Uživatelské prostředí informačního systému ADIS, které používá Finační správa a na které se má napojit elektronická evidence tržeb (EET), je žalostné. Pracovnící Finanční správy mají z něj frustraci, jejich komentáře na něj jsou až zoufalé. To jsou výsledky studie, kterou si nechala vypracovat Finanční správa od společnosti Deloitte.
Ilustrační obrázek
Studie je dostupná ke stažení na stránkách Finanční správy. V hlavním proudu novinek ji však nehledejte, je dostupná až přes odkaz ve vyskakovacím menu v Novinkách Finanční správy a v RSS kanálu.
ADIS byl pořízen už v roce 1992 a od té doby se pouze rozšiřoval na základě legislativních požadavků a na základě potřeby uživatelů. Funguje na archaickém tabulátorovém prostředí Informix 4GL. Ten je podobný editoru Text602 (označovaný též zkratkou T602) z počátku 90. let, který byl vyvinut pro počítače společnost IBM, která ostatně napojení EET na současný ADIS, i přes jeho zastaralost, udělá za 50 milionů korun.
Podle studie se zdá, že jde o velmi složitý informační systém, který se postupně vyvíjí desítky let. To má samozřejmě na první pohled své nevýhody v podobě velmi starého konceptu, ale zároveň to má výhody z hlediska stability v dlouhodobém provozu,
komentuje studii Petr Krčmář, šéfredaktor serveru Root.cz (sesterský web serveru Podnikatel.cz).
Čtěte na Root.cz: Historie vývoje textových editorů
Náhled systému T602
Informační systém, s kterým pracovníci berňáku pracují denně, má 22 milionů řádků kódu
ADIS je tak zoufale zastaralý, že pracovníci úřadu v něm musí přeskakovat mezi okny pomocí klávesových zkratek a tabulátoru (bez možnosti myši). Navíc architektura systému má celkem 22 milionů řádků kódu. Neexistuje v něm prakticky žádná automatizace, pracovníci berňáku musí většinu úkonů zadávat ručně. Kvůli vysokému počtu řádků kódu a neustálým aktualizacím se pak často stává, že systém zamrzává.
A co na něj samotní uživatelé, tedy pracovníci úřadu? Společnost Deloitte rozeslala mezi ně dotazník, který vyplnilo celkem 3475 respondentů. 95 % z nich poslalo negativní komentáře. Mnoho komentářů bylo navíc silně emociálních až zoufalých.
Dodnes nelze v ADISu zpracovat elektronický formulář pro zrušení DPH! A to od 1.1.2016 musí všichni plátci podávat elektronicky.
ADIS je uživatelsky velmi zastaralý až nepřátelský
Pracovníci úřadu také dodnes úplně nechápou, jak systém vlastně funguje. ADIS přitom postrádá jakýkoli podrobný manuál či funkční nápovědu. A co víc, nezvládají se do něj vkládat legislativní novinky. Podle studie tak existuje podezření, že ADIS není v souladu s metodikou i legislativou. Způsobuje tak dodatečné náklady spočívající např. ve zvýšeném odvolávání daňových subjektů,
uvádí studie.
Hlavní problém celého systému je tedy spíš v neoddělitelném uživatelské rozhraní, které tak nemůže být zvlášť aktualizováno podle současných trendů. Dnes už běžní uživatelé nejsou zvyklí na terminálové ovládání, které je dramaticky odlišné od zbytku prostředí, ve kterém pracují,
doplnil Petr Krčmář.
Nový systém pro Finanční správu? Bude stát miliardy. Kde na to stát vezme?
Výsledkem studie Deloitte pak je, aby Finanční správa přešla na irský model daňového softwaru. Náklady na nasazení nového systému se významně sníží, a to díky kombinaci faktorů technického řešení a otevřenosti v rámci konkurenční soutěže,
uzavírá ve své studii Deloitte.
Jenže i přesto to přijde státní kasu, respektive kapsy daňových poplatníků, na další miliardy korun. Dle propočtu by investice do irského modelu přišla až na 2,3 miliardy korun bez DPH, dalších možných až 5,5 miliardy korun bez DPH by stál desetiletý provoz systému.
Finanční správa by však takovou investici nyní neobhájila, navíc tak masivní systém, který spravuje více než bilion korun, nelze vyměnit ze dne na den. Nakloněna tomu musí být i legislativa. Úřadu tak zbývala cesta nejmenšího odporu: zanechat stávající systém, ke kterému však dodnes nemá autorská práva. Ta jsou v držení IBM, která je může kdykoli prodat jinému subjektu, jak ostatně i studie upozorňuje. Zbavit se okovů softwarově nesmysleného systému je tak pro Finanční správu do budoucna přímo nutností.
Přímé napojení EET na ADIS nechce Finanční správa konkrétněji sdělit
A jak systém bude vlastně ve spojení s elektronickou evidencí tržeb? Finanční správa to na dotaz serveru Podnikatel.cz nekomentovala, pouze odkázala na stránky, které se věnují popisu e-tržeb. Z dostupných informací tak pouze vyplývá, že integrace, která má spojitost s ADISem, se týká mimo jiné evidence kontrolních úkonů a přenosů dat a dalších obecně systémových prací.
Náročnější pro spuštění EET i nadále zůstává přijetí a zpracování údajů z účtenek, které je zabezpečováno otevřenými výběrovými řízeními a na zabezpečení vlastního provozu této části systému se bude významně podílet státní podnik Státní pokladna Centrum sdílených služeb.
Pozn. Všechny technické údaje vycházejí ze studie Deloitte
Doplňující vyjádření Finanční správy
Finanční správa si je plně vědoma stávajícího stavu systému ADIS a není třeba polemizovat o tom, že změna je žádoucí. Nicméně ne vše je nutné zatracovat. Přestože je ADIS složitý a komplexní informační systém, jako celek je plně funkční. Finanční správa si spolehlivě plní svoje závazky vůči daňovým subjektům i státním organizacím, a to jak českým tak evropským.
O vysoké míře automatizace ADISu svědčí ročně 5,3 mil. podání, podaných elektronicky datovou schránkou a 3,6 mil. podání, podaných prostřednictvím Daňového portálu aplikací EPO. Veškerá elektronická podání se zpracovávají automatizovaně a správce daně nemusí data do systému pořizovat ručně. Další rozvoj automatizace bude zaveden s novým společným projektem MF a FS a tím je samovyměření.
Již nyní však většina daňových procesů v systému probíhá automatizovaně, jedná se o procesy v oblasti evidence daní, správy daní jako jsou vyměření, penále, úroky a některé pokuty. Přímé provázání je i na datové zdroje jiných orgánů (Základní registry, Insolvenční rejstřík, Jednotné registrační místo…)
Co se týká kritizovaného textového uživatelského rozhraní ADISu, tak to je právě pro rutinní každodenní práci nejvhodnější. K přepínání mezi okny je efektivnější použít klávesnici, než myš. Při přípravě nového systému bude i uživatelské rozhraní podrobeno podrobné analýze, aby se nalezlo efektivní prostředí pro práci se systémem. Není vyloučeno, že budoucí nový systém bude opět postaven na klávesovém ovládání.
