Jako OSVČ 160 tisíc měsíčně, v důchodu jen 18 tisíc

Jak vysoký důchod čeká na podnikatele

Jakub Nečas
Specialista na nebankovní financování podnikatelů, ZOXO Financial s.r.o.

Nebankovnímu financování se věnuji od roku 2016, od roku 2019 jako úvěrový specialista ve společnosti ZOXO Financial, přímém poskytovateli podnikatelských úvěrů. Specializuji se na úvěry zajištěné nemovitostí pro živnostníky, malé a střední firmy a na financování developerských a investičních projektů — tedy na situace, kdy podnikatel potřebuje kapitál rychleji, než umožní banka, nebo když ho banka odmítne. Klienty provázím od první kalkulace a posouzení zajištění až po podpis smlouvy. Ve svých článcích píšu prakticky: co rozhoduje o schválení úvěru, jak číst skutečné náklady financování a kde žadatelé nejčastěji chybují.

Rozdíl mezi příjmem během produktivního života a státním důchodem nevzniká tím, že by stát podnikatelům jejich příjmy nějakým způsobem „neuznával“. Je to dáno pravidly pro výpočet důchodů, kdy rozhodující je výše evidovaných vyměřovacích základů a získaná doba pojištění. U OSVČ s vysokými příjmy se může objevit dramatický rozdíl mezi důchodem a příjmem během produktivního věku. Bohužel řada podnikatelů netuší, s jakým důchodem může počítat a není dostatečně připravena vlastními úspory nebo investicemi.

Modeluji tři situace (Klára, Karel, Zbyněk) podle údajů ČSSZ, pravidel pro výpočet vyměřovacího základu, výpočtu daně a odvodů pojistného na sociální zabezpečení. U Kláry a Karla jsou v příjmech uvedeny tržby před odečtením výdajů, daní a odvodů. Pan Zbyněk uplatňuje paušální daň. Srovnání s režimem zaměstnance je ilustrační, pojistné na sociální pojištění odvádí zaměstnanec i zaměstnavatel a v součtu násobně převyšuje odvody podnikatelů.

Modelové propočty vycházejí z parametrů platných pro rok 2026. U všech se předpokládá doba důchodového pojištění 45 let. Důchod přiznaný v roce 2026 se počítá se zápočtem 99 % výdělku v první redukční hranici (21 546 Kč) a se sazbou 1,495 % výpočtového základu za každý rok pojištění.

Budoucí výše důchodů stejně jako metodika výpočtu se může v průběhu let měnit. ČSSZ sama uvádí, že se v průběhu let postupně mění jak zápočet příjmů v první redukční hranici, tak procento za každý rok pojištění. Modeloví důchodci z příkladů budou pobírat částky podle pravidel platných v budoucnu, přesto jsou cennou ilustrací už dnes.

Kadeřnice Klára, 40 tisíc měsíčně důchod kolem 17 tisíc

Paní Klára je kadeřnice, podniká od svých 18 let, salon si pronajímá. Podniká na menší vesnici a měsíčně si vydělá přibližně 40 tisíc. Má dvě dospělé děti a chystá se do důchodu.

Jako kadeřnice má řemeslnou živnost, při uplatnění výdajů procentem z příjmů může použít 80% výdajový paušál. Skutečný vyměřovací základ v modelové situaci vychází pod minimální vyměřovací základ. Od července 2026 platí minimální vyměřovací základ OSVČ 17 139 Kč a minimální zálohy na sociální pojištění 5 005 Kč. Minimum se vrátilo novelou zákona na 35 % průměrné mzdy.

Pro důchod není rozhodující samotná výše tržeb OSVČ, ale vyměřovací základy, ze kterých podnikatel odvádí důchodové pojištění. Pokud OSVČ dlouhodobě platí pojistné pouze z nízkého či minimálního základu, promítne se to i do budoucí výše důchodu.

Z výpočtů níže vyplývá (při použití parametrů platných pro rok 2026), že paní Klára by mohla uvažovat o důchodu v částce okolo 17 000 Kč. Ve srovnání se současnými příjmy jde o propastný rozdíl.

Srovnám-li výši důchodu s důchodem zaměstnance a hrubou mzdou 40 000 Kč, tak by při stejných parametrech (měsíční zisk Kláry by byl osobním vyměřovacím základem) pobíral zaměstnanec důchod asi 23 000 Kč.

Truhlář Karel, dvojnásobný příjem, nižší důchod než Klára

Pan Karel je truhlář a podniká od mládí. Má řemeslnou živnost a může uplatnit 80% výdajový paušál. Pan Karel má z podnikání měsíční příjem 80 000 Kč, děti nemá a na sociální pojištění odvádí zákonné minimum.

Daňový základ má pan Karel 192 000 Kč ročně, ale pro účely výpočtu sociálního pojištění se bude vycházet ze zákonného vyměřovacího základu. Také v jeho případě platí minimální měsíční vyměřovací základ 17 139 Kč a minimální záloha na pojištění 5 005 Kč. Pan Karel nemá děti a nezapočítá se mu výchovné. Do důchodu by v modelovém příkladu odcházel s částkou okolo 16 000 Kč měsíčně. Zaměstnanec s osobním vyměřovacím základem 80 000 Kč by do důchodu odcházel s částkou 29 000 Kč.

Automechanik Zbyněk, 160 tisíc příjem, 18 tisíc důchod

Pan Zbyněk je velmi úspěšný automechanik s vlastní servisní dílnou. Rozhodl se pro placení daně paušální částkou, protože je pro něj praktické omezit administrativní zátěž na minimum. Pan Zbyněk splňuje podmínky pro I. pásmo paušální daně, jelikož 75 % jeho příjmů tvoří příjmy z řemeslné činnosti, vydělává 160 000 Kč měsíčně.

Pan Zbyněk by s ročním příjmem 1 920 000 Kč a řemeslnou živností odváděl na důchodové pojištění 5 756 Kč. Modelový vyměřovací základ by odpovídal 19 712 Kč a jeho výše důchodu by měsíčně odpovídala přibližně 18 000 Kč.

Mzda v této výši na stejné pozici neodpovídá realitě oboru, přesto pro úplnost uvádím, že zaměstnanec s osobním vyměřovacím základem 160 000 Kč měsíčně by pobíral důchod 43 000 Kč.

Modeloví budoucí důchodci měli zcela odlišné příjmy. Paní Klára hospodařila s přibližně 40 tisíci měsíčně, pan Karel s 80 tisíci měsíčně a pan Zbyněk byl zvyklý na příjem 160 tisíc měsíčně. Výši důchodu si ovšem nemusí závidět. Důchod by jim vycházel velmi obdobně,protože vyměřovací základ je 55 % daňového základu, u Kláry 4 400 Kč a u Karla 8 800 Kč, přičemž rozdíl mezi důchodem paní Kláry a pana Karla byl způsoben pouze započtením dvou vychovaných dětí. Modelový pan Zbyněk byl zvyklý na příjem odpovídající čtyřnásobku příjmů paní Kláry a jeho důchod je přibližně jen o tisícikorunu vyšší než u paní Kláry.

Zbyňkovi zůstane jen 11 % původního příjmu

Paní Klára měla nejnižší příjmy a její důchod představuje 43 % původních příjmů. U pana Karla a pana Zbyňka už se pomyslné nůžky mezi výší pobíraného důchodu a měsíčními příjmy rozevírají více. Pan Karel bude mít důchod odpovídající 20 % příjmů a pan Zbyněk dokonce důchod na úrovni 11 % příjmů.

Čím vyšší příjem podnikatel má, tím větší může být při nízkém vyměřovacím základu rozdíl mezi jeho životní úrovní v produktivním věku a příjmem v důchodu. Ano, nabízí se varianta placení vyšších záloh na důchodovém pojištění, ale nad první redukční hranici (21 546 Kč měsíčně) se do důchodu započítá jen 26 % výdělku. Efektivnější cestou je pro podnikatele s vyššími příjmy řešit zajištění na důchod mimo státní systém.

Podnikatel musí myslet na finanční rezervu

Vstoupit do podnikání představuje šanci na vyšší příjmy a zpravidla i určitou časovou a rozhodovací nezávislost. K ní se váže riziko ztráty i riziko poklesu příjmů v důchodu, se kterým musí podnikatelé počítat. V průběhu produktivního života by měli myslet na dostatečné zajištění v důchodu, nejlépe investicemi s budoucí pravidelnou výplatou.

Paní Klára si salon pronajímá. Nájemné, které za něj během podnikání zaplatí, je náklad, ze kterého jí v důchodu nezůstane nic. Kdo si prostor, ve kterém pracuje, místo toho pořídí, mění průběžný náklad v majetek — a ve chvíli, kdy přestane pracovat, se z provozovny stává zdroj příjmu. Pro paní Kláru je na to pozdě, pan Karel a pan Zbyněk mají času dost.

Tři modelové příklady ukazují, že vysoký příjem podnikatele automaticky neznamená vysoký důchod. Podnikatelé během produktivního života využívají výhodu nízkých odvodů, proto musí počítat s relativně nízkým státním důchodem. Kdo nechce být odkázán na státní penzi, měl by řešit vlastní finanční rezervu výrazně dříve než v posledních letech před důchodem.

Modelové výpočty nejsou předpovědí konkrétního důchodu. Pravidla se budou v dalších letech měnit, stejně jako příjmy, odvody a ekonomická situace jednotlivých podnikatelů. Přesto ukazují, že mezi podnikatelským příjmem a státním důchodem vzniknou propastné rozdíly.