Kontrolní hlášení mají na Slovensku už dva roky. Zjistili jsme, v čem se liší

Povinnost podávat kontrolní hlášení mají na Slovensku už od roku 2014. Řadu věcí však mají naši východní sousedé nastavenou jinak, vstřícněji k podnikatelům.

Kontrolní hlášení k DPH, které budou muset plátci DPH podávat od příštího roku, existuje na Slovensku již od roku 2014. Přestože se legislativní úprava kontrolního hlášení v řadě věcí shoduje, v několika věcech mají Slováci systém nastaven jinak. Připravili jsme souhrn, jak mají na Slovensku kontrolní hlášení upravené, a zeptali jsme se tamních podnikatelů, jaké mají s hlášením zkušenosti a co jim činí největší potíže.

Čtěte také: Kontrolní hlášení není bezproblémové, tvrdí firmy, které nabízí účetní software

Na Slovensku už podávají hlášení dva roky

Ilustrační obrázek.
Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed

Jak vypadají kontrolní hlášení na Slovensku.

Na Slovensku kontrolní hlášení („kontrolný výkaz“) podávají již od roku 2014. Základní nastavení je víceméně stejné jako u nás a hlášení podávají všichni plátci DPH, kteří uskutečnili nebo přijali zdanitelná plnění, a to elektronicky. Co se týče lhůt, ve kterých se hlášení podává, existuje už však odlišnost. Zatímco v Česku budou muset všechny právnické osoby a fyzické osoby, které mají zdaňovací období měsíční, podávat hlášení každý měsíc, na Slovensku nezáleží na formě podnikání, nýbrž vždy na zdaňovacím období. Hlášení se podávají podle toho, jaký je podnikatel plátce DPH. Pokud platí plátce DPH měsíčně, podává hlášení měsíčně, pokud čtvrtletně, pak podává hlášení jednou za tři měsíce, vysvětlila serveru Podnikatel.cz Ľubica Straková, ředitelka Útvaru ekonomiky a správy Slovenskej obchodnej a priemyselnej komory (SOPK).

Hlášení se u našich sousedů podává rovněž do 25. dnů od skončení zdaňovacího období. První rok ovšem museli slovenští plátci podávat hlášení ve stejný den jako přiznání k DPH. Tato povinnost ale byla od roku 2015 zrušena.

V Česku též není v zákoně přesně stanovené, co všechno musí plátci do hlášení uvádět. V §101d zákona o DPH je jen uvedeno, že „v kontrolním hlášení je plátce povinen uvést předepsané údaje potřebné pro správu daně.“ Potřebné údaje stanovuje finanční správa. Naopak na Slovensku obsahuje zákon přesný výčet toho, co musí plátce v hlášení uvádět. Aktuálně se ovšem požadované údaje na Slovensku i v Česku v podstatě překrývají. Pokud by se ale správci daně rozhodli požadované údaje změnit, na Slovensku by tak museli učinit pomocí zákona, v Česku stačí vydat pokyn, který nemusí projít legislativním procesem.

Čtěte také: Kontrolní hlášení: Další administrativní strašák podnikatelů?

Sankce nejsou na Slovensku taxativně určeny

Zřejmě největší rozdíl pak panuje u sankcí. Kdo své povinnosti v Česku ohledně kontrolního hlášení k DPH včas nesplní, čekají ho bez milosti pokuty. Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vzniká mu povinnost uhradit pokutu ve výši

  • 1000 Kč, pokud jej dodatečně podá, aniž by k tomu byl vyzván,
  • 10 000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván,
  • 30 000 Kč, pokud jej nepodá na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, nebo
  • 50 000 Kč, pokud šlo o řádné hlášení a nepodá jej vůbec nebo ani v náhradní lhůtě.

Zákon navíc obsahuje další pokuty, které mohou plátci DPH v souvislosti s kontrolním hlášením dostat. U nich ale již existuje možnost pro správce daně stanovit jejich výši, a to do 50 000 Kč plátci, který na základě výzvy správce daně k odstranění pochybností nezmění nebo nedoplní nesprávné nebo neúplné údaje prostřednictvím následného kontrolního hlášení, a až do výše 500 000 Kč pro plátce, kteří nesplněním povinnosti související s kontrolním hlášením závažně ztěžují nebo maří správu daní.

Pokud se sankce v Česku nezmění, existuje možnost, že podáte hlášení včas, máte ho správně a přesto dostanete pokutu 30 tisíc korun. „Stačí“ jen nezareagovat na výzvu.

Čtěte více: Kontrolní hlášení lze podat včas, mít správně a stejně dostat pokutu 30 tisíc Kč

Na Slovensku je sice stanovena maximální možná pokuta vyšší, její výše se ale odvíjí od rozhodnutí správce daně. Konkrétně se v § 78 slovenského zákona o DPH píše toto: Jestliže plátce nepodá kontrolní hlášení finančnímu úřadu, podá kontrolní hlášení opožděně, uvede v kontrolním hlášení neúplné nebo nesprávné údaje anebo ve lhůtě stanovené ve výzvě finančního úřadu neodstraní nedostatky podaného kontrolního hlášení, finanční úřad uloží plátci pokutu do výšky 10 000 eur. Pokud plátce poruší povinnosti podle první věty opakovaně, finanční úřad uloží pokutu do výšky 100 000 eur. Při určení výšky pokuty přihlédne finanční úřad na závažnost a délku trvaní protiprávního stavu.

Sankce byly první půl rok na Slovensku odpuštěny

Prvního půl roku navíc slovenská finanční správa většinu pokut neudělovala a nechala systém tzv. „sednout“ a podnikatelé si mohli vše vyzkoušet. Pokuty se neudělovaly v těchto případech:

  • Plátce podal hlášení v jiný den než daňové přiznání, ale stihl to do 25. dne v příslušném měsíci
  • Plátce podal z vlastního podmětu dodatečné hlášení, ve kterém opravil neúplné nebo nesprávné údaje.
  • Plátce podal dodatečné hlášení ve lhůtě stanovené ve výzvě a odstranil nedostatky

Postoj úřadů k podnikatelům je navíc pořád vstřícný. Finanční úřady jsou k podnikatelům pořád shovívavý, udělují nejnižší pokuty,a dokonce posílají chybové protokoly, aby si plátci DPH mohli hlášení opravit, potvrdila serveru Podnikatel.cz Jaroslava Lukačovičová, poradkyně Združenia podnikateľov Slovenska. Že to s množstvím pokut úřady nepřehání, dokládají i statistiky. Od 1. ledna 2014 do dnešního dne bylo uloženo 339 pokut v celkové výši 10 557,10 eur, doplnila Patrícia Macíková, mluvčí slovenské finanční správy.

Lhůty se u slovenských výzev počítají v pracovních dnech

Rozdíly též panují u doručování výzev od finančního úřadu. V Česku je totiž mohou finanční úřady poslat i na e-mail. V takovém případě se výzva považuje za doručenou okamžikem odeslání správcem daně a podnikatelé na výzvu musí zareagovat do 5 kalendářních dní. Na Slovensku je lhůta pro reakci také 5 dní, jde ale o dni pracovní a nikoli kalendářní.

Podnikatelům stouply náklady

Zavedení kontrolního hlášení přineslo slovenským podnikatelům několik problémů. Největší problémy byly údajně se samotným zatříděním jednotlivých dokladů do částí kontrolního hlášení, s vykazováním krácení DPH při paušálních výdajích na pohonné hmoty a při určení dodání zboží a služeb do zahraničí. V rámci jednotlivých účetních softwarů byl největší problém odhalit chybové hlášení a naučit se zadávat jednotlivé daňové doklady tak, aby prošly uzávěrkou a kontrolou bez chybových hlášení. Dost velký problém byl na začátku také s podáváním opravných kontrolních hlášení, kdy nebylo jasné, zda má opravné kontrolní hlášení obsahovat všechny položky, anebo jen ty, které se opravovaly, dodala serveru Podnikatel.cz Jaroslava Lukačovičová, poradkyně Združenia podnikateľov Slovenska.

EBF

Podle Lukačovičové se zpracování přiznání k dani z přidané hodnoty stalo zavedením kontrolního hlášení složitější a mnoho společností, které poskytují účetní služby, zvýšily ceny. Tím, že je výkaz podávaný výlučně elektronickou formou a není možné jej vypracovat bez součinnosti s účetním, zvýšená zátěž je na podnikatelích v tom, aby dodávané daňové doklady obsahovaly všechny potřebné náležitosti a též ve zvýšené ceně za účetní služby, uzavřela Lukačovičová.

Čtěte také: Od ledna kvůli kontrolnímu hlášení zdražujeme, otevřeně přiznávají účetní firmy

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 17. 12. 2015 11:51

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení: Práce s leady v digitálním prostředí

  •  
    Jaké online kanály používat pro získání leadu
  • Jakým způsobem pracovat s leady
  • Jak vyhodnocovat a optimalizovat efektivitu

Detailní informace o školení Práce s leady v digitálním prostředí »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+