyroben,

e) údaj o způsobu úpravy rozmnožovacího materiálu a o použitém chemickém přípravku, byl-li použit,

f) čísla použitých návěsek, s výjimkou vegetativně množených odrůd révy, chmele, ovocných rodů a druhů,

g) výsledky zkoušek,

h) údaj o kategorii a generaci rozmnožovacího materiálu,

i) číslo uznávacího listu,

j) datum vydání uznávacího listu,

k) podpis osoby, která uznávací list vydala.

(6) Uznávací list vydávaný pověřenou osobou obsahuje kromě náležitostí uvedených v odstavci 5 také údaj o oprávnění vydat tento uznávací list.

(7) Ústav v rámci řízení o uznání množitelského porostu sadby brambor odebere vzorek na základě dodavatelem vyplněné návěsky vzorku pro stanovení zdravotního stavu sadby brambor.

(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu,

b) způsob určení čísla partie rozmnožovacího materiálu,

c) maximální hmotnost nebo počet kusů v partii rozmnožovacího materiálu,

d) minimální velikosti vzorků rozmnožovacího materiálu včetně velikostí vzorků peletovaného, inkrustovaného a granulovaného osiva, osivových pásů a osivových rohoží,

e) pravidla pro odběr vzorků pro srovnávací pokusy a zkoušky v rámci Evropské unie,

f) postupy a metody zkoušení rozmnožovacího materiálu,

g) vzor žádosti podle odstavce 1 a vzor žádosti o odběr vzorku v řízení o uznání rozmnožovacího materiálu.

§ 6a

Egalizace osiva

(1) Egalizovat je možné partie osiva stejného druhu a odrůdy, a to celé nebo jejich části, za předpokladu, že

a) u nich proběhlo již uznávací řízení,

b) byla dodržena homogenita egalizované partie.

(2) Pokud je egalizováno osivo partií různých kategorií nebo generací, odpovídá výsledná egalizovaná partie nejnižší kategorii a generaci z použitých partií.

(3) Egalizovaná partie je označena číslem partie v rámci přidělené číselné řady; první číslice v čísle partie označuje rok egalizace.

(4) Egalizovaná partie podléhá novému uznávacímu řízení. Dodavatel současně se žádostí o uznání egalizované partie předloží egalizační protokol.

(5) Při odběru vzorků egalizované partie předloží dodavatel egalizační protokol a doklady, jejichž výčet a vzory stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Dodavatel je povinen vést evidenci o přípravě a uvádění do oběhu egalizovaných partií osiv.

(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) výčet a vzory dokladů, které předloží dodavatel při odběru vzorků egalizované partie,

b) náležitosti egalizačního protokolu a jeho vzor,

c) způsob vedení evidence podle odstavce 6 a údaje o egalizovaném osivu vyžadované při vedení této evidence.

§ 7

(1) Dodavatel, který požádal o uznání rozmnožovacího materiálu, je povinen vést a uchovávat po dobu 5 let záznamy o

a) hmotnosti nebo počtu kusů, původu a vlastnostech rozmnožovacího materiálu použitého k výrobě rozmnožovacího materiálu,

b) hmotnosti nebo počtu kusů a vlastnostech vyrobeného rozmnožovacího materiálu,

c) hmotnosti nebo počtu kusů rozmnožovacího materiálu uvedeného do oběhu.

(2) Ústav v uznávacím řízení provádí odborné a zkušební úkony, jimiž opatřuje nezbytné podklady pro vydání uznávacího listu. Ústav může k provedení těchto úkonů uzavřít smlouvu s fyzickou nebo právnickou osobou, která splňuje podmínky podle § 17. Ústav může pověřit osobu k činnostem uvedeným v § 17.

(3) Náklady za provedení odborných a zkušebních úkonů spojených s uznávacím řízením hradí Ústavu dodavatel podle zvláštního zákona.3) Pověřeným osobám hradí náklady dodavatel podle písemně dohodnutých podmínek.

(4) Seznam katastrálních území uzavřených pěstebních oblastí pro výrobu rozmnožovacího materiálu předstupňů a základního rozmnožovacího materiálu brambor, mimo které není sadba brambor z přehlížených množitelských porostů určených k její výrobě uznávána a ve kterých smí být pěstovány brambory výhradně z rozmnožovacího materiálu předstupňů, ze základního rozmnožovacího materiálu nebo certifikovaného rozmnožovacího materiálu, stanoví příloha č. 2 k tomuto zákonu.

(5) Ministerstvo může stanovit vyhláškou seznam uzavřených pěstebních oblastí pro výrobu základního rozmnožovacího materiálu révy, chmele, ovocných a okrasných druhů, kde je zakázána výsadba jiného než na zdravotní stav testovaného materiálu.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) minimální vzdálenost množitelského porostu od porostů stejného nebo příbuzného druhu, které by mohly cizosprášením, přenosem chorob nebo jiným způsobem ohrozit množitelský porost, a požadavky na vlastnosti množitelského porostu,

b) požadavky na předplodiny množitelských porostů vymezených druhů v předcházejících letech,

c) postupy pro hodnocení množitelských porostů, včetně hodnocení u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě,

d) požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu stanovené pro jednotlivé druhy,

e) druhy, jejichž rozmnožovací materiál předstupňů smí být vyráběn po vymezený počet generací z uznaného rozmnožovacího materiálu předstupňů, a způsob označování těchto generací,

f) druhy, jejichž certifikovaný rozmnožovací materiál smí být vyráběn z certifikovaného rozmnožovacího materiálu pocházejícího bezprostředně z uznaného šlechtitelského rozmnožovacího materiálu, rozmnožovacího materiálu předstupňů a základního rozmnožovacího materiálu a způsob označování certifikovaného rozmnožovacího materiálu,

g) pro vymezené druhy způsob označování zdravotních tříd základního rozmnožovacího materiálu nebo certifikovaného rozmnožovacího materiálu vyrobeného postupy vhodnými k výrobě zdravého rozmnožovacího materiálu a stanoví vlastnosti, které takto označený základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál musí mít,

h) termíny a způsoby podávání žádostí o uznání množitelského porostu a rozmnožovacího materiálu včetně vzorů formulářů,

i) doklady potřebné k ověření původu rozmnožovacího materiálu,

j) způsob vedení evidence při výrobě a uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu, výčet a vzory formulářů, které dodavatel používá k vedení evidence při výrobě a uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu, včetně partiového štítku a vzoru formuláře k vedení záznamů o stavu množitelského porostu k výrobě standardního osiva,

k) metody zkoušení rozmnožovacího materiálu ke zjištění jeho vlastností,

l) náležitosti čísla množitelského porostu a čísla partie rozmnožovacího materiálu a maximální hmotnost nebo počet kusů v partii rozmnožovacího materiálu,

m) použití měrných jednotek hmotnosti a plochy pro jednotlivé druhy rostlin,

n) zkoušky potřebné ke zjištění vlastností množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu u jednotlivých druhů,

o) požadavky na přípustné limity zjišťované u množitelského porostu úředními zkouškami,

p) podmínky na vlastnosti pozemku, na kterém je množitelský porost, a vlastnosti půdy, popřípadě substrátu, ve kterém je množitelský porost a rozmnožovací materiál pěstován,

r) vzory dokladů vydávaných Ústavem nebo pověřenými osobami,

s) specifikaci kategorií rozmnožovacího materiálu u jednotlivých druhů pěstovaných rostlin,

t) kategorie a generace osiva u jednotlivých druhů, které lze uznávat podle § 4 odst. 10 a 13,

u) podrobnosti o uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu chmele, révy, ovocných rodů a druhů, okrasných druhů a rychlerostoucích dřevin.

§ 7a

Osivo s neukončenou certifikací sklizené v České republice

(1) Osivo s neukončenou certifikací sklizené v České republice nelze uvádět do oběhu na území České republiky.

(2) Partii osiva s neukončenou certifikací musí doprovázet doklad vydaný Ústavem, jehož náležitosti a vzor stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Obaly osiva s neukončenou certifikací musí nést návěsku šedé barvy, jejíž náležitosti a vzor stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Dodavatel je povinen vést evidenci o osivu s neukončenou certifikací vyrobeném na území České republiky a uvedeném do oběhu mimo území České republiky.

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou náležitosti a vzor dokladu podle odstavce 2 a způsob vedení evidence podle odstavce 4.

§ 8

Uvádění osiva do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti

(1) Osivo lze uvést do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti za předpokladu, že dodavatel

a) podá žádost o uznání osiva podle § 6,

b) zajistí provedení zkoušek stanovených vyhláškou,

c) písemně nebo prostřednictvím dálkového přenosu dat oznámí odběrateli hodnoty zjištěné zkouškou podle písmene b) a na zvláštní návěsce obalu, nebo v případě balení určených k prodeji na území České republiky konečnému spotřebiteli v doprovodném dokladu uvede jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo trvalého pobytu nebo pobytu4a), místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo pobytu4a), identifikační číslo dodavatele, číslo partie, výsledek předběžné zkoušky klíčivosti a text "dodáno do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti",

d) vede evidenci o osivu uvedeném do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti včetně údajů o prvním odběrateli tohoto materiálu; evidenci vede v písemné nebo elektronické podobě,

e) předložil Ústavu doklad o předběžném zjištění vlastností osiva a uvede jméno, příjmení a místo trvalého pobytu prvního odběratele osiva.

(2) Nesplnil-li dodavatel předpoklady podle odstavce 1 nebo osivo nesplňuje požadavky na jeho vlastnosti [§ 7 odst. 6 písm. d)], nesmí uvést osivo do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti.

(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou zkoušky podle odstavce 1 písm. b), podrobnosti vedení evidence podle odstavce 1 písm. d) a požadavky na vlastnosti osiva pro jednotlivé druhy podle odstavce 2 a druhy, jejichž osivo je možné uvádět do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahují na osivo dovážené ze třetích zemí, s výjimkou osiva uznávaného podle § 4 odst. 13.

§ 9

Standardní osivo

(1) Standardní osivo uváděné do oběhu musí být druhově a odrůdově pravé, odrůdově čisté a musí splňovat požadavky na vlastnosti, které ministerstvo stanoví vyhláškou. Za tyto vlastnosti osiva odpovídá dodavatel, který je povinen odběrateli písemně oznámit skutečně zjištěné vlastnosti osiva uváděného do oběhu.

(2) Dodavatel, který vyrábí standardní osivo, je povinen

a) odebírat vzorky z každé vyrobené partie osiva a uchovávat je pro účely následné kontroly po dobu 2 let,

b) vést a uchovávat po dobu 3 let záznamy o

1. původu, hmotnosti nebo počtu kusů osiva použitého k výrobě,

2. stavu množitelského porostu k výrobě osiva, které ministerstvo stanoví vyhláškou,

3. hmotnosti nebo počtu kusů vyrobeného osiva a o osobě, jíž byl předán,

4. hmotnosti nebo počtu kusů osiva použitého ve vlastním podniku,

5. vlastnostech vyrobeného osiva,

c) předkládat na vyžádání Ústavu záznamy podle písmene b) ke kontrole.

(3) Ústav provádí následnou kontrolu vyrobeného standardního osiva a namátkovou kontrolu dodržování povinností uvedených v odstavci 2.

§ 11

Obchodní osivo

(1) Ústav povolí uvádět do oběhu obchodní osivo, pokud

a) se jedná o zemědělský druh stanovený prováděcím právním předpisem,

b) je vzorek obchodního osiva odebrán v souladu s technologickým postupem, který stanoví prováděcí právní předpis,

c) byly provedeny všechny zkoušky podle § 7 odst. 6 písm. n) potřebné ke zjištění vlastností obchodního osiva uvedených v § 3 odst. 2, které musí být provedeny podle obvyklých mezinárodních metod, pokud takové metody existují,

d) obchodní osivo splňuje požadavky na pravost druhu a na vlastnosti, stanovené prováděcím právním předpisem,

e) je označeno, zda jde o formu jarní nebo ozimou nebo jiné zvláštní použití osiva,

f) jsou splněny požadavky na označování a balení podle § 19.

(2) Dodavatel je povinen vést evidenci o vyrobeném a do oběhu uvedeném obchodním osivu v písemné nebo elektronické podobě.

(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) výčet zemědělských druhů, u nichž je možno uvádět do oběhu osivo v kategorii obchodní osivo,

b) technologický postup odběru vzorků,

c) požadavky na pravost druhu a jeho vlastnosti,

d) podrobnosti a způsob vedení evidence o vyrobeném a do oběhu uvedeném obchodním osivu.

§ 12

Směs osiv

(1) Směs osiv odrůd jednoho nebo více druhů se smí uvádět do oběhu, pokud jednotlivé složky směsi osiva, které náleží k druhům uvedeným v druhovém seznamu, splňují podmínky pro uvádění do oběhu samostatně.

(2) Do oběhu se smí uvádět směs

a) osiv k využití pro zemědělskou výrobu, která smí obsahovat pouze osivo zemědělských druhů a zeleninových druhů uvedených v druhovém seznamu, s výjimkou osiva řepy a odrůd trav, které nejsou určeny k využití jako pícnina,

b) osiv k využití mimo zemědělskou výrobu, která smí obsahovat osivo krmných plodin a osivo jiných rostlinných druhů, včetně druhů neuvedených v druhovém seznamu,

c) osiv odrůd jednoho nebo více druhů obilnin,

d) standardních osiv odrůd jednoho druhu zeleniny v malém balení, jehož nejvyšší povolenou hmotnost stanoví prováděcí právní předpis,

e) osiv určená k ochraně přirozeného prostředí, která může obsahovat osivo krmných plodin a osivo jiných rostlinných druhů, včetně druhů neuvedených v druhovém seznamu; pro uvádění do oběhu tohoto typu směsi se použije § 12a.

(3) Dodavatel, který hodlá vyrábět směs osiva k uvádění do oběhu, je povinen

a) zajistit přípravu směsi vhodným postupem mísení a na vhodném mísicím zařízení, aby byla zajištěna homogenita vyrobené směsi,

b) sdělit Ústavu předem podíl jednotlivých druhů a názvy odrůd ve směsi osiva,

c) sdělit Ústavu název směsi, pokud bude uveden na obalu,

d) určit osobu odpovědnou za proces mísení.

(4) Ústav

a) eviduje směs osiva podle odstavce 3 a přidělí každé směsi osiva před uvedením do oběhu registrační číslo,

b) odebere úřední vzorek a uchová jej pro případ následné kontroly po dobu 5 let,

c) provádí kontrolu směsí osiv, a to

1. namátkovou kontrolu procesu míchání směsí osiv,

2. namátkovou kontrolu složení směsí osiv.

(5) Způsob přidělení registračního čísla, odběr vzorku a údaje o způsobu míchání a evidence stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Směs osiva uváděná do oběhu musí být zřetelně označená jako směs osiva a musí být označena údaji a způsobem podle § 19. Směs osiva nesmí být při prodeji konečnému spotřebiteli pro užití k nevýrobním a neobchodním účelům dále rozvažována.

(7) Dodavatel vede evidenci o výrobě, způsobu míchání a uvádění do oběhu směsí osiva.

(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) nejvyšší povolenou hmotnost malého balení směsi standardního osiva odrůd jednoho druhu zeleniny,

b) způsob přidělení registračního čísla směsi osiva,

c) technologický postup odběru vzorků směsí osiv,

d) náležitosti a způsob vedení evidence o výrobě, způsobu míchání a uvádění do oběhu směsí osiv, včetně vzorů formulářů,

e) postup při následné kontrole směsi osiv prováděné Ústavem.

§ 12a

Uvádění do oběhu směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí

(1) Směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí lze uvádět do oběhu pouze na základě povolení uděleného Ústavem. Při udělování tohoto povolení Ústav na základě informací pověřené osoby3c) určí oblast původu dané směsi osiv. Směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí lze uvádět do oběhu pouze v této oblasti původu. V případě, že směs osiv určená k ochraně přirozeného prostředí obsahuje jednu nebo více uchovávaných odrůd, postupuje se podle § 3b a 35a.

(2) Dodavatel, který vyrábí rozmnožovací materiál, je povinen před začátkem každého vegetačního období oznámit Ústavu množství směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí, pro kterou hodlá žádat o povolení, a výměru a umístění plánovaných lokalit sběru osiva a v případě směsi osiv z odděleně pěstovaných složek navíc výměru a umístění plánovaných lokalit množení osiva. Pokud z těchto oznámení vyplývá, že nejvyšší přípustné množství určené způsobem podle odstavce 4 bude překročeno, přidělí Ústav každému zúčastněnému dodavateli, který vyrábí rozmnožovací materiál, množství směsi osiv, které může v příslušném vegetačním období uvést do oběhu, a to úměrně k množství směsi osiv, o jehož uvedení do oběhu dodavatel původně žádal, a v maximálním množství rovnajícím se nejvyššímu přípustnému množství určenému způsobem podle odstavce 4. Dodavatel je povinen podat Ústavu za každé vegetační období zprávu o množství směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí uvedeného do oběhu.

(3) Dodavatel uzavře obal směsi osiv uváděné do oběhu takovým způsobem, aby nebylo možné jej otevřít bez poškození uzavíracího systému nebo bez zanechání stop narušení na návěsce dodavatele nebo na obalu. Součástí uzavíracího systému obalu musí být návěska dodavatele nebo plomba. Obal směsi osiv uváděné do oběhu musí být označen návěskou dodavatele nebo potiskem obsahujícími tyto údaje:

a) slova „Pravidla a normy EU“,

b) označení dodavatele a jeho adresu, nebo jeho identifikační značku,

c) označení, zda se jedná o přímo sklízenou směs osiv, nebo směs osiv z odděleně pěstovaných složek,

d) rok uzavření obalu vyjádřený slovy „Uzavřeno“ s následným doplněním příslušného roku vyjádřeného čtyřmístným číslem,

e) oblast původu směsi osiv,

f) zdrojovou oblast směsi osiv,

g) lokalitu sběru směsi osiv,

h) typ stanoviště v lokalitě sběru směsi osiv,

i) slova „směs osiv pícnin určená k ochraně přirozeného prostředí, která má být použita v oblasti se stejným typem stanoviště, jako je v lokalitě sběru této směsi, a to bez ohledu na biotické podmínky“,

j) číslo partie přidělené dodavatelem,

k) procentické hmotnostní podíly jednotlivých rostlinných druhů a poddruhů; v případě přímo sklízené směsi osiv postačuje uvést druhy a poddruhy, které jsou typické pro typ stanoviště v lokalitě sběru a které mají jakožto složky dané směsi osiv význam pro zachování genetických zdrojů rostlin,

l) čistou nebo hrubou hmotnost balení,

m) v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, typ a orientační poměr mezi hmotností klubíček nebo čistého osiva a celkovou hmotností,

n) v případě směsi osiv z odděleně pěstovaných složek hodnotu klíčivosti těch složek směsi, které jsou krmnými plodinami uvedenými v druhovém seznamu a které nesplňují požadavky na klíčivost stanovené prováděcím právním předpisem; v případě, že je počet požadovaných hodnot klíčivosti šest a více, postačuje uvést průměr těchto hodnot.

(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob určení nejvyššího celkového množství směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí, které lze ročně uvádět do oběhu.

§ 12b

Povolování směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí

(1) Ústav povolí uvádění přímo sklízené směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí do oběhu za splnění těchto podmínek:

a) směs osiv byla ve zdrojové oblasti získána z lokality sběru, která nebyla oseta po dobu 40 let přede dnem podání žádosti podle odstavce 3,

b) zdrojová oblast se nachází v oblasti původu dané směsi osiv,

c) procentické podíly druhů a poddruhů, které jsou typické pro daný typ stanoviště v dané lokalitě sběru a které mají jakožto složky dané směsi osiv význam pro zachování genetických zdrojů rostlin, musí být vhodné pro obnovu daného typu stanoviště v dané lokalitě sběru,

d) klíčivost všech složek směsi osiv podle písmene c) je na přibližně stejné úrovni, aby byl po vysetí směsi osiv zachován v porostu původní poměr složek podle písmene c) a tím zajištěna obnova daného typu stanoviště v dané lokalitě sběru,

e) procentické hmotnostní podíly druhů a poddruhů, které nejsou typické pro daný typ stanoviště v dané lokalitě sběru a které nemají jakožto složky dané směsi osiv význam pro zachování genetických zdrojů rostlin, nesmí překročit 1 %,

f) výskyt vybraných plevelných rostlinných druhů nesmí překročit nejvyšší přípustnou úroveň, kterou stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Ústav povolí uvádění směsi osiv z odděleně pěstovaných složek určené k ochraně přirozeného prostředí do oběhu za splnění těchto podmínek:

a) osivo určené k výrobě směsi bylo ve zdrojové oblasti získáno z lokality sběru, která nebyla oseta po dobu 40 let přede dnem podání žádosti podle odstavce 3,

b) zdrojová oblast se nachází v oblasti původu dané směsi osiv,

c) směs osiv se skládá z druhů a poddruhů, které jsou typické pro daný typ stanoviště v dané lokalitě sběru a které mají jakožto složky dané směsi osiv význam pro zachování genetických zdrojů rostlin,

d) složky směsi osiv, které jsou krmnými plodinami uvedenými v druhovém seznamu, musí před smísením splňovat požadavky na vlastnosti osiva stanovené prováděcím právním předpisem,

e) počet generací při množení osiva jednotlivých složek nesmí přesáhnout pět.

(3) Žádost o povolení k uvádění do oběhu směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí podává dodavatel Ústavu. K žádosti musí být přiloženo prohlášení o splnění požadavků uvedených v odstavci 1 písm. a) a b), pokud se jedná o přímo sklízenou směs osiv, nebo v odstavci 2 písm. a), b) a e), pokud se jedná o směs osiv z odděleně pěstovaných složek. Vzor žádosti podle věty první a vzor prohlášení podle věty druhé stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Povolení k uvádění do oběhu směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí obsahuje tyto údaje:

a) označení dodavatele a adresu jeho sídla nebo místa podnikání,

b) údaj, zda se jedná o přímo sklízenou směs osiv nebo směs osiv z odděleně pěstovaných složek,

c) procentické hmotnostní podíly druhů a poddruhů obsažených ve směsi osiv; v případě přímo sklízené směsi osiv postačuje uvést druhy a poddruhy, které jsou typické pro typ stanoviště v lokalitě sběru a které mají jakožto složky dané směsi osiv význam pro zachování genetických zdrojů rostlin,

d) v případě směsi osiv z odděleně pěstovaných složek hodnotu klíčivosti těch složek směsi, které jsou krmnými plodinami uvedenými v druhovém seznamu a které nesplňují požadavky na klíčivost stanovené prováděcím právním předpisem,

e) množství směsi osiv, na které se povolení vztahuje,

f) oblast původu směsi osiv,

g) omezení uvádění do oběhu v oblasti původu směsi osiv,

h) zdrojovou oblast směsi osiv,

i) lokalitu sběru směsi osiv; v případě směsi osiv z odděleně pěstovaných složek také lokalitu množení osiva,

j) typ stanoviště v lokalitě sběru,

k) rok sklizně.

(5) Ústav nebo pověřená osoba u směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí ověřuje

a) u přímo sklízené směsi osiv

1. splnění požadavků uvedených v odstavci 1 písm. c) přehlídkou porostu prováděnou Ústavem v lokalitě sběru, pokud se tato lokalita sběru nachází na území České republiky; počet a termíny konání těchto přehlídek porostu, jejichž výsledky Ústav zaznamenává, stanoví prováděcí právní předpis,

2. splnění požadavků uvedených v odstavci 1 písm. d), e) a f) úřední zkouškou nebo zkouškou pod úředním dozorem; tyto zkoušky musí být provedeny v souladu s platnými mezinárodními metodami, pokud takové metody existují,

b) u směsi osiv z odděleně pěstovaných složek splnění požadavků uvedených v odstavci 2 písm. c) a d) úřední zkouškou nebo zkouškou pod úředním dozorem; tyto zkoušky musí být provedeny v souladu s platnými mezinárodními metodami, pokud takové metody existují.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) výčet plevelných rostlinných druhů, jejichž výskyt je v přímo sklízené směsi osiv limitován, včetně nejvyšší přípustné úrovně výskytu těchto rostlinných druhů,

b) požadavky na vlastnosti osiva, které musí před smísením splňovat složky směsi, které jsou krmnými plodinami uvedenými v druhovém seznamu,

c) počty a termíny přehlídek porostů v lokalitě sběru přímo sklízených směsí,

d) vzor žádosti o povolení uvádět do oběhu směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí a vzor prohlášení o splnění požadavků pro udělení povolení uvádět do oběhu směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí.

§ 13

Rozmnožovací materiál v ekologickém zemědělství

(1) Výrobu rozmnožovacího materiálu pro ekologické zemědělství upravuje zvláštní právní předpis6).

(2) Obal7) rozmnožovacího materiálu pro ekologické zemědělství musí být označen podle zvláštního právního předpisu6).

(3) Pro ekologické zemědělství lze použít pouze rozmnožovací materiál, který nevyžaduje moření podle § 3 odst. 5. Dodavatel je povinen vést evidenci o vyrobeném a do oběhu uvedeném rozmnožovacím materiálu pro ekologické zemědělství v písemné nebo elektronické podobě.

(4) Ústav je povinen vést a aktualizovat elektronickou databázi7a) odrůd, jejichž rozmnožovací materiál získaný z ekologického zemědělství je dostupný na území České republiky.

(5) Dodavatelé rozmnožovacího materiálu pro ekologické zemědělství jsou povinni poskytovat informace pro aktualizaci databáze vedené Ústavem podle odstavce 4.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti vedení evidence podle odstavce 3 a způsob poskytování informací podle odstavce 5.

§ 14

Rozmnožovací materiál geneticky modifikovaných odrůd

(1) Uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu geneticky modifikovaných odrůd musí být v souladu s ustanoveními tohoto zákona a s ustanoveními zvláštního právního předpisu1a).

(2) Použití rozmnožovacího materiálu geneticky modifikované odrůdy, která není v České republice registrována nebo zapsána ve společném katalogu odrůd, se pro pokusné účely a zkoušky řídí ustanoveními zvláštního právního předpisu1a).

(3) Údaje na obalu rozmnožovacího materiálu geneticky modifikovaných odrůd uváděných do oběhu podle odstavce 1 musí obsahovat označení podle zvláštního právního předpisu1a).

(4) Každá osoba, která uvádí rozmnožovací materiál geneticky modifikované odrůdy do oběhu, musí ve svém obchodním katalogu zřetelně označit, že se jedná o geneticky modifikovanou odrůdu.

(5) Dodavatel je povinen vést evidenci o vyrobeném a do oběhu uvedeném rozmnožovacím materiálu geneticky modifikovaných odrůd v písemné nebo elektronické podobě.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti o údajích na obalu rozmnožovacího materiálu geneticky modifikovaných odrůd uváděných do oběhu a podrobnosti vedení evidence podle odstavce 5.

§ 15

Sazenice zeleniny

(1) Sazenice zeleninových druhů uvedených v druhovém seznamu lze uvádět do oběhu, pokud

a) pochází z osiva, sadby nebo části rostliny registrované odrůdy nebo odrůdy zapsané ve společném katalogu odrůd v kategorii základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál nebo standardní osivo,

b) byly vypěstovány a uchovávány odděleně a nedošlo ke smíchání jednotlivých partií rozmnožovacího materiálu zeleniny,

c) vykazují vlastnosti a jsou baleny a označeny způsobem, který stanoví tento zákon a vyhláška,

d) neobsahují škodlivé organismy nebo nevykazují zjevné příznaky poškození škodlivými organismy.

(2) Dodavatel, který vyrábí sazenice zeleniny a uvádí je do oběhu musí

a) být pro tuto činnost registrován (§ 16),

b) informovat o výskytu škodlivých organizmů Ústav,

c) splnit podmínky pro

1. popis, sledování a kontrolu kritických bodů výrobního procesu,

2. odběr vzorků, prováděný Ústavem nebo pověřenou osobou,

d) zabezpečit čistotu a pravost druhu nebo odrůdy sazenic zeleniny a kontrolovat jejich zdravotní stav,

e) vést evidenci o výrobě sazenic zeleniny, včetně záznamů o kontrole kritických bodů a kontrolách provedených správními úřady a uchovávat je po dobu alespoň jednoho roku.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují rovněž na česnek, sazečku cibule a sazečku šalotky.

(4) Ústav nebo jím pověřená osoba kontroluje sledování kritických bodů výrobního procesu sazenic zeleniny.

(5) Dojde-li během balení, skladování, přepravy nebo při dodání ke smíchání partií sazenic zeleniny různého původu, zaznamená dodavatel v evidenci složení nové partie a původ jejích jednotlivých složek.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) požadované vlastnosti sazenic zeleniny,

b) podrobnosti způsobu balení a označování sazenic zeleniny,

c) kritické body sledované ve výrobním procesu sazenic zeleniny,

d) podrobnosti postupu při odběru vzorků,

e) náležitosti evidence včetně způsobu vedení záznamů o kontrole kritických bodů a kontrolách provedených správními úřady a podmínky pro sledování a kontrolu kritických bodů výrobního procesu sazenic zeleniny.

§ 16

Registrace a ohlašovací povinnost dodavatele

(1) Dodavatel, který uvádí do oběhu, dováží ze třetích zemí nebo vyrábí rozmnožovací materiál révy, chmele, ovocných rodů a druhů, popřípadě okrasných druhů pro jiného než konečného spotřebitele, musí být pro tuto činnost registrován u Ústavu. Povinnost registrace se vztahuje rovněž na dodavatele, který vyrábí nebo dováží sazenice zeleniny. Ústav registruje na základě písemné žádosti osobu4), která

a) prokáže odbornou způsobilost; při uznávání odborné způsobilosti nebo jiné způsobilosti státních příslušníků členských států se postupuje podle zvláštního právního předpisu7b),

b) uhradí správní poplatek8).

(2) Žadatel o registraci prokáže odbornou způsobilost

a) předložením originálu nebo úředně ověřené kopie

1. výučního listu nebo maturitního vysvědčení v oboru zahradník, nebo v příbuzném zemědělském oboru, nebo

2. vysokoškolského diplomu v oblasti zemědělství8a), nebo

b) předložením písemného prohlášení o zastupující osobě, která prokáže svoji odbornou způsobilost podle písmene a).

(3) Neprokáže-li žadatel o registraci odbornou způsobilost podle odstavce 2 písm. a), avšak prokáže-li předložením originálu nebo úředně ověřené kopie dokladu o tom, že dosáhl minimálně středoškolského vzdělání, a to i jiného zaměření, může mu Ústav po absolvování teoretického a praktického proškolení v Ústavu rovněž udělit registraci; postup proškolení zveřejní Ústav ve Věstníku Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen "Věstník").

(4) Žádost o registraci obsahuje

a) u fyzické osoby jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, identifikační číslo, místo trvalého pobytu nebo pobytu4a), místo podnikání, liší-li se toto od místa trvalého pobytu nebo pobytu4a), u právnické osoby obchodní firmu, identifikační číslo a sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky,

b) druh a rozsah činnosti, na niž je žádána registrace,

c) jméno a příjmení osoby odpovědné za výkon registrované činnosti,

d) registrační číslo, bylo-li již osobě žádající o registraci dříve přiděleno podle zvláštního právního předpisu5).

(5) Ústav může registraci zrušit

a) na žádost registrované osoby, nebo

b) zjistí-li, že registrovaná osoba hrubě porušila povinnost stanovenou tímto zákonem.

(6) Dodavatel, který nepodléhá registraci podle odstavce 1, s výjimkou dodavatele rozmnožovacího materiálu chmele, révy, ovocných rodů a druhů a okrasných druhů, musí Ústavu nejpozději 1 měsíc před zahájením činnosti písemně oznámit její předpokládané zahájení, popřípadě úmysl tuto činnost ukončit. Pokud dodavatel nemůže Ústavu sdělit úmysl ukončit činnost předem, je tak povinen učinit nejpozději následující den po dni jejího faktického ukončení. Vzor oznámení a jeho náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

(7) Ústav přidělí každému dodavateli podle odstavce 1 registrační číslo a dodavateli podle odstavce 6 evidenční číslo.

(8) Ústav vede evidenci osob uvedených v odstavcích 1 a 6.

(9) Registraci podle odstavce 1 a oznámení o zahájení činnosti podle odstavce 6 nepodléhá dodavatel, který vyrábí sazenice zeleniny s určením pro konečného spotřebitele, jehož činností není výroba zeleniny za účelem jejího prodeje konečnému spotřebiteli.

(10) Dodavatel, který vyrábí konformní rozmnožovací materiál, je povinen oznámit Ústavu rozsah výroby v kalendářním roce v termínech, které stanoví prováděcí právní předpis.

(11) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor žádosti o registraci a vzor oznámení podle odstavců 1 a 6 a termíny, v nichž je dodavatel, který vyrábí konformní rozmnožovací materiál, povinen oznámit Ústavu rozsah výroby v kalendářním roce.

§ 17

Smlouvy o provádění zkušebních úkonů a pověřování osob

(1) Ústav může uzavřít veřejnoprávní smlouvu (dále jen "smlouva") s právnickou nebo fyzickou osobou k provádění dílčích zkušebních úkonů podle § 7 odst. 2, jestliže

a) je odborně a technicky způsobilá k provádění zkušebních úkonů,

b) při předchozím provádění zkoušek jednala objektivně, odborně a způsobem, který jí nepřivodil neoprávněný majetkový prospěch nebo jinou neoprávněnou výhodu.

(2) Ústav může pověřit osobu podle § 7 odst. 2 k provádění přehlídek množitelských porostů a k vydávání dokladů o uznání těchto množitelských porostů u rodů, druhů a kategorií stanovených prováděcím právním předpisem, pokud

a) má nezbytné kvalifikační předpoklady odborné způsobilosti podle odstavce 9,

b) čestně prohlásí, že nemá na provádění přehlídek množitelských porostů osobní zájem,

c) se podpisem pověření písemně zavázala dodržovat pravidla platná pro úřední zkoušky,

d) provádí přehlídky množitelských porostů podle platných metod a pod úředním dozorem.

(3) Ústav může pověřit osobu podle § 7 odst. 2 k odběru vzorků rozmnožovacího materiálu rodů, druhů a kategorií stanovených vyhláškou pro uznávací řízení nebo pro ověření kvality obchodního osiva, pokud

a) má nezbytné kvalifikační předpoklady odborné způsobilosti podle odstavce 9,

b) provádí odběr vzorků podle platných mezinárodních metod a pod úředním dozorem.

(4) Pověřenou osobou podle odstavce 3 může být

a) nezávislá osoba,

b) zaměstnanec fyzické nebo právnické osoby, která se nezabývá výrobou, úpravou nebo uváděním do oběhu osiva, nebo

c) zaměstnanec dodavatele; zaměstnanec dodavatele však může provádět činnost podle odstavce 3 pouze u partií osiva tohoto dodavatele, není-li mezi zaměstnavatelem, dodavatelem vzorkovaného osiva a Ústavem dohodnuto jinak.

(5) Pověření podle odstavců 2 a 3 vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb.

(6) Ústav může pověřit laboratoř podle § 7 odst. 2 ke zkoušení osiv rodů, druhů a kategorií stanovených prováděcím právním předpisem při uznávacím řízení a k vydávání dokladů o uznání těchto osiv nebo k ověřování vlastností směsi osiva určené k ochraně přirozeného prostředí podle § 12b odst. 5, pokud

a) vedoucí laboratoře má odbornou způsobilost podle odstavce 9,

b) laboratoř se nachází v odpovídajících prostorách a je vybavena zařízením stanoveným vyhláškou,

c) zkoušení osiva probíhá v souladu s metodami, stanovenými prováděcím právním předpisem a pod úředním dozorem.

(7) Pověřenou laboratoří podle odstavce 6 může být

a) laboratoř, která žádnou svojí činností nezasahuje do výroby a uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu, nebo

b) laboratoř dodavatele; v tomto případě může laboratoř provádět zkoušky pouze u partií osiva tohoto dodavatele, není-li mezi tímto dodavatelem, dodavatelem zkoušeného osiva a Ústavem dohodnuto jinak.

(8) Ústav může pověřit laboratoř k provádění rozborů vzorků sazenic zeleniny. Pro tento postup platí odstavec 6 obdobně.

(9) Nezbytné kvalifikační předpoklady odborné způsobilosti jsou

a) vysokoškolské vzdělání v akreditovaném bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu v oblasti zemědělství nebo v oblasti přírodních věd se zaměřením na biologii, s minimální dvouletou praxí v oboru,

b) úplné střední odborné, popřípadě vyšší odborné vzdělání v oborech zemědělství s minimálně dvouletou praxí v oboru, nebo

c) minimálně středoškolské vzdělání i jiného zaměření, pokud žadatel prokáže alespoň tříletou praxi v oboru. Pro účely prokázání znalostí organizuje Ústav školení teoretické v délce minimálně 3 měsíců a praktické podle povahy činnosti, kterou bude pověřená osoba vykonávat. Okruhy otázek zveřejňuje Ústav ve Věstníku.

(10) Při uznávání odborné kvalifikace nebo jiné způsobilosti státních příslušníků členských států se postupuje podle zvláštního právního předpisu7b).

(11) Osoby podle odstavců 1 až 8 jsou povinny vést evidenci o činnostech, které jsou předmětem smlouvy nebo pověření a na vyžádání Ústavu ji musí kdykoli předložit.

(12) Všechny úkony prováděné osobami podle odstavců 1 až 3, 6 a 8 podléhají dozoru Ústavu. Při nesplnění podmínek může Ústav osobám, s nimiž uzavřel smlouvu nebo jimž udělil pověření, smlouvu nebo pověření zrušit spolu s uvedením důvodů. Opakovaně lze pak se stejnou osobou uzavřít smlouvu nebo udělit pověření po uplynutí nejméně 3 let.

(13) Osobě, s níž byla uzavřena smlouva nebo které bylo uděleno pověření, neplyne ze strany Ústavu žádný finanční nebo hmotný nárok.

(14) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) podrobnosti kvalifikační a technické způsobilosti a rozsah znalostí osob podle odstavce 1 a podrobnosti prokazování odborné způsobilosti podle odstavce 9,

b) podrobnosti provádění úkonů podle odstavců 1 až 3, 6 a 8, úředního dozoru, četnost provádění minimální následné kontroly a způsob jejího provádění,

c) požadavky na prostory a zařízení laboratoří pověřených osob,

d) výčet platných mezinárodních metod.

§ 18

Dovoz rozmnožovacího materiálu a sazenic zeleniny ze třetích zemí

(1) Dovážet ze třetích zemí lze rozmnožovací materiál

a) odrůdy registrované v České republice, jde-li o druh uvedený v druhovém seznamu,

b) okrasného druhu a ostatních druhů neuvedených v druhovém seznamu,

c) odrůdy zapsané ve společném katalogu odrůd, v případě rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů a révy též v jednom z úředních seznamů odrůd členských států,

d) odrůdy zapsané v seznamu vedeném dodavatelem v případě konformního rozmnožovacího materiálu,

e) odrůdy chráněné podle zákona o ochraně práv k odrůdám2) nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o odrůdových právech Společenství4b).

(2) Rozmnožovací materiál podle odstavce 1 písm. a) a c) smí být dovážen ze třetí země, jíž byla podle předpisů Evropské unie udělena rovnocennost pro osivo pro daný druh,

a) je-li v zemi původu úředně uznán jako rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál nebo se jedná o obchodní osivo nebo standardní osivo a je opatřen platnými doklady mezinárodních organizací nebo obdobnými platnými doklady jiného oprávněného orgánu, nebo

b) jedná-li se o osivo s neukončenou certifikací uznávané podle § 4 odst. 13.

(3) Rozmnožovací materiál okrasných druhů a ostatních druhů neuvedených v druhovém seznamu smí být dovážen ze třetích zemí, splňuje-li požadavky stanovené v § 25.

(4) Pouze s povolením Ústavu lze dovážet ze třetí země

a) rozmnožovací materiál odrůdy druhu z druhového seznamu, která není registrovaná a není zapsaná ve společném katalogu odrůd a je uvedena v seznamu odrůd vhodných pro certifikaci v mezinárodním obchodu podle schémat systému Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, za předpokladu, že tento rozmnožovací materiál bude na základě smlouvy mezi dodavatelem v České republice a osobou třetí země rozmnožován nebo upravován výhradně pro vývoz jako rozmnožovací materiál,

b) rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů za předpokladu, že splňuje minimálně požadavky kladené na konformní rozmnožovací materiál,

c) rozmnožovací materiál révy, stanoví-li tak předpis Evropské unie8b), přičemž poskytuje stejné záruky jako rozmnožovací materiál vyprodukovaný v Evropské unii; do vydání předpisu Evropské unie8b) lze rozmnožovací materiál révy dovážet ze třetích zemí s povolením Ústavu pouze,

1. byl-li úředně uznán v zemi původu,

2. splňuje-li podmínky stanovené v § 3 odst. 1 písm. a), v § 3 odst. 4, v § 7 odst. 6 písm. u) a v § 18 odst. 1 písm. a), c) a e),

3. je-li označen podle § 19 odst. 1 a § 19 odst. 2 písm. a), § 19 odst. 15 písm. a) až c), písm. f) a h),

4. je-li obal nebo svazek opatřen úřední pojistkou,

5. splňuje-li požadavky § 23 odst. 7,

d) rozmnožovací materiál chmele lze ze třetích zemí dovážet pouze, poskytuje-li stejné záruky jako rozmnožovací materiál vyprodukovaný v České republice; rozmnožovací materiál chmele lze dovážet ze třetích zemí pouze,

1. byl-li úředně uznán v zemi původu,

2. splňuje-li podmínky stanovené v § 3 odst. 1 písm. a), v § 7 odst. 6 písm. u) a v § 18 odst. 1 písm. a), c) a e),

3. je-li označen podle § 19 odst. 1 a § 19 odst. 2 písm. a), § 19 odst. 15 písm. a) až c) a písm. f) a h),

4. je-li obal nebo svazek opatřen úřední pojistkou,

e) sazenice zeleniny se smí ze třetích zemí dovážet jen, pokud splňují požadavky stanovené v § 15 a zvláštním právním předpisu5).

(5) Ústav vydá povolení k dovozu ze třetích zemí rozmnožovacího materiálu podle odstavce 4 osobě, která

a) umožní odběr vzorků pro následnou kontrolu,

b) uhradí správní poplatek8) a

c) v žádosti o povolení uvede

1. u fyzických osob jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo trvalého pobytu nebo pobytu4a), místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo pobytu4a), identifikační číslo, včetně přiděleného čísla registrace podle § 16; u právnických osob obchodní firmu, nebo název, sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo dodavatele nebo osoby, která dovoz zajišťuje,

2. množství a kategorii rozmnožovacího materiálu,

3. vědecký název druhu a název odrůdy,

4. u fyzických osob jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, identifikační číslo, bydliště, místo trvalého pobytu nebo sídlo osoby, která má v České republice právo s dovezeným rozmnožovacím materiálem po propuštění celním orgánem do celního režimu nakládat; u právnických osob obchodní firmu, identifikační číslo a sídlo,

5. jméno, příjmení, bydliště a místo trvalého pobytu nebo sídlo osoby, které je rozmnožovací materiál vyrobený z dovezeného rozmnožovacího materiálu smluvně určen; u právnických osob obchodní firmu, identifikační číslo a sídlo,

6. že rozmnožovací materiál, který bude v České republice rozmnožován nebo upraven, bude beze zbytku vyvezen, nedojde-li v roce, ve kterém byl vyroben, k registraci odrůdy.

(6) Dovozce rozmnožovacího materiálu ze třetích zemí, který navrhuje jeho propuštění do celního režimu volného oběhu nebo aktivního zušlechťovacího styku, je povinen

a) předložit celnímu úřadu písemné prohlášení potvrzující, že jsou splněny podmínky podle odstavců 1 až 3,

b) předložit celnímu úřadu povolení Ústavu podle odstavce 4,

c) jedná-li se o mimořádné případy podle § 40, předložit celnímu úřadu písemné prohlášení o splnění mimořádných podmínek.

(7) Při dovozu rozmnožovacího materiálu ze třetích zemí podle odstavce 6 celní úřad

a) nepropustí rozmnožovací materiál, pokud dovozce nepředloží písemné prohlášení podle odstavce 6 písm. a),

b) neprodleně informuje Ústav, pokud k zásilce není předloženo povolení Ústavu podle odstavce 6 písm. b), který rozhodne o způsobu dalšího nakládání s rozmnožovacím materiálem,

c) nepropustí rozmnožovací materiál, pokud dovozce nepředloží písemné prohlášení podle odstavce 6 písm. c),

d) informuje Ústav v případě důvodného podezření, že zásilka nesplňuje podmínky podle odstavců 1 až 3 nebo podle § 40, který rozhodne o způsobu dalšího nakládání s rozmnožovacím materiálem.

(8) Ze třetích zemí nesmějí být dováženy

a) směsi osiv pro zemědělskou výrobu,

b) rozmnožovací materiál odrůd, které obsahují geneticky modifikované organismy, s výjimkou případů povolených podle zvláštního právního předpisu1a).

(9) Dovozce rozmnožovacího materiálu ze třetích zemí je povinen oznámit Ústavu každý jednotlivý případ dovozu rozmnožovacího materiálu předstupňů, základního rozmnožovacího materiálu, certifikovaného rozmnožovacího materiálu, standardního osiva, konformního rozmnožovacího materiálu, obchodního osiva, standardního rozmnožovacího materiálu révy, okrasných druhů, rychlerostoucích dřevin a sazenic zeleniny nejpozději do 7 dnů od propuštění do celního režimu volného oběhu.

(10) Dovozce rozmnožovacího materiálu ze třetích zemí je povinen oznámit Ústavu písemně nebo v elektronické podobě

a) botanický název druhu,

b) název odrůdy, popřípadě klonu; u štěpovaných sazenic se tento údaj uvede pro podnož i pro roub,

c) kategorii a generaci,

d) typ rozmnožovacího materiálu,

e) zemi původu a úřední kontrolní orgán,

f) zemi odeslání, je-li jiná než země původu,

g) množství,

h) označení dovozce,

i) datum dovozu,

j) číslo partie,

k) účel dovozu,

l) místo uložení rozmnožovacího materiálu nebo sazenic zeleniny.

(11) Dodavatel je povinen oznámit Ústavu před uvedením do oběhu v České republice rozmnožovací materiál, který pochází z jiného členského státu a bude uveden do oběhu na území České republiky způsobem uvedeným v odstavci 10, s výjimkou dodavatelů rozmnožovacího materiálu okrasných druhů a ovocných rodů a druhů. Pro toto oznámení se použije formulář oznámení dovozu.

(12) Ministerstvo stanoví vyhláškou údaje vyžadované při oznamování dovozu ze třetích zemí, vzor formuláře oznámení dovozu a vzor žádosti o povolení dovozu ze třetích zemí.

§ 19

Označování a balení rozmnožovacího materiálu

(1) Rozmnožovací materiál uváděný do oběhu musí nést označení rodu a druhu, popřípadě klonu nebo formy k odlišení pěstitelských nebo užitkových vlastností.

(2) Název odrůdy

a) musí být uveden u všech druhů obsažených v druhovém seznamu nebo u druhů uvedených ve zvláštním právním předpisu2) v kategoriích šlechtitelský rozmnožovací materiál, rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál, standardní osivo a standardní rozmnožovací materiál révy,

b) musí být uveden u konformního rozmnožovacího materiálu, s výjimkou podnoží nepatřících žádné odrůdě,

c) se neuvádí u obchodního osiva; označení odrůdy může být použito jen jako informace dodavatele rozmnožovacího materiálu, a to v případech, kdy je pro způsob pěstování taková informace potřebná,

d) se neuvádí u podnoží, které nenáleží žádné odrůdě; v tomto případě se místo odrůdy uvede označení rodu, druhu, popřípadě mezirodového nebo mezidruhového křížence,

e) u okrasných druhů se uvádí podle § 25.

(3) Rozmnožovací materiál, který je uznáván podle § 4 až 7 a § 24a nebo je povolen jako obchodní osivo, musí být, s výjimkou rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů a chmele, uváděn do oběhu jen v obalech uzavřených úředně nebo pod dozorem Ústavu, zamezujících účinně jeho záměnu. Obalem se rozumí i materiál použitý k vytvoření svazku rostlin, velkoobjemové vaky a kontejnery z tuhého materiálu.

(4) Obaly rozmnožovacího materiálu, který je uznáván podle § 4 až 7 a § 24a nebo je povolen jako obchodní osivo, musí dodavatel, s výjimkou rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů a chmele, pod dozorem Ústavu opatřit úřední pojistkou a úřední návěskou, které musí být při uvedení do oběhu s obalem trvale spojeny. Náklady na pořízení úředních pojistek a úředních návěsek hradí dodavatel. Toto ustanovení se vztahuje též na uzavírání a označování podle certifikačních schémat systému Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj. Dodavatel vede evidenci přijatých, vydaných a skartovaných návěsek podle jednotlivých kategorií a generací rozmnožovacího materiálu.

(5) Obaly, které byly úředně nebo pod dozorem Ústavu uzavřeny, smí být znovu uzavřeny pouze úředně nebo pod dozorem Ústavu. Pokud dojde k opětovnému uzavření, musí být tato skutečnost vyznačena na úřední návěsce spolu s datem posledního uzavření a názvem úřadu, který takové uzavření provedl. Dojde-li z důvodu poškození nebo nutnosti použití jiných obalů k novému balení a označování rozmnožovacího materiálu, probíhá toto nové balení a označování pod úředním dozorem a dodavatel o provedené manipulaci vystaví protokol, jehož vzor stanoví vyhláška. Tento protokol Ústav následně potvrdí.

(6) Údaje na návěsce rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu a vyžadované tímto zákonem musí být dobře čitelné a nesmazatelné.

(7) Na návěsce rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu, s výjimkou révy, chmele, ovocných rodů a druhů, okrasných druhů, malých balení, standardního osiva, osiva s neukončenou certifikací a osiva úředně nezapsaných odrůd, musí být uvedeny tyto náležitosti:

a) označení druhu nebo druhů, jde-li o směs osiv včetně váhového procentuálního zastoupení ve směsi,

b) označení odrůdy (odrůd u směsi), nejde-li o obchodní osivo,

c) údaj o kategorii a generaci rozmnožovacího materiálu, nejde-li o směs osiv obsahující krmné plodiny,

d) číslo partie rozmnožovacího materiálu,

e) hmotnost nebo počet kusů rozmnožovacího materiálu v obalu; v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností; u sadby brambor též velikostní třídění,

f) druh chemického ošetření a použitý přípravek,

g) označení dodavatele,

h) označení certifikačního úřadu a státu nebo jejich počáteční písmena,

i) označení země výroby,

j) označení "geneticky modifikovaný organismus" u osiva pocházejícího z geneticky modifikovaného organismu,

k) označení "pravidla a normy ES".

(8) Dojde-li k novému přezkoušení vlastností osiva nebo alespoň klíčivosti, mohou být na úřední návěsce nebo na jejím dodatku uvedena slova "znovu přezkoušeno (měsíc a rok)".

(9) Rozmnožovací materiál, který je uznáván podle § 4 až 7, standardní osivo, obchodní osivo a směsi osiv musí být označovány návěskou předepsaného rozměru, barvy a obsahu.

(10) Osoba, která nakoupí rozmnožovací materiál révy, je povinna uchovávat návěsku po dobu 1 roku.

(11) Návěsky a případné pojistky obalů standardního osiva, konformního rozmnožovacího materiálu a rozmnožovacího materiálu okrasných druhů nesmějí být svým vzhledem zaměnitelné s úředními návěskami a úředními pojistkami.

(12) Osivo s neukončenou certifikací musí být kromě úřední návěsky provázeno také úředním dokladem, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

(13) Na úřední návěsce nebo na návěsce dodavatele a na obalu nebo uvnitř obalu rozmnožovacího materiálu musí být uvedeno každé chemické ošetření osiva, bylo-li použito.

(14) Na každé návěsce nebo dokladu podle tohoto zákona doprovázejících rozmnožovací materiál geneticky modifikované odrůdy musí být jasně vyznačeno, že se jedná o geneticky modifikovanou odrůdu.

(15) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) způsob označování obalů, jejich uzavírání a zabezpečení uzávěru,

b) opatření, která jsou považována za úřední pojistku podle odstavce 4,

c) vzor úřední návěsky a návěsky dodavatele, náležitosti a požadavky, které musí splňovat úřední návěska a návěska dodavatele pro jednotlivé druhy,

d) požadavky na návěsku a na uvádění povinných údajů stanovených Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj,

e) opatření pro označování a balení směsí osiv, včetně náležitostí návěsky,

f) požadavky, které musí splňovat úřední návěska základního rozmnožovacího materiálu a certifikovaného rozmnožovacího materiálu,

g) požadavky, které musí splňovat úřední návěska a úřední doklad osiva s neukončenou certifikací,

h) požadavky, které musí splňovat úřední návěska šlechtitelského rozmnožovacího materiálu a rozmnožovacího materiálu předstupňů,

i) požadavky, které musí splňovat návěska standardního osiva,

j) požadavky, které musí splňovat zvláštní návěska rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu s klíčivostí nižší, než stanoví prováděcí právní předpis, a zvláštní návěska osiva uváděného do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti,

k) vzor protokolu podle odstavce 5 a postup při novém balení a označování rozmnožovacího materiálu podle odstavce 5,

l) vzor formuláře pro vedení evidence návěsek u dodavatele podle odstavce 4,

m) barevné odlišení návěsek podle kategorií a generací rozmnožovacího materiálu a vzory návěsek.

§ 19a

Malé balení

(1) Osivo se smí uvádět do oběhu v malém balení (dále jen "malé balení"), jsou-li splněny požadavky na nejvyšší povolenou hmotnost malého balení nebo nejvyšší povolený počet kusů v malém balení u jednotlivých druhů stanovené vyhláškou.

(2) Malé balení musí být při uvádění do oběhu opatřeno návěskou dodavatele nebo potiskem obalu, které obsahují zejména

a) označení druhu (latinsky, česky, popřípadě v obou jazycích) nebo druhů, jde-li o směs osiv včetně váhového procentuálního zastoupení ve směsi,

b) označení odrůdy, popřípadě odrůd u směsi osiv, nejde-li o obchodní osivo,

c) údaj o kategorii a generaci, nejde-li o obchodní osivo nebo směs osiv,

d) číslo partie,

e) označení dodavatele,

f) hmotnost nebo počet kusů osiva v obalu; v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností,

g) údaje o dodatečné úpravě mořením, inkrustací, obalováním nebo jinou úpravou.

(3) Obal malého balení musí být zajištěn tak, aby jej nebylo možno otevřít bez zjevného poškození, údaje na něm musí být srozumitelné pro spotřebitele a smí být znovu uzavřen pouze pod úředním dozorem.

(4) Za malé balení je považováno rovněž balení vzniklé rozvažováním z větších obalů, provádí-li tuto činnost osoba, která splnila registrační nebo ohlašovací povinnost podle § 16, a jsou-li dodržena všechna ustanovení odstavců 1, 2 a 3.

(5) Směsi osiv nesmějí být při prodeji konečnému spotřebiteli rozvažovány.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) nejvyšší povolenou hmotnost malého balení nebo nejvyšší povolený počet kusů v malém balení u jednotlivých druhů,

b) způsob označování malého balení.

§ 20

Zákaz klamání

(1) Rozmnožovací materiál nesmí být uváděn do oběhu s údaji, které jsou nepravdivé, neúplné, přehnané nebo jinak klamající, ani v obalech, které mohou vyvolat nesprávné představy o jejich obsahu.

(2) Jako rozmnožovací materiál nesmí být uváděn do oběhu jiný rostlinný materiál, který je svým vzhledem, úpravou nebo způsobem uvádění do oběhu s ním zaměnitelný. Nejedná-li se o rozmnožovací materiál podle tohoto zákona, nesmí být použito označení "vhodný k setí" nebo "vhodný k sázení", popřípadě obdobné označení.

§ 21

Zvláštní ustanovení o odpovědnosti za vady

Při koupi rozmnožovacího materiálu jednoletých druhů, s výjimkou sazenic zeleniny, je záruční doba 1 rok, pokud nebude sjednána doba delší. U víceletých druhů končí záruční doba 1 rok po dosažení vývojového stupně potřebného k určení pravosti odrůdy. U sazenic zeleniny a květin je záruční doba 3 týdny.

§ 22

Kontrola výroby a uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu

(1) Ústav u rozmnožovacího materiálu a sazenic zeleniny uváděných do oběhu

a) provádí přezkoumání vlastností rozmnožovacího materiálu a sazenic zeleniny,

b) kontroluje dodržování tohoto zákona a prováděcích právních předpisů k němu osobami uvádějícími rozmnožovací materiál a sazenice zeleniny do oběhu,

c) koná správní řízení, zjistí-li, že byl porušen tento zákon nebo prováděcí právní předpis k němu.

(2) Ústav u certifikovaného rozmnožovacího materiálu zeleniny a standardního osiva zeleniny provádí pomocí vegetačních zkoušek následnou kontrolu pro ověření jeho odrůdové pravosti a odrůdové čistoty. Zjistí-li, že osivo nesplňuje požadavky na odrůdovou pravost a odrůdovou čistotu, zakáže jeho další uvádění do oběhu. Ústav tato opatření zruší, pokud zjistí, že osivo splňuje požadavky na odrůdovou pravost a odrůdovou čistotu.

(3) Vzorky rozmnožovacího materiálu a sazenic zeleniny při kontrole v oběhu odebírají pouze zaměstnanci Ústavu.

(4) Ústav provádí namátkovou kontrolu kvality moření osiva uvedeného do oběhu.

(5) Pověření zaměstnanci Ústavu jsou oprávněni

a) zakázat prodej a zaplombovat rozmnožovací materiál nebo sazenice zeleniny u dodavatele a u konečného prodejce, zjistí-li při kontrole na místě, že rozmnožovací materiál nebo sazenice zeleniny určené k prodeji nemají vlastnosti stanovené tímto zákonem, nebo nejsou označeny názvem druhu, názvem odrůdy nebo názvem dodavatele v případě, kdy to stanoví § 19,

b) kontrolovat v uzavřené pěstební oblasti dodržování povinností podle § 7 odst. 4.

(6) Ústav zvláštním opatřením dodavateli

a) zakáže uvedení do oběhu rozmnožovacího materiálu nebo sazenic zeleniny, jejichž vlastnosti neodpovídají tomuto zákonu a vyhlášce, a to do doby zjednání nápravy, pokud je tato možná,

b) zakáže uvedení do oběhu rozmnožovacího materiálu, nesplňuje-li požadavky na označování názvem odrůdy [§ 19 odst. 2 písm. a)],

c) zakáže uvedení do oběhu rozmnožovacího materiálu označeného klamavými údaji (§ 20 odst. 1),

d) zakáže uvedení do oběhu standardního osiva, zjistí-li, že toto osivo nesplňuje požadavky na odrůdovou pravost nebo odrůdovou čistotu; Ústav uvedené opatření zruší, zjistí-li následně, že osivo požadavky na odrůdovou pravost nebo odrůdovou čistotu splňuje,

e) nařídí zničení vyrobeného, dovezeného nebo skladovaného rozmnožovacího materiálu nebo sazenic zeleniny, jejichž vlastnosti nesplňují požadavky tohoto zákona nebo jeho prováděcího předpisu, anebo jejichž uvedení do oběhu by mohlo ohrozit zdraví lidí, zvířat nebo životní prostředí; přitom určí způsob jejich likvidace,

f) nařídí ošetření, popřípadě odstranění rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů a okrasných druhů, který na základě provedené vizuální kontroly není prost škodlivých organizmů.

(7) Prokáže-li následná kontrola, že rozmnožovací materiál nesplňuje požadavky stanovené tímto zákonem a jeho prováděcími předpisy, Ústav zruší uznávací list o uznání rozmnožovacího materiálu.

(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) četnost a způsob provádění kontroly podle odstavce 4,

b) pravidla pro zakládání a vyhodnocování vegetačních zkoušek, vzor zápisu z hodnocení vegetační zkoušky a vzor návěsky vzorku na vegetační zkoušku.

Skrýt změny zákona Legenda text přidán text vypuštěn
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).