ČSSD ustupuje od daňové progrese, KSČM chce minimální mzdu 14 tisíc korun

ČSSD nechce zavádět další pásma u daně z příjmů fyzických osob, pouze by zvýšila sazbu pro nejbohatší. KSČM zase chce minimální mzdu ve výši 14 tisíc korun.

V třetím díle našeho volebního speciálu jsme oslovili dvě nejsilnější levicové strany v Česku, Českou stranu sociálně demokratickou (ČSSD) a Komunistickou stranu Čech a Moravy (KSČM). Na otázky týkající se podnikání a daní odpovídal za ČSSD stínový ministr financí Jan Mládek a za KSČM místopředseda strany Jiří Dolejš.

Česká strana sociálně demokratická 

Logo ČSSD.
Autor: www.cssd.cz

Logo ČSSD.

ČSSD navazuje na tradici Československé sociálně demokratické strany za první republiky. Kořeny sociální demokracie sahají ale dále, a to až do 70. let 19. století, kdy vznikla celorakouská Sociálně demokratická strana. Po založení Československé republiky sice v dubnu 1920 zvítězila sociální demokracie v parlamentních volbách, brzy se od ní ale odštěpili komunisté, kteří založili vlastní stranu. Právě komunisté převzali po únorovém převratu sociální demokracii pod svá křídla, která tak na 40 let formálně v Československu zanikla. V zahraničí však díky svým členům, kteří utekli do exilu, pokračovala ve své činnosti. Sociální demokracie byla obnovena na  XXIV. obnovovacím sjezdu ČSSD v březnu 1990 v Praze-Břevnově a od té doby patří mezi nejsilnější politické strany.

Komunistická strana Čech a Moravy

Logo KSČM.
Autor: www.kscm.cz

Logo KSČM.

Jak již bylo řečeno výše, KSČ, předchůdkyně dnešní komunistické strany, vznikla odtržením od sociální demokracie na počátku dvacátých let minulého století. Dnešní KSČM vznikla 31. března 1990, ale zastřešovala ji federální Komunistická strana Československa. Definitivní osamostatnění přineslo až rozdělení republiky. Komunisté už několik voleb po sobě zaujímají druhé místo na levici. Jak se uvádí na internetových stránkách KSČM, programovým cílem strany zůstává socialismus.

1) Výdajové paušály OSVČ by se měly snížit.

ČSSD: Výdajové paušály OSVČ budou ponechány na současné úrovni a po ukončení roku 2013 bude vyhodnocen dopad opatření, které prosadil bývalý ministr financí Kalousek, a totiž, že ti OSVČ, kteří budou chtít uplatňovat paušály, nebudou mít nárok na daňové bonusy na děti.

KSČM: Prosazujeme zachování výdajových paušálů pro OSVČ, naším cílem je ale lepší diferenciace v rámci pásma 60 %, kam spadají volné živnosti. Pro některé živnostníky jsou totiž výdajové paušály ve stávající podobě příliš vysoké.



2) Spotřební daň z pohonných hmot by se měla snížit.

ČSSD: Minimální sazba daně na pohonné hmoty je dána směrnicemi EU, dochází zde k tzv. harmonizaci. A tak tomu bude i v budoucnu. Budeme se zabývat otázkou případného snížení spotřební daně u motorové nafty, neboť v této oblasti je velká mezinárodní konkurence, a pokud má země příliš vysokou spotřební daň na naftu, tankují kamióny jinde. Zásadní problém ale je, zda by takový krok nyní umožnily rozpočtové možnosti ČR. Další podmínkou by byla analýza, zda toto snížení daně prokazatelně povede ke snížení cen PHM pro zákazníky.

KSČM: Jakýmkoli změnám výše spotřební daně z pohonných hmot musí předcházet důkladná analýza. Nemá smysl pouze zvyšovat rabat čerpacím stanicím a ochuzovat státní rozpočet. Smysl má pouze takové snížení daně, v jehož důsledku klesnou ceny pohonných hmot, v důsledku čehož se zvýší jejich prodej, a tím pádem i příjem státního rozpočtu.



3) Ručení za DPH za nespolehlivé plátce by se mělo omezit nebo zrušit.


ČSSD: Spravedlivý a efektivní výběr DPH bude vysokou prioritou případné nové vlády vedené ČSSD. Metody k dosažení tohoto cíle budou předmětem debaty.

KSČM: V případě, že by mělo dojít k přílišné zátěži garantujících, pak by se tato garance měla omezit nebo zcela zrušit.

4) Daň z příjmů právnických osob by se měla zvýšit.


ČSSD: Ano. DPPO chceme zvýšit na 20–21 % a zavést druhou sazbu 25–30 % pro velké firmy ve finančním, energetickém a telekomunikačním sektoru.

KSČM: KSČM ve svém volebním programu požaduje zavedení druhého pásma u daně z příjmu právnických osob – zisky nad 10 milionů korun by podléhaly dani ve výši 25 procent, zisky nižší by se i nadále danily 19procentní sazbou. Do druhé kategorie budou patrně spadat i střední podniky, kterým by se sice daně zvýšily, na druhou stranu by jim ale byla zajištěna právní a politická jistota, která jim v České republice dosud chybí.


5) Progrese daně z příjmů fyzických osob by se měla zvýšit zavedením několika daňových pásem.

Ilustrační obrázek
Autor: www.isifa.com

Ilustrační obrázek

ČSSD: Ne. Pouze potvrdíme stávající stav, který zavedli Kalousek s Nečasem od 1. ledna 2013, tedy dvě pásma. Příjmy do 100 000 Kč budou zdaněny jako dosud (15 % ze superhrubé mzdy) a příjmy nad 100 000 Kč budou mít větší sazbu, ne 22 % jako nyní, ale 28 % ze superhrubé mzdy. Protože však zrušíme koncept superhrubé mzdy a vrátíme se k normální hrubé mzdě, budou sazby 20 % a 30 %. Předpokládáme rovněž zafixovat současný stav, kdy sociální pojištění se platí pouze do 4násobku průměrné mzdy a zdravotní pojištění bez omezení.

KSČM: KSČM podporuje v případě daně z příjmu fyzických osob znovuzavedení progrese – aktuálně zavést po zrušení superhrubé mzdy tři pásma (19 %, 25 % a 32 %) a časem pak návrat k pěti pásmům.



6) Snížená sazba DPH by měla klesnout.

ČSSD: Ne. Zavedeme třetí sazbu případně osvobození od DPH pro omezený okruh komodit: léky, zdravotnické potřeby a knihy. Pokud by to však umožnily rozpočtové možnosti ČR a za podmínky, že by tím došlo ke snížení cen pro zákazníky, nikoli k dalšímu zvýšení už tak vysokých obchodních marží, rádi bychom tuto sazbu v budoucnu snížili. Prostor pro to ale v nejbližších letech nevidíme. Důvodem je špatné hospodaření pravicových vlád, které zadlužily veřejné rozpočty o rekordní jeden bilion korun. 

KSČM: KSČM je pro nezvyšování nepřímých daní, zejména pak DPH. Požadujeme postupný návrat k sazbám, které v ČR platily před rokem 2007 (tj. 5 a 19 %), a jednání s EU o zavedení nulové sazby DPH na léky. Za současné ekonomické krize nezbývá nic jiného, než prozatím ponechat sazby DPH na úrovni 14 a 20 %. Teprve po hospodářském oživení, tj. v horizontu dvou až tří let, by se sazby mohly vrátit na úroveň roku 2007.


7) Měly by být zavedeny tzv. registrační pokladny.

ČSSD: Ano, chceme zavést registrační pokladny s fiskální pamětí a podpořit jejich fungování tzv. účtenkovou loterií.

KSČM: Podle nás je pro boj s šedou ekonomikou idea povinných pokladen s fiskální pamětí dílčí. Je třeba realisticky vyhodnotit zkušenosti, které s těmito pokladnami mají státy, které je již zavedly, tj. např. Itálie či Slovensko. Efekt v ČR po 7 letech od předchozího návrhu není zásadní. Podle našeho názoru nelze očekávat účinek oddělených opatření, aniž by byl zásadním způsobem omezen prostor pro velké nelegální obohacování. KSČM musí důrazně trvat na potlačování příživnických tendencí, zejména v oblasti nakládání s penězi a cizím majetkem.



8) Tzv. druhý pilíř důchodového systému by měl být zrušen.

ČSSD: Tzv. druhý pilíř důchodového systému by měl být vložen do třetího pilíře, a tím zaniknout.

KSČM: KSČM vždy byla proti privatizaci veřejných služeb jako takových i veřejného pojištění, tj. důchodových fondů. Z tohoto důvodu zásadně odmítala a odmítá tzv. důchodovou reformu prosazenou vládou Petra Nečase a zavedení tzv. 2. pilíře. Podle našeho názoru nesmí být státem či samosprávami financované služby předmětem podnikání a zisku soukromých subjektů, protože soukromý sektor zdražuje cenu služeb o zisk pro tyto subjekty a navíc negarantuje, že nebudou celoživotní odvody občanů „vytunelovány“. KSČM je pro zachování průběžného, státem garantovaného důchodu jako základu důchodového systému; penzijní připojištění pak chce i nadále umožnit na dobrovolném základě s možným příspěvkem zaměstnavatele. V případě našeho volebního úspěchu provedeme analýzu právního prostředí a následně přetransformujeme druhý pilíř do třetího pilíře, tedy do formy penzijního připojištění, čímž dojde k ukončení fungování druhého pilíře. V souvislosti s tím pak dojde k ukončení vyvádění peněz z prvního pilíře do druhého a vyvázání se z něho. Již naspořené finanční prostředky budou z druhého převedeny do třetího pilíře, případně do prvního bez zkrácení důchodových nároků.



9)  Zaměstnavatel by měl mít možnost dát výpověď bez udání důvodu.

ČSSD: Ne.

KSČM: S tímto KSČM zásadně nesouhlasí. Jsme pro striktní dodržování zákoníku práce a posilování práv zaměstnanců.



10) Minimální mzda by se měla zvýšit.

widgety

ČSSD: Předpokládáme minimální mzdu 12 000 Kč v roce 2018. Zároveň chceme, aby minimálním mzda byla nižší nebo rovna 40% průměrné mzdy. To předpokládá v roce 2018 průměrnou mzdu ve výši 30 000 Kč. To není nerealistický předpoklad.

KSČM: Jsme pro postupné zvyšování minimální mzdy, a to až na úroveň 14 tisíc korun (tj. 50 % průměrné mzdy). Toto opatření by mělo vést ke zvýšení všech ostatních mezd na úkor zisků, nemělo by tedy ohrozit existující počet pracovních míst. Dosud navíc stále dochází (s cílem snížit protizákonně odvody do veřejných rozpočtů) ke skrytému využívání „švarcsystému“, toto opatření by jej omezilo. Jde o srovnání podmínek s ostatními zeměmi EU.

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení e-mail marketingu

  •  
    Jak získat e-mailové kontakty
  • Jak udělat e-mailing více relevantní
  • Jak zavést automatizované kampaně

Detailní informace o školení e-mailingu »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+