Hlavní navigace

Zákon o zajišťování obrany České republiky - ČÁST ČTVRTÁ - VĚCNÉ PROSTŘEDKY, PRACOVNÍ POVINNOST A PRACOVNÍ VÝPOMOC

Předpis č. 222/1999 Sb.

Znění od 24. 7. 2021

222/1999 Sb. Zákon o zajišťování obrany České republiky

ČÁST ČTVRTÁ

VĚCNÉ PROSTŘEDKY, PRACOVNÍ POVINNOST A PRACOVNÍ VÝPOMOC

HLAVA I

VĚCNÉ PROSTŘEDKY

Obecná ustanovení

§ 13

(1) Za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu stát a územní samosprávné celky plní úkoly k zajišťování obrany především vlastními věcnými prostředky.

(2) Věcné prostředky státu a územních samosprávných celků se k zajišťování obrany státu použijí v souladu se schválenými plány obrany. Ostatní věcné prostředky se k zajišťování obrany státu použijí v souladu se schválenými krizovými plány zpracovanými podle zvláštních právních předpisů.

§ 14

(1) Nepostačují-li věcné prostředky státu, může obecní úřad obce s rozšířenou působností právnické nebo fyzické osobě, která má věcné prostředky potřebné k zajišťování obrany státu, (dále jen "vlastník") uložit povinnost tyto prostředky pro obranu státu poskytnout.

(2) Movité a nemovité věci a služby se stávají věcnými prostředky rozhodnutím obecního úřadu obce s rozšířenou působností.

(3) Obecním úřadem obce s rozšířenou působností příslušným pro vydání rozhodnutí

a) o nemovitém věcném prostředku je obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu se nemovitost nachází,

b) o movitém věcném prostředku je obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu se movitá věc nachází,

c) o požadované službě je obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu má fyzická osoba trvalý pobyt nebo právnická osoba sídlo.

(4) Proti rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností o určení věcného prostředku není přípustné odvolání. Na rozhodování o určení věcných prostředků se nevztahuje správní řád.

(5) Okolnost, že vlastník věcného prostředku není znám, nevylučuje právo uložit, aby i takový věcný prostředek byl k účelům obrany státu poskytnut. Věcný prostředek v takovém případě obecní úřad obce s rozšířenou působností zajistí a dodávací příkaz vyvěsí po dobu 15 dnů na úřední desce. Pokud se o dodávací příkaz vlastník v této lhůtě nepřihlásí, bude tento uložen a s věcí bude nakládáno tak, jako kdyby byl splněn postup podle odstavců 1 až 4.

(6) Překážkou uložení povinnosti k poskytnutí věcného prostředku k účelům obrany státu není skutečnost, že na věcném prostředku váznou práva třetích osob.

§ 15

Na základě rozhodnutí příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností je vlastník věcných prostředků povinen tyto věcné prostředky odevzdat nebo poskytnout a strpět, aby s nimi bylo naloženo určeným způsobem.

Rozhodování o dodání a převzetí věcných prostředků

§ 16

O povinnosti poskytnout věcné prostředky ve prospěch zajišťování obrany státu rozhoduje příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností dodávacím příkazem. O povinnosti poskytnout věcné prostředky pro potřeby ozbrojených sil rozhoduje příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností v souladu s návrhem příslušného krajského vojenského velitelství.

§ 17

(1) Dodávací příkaz má tři části:

a) část "A. Rozhodnutí o dodání věcného prostředku" obsahuje zejména název a identifikační údaje věcného prostředku, údaje o vlastníkovi věcného prostředku, osobní údaje o osobě odpovědné za dodání věcného prostředku, poučení a označení správního úřadu, který je vydal,

b) část "B. Výzva k dodání věcného prostředku" obsahuje zejména způsob, místo a dobu předání věcného prostředku, poučení a označení správního úřadu, který výzvu učinil,

c) část "C. Potvrzení o doručení výzvy k dodání věcného prostředku" obsahuje zejména název a identifikační údaje věcného prostředku, na který byl dodávací příkaz vydán, údaje o vlastníkovi věcného prostředku, údaje o doručení dodávacího příkazu potvrzené podpisem vlastníka nebo osoby odpovědné za doručení výzvy.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou postup při uplatňování požadavku na určení věcných prostředků, náležitosti dodávacího příkazu a jeho vzor.

§ 18

(1) Každý, komu bylo uloženo poskytnout určené věcné prostředky ve prospěch zajištění obrany státu, je povinen je předat na výzvu podle § 17 odst. 1 písm. b) příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností a u věcných prostředků určených pro potřeby ozbrojených sil na výzvu příslušného krajského vojenského velitelství ve stanovené době, na určeném místě, v použitelném stavu a s potřebným příslušenstvím. Věcné prostředky převezme obecní úřad obce s rozšířenou působností. Věcné prostředky pro potřeby ozbrojených sil převezme příslušné krajské vojenské velitelství.

(2) Orgán, který věcný prostředek přebírá, je povinen vydat doklad o převzetí věcného prostředku. Doklad o převzetí věcného prostředku obsahuje zejména označení orgánu, který věcný prostředek přebírá, údaje o vlastníkovi věcného prostředku, osobní údaje fyzické osoby, která jej předává, identifikační údaje věcného prostředku a jeho příslušenství, údaje o zjevných vadách, poškození a celkovém stavu věcného prostředku v době převzetí a potvrzení uvedených údajů podpisem odpovědné fyzické osoby orgánu, který věcný prostředek přebírá, a fyzické osoby, která věcný prostředek předává.

(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou postup při převzetí věcného prostředku, náležitosti dokladu o převzetí věcného prostředku a jeho vzor.

§ 19

Osvobození od povinnosti poskytnout věcné prostředky

(1) Od povinnosti poskytnout věcné prostředky jsou osvobozeny územní samosprávné celky, Hasičský záchranný sbor České republiky, subjekty hospodářské mobilizace a poskytovatelé zdravotnické záchranné služby, poskytovatelé lůžkové péče, poskytovatelé přepravy pacientů neodkladné péče a poskytovatelé zdravotnické dopravní služby, a to jen v takovém rozsahu, který je nezbytný pro plnění jejich úkolů v zájmu zajišťování obrany státu. Od povinnosti poskytnout věcné prostředky jsou osvobozeny fyzické osoby se zdravotním postižením3) v takovém rozsahu, aby poskytnutí věcných prostředků nezpůsobilo újmu na jejich zdraví.

(2) Věcné prostředky nelze požadovat od cizích diplomatických a zvláštních misí, konzulárních úřadů a fyzických osob, které požívají imunitu a výsady podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,4) a od cizích států. Věcné prostředky od ostatních cizinců5) lze požadovat jen v tom případě, nestanoví-li mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, jinak.

(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností může zprostit fyzické osoby povinnosti poskytnout věcné prostředky, byla-li by ohrožena výživa vlastníka věcného prostředku nebo bylo-li by ohroženo plnění vyživovací povinnosti vlastníka věcného prostředku.6)

§ 20

Vrácení věcných prostředků

(1) Poskytnuté věcné prostředky se bezprostředně po zániku důvodů, pro které byly poskytnuty, vrátí vlastníkovi. Za vlastníka věcného prostředku se pro účely jeho vrácení, pro účely náhrady za poskytnutí věcného prostředku nebo náhrady majetkové újmy považují osoby uvedené na dodávacím příkazu; neexistují-li takové osoby, jejich právní nástupce nebo dědic. Věcné prostředky vrací příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, a byly-li věcné prostředky převzaty do užívání ozbrojených sil, vrací je příslušné krajské vojenské velitelství. Nemůže-li příslušné krajské vojenské velitelství vrátit věcný prostředek vlastníkovi, předá jej příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.

(2) Orgán, který věcný prostředek vrací, je povinen vydat doklad o vrácení věcného prostředku. Doklad o vrácení věcného prostředku obsahuje zejména označení orgánu, který věcný prostředek vrací, údaje o vlastníkovi věcného prostředku, osobní údaje fyzické osoby, která jej přebírá, identifikační údaje věcného prostředku a jeho příslušenství a údaje o jejich stavu v době předání. Fyzická osoba, která věcný prostředek přebírá, má právo v dokladu o vrácení věcného prostředku písemně uplatnit námitky vůči jeho obsahu a povinnost potvrdit převzetí věcného prostředku a tohoto dokladu. Ministerstvo stanoví vyhláškou náležitosti a vzor dokladu o vrácení věcného prostředku.

(3) K převzetí věcného prostředku za účelem jeho vrácení obecní úřad obce s rozšířenou působností písemně vyzve vlastníka věcného prostředku. Nelze-li písemnou výzvu vlastníkovi doručit po dobu 3 měsíců, obecní úřad obce s rozšířenou působností doručí výzvu veřejnou vyhláškou.7)

(4) Nepřihlásí-li se vlastník o vydání věcného prostředku do 12 měsíců ode dne doručení písemné výzvy nebo ode dne vyvěšení veřejné vyhlášky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, prodá se věcný prostředek ve veřejné dražbě. Veřejnou dražbu organizuje obecní úřad obce s rozšířenou působností, který také jmenuje licitátora. Výtěžek z dražby se použije k úhradě nákladů za dražbu a úschovu věcného prostředku; zbytek výtěžku náleží vlastníkovi. Nárok na náhradu za poskytnutí věcného prostředku podle části deváté zůstává nedotčen.

(5) Zbytek výtěžku z dražby věcného prostředku podle odstavce 4, o jehož vydání se vlastník nepřihlásil do 3 let od ukončení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, připadá státu.

HLAVA II

PRACOVNÍ POVINNOST

§ 21

Rozsah pracovní povinnosti

(1) Pracovní povinnost za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu může být uložena všem fyzickým osobám, nebyly-li od ní osvobozeny nebo nebyly-li povolány k mimořádné službě.8) Pracovní povinnost se vykonává zejména v těch oborech práce, které jsou nevyhnutelné k zajišťování životně důležitých funkcí státu nebo k zabezpečení ozbrojených sil.

(2) Fyzické osoby, kterým byla uložena pracovní povinnost, jsou povinny podrobit se lékařské prohlídce, nastoupit k výkonu práce u určeného zaměstnavatele (dále jen "zaměstnávající") ve stanoveném čase a do určeného místa a podle potřeb zajišťování obrany státu zde konat určené práce i nad časový limit stanovený ve zvláštních právních předpisech, včetně prací v noci, ve dnech pracovního klidu a ve dnech státních svátků.

Rozhodování o pracovní povinnosti

§ 22

Dnem vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu mají pracovní povinnost podle tohoto zákona fyzické osoby, které po stanovenou týdenní pracovní dobu vykonávají práci na základě pracovního poměru nebo služebního poměru ke Kanceláři Poslanecké sněmovny, ke Kanceláři Senátu, k Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, ke Kanceláři prezidenta republiky, k Úřadu vlády České republiky, ke správním úřadům, k územním samosprávným celkům, k ozbrojeným silám České republiky, k Hasičskému záchrannému sboru České republiky, k Policii České republiky, ke zpravodajským službám České republiky, k poskytovatelům zdravotnické záchranné služby, k České národní bance, k Vězeňské službě České republiky, k České poště, k subjektům hospodářské mobilizace a k jiným právnickým a fyzickým osobám, které převzaly závazek k zajišťování obrany státu, ke státním podnikům a k rozpočtovým a příspěvkovým organizacím, jejichž zakladatelem nebo zřizovatelem je ministerstvo nebo Ministerstvo vnitra, soudci a státní zástupci, pokud tyto fyzické osoby nebyly povolány k mimořádné službě,8) aniž by k ní byly povolány rozhodnutím obecního úřadu obce s rozšířenou působností, nestanoví-li vláda jinak.

§ 23

(1) O povolání k plnění pracovní povinnosti rozhoduje příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností povolávacím příkazem. Povolávací příkaz obsahuje zejména osobní údaje povolávané fyzické osoby, základní údaje o zaměstnávajícím, den a místo nástupu pracovní povinnosti, odvětví, ve kterém bude pracovní povinnost konána, druh práce, předpokládanou délku plnění pracovní povinnosti, adresu určeného poskytovatele zdravotních služeb, který provede lékařskou prohlídku povolávané fyzické osoby za účelem posouzení zdravotní způsobilosti pro určený druh práce, poučení a označení orgánu, který jej vydal.

(2) Po obdržení povolávacího příkazu je povolávaná fyzická osoba povinna neodkladně se dostavit k lékařské prohlídce k určenému poskytovateli zdravotních služeb. Tento poskytovatel zdravotních služeb je povinen přednostně provést lékařskou prohlídku povolávané fyzické osoby a posoudit zdravotní způsobilost k navrhované práci. Podle výsledku lékařské prohlídky zapíše lékař posudkový závěr o zdravotní způsobilosti nebo zdravotní nezpůsobilosti povolávané fyzické osoby k navrhované práci do povolávacího příkazu.

(3) Nástup pracovní povinnosti je povinen oznámit zaměstnávající příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.

(4) Ženy se v rámci pracovní povinnosti povolávají pouze k takovým pracím, které jsou pro ně fyzicky přiměřené a neškodí jejich zdraví.

(5) Není-li povolávaná fyzická osoba zdravotně způsobilá konat určený druh práce, je povinna tuto skutečnost oznámit příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Obecní úřad obce s rozšířenou působností podle výsledku posudkového závěru určí povolávané fyzické osobě druh práce, pro který je zdravotně způsobilá, nebo takovou fyzickou osobu pracovní povinnosti zprostí podle § 26 odst. 5.

(6) Proti rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností o povolání k pracovní povinnosti ani proti lékařskému posudku není přípustné odvolání. Na rozhodování o povolání k pracovní povinnosti se nevztahuje správní řád.

(7) Náklady spojené s lékařskou prohlídkou za účelem stanovení zdravotní způsobilosti povolávané fyzické osoby hradí příslušný krajský úřad.

HLAVA III

PRACOVNÍ VÝPOMOC

§ 24

Rozsah pracovní výpomoci

(1) Pracovní výpomocí za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu jsou povinny všechny fyzické osoby, nebyly-li od ní osvobozeny nebo nebyla-li jim uložena pracovní povinnost anebo nebyly-li povolány k mimořádné službě.8)

(2) Fyzické osoby určené k pracovní výpomoci jsou povinny konat práce nad časový limit stanovený zvláštním právním předpisem, včetně prací v noci, ve dnech pracovního klidu a ve dnech státních svátků.

§ 25

Rozhodování o pracovní výpomoci

(1) O povolání k pracovní výpomoci rozhoduje příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností povolávacím příkazem.

(2) Výběr fyzických osob pro určení k pracovní výpomoci ve prospěch ozbrojených sil zabezpečuje příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností podle požadavku krajského vojenského velitelství. Fyzické osoby povolané k pracovní výpomoci ve prospěch ozbrojených sil jsou podřízeny velitelským orgánům vojenských útvarů a zařízení ozbrojených sil, ke kterým byly přiděleny, a plní úkoly podle jejich pokynů.

(3) Na rozhodování o určení k pracovní výpomoci se obdobně použije ustanovení § 23.

HLAVA IV

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O PRACOVNÍ POVINNOSTI A PRACOVNÍ VÝPOMOCI

§ 26

(1) Povolávací příkaz k plnění pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci lze vydat v souladu se schválenými krizovými plány, plány obrany a dílčími plány obrany zpracovanými podle zvláštních právních předpisů.

(2) Od pracovní povinnosti nebo od pracovní výpomoci jsou osvobozeny fyzické osoby zdravotně nezpůsobilé k výkonu požadovaných druhů práce, osoby invalidní ve třetím stupni, fyzické osoby mladší 18 let a starší 62 let, těhotné ženy a ženy do konce třetího měsíce po porodu, jestliže se dítě narodilo mrtvé nebo zemřelo; osvobození se vztahuje též na ženy a osamělé muže, kteří pečují o dítě ve věku do 15 let.

(3) Pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc nelze požadovat od poslanců a senátorů Parlamentu, členů vlády, hejtmanů krajů a primátora hlavního města Prahy.

(4) Pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc nelze požadovat od fyzických osob, které požívají imunitu a výsady podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.4) Pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc od ostatních cizinců5) lze požadovat jen v případě, nebrání-li tomu mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.

(5) Od pracovní povinnosti nebo od pracovní výpomoci zprostí obecní úřad obce s rozšířenou působností fyzické osoby, u kterých nastane po povolání k těmto povinnostem některá z podmínek uvedených v odstavcích 2 až 4.

(6) Fyzické osoby osvobozené od pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci se mohou potřebných činností zúčastnit dobrovolně.

§ 27

(1) O propuštění z pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci rozhoduje příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě oznámení zaměstnávajícího bezodkladně po zániku jejich potřeby. Zaměstnávající, u kterého se pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc vykonávají, je povinen zánik jejich potřeby ohlásit příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností v dostatečném časovém předstihu.

(2) Nemůže-li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností o propuštění z pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci rozhodnout bezodkladně po zániku jejich potřeby, o propuštění rozhodne zaměstnávající, u kterého je povinné fyzické osoby vykonávají, a tuto skutečnost bezodkladně oznámí příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.

(3) Pro úpravu vztahů mezi povinnými fyzickými osobami a zaměstnávajícím, které vznikly z nařízené pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci, se přiměřeně použijí zvláštní právní předpisy.

§ 28

Ministerstvo stanoví vyhláškou postup při uplatňování požadavku na určení fyzických osob k pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci, náležitosti povolávacího příkazu a jeho vzor.

Skrýt změny zákona Legenda text přidán text vypuštěn
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).