Hlavní navigace

Zákon o zajišťování obrany České republiky - ČÁST DEVÁTÁ - FINANCOVÁNÍ OBRANY STÁTU

Předpis č. 222/1999 Sb.

Znění od 24. 7. 2021

222/1999 Sb. Zákon o zajišťování obrany České republiky

ČÁST DEVÁTÁ

FINANCOVÁNÍ OBRANY STÁTU

§ 55

Výdaje na obranu státu

Výdaje spojené s přípravou k obraně státu a s obranou státu za stavu ohrožení státu a za válečného stavu hradí stát.

Obecná ustanovení o náhradách

§ 56

(1) Náhradou poskytovanou podle tohoto zákona se rozumí finanční nebo věcné plnění za poskytnuté věcné prostředky a majetkovou újmu způsobenou na nich a za poskytnutou pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc.

(2) Náhrady podle tohoto zákona se zpravidla vyplácejí v penězích. Místo náhrady v penězích se může náhrada uskutečnit vydáním jiného věcného prostředku stejného druhu a stejné hodnoty.

§ 57

(1) Náhrady podle tohoto zákona je povinen vyplatit obecní úřad obce s rozšířenou působností, který o poskytnutí věcných prostředků, pracovní výpomoci nebo pracovní povinnosti rozhodl.

(2) Náhrady podle odstavce 1 se vyplácejí zpravidla ve lhůtě 6 měsíců od odvolání stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Nárok na náhradu se nepromlčuje.

§ 58

Náhrada za poskytnutí věcných prostředků

(1) Náhrada za poskytnutí věcného prostředku v souvislosti s prověřením podle § 41 se určí, nedošlo-li k dohodě o její výši, ve výši ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu.18) Rada kraje nařízením může stanovit sazby a způsob výpočtu maximální výše náhrad za poskytnutí jednotlivých druhů věcných prostředků použitých v souvislosti s prověřením podle věty první.

(2) Náhrada za poskytnutí věcného prostředku za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu se určí odvozením od pořizovací ceny, popřípadě reprodukční pořizovací ceny19) věcného prostředku s přihlédnutím k době používání a k míře opotřebení věcného prostředku v době převzetí a s přihlédnutím ke stavu věcného prostředku v době jeho vrácení a za podmínek, které stanoví regulační opatření vyhlášené podle zvláštního právního předpisu.

§ 59

Náhrada majetkové újmy na věcných prostředcích

(1) Majetkovou újmou na věcných prostředcích se rozumí každé poškození nebo opotřebení nad obvyklou míru dodaného věcného prostředku, ke kterému došlo v příčinné souvislosti s jeho dodáním, používáním a vracením.

(2) Došlo-li k poškození věcného prostředku a nebyl-li uveden do původního stavu ke dni vrácení, náleží jeho majiteli náhrada majetkové újmy.

(3) Není-li uplatněno právo na náhradu majetkové újmy u zjevného poškození věcného prostředku nejpozději do 6 měsíců ode dne jeho vrácení a v ostatních případech nejpozději do 1 roku ode dne jeho vrácení, zaniká.

Náhrada za pracovní výpomoc a za výkon pracovní povinnosti

§ 60

(1) Za pracovní výpomoc se poskytuje náhrada podle druhu a náročnosti přidělené práce.

(2) Fyzickým osobám, kterým byla určena pracovní výpomoc, náleží náhrada ve výši a za podmínek stanovených v mzdových a platových předpisech platných u zaměstnávajícího, kde se pracovní výpomoc vykonává, jako kdyby byl stejný druh práce vykonáván u zaměstnávajícího v pracovním poměru. Náhrada škody za pracovní úrazy a nemoci z povolání se poskytuje podle pracovněprávních předpisů.

§ 61

(1) Fyzické osoby, které pracovní výpomoc vykonávají ve prospěch ozbrojených sil, mají nárok na stejné náležitosti jako vojáci v mimořádné službě8) zařazení do obdobných funkcí, s výjimkou hodnostního příplatku.

(2) Pracovní úrazy a nemoci z povolání fyzických osob povolaných k pracovní výpomoci ve prospěch ozbrojených sil se odškodňují za stejných podmínek jako u vojáků v mimořádné službě.8) Pozůstalým po fyzických osobách povolaných k pracovní výpomoci náleží odškodnění jako pozůstalým po vojácích v mimořádné službě.8)

§ 62

Fyzickým osobám, kterým byla uložena pracovní povinnost, náleží náhrada ve výši a za podmínek stanovených ve mzdových a platových předpisech platných u zaměstnávajícího, kde se pracovní povinnost vykonává. Za stejných podmínek jim náleží odškodnění za pracovní úrazy a nemoci z povolání.

§ 63

(1) Odškodňují se pouze pracovní úrazy, nemoci z povolání a úmrtí, ke kterým došlo při plnění úkolů po dobu pracovní výpomoci nebo pracovní povinnosti nebo v přímé souvislosti s plněním těchto úkolů.

(2) Pracovní úrazy, nemoci z povolání a úmrtí podle odstavce 1 odškodňují obecní úřady obcí s rozšířenou působností příslušné podle místa trvalého pobytu oprávněné osoby.

Skrýt změny zákona Legenda text přidán text vypuštěn
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).