Hlavní navigace

Zákon o vnitrozemské plavbě - ČÁST V - PLAVEBNÍ PROVOZ

Předpis č. 114/1995 Sb.

Znění od 2. 8. 2021

114/1995 Sb. Zákon o vnitrozemské plavbě

ČÁST V

PLAVEBNÍ PROVOZ

§ 22

Zákaz plavby

(1) Plavba je zakázána

a) při vodním stavu, za kterého je na příslušném úseku vodní cesty ohrožena bezpečnost plavby; zákaz plavby platí pro druhy plavidel nebo jejich sestav, jejichž bezpečnost tento vodní stav ohrožuje,

b) při vyhlášení 2. a 3. stupně povodňové aktivity s výjimkou plavidel

1. integrovaného záchranného systému použitých při záchranných nebo likvidačních pracích,

2. správce vodní cesty při zajišťování ochrany před povodněmi a odstraňování jejich následků a

3. Českého hydrometeorologického ústavu při zabezpečování předpovědní povodňové služby podle vodního zákona,

c) na sledovaných vodních cestách přes jezy, jejich propustě a ve vyznačené uzavřené vodní ploše nad a pod jezem a

d) na části štěrkoviště, kde probíhá těžba z vody, s výjimkou plavidel používaných při těžbě.

(2) Zákaz plavby neplatí pro stání plavidla v přístavech s ochrannou funkcí a na chráněných místech.

(3) Plutí samotíží je zakázáno. Plavidla plující po proudu tak, že příď směřuje proti proudu a jejich motory pracují kupředu, se nepovažují za plavidla plující samotíží. Zákaz plavby samotíží neplatí pro malá plavidla bez vlastního pohonu nepodléhající evidenci v rejstříku malých plavidel.

(4) Vodní stav, při kterém je na příslušném úseku vodní cesty ohrožena bezpečnost plavby a druhy plavidel nebo jejich sestav, jejichž bezpečnost tento vodní stav ohrožuje, stanoví prováděcí právní předpis.

§ 22a

Omezení, zastavení nebo jiná úprava plavebního provozu

(1) Plavební úřad může v případě narušení provozuschopnosti vodní cesty nebo její části z důvodu výskytu živelní události, nehody, modernizace nebo údržby vodní cesty nebo za jiné mimořádné události v zájmu zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu na vodní cestě opatřením obecné povahy na dobu nezbytně nutnou omezit, zastavit nebo jinak upravit v určitém úseku vodní cesty plavební provoz.

(2) Plavební úřad zveřejní opatření obecné povahy po nabytí účinnosti prostřednictvím systému říčních informačních služeb a oznámí je správci vodní cesty.

(3) Je-li vážně ohrožena bezpečnost plavebního provozu a pro nebezpečí z prodlení nelze postupovat jinak, návrh opatření obecné povahy se nezveřejňuje a připomínky nebo námitky se k němu nepodávají. V takovém případě nabývá opatření obecné povahy účinnosti dnem vyvěšení veřejné vyhlášky, kterou se oznamuje.

(4) Plavební úřad může s ohledem na naplnění kapacity určitého úseku vodní cesty nebo s ohledem na intenzitu plavebního provozu v zastavěném území obce rozhodnout o omezení nebo jiné úpravě plavebního provozu v určitém úseku vodní cesty nebo na součásti vodní cesty a v rozhodnutí stanovit správci vodní cesty opatření k zajištění tohoto omezení nebo jiné úpravy plavebního provozu.

§ 22b

Pokyny k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu

(1) Plavební úřad může prostřednictvím pověřeného zaměstnance v případě narušení provozuschopnosti vodní cesty nebo její části z důvodu výskytu živelní události, nehody, opravy nebo rekonstrukce vodní cesty nebo za jiné mimořádné situace vydávat účastníku plavebního provozu ústní nebo písemné pokyny k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu, přičemž zvýšenou měrou šetří práv a oprávněných zájmů dotčených osob; to neplatí, lze-li téhož účelu dosáhnout uložením povinnosti v řízení na místě. Účastník plavebního provozu je povinen se pokyny k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu řídit. Pověřený zaměstnanec musí být viditelně označen jako zaměstnanec plavebního úřadu.

(2) Vyžadují-li to okolnosti a není-li to na újmu práv a oprávněných zájmů dotčených osob, lze pokyny k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu vydávat rovněž prostřednictvím systému říčních informačních služeb.

§ 23

(1) Provozovatelé plavidel jsou povinni přizpůsobit provoz plavidla na vodní cestě povaze a stavu vodní cesty.

(2) Plavidla, která podléhají evidenci podle tohoto zákona a která nemají platné osvědčení plavidla, mohou být na vodní cestě umístěna pouze na dobu určitou na základě povolení plavebního úřadu.

(3) Za řádný technický stav a bezpečnost plavidel v provozu odpovídá jejich provozovatel.

(4) Provozovatel vodní dopravy, správce dopravně významné využívané vodní cesty a provozovatel pozemní části veřejného přístavu jsou povinni mít plavidla, plavební objekty nebo zařízení přístavu vybaveny rádiovými stanicemi, jejichž počet a provedení v závislosti na druhu plavidla a vodní cesty stanoví prováděcí předpis.

(5) Radiotelefonní provoz na vodních cestách se uskutečňuje v souladu se zvláštním předpisem5c) a v přiděleném kmitočtovém pásmu pro vnitrozemskou plavbu, které může být využíváno pouze pro spojení mezi plavidly navzájem, mezi plavidlem a pobřežní stanicí a v rámci pobřežní služby pro zajištění bezpečnosti plavebního provozu.

(6) Požadavky na radiotelefonní provoz a vybavení plavidel, plavebních objektů a přístavů rádiovými stanicemi, způsob využití přidělených kmitočtů pro konkrétní druh rádiového provozu a podrobné technické požadavky na rádiové stanice pro radiotelefonní provoz na vodních cestách stanoví prováděcí předpis.

(7) Schvalování rádiových stanic k provozu včetně přidělování kmitočtů a volacích znaků, požadavky na způsobilost a způsob ověřování způsobilosti osob pro obsluhu rádiových stanic stanoví zvláštní předpis.5c)

§ 23a

Povinnosti provozovatele a vlastníka plavidla

(1) Provozovatel plavidla je povinen

a) vybavit plavidlo optickou a zvukovou signalizací, záchrannými prostředky a prostředky potřebnými k ukládání odpadu vznikajícího během provozu na plavidle,

b) vybavit plavidlo určené prováděcím právním předpisem radiotelefonním zařízením, které v závislosti na druhu plavidla a druhu vodní cesty stanoví prováděcí právní předpis,

c) vybavit plavidlo určené prováděcím právním předpisem jiným zařízením sloužícím pro zajištění bezpečnosti plavby, které v závislosti na druhu plavidla a druhu vodní cesty stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Provozovatel plavidla je povinen vybavit plavidlo tak, aby na něm v souladu s tímto zákonem mohla být vztyčena státní vlajka České republiky.

(3) Je-li to nezbytné k zajištění bezpečnosti plavby, je provozovatel nebo vlastník plavidla povinen zajistit hlídku na stojícím plavidle nebo dohled nad stojícím plavidlem, které nemá vůdce plavidla.

(4) Provozovatel nebo vlastník plavidla je povinen před dosažením vodního stavu, při kterém je zakázána plavba, umístit plavidlo do přístavu s ochrannou funkcí nebo chráněného místa, neučinil-li to již vůdce plavidla. Provozovatel nebo vlastník plavidla je povinen plavidlo umístěné na vodní nádrži před zimním obdobím vytáhnout na břeh nad kótu nejvyššího vzdutí nebo přemístit na jiné vhodné místo umožňující převazování plavidel v závislosti na změně výšky vodní hladiny.

(5) Provozovatel plovoucího zařízení je povinen zajistit při jeho provozu přítomnost osoby zajišťující jeho provoz, stanovil-li plavební úřad tuto povinnost při vydání osvědčení plavidla podle § 24 odst. 3.

Způsobilost k vedení plavidla

§ 24

(1) Plavidlo a sestava plavidel musí být při provozu na vodní cestě vedeny k tomu způsobilým vůdcem plavidla. To neplatí pro provoz plovoucího zařízení.

(2) Plavidla musí mít posádku v takovém počtu a odborném složení, aby byla zajištěna bezpečnost provozu plavidla. To neplatí pro plavidla v tlačné sestavě s výjimkou tlačného remorkéru a plavidla bez vlastního pohonu v bočně svázané sestavě, pokud plavidlo zajišťující pohyb nebo bezpečné stání sestavy má způsobilou posádku v počtu a odborném složení podle věty první.

(3) Plavební úřad při vydání osvědčení plavidla zapíše do osvědčení plavidla minimální počet členů posádky plavidla a její složení. Jde-li o plovoucí zařízení, může plavební úřad při vydání osvědčení plavidla s ohledem na jeho charakter, způsob provozu a charakter vodní cesty stanovit, že při provozu plovoucího zařízení musí být přítomna osoba zajišťující jeho provoz; tato osoba není vůdcem plavidla ani členem posádky plavidla.

(4) Podmínky způsobilosti k vedení plavidla a sestavy plavidel pro jednotlivé druhy plavidel a jejich sestav a způsob určení vůdce sestavy plavidel stanoví prováděcí právní předpis. Počet a odborné složení členů posádky pro jednotlivé druhy plavidel stanoví prováděcí právní předpis.

§ 25

(1) Plavidlo určené prováděcím předpisem je oprávněn vést vůdce plavidla s platným průkazem způsobilosti podle tohoto zákona nebo s osvědčením vůdce plavidla či jiným obdobným dokladem vydaným podle

a) práva Evropské unie5d),

b) Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně,

c) mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, nebo

d) rozhodnutí mezinárodní organizace vydaného na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu.

(2) Průkaz způsobilosti vydává plavební úřad na žádost fyzické osobě, která

a) dosáhla alespoň základního vzdělání a věku

1. 18 let, nebo

2. 16 let, jde-li o vydání průkazu způsobilosti k vedení malého plavidla,

b) prokázala praxi při obsluze plavidla v rozsahu a délce, která je předpokladem k bezpečnému výkonu činností na plavidle a činí alespoň 3 měsíce; to neplatí pro osobu, která žádá o vydání průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla,

c) prokázala svoji zdravotní způsobilost lékařským posudkem, který nesmí být starší než 3 měsíce, a

d) úspěšně vykonala zkoušku odborné způsobilosti.

(3) Věkovou hranici uvedenou v odstavci 2 písm. a) může plavební úřad snížit,

a) má-li žadatel na plavidle vykonávat činnost, která nemůže ohrozit bezpečnost plavby, a

b) jde-li o činnost vykonávanou pod dohledem vůdce plavidla nebo člena posádky.

(4) Zkouška odborné způsobilosti je prováděna plavebním úřadem a provádí se podle jednotlivých druhů odborné způsobilosti formou ověření teoretických znalostí pro vedení plavidla, ověření praktických dovedností při vedení plavidla nebo oběma těmito formami.

(5) Průkaz způsobilosti se vydává na dobu neurčitou.

(6) Členem posádky plavidla může být jen osoba zdravotně a odborně způsobilá. Člen posádky plavidla, určeného prováděcím předpisem, musí svou odbornou způsobilost prokázat zkouškou.

(7) Vůdce plavidla nebo člen posádky plavidla je povinen oznámit plavebnímu úřadu změnu údajů uvedených v průkazu způsobilosti bez zbytečného odkladu poté, co se o nich dozvěděl, a předložit průkaz způsobilosti plavebnímu úřadu k provedení zápisu změny údajů do průkazu.

(8) Držitel průkazu způsobilosti vůdce plavidla a držitel průkazu způsobilosti člena posádky plavidla je povinen podrobit se pravidelné lékařské prohlídce ověřující, zda trvá jejich zdravotní způsobilost.

(9) Vůdce plavidla a člen posádky plavidla je povinen mít u sebe při plavbě na plavidle podle odstavce 1 platný průkaz způsobilosti. Vůdce plavidla a člen posádky plavidla, který se podrobil pravidelné lékařské prohlídce, je povinen mít u sebe při plavbě na tomto plavidle rovněž platný lékařský posudek potvrzující trvání jeho zdravotní způsobilosti.

(10) Na vydání průkazu způsobilosti člena posádky plavidla se vztahují podmínky pro získání průkazu způsobilosti vůdce plavidla.

(11) Rozsah a délku praxe při obsluze plavidla a způsob jejího získání, činnosti, které nemohou ohrozit bezpečnost plavby, předměty, ze kterých se skládá zkouška, podrobnosti o zaměření praxe a skládání zkoušky a o vydání průkazu způsobilosti vůdce plavidla a člena posádky plavidla a podmínky zdravotní způsobilosti, formu zkoušky pro jednotlivé druhy odborné způsobilosti, způsob provádění, hodnocení a podmínky pro opakování zkoušky odborné způsobilosti, rozsah a obsah ověřování praktických dovedností při vedení plavidla, vzor průkazu způsobilosti vůdce plavidla, vzor průkazu způsobilosti člena posádky plavidla, dobu platnosti a náležitosti lékařského posudku o zdravotní způsobilosti a intervaly pravidelných zdravotních prohlídek stanoví prováděcí předpis.

§ 25a

(1) Plavební úřad může na žádost pověřit ověřováním praktických dovedností při vedení malého plavidla

a) fyzickou osobu, která má trvalý nebo obdobný pobyt na území členského státu Evropské unie, dosáhla věku 21 let a je odborně způsobilá k ověřování praktických dovedností při vedení malého plavidla, nebo

b) právnickou osobu, která má sídlo nebo organizační složku na území členského státu Evropské unie a která prokázala, že ověřování praktických dovedností při vedení malého plavidla zajistí prostřednictvím odborně způsobilých osob.

(2) Za odborně způsobilého k ověřování praktických dovedností při vedení malého plavidla se považuje ten, kdo je po dobu alespoň 3 let držitelem průkazu způsobilosti k vedení malého plavidla a složil praktickou zkoušku z vedení malého plavidla před plavebním úřadem.

(3) Plavební úřad pověření odejme, pokud jeho držitel

a) přestal splňovat podmínky pro vydání pověření,

b) opakovaně nebo závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem, nebo

c) o odnětí pověření požádal.

(4) Rozsah a obsah praktické zkoušky před plavebním úřadem, dokládající odbornou způsobilost, která je podmínkou pro pověření ověřováním praktických dovedností při vedení malého plavidla, stanoví prováděcí právní předpis.

§ 25b

(1) Osoba pověřená ověřováním praktických dovedností při vedení malého plavidla pořídí o průběhu ověření zápis a o výsledku ověření vydá osvědčení.

(2) Plavební úřad na žádost osoby, která neúspěšně absolvovala ověření praktických dovedností při vedení malého plavidla osobou k tomu pověřenou, tyto dovednosti bez zbytečného odkladu sám ověří. Žádost podle věty první lze podat do 15 dnů ode dne doručení osvědčení o výsledku jejich ověření.

(3) Vzor osvědčení o výsledku ověření praktických dovedností při vedení malého plavidla stanoví prováděcí právní předpis.

§ 26

(1) Plavební úřad je oprávněn zadržet průkaz způsobilosti vůdce plavidla a nařídit přezkoušení odborné nebo zdravotní způsobilosti člena posádky plavidla v případě, že při výkonu své funkce vykazuje nedostatky, které mohou ohrozit bezpečnost plavebního provozu. Podle výsledku přezkoušení může plavební úřad výkon příslušného oprávnění omezit nebo zakázat. V případě zákazu výkonu oprávnění odejme plavební úřad zároveň průkaz způsobilosti.

(2) K přezkoušení odborné a zdravotní způsobilosti vůdce plavidla nebo člena posádky plavidla zapsaného plavebního rejstříku je povinna dostavit se na vyzvání plavebního úřadu osoba, která je držitelem průkazu způsobilosti vůdce plavidla nebo člena posádky plavidla a která činnost vůdce plavidla nebo člena posádky plavidla nevykonávala po dobu delší deseti let.

§ 28

Účastník plavebního provozu

Účastníkem plavebního provozu na vodní cestě je

a) vůdce plavidla,

b) člen posádky plavidla a další osoby na plavidle nebo mimo plavidlo vykonávající činnosti spojené se zajištěním bezpečné plavby,

c) cestující,

d) osoba obsluhující plavební komoru či jiné plavební zařízení,

e) osoba, která se na vodní cestě koupe nebo potápí, a

f) osoba vykonávající na vodní cestě činnost, která může ovlivnit bezpečnost a plynulost plavebního provozu.

§ 29

Povinnosti účastníka plavebního provozu

(1) Účastník plavebního provozu je povinen zachovávat přiměřenou opatrnost a chovat se tak, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu, lidského života nebo zdraví, ke vzniku škody na majetku a aby nezpůsobil nehodu v plavebním provozu nebo překážku na vodní cestě, znečištění vodní cesty nebo jiné poškození životního prostředí.

(2) Účastník plavebního provozu je dále povinen řídit se plavebním značením umístěným na hladině, březích a na stavbách na vodní cestě a světelnými a zvukovými signály.

(3) Každý, kdo způsobil překážku plavebního provozu na vodní cestě, je povinen ji neprodleně odstranit. Nemůže-li překážku odstranit neprodleně, oznámí tuto skutečnost správci vodní cesty a plavebnímu úřadu a viditelně označí místo výskytu překážky. Obdrží-li správce vodní cesty oznámení o vzniku překážky, může ji odstranit na náklady toho, kdo ji způsobil.

§ 29a

Ochrana plavebního značení

(1) Nikdo nesmí poškozovat plavební značení a jiná plavební zařízení umístěná na vodní cestě, používat je k vyvazování plavidla nebo na vodní cestě nebo v její blízkosti umísťovat předměty, které jsou zaměnitelné s plavebním značením.

(2) Umísťovat, odstraňovat nebo přemísťovat plavební značení lze jen se souhlasem plavebního úřadu. Souhlasu plavebního úřadu není třeba, nakládá-li s plavebním značením správce vodní cesty; správce vodní cesty je povinen neprodleně oznámit plavebnímu úřadu umístění, odstranění nebo přemístění plavebního značení, které provedl.

(3) Plavební úřad vydá souhlas k umístění, odstranění nebo přemístění plavebního značení, pokud

a) tím nebude ohrožena bezpečnost a plynulost plavebního provozu na vodní cestě a

b) umístění, odstranění nebo přemístění plavebního značení neodporuje účelu oprávněného užívání daného úseku vodní cesty.

(4) Vlastník, nájemce nebo pachtýř nemovitosti nebo její součásti nacházející se v blízkosti vodní cesty je povinen strpět umístění a údržbu plavebního značení správcem vodní cesty na tomto pozemku nebo stavbě.

§ 29b

Povinnosti vůdce plavidla a člena posádky plavidla

(1) Vůdce plavidla je povinen,

a) být přítomen na plavidle, jestliže plavidlo pluje; jde-li o plovoucí stroj, i po dobu jeho pracovní činnosti,

b) zajistit, aby

1. obsazení plavidla cestujícími nebo zatížení plavidla nákladem a jeho rozmístění na plavidle neohrožovalo bezpečnou plavbu a

2. rozměry plavidla nebo sestavy plavidel a jejich ponor odpovídaly parametrům vodní cesty a staveb na ní,

c) zajistit, aby přes obrys plavidla nevyčnívaly předměty, které by mohly být nebezpečím pro jiná plavidla nebo by mohly poškodit plavební zařízení a stavby na vodní cestě,

d) zajistit splnění ohlašovací povinnosti před vplutím do plavební komory, úseku vodní cesty s řízeným plavebním provozem nebo do úseku vodní cesty, ve kterém je plavebním značením stanovena povinnost použít radiotelefonního spojení,

e) zabránit pádu předmětů a úniku látek, které mohou ohrozit bezpečnost a plynulost plavby, ostatní účastníky plavebního provozu nebo uživatele vodní cesty, z plavidla,

f) zajistit odstranění předmětu z plavební dráhy, pokud vypadl z plavidla a může vytvořit plavební překážku nebo ohrozit bezpečnost plavby,

g) učinit neodkladná opatření k nápravě v případě úniku látek, které mohou ohrozit bezpečnost plavby, ostatní uživatele vodní cesty anebo znečistit vodní cestu, nebo hrozí-li nebezpečí úniku těchto látek,

h) neodkladně uvědomit plavební úřad a správce vodní cesty

1. o místě pádu předmětu či úniku látek, pokud není možné učinit opatření uvedená v písmenech e) až g), a je-li to možné, toto místo viditelně označit,

2. o zjištění výskytu neznámé překážky plavebního provozu na vodní cestě včetně jejího umístění, a je-li to možné, toto místo viditelně označit, nebo

3. o zjištěných změnách, přemístění nebo poškození plavebního značení nebo poškození stavby na vodní cestě,

i) přizpůsobit vedení plavidla stavu a parametrům vodní cesty a staveb na ní,

j) zajistit hlídku na plavidle nebo dohled nad plavidlem, je-li to nezbytné pro bezpečnost plavby, a vést o zajištění hlídky nebo dohledu záznam,

k) zajistit řádné ukládání odpadů vznikajících na plavidle a jejich odstranění z plavidla,

l) dodržovat povolené rychlosti plavby,

m) před dosažením vodního stavu, při kterém je zakázána plavba, umístit plavidlo do přístavu s ochrannou funkcí nebo chráněného místa a

n) vést plavidlo pouze v plavební zóně, pro niž byla schválena jeho technická způsobilost.

(2) Vůdce plavidla je dále povinen

a) užívat při plavbě na plavidle vhodným způsobem optickou a zvukovou signalizaci a další zařízení určené pro zajištění bezpečnosti plavby,

b) zajistit, aby optická signalizace byla funkční a dostatečně viditelná a zabránit instalaci světel a předmětů v její bezprostřední blízkosti, které by ji mohly zakrýt, změnit její význam nebo být za ni zaměněny, a zajistit, aby nebyly užívány zvuky, které by mohly být zaměněny za zvukové signály, a

c) zajistit, aby na plavidle nebyla užívána světla, která by mohla oslněním ovlivnit bezpečnost plavby nebo pozemního provozu na březích vodní cesty.

(3) Vůdce plavidla je dále povinen zajistit, aby při plavbě nebyla ohrožena bezpečnost osob na plavidle a ostatních účastníků plavebního provozu, aby nedošlo k ohrožení nebo poškození plavidel, vodní cesty, staveb na ní se nacházejících, přístavních zařízení nebo životního prostředí, a aby plavba neohrožovala správu vodní cesty, a to zejména při

a) potkávání, křížení směrů, kterými plavidla plují a předjíždění,

b) proplouvání v úsecích s přikázaným směrem plavby,

c) obracení, křížení vodní cesty a vplouvání do přístavních bazénů a přítoků a vyplouvání z nich,

d) přibližování se k jinému plavidlu nebo k místu, kde by mohla být ohrožena bezpečnost jiných účastníků plavebního provozu,

e) zabezpečení ochrany před nadměrným vlnobitím a sáním,

f) použití plavidel v sestavě plavidel a vedení sestavy plavidel,

g) proplouvání v blízkosti plovoucích strojů v chodu, nasedlých nebo potopených plavidel a plavidel se sníženou možností manévrování,

h) proplouvání pod mosty a lávkami, přes jezy a plavebními komorami,

i) plavbě za snížené viditelnosti a plavbě pomocí radiolokátoru,

j) vedení převozní lodě,

k) kormidlování,

l) nehodě, nasednutí nebo potopení plavidla nebo jiném hrozícím nebezpečí,

m) nehodě plavidla, které přepravuje nebezpečné věci,

n) stání plavidla, nebo

o) provádění dezinfekce, dezinsekce nebo deratizace na plavidle.

(4) Vůdce plavidla je povinen zajistit, aby na plavidle byla vztyčena státní vlajka České republiky způsobem podle § 16.

(5) K zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu je vůdce plavidla oprávněn vydávat členům posádky plavidla a dalším osobám na plavidle příkazy; tyto osoby jsou povinny se vydanými příkazy řídit. Vůdce plavidla, které je součástí sestavy plavidel, je povinen řídit se příkazy vůdce sestavy plavidel.

§ 29c

Rybolovná zařízení

(1) Na sledované vodní cestě je zakázáno

a) vléci rybolovné zařízení pomocí několika plavidel plujících vedle sebe, nebo

b) užívat rybolovné zařízení v přístavu, přístavišti nebo překladišti.

(2) Zákaz podle odstavce 1 písm. a) se nevztahuje na výzkumné nebo veterinární práce nebo práce související s chovem ryb, jejichž uskutečnění uživatel rybářského revíru oznámí alespoň 30 dnů předem plavebnímu úřadu. Oznámení obsahuje údaj o místě a době uskutečnění práce a o tom, bude-li k jejímu uskutečnění potřeba upravit plavební provoz.

(3) Ve vodní ploše vymezené podle § 30a je v její provozní době zakázáno užívat rybolovné zařízení.

§ 29d

Koupání a potápění

(1) Je zakázáno se koupat a potápět v místech, kde tím může být ohrožena bezpečnost nebo plynulost plavby nebo jiní účastníci plavebního provozu, zejména

a) na trase přívozu,

b) na části vodní cesty vymezené podle § 30a odst. 1,

c) do vzdálenosti 100 m od mostu na sledované vodní cestě,

d) do vzdálenosti 100 m od přístaviště, překladiště, vjezdu do přístavu a ústí přítoku, který je sledovanou vodní cestou,

e) v přístavu,

f) v plavební komoře a ve vodní ploše nad a pod plavební komorou až k místu, kde končí zařízení k vyvazování plavidel pro čekání na proplavení, nebo

g) v plavebních kanálech.

(2) Zákaz potápění se nevztahuje na zabezpečovací práce, údržbu, stavební úpravy nebo změny staveb vodních děl prováděné správcem vodní cesty.

(3) Plavební úřad může na žádost vydat povolení k potápění v místě, ve kterém je potápění zakázáno, nebude-li tím ohrožena bezpečnost a plynulost plavby, ani bezpečnost osoby, která se na takovém místě hodlá potápět. Plavební úřad v povolení stanoví dobu jeho platnosti.

(4) Koupající se osoba je povinna chovat se tak, aby neohrožovala svoji bezpečnost a bezpečnost a plynulost plavby, zejména nesmí křížit dráhu přibližujícího se plavidla, a je povinna dodržovat bezpečné vzdálenosti od plavidel.

(5) Na osobu koupající se s použitím nafukovacího lehátka nebo jiného plovoucího předmětu se odstavce 1 a 4 použijí obdobně.

(6) Osoba, která se potápí mimo prostor vyhrazený k této činnosti plavebním značením, je povinna označit místo ponoru na hladině viditelným bezpečnostním označením.

§ 29e

Plutí na plováku s plachtou nebo s využitím tažného draka

(1) Vůdce plavidla při plutí na plováku s plachtou nebo s využitím tažného draka je povinen zajistit bezpečnost osob, které se takového plutí účastní, a bezpečnost ostatních účastníků plavebního provozu.

(2) Plutí na plováku s plachtou nebo s využitím tažného draka v noci, za snížené viditelnosti a na úsecích dopravně významných vodních cest stanovených prováděcím právním předpisem je zakázáno.

(3) Způsob zajištění bezpečnosti při plutí na plováku s plachtou nebo s využitím tažného draka stanoví prováděcí právní předpis.

§ 29f

Vodní lyžování a obdobné činnosti provozované ve vleku za plavidlem

(1) Vůdce plavidla vlekoucího vodního lyžaře nebo osobu provozující obdobnou činnost ve vleku za plavidlem je povinen zajistit bezpečnost osoby, která se takových činností účastní, a bezpečnost ostatních účastníků plavebního provozu.

(2) Provozovat vodní lyžování a obdobné činnosti provozované ve vleku za plavidlem v noci nebo za snížené viditelnosti je zakázáno.

(3) Způsob zajištění bezpečnosti při vodním lyžování nebo obdobné činnosti stanoví prováděcí právní předpis.

§ 29g

Zvláštní přeprava

(1) Přemísťování plovoucího zařízení na vodní cestě, plavba plovoucího tělesa a plavba plavidla nebo sestavy plavidel, pokud délka, šířka, výška nebo ponor plavidla nebo sestavy plavidel neodpovídá parametrům vodní cesty nebo staveb na ní se nacházejících, nebo plavidlo nebo sestava plavidel nesplňuje podmínky technické způsobilosti nebo nemá způsobilou posádku v počtu a odborném složení podle tohoto zákona, (dále jen „zvláštní přeprava“) jsou dovoleny jen na základě povolení plavebního úřadu. Zvláštní přeprava z důvodu nesplnění podmínek technické způsobilosti může být povolena pouze v případě plavidel, u nichž se splnění podmínek technické způsobilosti neprokazuje osvědčením Unie.

(2) Plavební úřad vydá povolení na základě žádosti, nebude-li zvláštní přepravou ohrožena bezpečnost plavebního provozu a nevznikne-li v souvislosti s ní nebezpečí poškození vodní cesty nebo staveb na ní se nacházejících. Plavební úřad v povolení stanoví dobu, na kterou se vydává. Správce vodní cesty je účastníkem řízení, jde-li o plavbu plavidla nebo sestavy plavidel, jejichž délka, šířka, výška nebo ponor neodpovídá parametrům vodní cesty nebo staveb na ní se nacházejících.

(3) Plavební úřad v povolení určí osobu zajišťující bezpečné přemístění plovoucího zařízení, osobu pověřenou vedením plovoucího tělesa nebo vůdce plavidla nebo sestavy plavidel a stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti plavebního provozu při zvláštní přepravě.

§ 29h

Akce na sledované vodní cestě

(1) Akci na sledované vodní cestě, s výjimkou vojenského výcviku nebo výcviku složek integrovaného záchranného systému, která vyžaduje úpravu, omezení nebo přerušení plavebního provozu nebo jeho zvláštní řízení, lze pořádat jen na základě povolení plavebního úřadu. Plavební úřad pořádání akce povolí na žádost jejího pořadatele, nebude-li tím ohrožena bezpečnost plavby a nedojde-li k nepřiměřenému omezení ostatních účastníků plavebního provozu. V povolení pro pořádání akce plavební úřad stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti plavebního provozu.

(2) Uskutečnění vojenského výcviku nebo výcviku složek integrovaného záchranného systému podléhá oznámení plavebnímu úřadu. Oznámení podle věty první musí být provedeno nejméně 1 měsíc předem. Oznámení obsahuje údaj o místě a době konání výcviku a tom, zda bude k provedení výcviku potřeba upravit plavební provoz.

§ 29i

Štěrkoviště

(1) Provozovatel štěrkoviště je povinen

a) zabezpečit část štěrkoviště, ve které je plavba zakázána, proti vstupu nepovolaných osob a

b) vyznačit část štěrkoviště, ve které se provozuje plavba, plavebním značením a toto plavební značení udržovat.

(2) Způsob značení plavebním značením na štěrkovišti stanoví prováděcí právní předpis.

§ 29j

Povolení k užití zvláštní signalizace na plavidle

(1) Zvláštní signalizaci na plavidle lze užít jen na základě povolení plavebního úřadu. Plavební úřad vydá povolení na dobu nezbytně nutnou na žádost provozovatele plavidla, které provádí sondážní, měřící nebo jinou pracovní činnost na vodní cestě, nebo které je třeba chránit před vlnobitím, je-li užití zvláštní signalizace nezbytné

a) k zajištění bezpečnosti plavidla nebo osob na plavidle,

b) k zabezpečení prováděných pracovních činností, nebo

c) k zajištění bezpečnosti plavebního provozu.

(2) Plavební úřad v povolení podle odstavce 1 uvede dobu jeho platnosti.

(3) Druhy zvláštní signalizace na plavidle a způsob jejich užití stanoví prováděcí právní předpis.

§ 29k

Podrobnosti k zajištění bezpečného plavebního provozu

Prováděcí právní předpis stanoví

a) způsob bezpečného obsazení plavidla cestujícími, zatížení plavidla nákladem a jeho bezpečného rozmístění na plavidle,

b) nejvyšší povolené hodnoty rozměrů plavidla a sestavy plavidel pro jednotlivé úseky vodní cesty a nejvyšší povolené hodnoty ponoru plavidla pro jednotlivé úseky vodní cesty,

c) druhy plavidel, na která se vztahuje ohlašovací povinnost před jejich vplutím do plavební komory, úseku vodní cesty s řízeným plavebním provozem, kontrolního místa nebo do úseku vodní cesty, ve kterém je plavebním značením stanovena povinnost uvést do provozu rádiovou stanici, obsahové náležitosti ohlášení a způsob jeho provedení,

d) druhy plavebního značení na vodní cestě a jeho význam,

e) případy, ve kterých je pro bezpečnost plavby nezbytné zajistit hlídku na plavidle nebo dohled nad plavidlem, způsob jejich zajištění a způsob vedení záznamu o zajištění hlídky nebo dohledu,

f) způsob ukládání odpadu vznikajícího na plavidle a způsob jeho správného odstranění z plavidla,

g) nejvyšší povolené rychlosti plavby,

h) druhy optické a zvukové signalizace, kterou musí být plavidlo vybaveno, a vhodný způsob jejího užívání,

i) způsob a postupy zajištění bezpečnosti osob na plavidle a ostatních účastníků plavebního provozu při plavbě, způsob předcházení ohrožení nebo poškození plavidel, vodní cesty nebo staveb na ní se nacházejících, přístavních zařízení a životního prostředí,

j) způsob vybavení plavidla radiotelefonním zařízením a jiným zařízením sloužícím k zajištění bezpečné plavby a způsob jejich užívání,

k) záchranné prostředky a prostředky pro řádné třídění odpadu vznikajícího na plavidle, kterými je provozovatel plavidla povinen plavidlo vybavit, a

l) bezpečné vzdálenosti koupajících se osob od plavidel a způsob bezpečnostního označení místa ponoru potápějící se osoby.

§ 29l

Na záchranné nebo likvidační práce složek integrovaného záchranného systému a jejich výcvik a na vojenský výcvik Armády České republiky se ustanovení § 29, 29b, 29d a 29j vztahují jen tehdy, nebyl-li by tím zjevně zmařen účel těchto činností.

§ 30

Provoz zahraničního plavidla

(1) Zahraniční plavidlo může být na vodních cestách České republiky provozováno jen na základě povolení k provozu, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak. Za zahraniční plavidlo se nepovažuje plavidlo, k němuž bylo vydáno osvědčení plavidla nebo jiný obdobný doklad jiným členským státem Evropské unie, jiným smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarskou konfederací.

(2) O vydání povolení k provozu rozhoduje plavební úřad. Podmínkou vydání povolení k provozu je prokázání pojištění odpovědnosti z provozu provozovatele zahraničního plavidla. Povolení k provozu vydá plavební úřad na základě lodních listin zahraničního plavidla, pokud je z nich zřejmé, že technický stav plavidla odpovídá podmínkám technické způsobilosti. V případě, že technický stav zahraničního plavidla neodpovídá těmto podmínkám, vydá plavební úřad povolení k provozu na základě prohlídky, kterou ověří technickou a provozní způsobilost zahraničního plavidla.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na zahraniční malé plavidlo provozované zahraniční osobou k rekreační plavbě v České republice.

§ 30a

Vymezená vodní plocha

(1) Je-li to v souladu se zvláštními právními předpisy upravujícími ochranu povrchových vod5e) a nebude-li tím ohrožena bezpečnost plavebního provozu na vodní cestě, může plavební úřad opatřením obecné povahy vymezit na dobu nepřesahující 5 let část vodní cesty pro

a) plutí malých plavidel, při kterém se nepoužijí povinnosti vůdce plavidla a člena posádky podle § 29b odst. 1 písm. l) a odst. 3 písm. a), c), d), e) a n), zejména pro plutí plavidel, při němž dochází k objíždění řady uměle vytvořených překážek, ke skokům nad vodní hladinou nebo k provádění jiných akrobatických činností nebo k rychlostní jízdě, nebo

b) provozování vodního lyžování a obdobných činností provozovaných ve vleku za plavidlem.

(2) Plavební úřad v opatření obecné povahy stanoví provozní dobu části vodní cesty vymezené podle odstavce 1 (dále jen „vymezená vodní plocha“), plavidla, která mohou být na vymezené vodní ploše provozována a nejvyšší povolený počet plavidel, která lze na vymezené vodní ploše provozovat současně.

(3) Písemné odůvodněné námitky proti návrhu opatření obecné povahy, kterým se má vymezit plocha podle odstavce 1, může podat také správce vodní cesty. Obec, na jejímž katastrálním území se vymezená vodní plocha má nacházet, je dotčeným orgánem podle správního řádu.

(4) Plavební úřad může prodloužit platnost opatření obecné povahy, jsou-li splněny podmínky pro jeho vydání. Plavební úřad zruší opatření obecné povahy, nejsou-li splněny podmínky pro jeho vydání.

(5) Plavební úřad zveřejní opatření obecné povahy vydané podle odstavců 1 a 4 po nabytí účinnosti prostřednictvím systému říčních informačních služeb.

(6) Činnosti uvedené v odstavci 1 lze provozovat pouze na těch částech vodní cesty, které byly k jejich provozování vymezeny.

(7) Je zakázáno

a) vplouvat do vymezené vodní plochy, byl-li dosažen nejvyšší povolený počet plavidel, která na ní lze současně provozovat,

b) užívat vymezené vodní plochy k činnostem uvedeným v odstavci 1 mimo její provozní dobu, nebo

c) vplouvat do vymezené vodní plochy v její provozní době s plavidlem, k jehož provozování nebyla určena.

(8) Správce vodní cesty po dobu stanovenou opatřením obecné povahy označí vymezenou vodní plochu plavebním značením. Způsob označení vymezené vodní plochy plavebním značením stanoví prováděcí právní předpis.

§ 30b

Půjčovna malých plavidel

(1) Půjčovnu malých plavidel umístěnou na vodní cestě (dále jen „půjčovna“) lze provozovat jen na základě povolení plavebního úřadu vydaného na žádost fyzické nebo právnické osoby, která ji hodlá provozovat. Žádost kromě obecných náležitostí podání obsahuje označení vodní cesty a navrhované umístění půjčovny na této vodní cestě. K žádosti se přiloží

a) provozní řád půjčovny,

b) povodňový plán, je-li povinnost jej zpracovat podle vodního zákona,

c) seznam plavidel, která žadatel hodlá půjčovat, a

d) příručka pro uživatele plavidla, které žadatel hodlá půjčovat.

(2) Plavební úřad provozování půjčovny povolí, pokud

a) navrhované umístění půjčovny na vodní cestě, její provoz a provoz plavidel, která žadatel hodlá půjčovat, neohrozí bezpečnost a plynulost plavebního provozu a

b) plavidla, která žadatel hodlá půjčovat, splňují podmínky technické způsobilosti a jsou vhodná pro půjčování a provozování na úseku vodní cesty stanoveném v provozním řádu půjčovny s ohledem na bezpečnost a plynulost plavebního provozu.

(3) Správce vodní cesty je účastníkem řízení o vydání povolení k provozování půjčovny malých plavidel.

(4) Plavební úřad v povolení stanoví podmínky sloužící k zajištění bezpečného provozu půjčovny a seznam plavidel, která lze v půjčovně půjčovat. Půjčovat jiné plavidlo, než které je uvedeno v povolení, lze jen se souhlasem plavebního úřadu. Plavební úřad souhlas vydá na žádost držitele povolení, splňuje-li toto plavidlo podmínky technické způsobilosti a je vhodné pro půjčování a provozování na úseku vodní cesty stanoveném v provozním řádu půjčovny s ohledem na bezpečnost a plynulost plavebního provozu.

(5) Držitel povolení neprodleně informuje plavební úřad o změně skutečností uvedených v žádosti a v dokladech, které jsou k ní přiloženy.

(6) Plavební úřad vydané povolení odejme, nejsou-li splněny podmínky pro jeho vydání nebo pokud držitel povolení

a) závažným způsobem porušuje ustanovení tohoto zákona,

b) závažným způsobem porušuje podmínky stanovené v povolení, nebo

c) o odnětí povolení požádal.

(7) Obsahové náležitosti provozního řádu půjčovny, seznamu plavidel, která lze v půjčovně půjčovat, a příručky uživatele pro jednotlivé druhy plavidel stanoví prováděcí právní předpis.

§ 31

Nehoda v provozu na vodní cestě

(1) Nehodou je událost, k níž došlo v provozu na vodní cestě nebo v příčinné souvislosti s ním a která má za následek poškození nebo zničení plavidla, poškození nebo znehodnocení přepravovaného nákladu, pokud tyto následky nevyplynuly z povahy samotného nákladu, dále poškození vodní cesty nebo stavby na ní, újmu na zdraví nebo smrt účastníků provozu na vodní cestě.

(2) Vůdce plavidla a provozovatel plavidla jsou povinni zajistit, aby nehoda byla neprodleně ohlášena plavebnímu úřadu, jemuž přísluší její odborné šetření a stanovení příčin. V případě, že v důsledku nehody došlo ke znečištění vod nebo k ohrožení její kvality nebo k poškození vodní cesty, její součásti nebo stavby na ní, je vůdce plavidla a provozovatel plavidla povinen ohlásit nehodu též příslušnému vodohospodářskému orgánu a správci vodní cesty. Ohlašovací povinnost se nevztahuje na takovou nehodu, jejímž účastníkem je pouze jedno plavidlo a jejímž důsledkem je poškození pouze tohoto plavidla nebo jím přepravovaného nákladu.

(3) Plavidlo zúčastněné na nehodě, při níž následky nehody přesáhly rámec plavidla, nesmí opustit místo nehody bez souhlasu plavebního úřadu. Jestliže došlo při nehodě k poškození podponorové části plavidla nebo lze-li se důvodně domnívat, že k takovému poškození došlo, je vůdce plavidla povinen neprodleně dopravit plavidlo k nejbližší mělčině nebo na jiné bezpečné místo.

Obětování věci ve společném nebezpečí

§ 31a

(1) Ocitne-li se loď, přepravované osoby nebo věci ve společném nebezpečí, může vůdce plavidla rozhodnout o mimořádných opatřeních na lodi nebo přepravovaných věcech za účelem odvrácení hrozící škody. Každý, kdo z toho měl užitek, dá poškozenému poměrnou náhradu.

(2) Nárok na náhradu škody nemá ten, kdo svoji věc úmyslně nebo v hrubé nedbalosti k přepravě nenahlásil nebo ji nahlásil nesprávně. Věta první se nepoužije na věci, které měla přepravovaná osoba u sebe. Byla-li však věc podle věty první zachráněna, podílí se její vlastník na náhradě.

(3) Byla-li skutečná hodnota poškozené nebo zničené věci vyšší než hodnota hlášená, je pro náhradu škody na takové věci rozhodující hodnota hlášená. Byla-li taková věc zachráněna, podílí se její vlastník na náhradě podle její skutečné hodnoty.

§ 31b

(1) Provozovatel lodě bez zbytečného odkladu zveřejní v Obchodním věstníku informaci o skutečnostech podle § 31a odst. 1 věty první a návrh osoby, která vypracuje dispaš (dále jen „dispašér“); dispaší se pro tyto účely rozumí rozvrh účasti jednotlivých osob na náhradě vzniklých škod. Provozovatel lodě dále učiní nezbytná opatření k vypracování dispaše.

(2) Podá-li některá ze zúčastněných osob proti návrhu dispašéra do 30 dnů ode dne jeho zveřejnění v Obchodním věstníku provozovateli lodě námitky, určí dispašéra na jeho návrh soud; přitom zohlední podané námitky. Návrh na určení dispašéra soudem musí být podán do 15 dnů ode dne uplynutí lhůty podle věty první. Soud určí přednostně osobu, která byla jmenována dispašérem Hospodářskou komorou České republiky; není-li to možné, určí jinou vhodnou osobu.

(3) Dispašér vyhotoví dispaš písemně a zveřejní ji v Obchodním věstníku. V dispaši se zohlední náklady jejího vyhotovení.

(4) Každý, koho se dispaš týká, může do 30 dnů ode dne zveřejnění dispaše podat žalobu na její zrušení. Neučiní-li tak, nabývá dispaš uplynutím této lhůty účinků pravomocného soudního rozhodnutí.

(5) Zruší-li soud dispaš, je dispašér povinen vyhotovit novou dispaš; přitom je vázán právním názorem soudu. Skončí-li řízení o zrušení dispaše jinak, stává se dispaš vykonatelnou dnem, kdy bylo řízení pravomocně skončeno.

§ 32

Jmenuje-li dispašéra Hospodářská komora České republiky, učiní tak za podmínky složení zkoušky z právních předpisů, jejichž znalost je nutná pro vyhotovení dispaše podle tohoto zákona. Osoba, která složila zkoušku, obdrží vysvědčení a užívá razítka s nápisem „Dispašér Hospodářské komory České republiky“.

Říční informační služby

§ 32a

(1) Systém říčních informačních služeb představuje bezplatně zpřístupněný soubor informací vztahujících se k podpoře řízení provozu a dopravy ve vnitrozemské plavbě na vodních cestách vymezených v souladu s příslušným předpisem Evropské unie5g) v prováděcím právním předpise (dále jen „informace“). Informace vedené v systému říčních informačních služeb zahrnují informace o vodní cestě, provozu na vodní cestě, mimořádných událostech na vodní cestě, plavidlech a přepravovaném nákladu a o přístavních poplatcích. Správce systému říčních informačních služeb uchovává a zpřístupňuje informace v něm obsažené v elektronické podobě umožňující nepřetržitý dálkový přístup.

(2) Systém říčních informačních služeb je informačním systémem veřejné správy5h).

(3) Systém říčních informačních služeb se člení na soubor informací veřejně přístupný a na soubor informací s omezeným přístupem. Soubor informací s omezeným přístupem zahrnuje informace o poloze plavidla a informace o nákladu na plavidle.

(4) Informační položky zaznamenávané v systému říčních informačních služeb a strukturu informací s omezeným přístupem stanoví prováděcí právní předpis.

§ 32b

(1) Správce systému říčních informačních služeb vkládá do systému říčních informačních služeb informace získané z vlastní činnosti a informace poskytnuté třetími osobami.

(2) Informace vztahující se k podpoře řízení provozu a dopravy ve vnitrozemské plavbě jsou povinni správci systému říčních informačních služeb poskytovat

a) provozovatel nebo vůdce plavidla, jež je evidováno v plavebním rejstříku, rejstříku malých plavidel nebo v obdobné evidenci podle § 9, jedná-li se o údaje o poloze plavidla, nákladu na plavidle a mimořádných událostech na vodní cestě,

b) správce vodní cesty, jedná-li se o údaje o vodní cestě a pohybu plavidel v plavebních komorách,

c) Český hydrometeorologický ústav, jedná-li se o údaje o klimatických podmínkách na vodních cestách, a

d) provozovatel přístavu, jedná-li se o údaje o přístavu, vztahující se k jeho pozemní části, a o plavidlech v přístavu.

(3) Strukturu, formu, obsah a způsob předávání informací správci systému říčních informačních služeb osobami uvedenými v odstavci 2 stanoví prováděcí právní předpis.

§ 32c

(1) Správce systému říčních informačních služeb zajistí

a) nepřetržitý příjem informací poskytnutých třetími osobami,

b) zpracování informací vkládaných do systému říčních informačních služeb v souladu s požadavky na jejich strukturu, formu a obsah, stanovenými prováděcím právním předpisem,

c) nepřetržité vkládání a zpřístupňování informací v systému říčních informačních služeb, a

d) zabezpečení systému říčních informačních služeb před neoprávněným přístupem k informacím s omezeným přístupem, neoprávněným pozměňováním a ztrátou informací.

(2) Správce systému říčních informačních služeb zpracuje a vloží informaci do systému říčních informačních služeb bez zbytečného prodlení poté, co se o ní dozvěděl, nebo poté, co ji ověřil. Správce systému říčních informačních služeb je povinen ověřit správnost informace, kterou obdržel od osob neuvedených v § 32b odst. 2.

(3) Správce systému říčních informačních služeb na základě písemné žádosti provozovatele plavidla rozhodne o zpřístupnění části souboru informací vedených v systému říčních informačních služeb, ke kterým je omezen přístup. V žádosti podle věty první musí provozovatel uvést plavidla, u kterých žádá o zpřístupnění informací.

(4) Správce systému říčních informačních služeb rozhodne o zpřístupnění části souboru informací vedených v systému říčních informačních služeb, ke kterým je omezen přístup, po ověření, že žadatel je provozovatelem plavidel, které uvedl v žádosti podle odstavce 3 v plavebním rejstříku, rejstříku malých plavidel nebo v obdobné evidenci podle § 9. V rozhodnutí podle věty první správce systému říčních informačních služeb uvede plavidla, u kterých zpřístupní žadateli informace s omezeným přístupem.

(5) Správce systému říčních informačních služeb bezprostředně po vydání rozhodnutí podle odstavce 3 doručí žadateli do vlastních rukou přístupový kód umožňující přístup k informacím vymezeným v rozhodnutí.

(6) Provozovatel plavidla, které je evidováno v jiném členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace a u kterého bylo rozhodnuto o zpřístupnění části souboru informací vedených v systému říčních informačních služeb podle odstavce 3, je povinen oznámit správci systému říčních informačních služeb změnu provozovatele tohoto plavidla do 5 dnů ode dne, kdy změna nastala.

(7) Správce systému říčních informačních služeb rozhodne o ukončení nebo omezení zpřístupnění části souboru informací vedených v systému říčních informačních služeb a současně ukončí nebo omezí platnost přístupového kódu, pokud

a) dojde ke změně zápisu vlastníka nebo provozovatele v plavebním rejstříku, rejstříku malých plavidel nebo v obdobné evidenci podle § 9 u plavidla, u nějž bylo rozhodnuto o zpřístupnění části souboru informací vedených v systému říčních informačních služeb, ke kterým je omezen přístup, nebo

b) o to požádá provozovatel plavidla.

(8) Správce systému říčních informačních služeb je povinen poskytnout údaje ze souboru informací vedených v systému říčních informačních služeb, ke kterým je omezen přístup, na základě písemné žádosti dále

a) orgánům státní správy,

b) soudům a

c) státním zastupitelstvím.

(9) Správce systému říčních informačních služeb zpřístupní soubor informací vedených v systému říčních informačních služeb, ke kterým je omezen přístup, Policii České republiky, Vojenské policii, Bezpečnostní informační službě a příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace provozujícímu v tomto státě systém říčních informačních služeb. Správce systému říčních informačních služeb zpřístupní informace o poloze plavidla též příslušnému správci vodní cesty.

§ 32d

Výrobek určený pro použití v systému říčních informačních služeb schvaluje plavební úřad na základě písemné žádosti, pokud tak stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie. Plavební úřad schválí výrobek, jsou-li splněny technické požadavky na výrobek stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie. Výrobek pro použití v systému říčních informačních služeb schválený v jiném členském státě Evropské unie v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie se považuje za výrobek schválený podle tohoto zákona.

§ 32e

(1) Provozovatel plavidla je povinen vybavit plavidlo zařízením a programovým vybavením určeným

a) ke sledování polohy a pohybu plavidel v rámci vnitrozemského systému automatické identifikace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího technické specifikace pro systémy sledování polohy a pohybu plavidel24) a

b) k zobrazování elektronických plavebních map a informací o poloze a pohybu plavidel podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího technické specifikace pro systém zobrazování elektronických plavebních map a informací pro vnitrozemskou plavbu25).

(2) Vůdce plavidla je při plavbě povinen užívat zařízení a programové vybavení podle odstavce 1; to neplatí pro stání plavidla v přístavu. Vůdce plavidla je povinen využívat elektronické plavební mapy a informace o poloze a pohybu plavidel tak, aby byla zajištěna bezpečnost a plynulost plavebního provozu. Vznikne-li v průběhu plavby na zařízení nebo programovém vybavení podle odstavce 1 porucha, vůdce plavidla je povinen tuto skutečnost neprodleně oznámit správci systému říčních informačních služeb. Učiní-li vůdce plavidla oznámení podle předchozí věty, je oprávněn

a) pokračovat v již započaté plavbě nejdéle po dobu 48 hodin od oznámení a

b) stát s plavidlem v přístavišti nebo vývazišti, jehož polohu neprodleně oznámí správci systému říčních informačních služeb.

(3) Odstavce 1 a 2 se použijí pouze na plavidlo s vlastním pohonem, které

a) je provozováno na dopravně významné vodní cestě využívané podle odstavce 1 písm. a) bodu 2 nebo odstavce 1 písm. b) bodu 1 přílohy č. 2 k tomuto zákonu a

b) je

1. lodí, která není rekreačním plavidlem nebo převozní lodí,

2. plovoucím strojem, nebo

3. malým plavidlem s délkou trupu přesahující 7 metrů provozovaným správcem vodní cesty, plavebním úřadem nebo základní složkou integrovaného záchranného systému.

(4) V případě sestavy plavidel se odstavce 1 a 2 použijí pouze na plavidlo podle odstavce 3, které sestavu plavidel vede.

(5) Způsob užívání zařízení a programového vybavení podle odstavce 2 stanoví prováděcí právní předpis.

Skrýt změny zákona Legenda text přidán text vypuštěn
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).