Nepustili jste se do podnikání před třicítkou? Vlak vám určitě neujel

Začnete‑li podnikat jako mladí, sice s tím dříve získáte první zkušenost, ale úspěch se obvykle dostaví až s ní. Ani roky v zaměstnání nemějte za ztracené.

O začínajících podnikatelích je rozšířena představa, že jsou to především „dynamičtí“ mladíci, kteří podnikali už při škole, pokud ji vůbec dokončili. Oproti tomu by se mohlo zdát, že „usazeným“ třicátníkům, čtyřicátníkům nebo ještě starším už „ujel vlak“, už nemají dost sil, chybí jim „drajv“, zpohodlněli a radši se podrží svého jistého.

Takový dojem přiživují i mediálně vděčné příběhy zakladatelů některých veleúspěšných firem, zejména pak technologických, jako je Google, Facebook, před nimi Microsoft, u nás například Seznam.cz.

Jaká je ve skutečnosti většina podnikatelů, i většina úspěšných podnikatelů, to se dá zjistit vlastně jen výzkumy. Běžné úřední statistiky — přinejmenším statistiky české, například ty zveřejňované správou sociálního zabezpečení, ministerstvem průmyslu a obchodu nebo statistickým úřadem — nezachycují podnikatelský úspěch jako takový.

Vymyká se jim. Jednak proto, že samo podnikání může nabývat různých právních podob (a určitě nelze ztotožnit podnikání se samostatnou výdělečnou činností), jednak proto, že i sám podnikatelský úspěch se nepromítá do běžných statistik přímočaře.

Výzkumy se mohou na otázku podnikatelského úspěchu zaměřit přímo, jsou však nákladné, provádějí se na omezených vzorcích a výsledky jsou vždy zatíženy přinejmenším zvolenou metodikou a vůbec výkladem od těch, kdo výzkum provedli. U výzkumů jen z některé země vyvstává i otázka přenosnosti závěrů do jiné kultury nebo do pozdější doby. Ale přece se při porovnání různých výzkumů jeví, že základní závěry platí světově bez velkých rozdílů.

Světovou srovnatelnost lze vyvodit například z rozsáhlého šetření, které provedl Global Entrepreneurship Monitor v letech 2006—2010 (dále uvádím jako „GEM 2011“) na osmi stech tisících náhodně vybraných dospělých v šedesátce zemí světa; 9 % z šetřených byli podnikatelé, část dotazovaných podnikání zvažovala, ostatní dotazovaní byli šetřeni pro srovnání.

Mezi vyspělými a méně vyspělými zeměmi najdeme ve výsledné zprávě rozdíly například v pohnutkách podnikatelů: ve vyspělých zemích jim jde spíše o osobní nezávislost, v méně rozvinutých spíše neměli lepší příležitost uplatnit se; obvyklé vzdělání úspěšných podnikatelů je totiž světově srovnatelné — všude to bývají lidé vzdělaní vysokoškolsky; lidé s nižším vzděláním dosahují při podnikání v průměru významně nižší úspěšnosti a růstovosti.

Ze zprávy zjistíme také to, že na vyspělých trzích je pro růstovost firmy mnohem důležitější zaměření na vývoz, zatímco méně vyspělé trhy logicky nabízejí více příležitostí k růstu i doma. Ale věková skladba podnikatelů nebo poměrně malý podíl vysoce růstových firem k ostatnímu podnikání jsou světově srovnatelné. (Jen tři z tisíce lidí, nebo asi čtyři podnikatelé ze sta, založí firmu rostoucí alespoň o 20 % ročně.)

Mimoto se ukazuje, že posuny v obvyklém věku zakladatelů firem zjevné mezi výzkumy staršími a novějšími sledují demografický vývoj (ačkoli také vývoj příležitostí v různých odvětvích); zejména souhrnná zpráva od Danea Stanglera z Kauffmanovy nadace (dále jako „Kauffman 2013“) shledává, že kupodivu není na místě obávat se toho, že by postupné stárnutí obyvatelstva ve vyspělých zemích spolu s prodlužováním lidského života utlumilo v těchto zemích podnikatelského ducha.

Podniká se téměř v každém věku

Podnikatelský vrchol nastává teprve kolem čtyřicítky — společnost založená čtyřicetiletým má statisticky nejlepší vyhlídky na úspěch; přinejmenším tak to před několika lety vyšlo při sledování obchodní úspěšnosti tisícovky záměrů přijatých do Founder Institute. Ještě vyšší věk už zřejmě nepřidává o mnoho více užitečné životní zkušenosti.

V dlouhodobém sledování pěti tisíc amerických firem ve výzkumu KFS (podle Kauffman 2013) je střední i průměrný věk zakladatelů firem 45 let, mnozí však tou dobou už nezakládají svou teprve první firmu; nejvíce prvopodnikatelů začíná mezi 35. a 44. rokem života.

Věkové rozložení zakladatelů společností ve vzorku KFS. Na vodorovné ose věk při založení společnosti; na ose svislé podíl zakladatelů v tomto věku na celém vzorku.
Autor: Ewing Marion Kauffman Foundation

Věkové rozložení zakladatelů společností ve vzorku KFS.
Na vodorovné ose věk při založení společnosti; na ose svislé
podíl zakladatelů v tomto věku na celém vzorku.

Chuť do nového podnikání odeznívá teprve až po 55. roce věku (Kauffman 2013; britský výzkum Nesta 2009), a také firmy založené podnikatelem 55letým a starším vykazují statisticky o něco málo nižší růst — jen půl procenta je jich „vysoce růstových“ podle měřítek výzkumu od Nesty, oproti 0,56 % firem se zakladatelem mladším padesáti let; do 55 let věku zakladatele je statistický rozdíl v růstovém potenciálu firmy vzhledem k věku zakladatele zanedbatelný.

Ale prvopodnikatelů je ve věkové skupině nad padesát už obecně méně — dvě třetiny padesátníků zakládají už nikoli svou první firmu (Nesta 2009).

Jako významné prediktory podnikatelského úspěchu bývají dále uváděny (ovšem mimo žádoucí osobní vlastnosti):

widgety

  • Dobrá obeznámenost s určitým odvětvím, jež umožňuje povšimnout si v něm příležitosti; ale také obecná předchozí zkušenost na místě zaměstnance uvádí se jako významně přínosná.
  • Předchozí podnikatelská zkušenost; většina prvopodnikatelů se zpočátku dopouští příliš mnoha chyb; to lze prý omezit tak, že začátečník k sobě přibere zkušenějšího spoluzakladatele, nebo aspoň rádce.
  • Vysokoškolské vzdělání; jednak už zmíněno podle GEM 2011, jednak bývá dosud uváděn také Kauffmanův výzkum z roku 2008: zkoumali 502 technologických společností založených rodilými Američany v letech 1995—2005, s obratem alespoň milión dolarů a nejméně s dvaceti zaměstnanci. Ze zakladatelů zkoumaných firem dosáhlo 92 % alespoň bakalářského vzdělání, 31 % mělo i magisterské a desetina si udělala i doktorát. Zkoumané společnosti přitom založili obvykle 13–21 let po dokončení vzdělání; dvakrát tolik zakladatelů mělo při založení společnosti dokonce přes padesát, než kolik bylo ve zkoumaném vzorku zakladatelů mladších 25 let. Autoři výzkumu se bohužel neptali na předchozí podnikatelskou zkušenost.
  • Vlastní úspory; Kauffmanova nadace uvádí, že z 479 zkoumaných rychle rostoucích firem byly dvě třetiny rozjety především za vlastní úspory, zatímco v 52 % případů se na počátečním financování podílel bankovní úvěr a 34 % firem bylo rozjeto na dluh na kreditní kartě; peníze od rizikových a andělských investorů stály oproti tomu za rozjezdem pouhých 15 % zkoumaných firem.
    Další financování přitom získáte snáze, můžete-li ukázat první výsledky; pak je pro růst firmy naopak důležité být ochoten pustit podíl na firmě za vstup dalších peněz.

Mezi podnikatelem a tím, kdo to nikdy nezkusí, rozhoduje dost možná tedy i způsob zacházení s penězi, zatímco se člověku daří v zaměstnání. Traduje se rada: žijte za tři čtvrtiny toho, co vyděláváte. Nikdy totiž nevíte — a nedokážete předvídat — kdy přijde nečekaná fúze, prodej firmy, jiný šéf, posun na trhu… Vlastní nikoli bezvýznamné úspory pak mohou náhle rozhodnout o tom, zda léta strávená v zaměstnání zúročíte podnikáním, nebo zda se půjdete ucházet o další místo jen proto, abyste utáhli své závazky a živobytí.

České banky: na věku podnikatele nezáleží

Na podzim jsme zmínili studii od firmy Bisnode, podle níž jsou z pohledu věřitelů rizikoví zejména muži do třiceti let.

Dotázal jsem se proto u řady českých bank, zda mi prozradí, nakolik ovlivňuje věk podnikatele jejich rozhodnutí poskytnout podnikatelský úvěr. Ty, které mi odpověděly, převážně tvrdí, že ke každému klientovi přistupují individuálně a každý podnikatelský záměr posuzují jednotlivě; některé zdůraznily, že rozhoduje především právě záměr, a pak spíše předchozí podnikatelská zkušenost, popřípadě obeznámenost s odvětvím; věk žadatele sám o sobě údajně není pro většinu bank podstatný.

Česká spořitelna obecně připustila, že lépe své závazky plní ženy než muži a stejné pravidlo je i u věku — čím starší člověk, tím zodpovědnější přístup.

UniCredit odpověděla: Mezi mladými a zkušenějšími začínajícími podnikateli neděláme žádný rozdíl. Zásadní při posuzování úvěru je vždy především kvalita podnikatelského plánu. Dobře připravený, stručný, konkrétní a reálný plán vyvrátí pochybnosti o případné návratnosti projektu, a tedy i o schopnosti splácet úvěr. Podnikatelům s jejich záměry ovšem rádi poradíme a pomůžeme nalézt problematické body.

Dále dodává: Největší roli hraje podnikatelský plán, věk začínajícího podnikatele skutečně nerozhoduje. I velmi mladý člověk může zkombinovat neotřelý nápad s kvalitním provedením, příklady ostatně vidíme kolem sebe. Je však pravda, že zkušenější podnikatelé častěji přicházejí s realističtějšími záměry, přitom invence jim stále nechybí.

Komerční banka přiblížila, co musí obsahovat podnikatelský záměr: Základním dokumentem pro posouzení a schválení úvěru je kvalitní a reálný podnikatelský záměr promítnutý do konkrétních kroků — jaké vstupy potřebuji, kde seženu zaměstnance a zda budou mít dostatečnou kvalifikaci, jaké budu využívat prostory, jaké si vyberu dodavatele, s jakými podmínkami, jakou mám místní konkurenci a v čem chci být lepší, jaké si uvědomuji překážky, a naopak kde jsem našel prostor na trhu. A hlavně, jak chci hledat zákazníky a jakými kanály chci prodávat své výrobky nebo služby. To vše musí být podnikatel žádající o úvěr schopen promítnout do čísel. Tedy nejen mít představu, ale vědět, jaké bude mít v podnikání náklady, kolik vydělá a co bude dělat, pokud se podnikání nebude vyvíjet úplně podle původních představ.

Samotný věk není rozhodující, doplňuje KB. Důležitým podpůrným argumentem je zkušenost žadatele s činností a trhem, na kterém chce podnikat. Máme starší žadatele, kteří se v daném oboru pohybovali celý život a dobře ho znají. Na druhé straně i podobně staré, kteří vstupují do nového odvětví, bez větších zkušeností. V takovém případě jsme samozřejmě pozornější. Podobně různě zkušení žadatelé přicházejí i mezi mladými podnikateli hned po škole. I mezi nimi se dnes již často objevují žadatelé s aktivní zkušeností získanou během studia.

Fio banka sdělila: Každou žádost o podnikatelský úvěr posuzujeme individuálně bez ohledu na věk žadatele (žadatel jen musí být plnoletý). Důležité jsou pro nás především: požadovaná výše úvěru, jeho odpovídající zajištění a samozřejmě podnikatelský záměr. Dále přihlížíme ke zkušenosti žadatele v daném oboru, ale ta sama není rozhodující.

Tiskový mluvčí Raiffeisenbank stručně shrnul:

Velmi obecně se dá říci, že při posuzování úvěru hrají roli všechny vámi dotazované demografické údaje (věk, rodina, zkušenosti v oboru a další sociodemografické údaje). Případný majetek, jako je například nemovitost, kterou lze použít i pro zajištění podnikatelského úvěru, nebo historie na osobním i podnikatelském účtu u dané banky, mají také svou váhu. (Ideální je, je-li na účtech klienta vidět už alespoň krátká historie jeho podnikatelské činnosti.)

Zasílat nově přidané názory e-mailem

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení Jak vytvořit rychle jednoduchý web

  •  
    Jak mít na Internetu blog.
  • Jak si založit web na Wordpressu.
  • Jak pokračovat v jeho provozování.

Detailní informace o školení Jak vytvořit rychle jednoduchý web »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+